Všichni už známe ten pocit, když se přihlásíme do e-mailové schránky a první věc, která se na nás vyvalí, je hromada nevyžádané reklamy. Zázračné prostředky na růst vlasů, neopakovatelná nabídka výhodného úvěru, nebo zázračná pilulka, která Vám postaví…ehm…by zvedla i mrtvého. Zkrátka vše, na co dokážeme pomyslet. Přestože se možná najdou někteří, kterým tyto zprávy nevadí a rádi si počtou novinky ze světa obchodu, většinou se setkáváme s negativním postojem k nevyžádané reklamě. Otázka zní: je opravdu nutné trpět tyto zásahy do našeho času, který měl být věnován důležitějším věcem?

Ohledně nevyžádané elektronické reklamy můžeme čerpat informace zejména ze dvou zákonů. V zákoně o regulaci reklamy výslovně stojí, že se zakazuje šíření takové reklamy, která vede k výdajům adresáta, nebo jej obtěžuje. Za obtěžující reklamu se považuje ta, o které se již adresát vyjádřil, že si nepřeje, aby vůči němu byla šířena.

Druhým zákonem, který se nevyžádanou elektronickou reklamou zaobírá, je zákon o některých službách informační společnosti, který definuje skutkovou podstatu správního deliktu. Tím může být například následující situace: adresát reklamy s jejím docházením nesouhlasí, obchodní sdělení není jasně označeno, adresa odesílatele je skrytá, nebo neplatná, či zpráva neposkytuje možnost odmítnutí dalšího kontaktu. Za tyto prohřešky mohou být právnické osoby pokutovány až do výše 10 000 000 Kč, u fyzických osob je maximální výše pokuty 100 000 Kč.

Jak se tedy můžeme bránit? Zejména se musíme držet důležitého pravidla: Prevence je nejlepší útok! Vhodné je založit si dvě nebo vice e-mailových adres, z nichž jednu budeme používat pouze pro registrace na rozličných portálech a zadávat ji do různých dalších formulářů. E-mailové schránky, které běžně používáte, jako své osobní, pak do žádných formulářů nezadávejte! Dalšími pomocníky mohou být dobrý antivirus, firewall, antispamové filtry pošty, a zejména opatrnost.

Nevyžádaná reklama může obsahovat viry, a proto bychom ji měli mazat rovnou. Také se zveřejňováním e-mailové adresy je nutné mít se na pozoru. Pokud nám již SPAM do naší osobní schránky chodí, měla by vždy na konci e-mailu být informace o tom, jak zabránit dalšímu odebírání A co když už žádná obrana proti SPAMU nezabírá? Pak nám nezbyde nic jiného, než se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ne, že bychom snad chtěli žalovat, ale hlásit se to musí!

Formulář stížnosti proti nevyžádané reklamě je dostupný právě na stránkách úřadu zde.

Nezbývá než popřát hezký zbytek dne a co nejméně spamů.

Necelý rok poté, co se stal účinným nový občanský zákoník, chystá Ministerstvo spravedlnosti velkou novelu tohoto předpisu. Ta by měla napravit největší chyby, které nový zákoník přinesl. Mimo jiné by se měla podstatně změnit část zákona týkající se spotřebitelských smluv a tedy nás všech – spotřebitelů.

Jak Vás SOS – Asociace již mnohokrát informovalo, jedním z největších problémů, s kterým se v současné době spotřebitelé potýkají, jsou nevýhodné smlouvy uzavírané po telefonu. Různí prodejci  a poskytovatelé služeb využívají překvapení spotřebitele a to, že zde není možnost nabídku si pořádně rozmyslet. Hovory jsou jimi nahrávány a mohou tak sloužit jako důkaz, že byla skutečně uzavřena smlouva, o jejíž existenci spotřebitel často ani neví, nebo nezná její kompletní podmínky. To by se ale po novele občanského zákoníku mělo změnit.

Novela by totiž měla obsahovat velmi důležité ustanovení, které zní: „Sjednává-li se smlouva po telefonu, potvrdí profesionál spotřebiteli nabídku písemně nebo na trvalém nosiči. Spotřebitel je nabídkou vázán až po jejím podpisu nebo po odeslání svého písemného či textového souhlasu. “ Co takové ustanovení pro spotřebitele znamená? Jednoduše to,že smlouva je fakticky uzavřena až poté, co je její obsah potvrzen v písemné formě (dopisem, e-mailem a podobně). Předchozí telefonické uzavření můžeme chápat pouze jako určitý nezávazný souhlas, který by pro spotřebitele neznamenal žádnou povinnost.

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace považujeme změnu způsobu uzavírání smluv po telefonu za velmi důležitý krok ke zlepšení práv spotřebitelů. Doufáme, že tato novela skutečně začne platit a že se již nebudeme denně setkávat s problémy spotřebitelů se smlouvami uzavřenými přes telefon.  Pokud byste nejen v této oblasti potřebovali odbornou pomoc, neváhejte nás kontaktovat na telefonní  lince 900101010, kde jsou Vám od pondělí do pátku v čase od 9 do 18 hodin k dispozici naši odborně vyškolení právní poradci.

Mobilní operátor O2 spustil ve spolupráci s Policií České republiky kampaň Nebojte se říkat ne, která má poradit seniorům, jak se nestát obětí podvodníků. Podle policejních statistik se více než 1000 seniorů ročně stane obětí nejrůznějších podvodů, mnoho dalších případů není ve statistikách zahrnuto, jelikož se senioři z různých důvodů na Policii neobrátí. S mnoha případy, kdy jsou senioři podvedeni například při podomním prodeji nebo při předváděcích akcích, se denně setkáváme i v našich poradnách SOS – Asociace.  Konkrétní rady pak mohou senioři, ale i ostatní spotřebitelé, nalézt  zde: http://www.myslimena.cz/radime-seniorum/. V případě nejasností či dalších dotazů se neváhejte obrátit na naši poradenskou linku 900 10 10 10, kde Vám jsou od pondělí do pátku v čase od 9 do 18 hodin vždy k dispozici naši odborní právní poradci.

Jak jsme Vás informovali v jednom z našich předchozích článků (http://www.asociace-sos.cz/jak-se-branit-nevyzadanym-telefonatum/), uzavírání smluv po telefonu má pro spotřebitele spoustu rizik. Dojde-li ale mezi spotřebitelem a podnikatelem ke sporu ohledně obsahu či způsobu uzavření smlouvy, pak je navíc podnikatel ve značné výhodě. Proč tomu tak je? Na to odpovídají dva nedávno uveřejněné díly pořadu A DOST!  (podívat se ně můžete zde http://www.stream.cz/adost/10003078-nahravani-hovoru-nerovny-vztah a zde http://www.stream.cz/adost/10003313-a-dost_utajene-nahravky-telefonatu). Podnikatelé si totiž telefonní hovory nahrávají a nahrávky pak neváhají použít v případě sporu například u soudu. Když si chce ale stejnou nahrávku pořídit spotřebitel, není mu to většinou umožněno. Stejně tak se spotřebitel v některých případech ani nedostane k nahrávce, kterou archivuje podnikatel! Takové jednání je podle SOS – Asociace naprosto nepřípustné. Pokud se tedy dostanete do problémů souvisejících s uzavřením smlouvy po telefonu, neváhejte nás kontaktovat na naši poradenské lince 542 210 549, která je Vám k dispozici od pondělí do pátku v čase od 9 do 18 hodin.

Vzhledem k  rostoucímu počtu spotřebitelů, kteří přechází k jiným operátorům, je dnes stále aktuálnější i problematika převodu telefonního čísla. Přenést si své stávající k jinému operátorovi je dnes již poměrně jednoduché, problematická je ale zejména délka trvání celého tohoto procesu. Ačkoliv samotné převedení čísla musí trvat maximálně 4 dny, celkovou dobu, než je číslo přeneseno, prodlužují dlouhé výpovědní doby, které se u jednotlivých operátorů pohybují v rozmezí 30 až 42 dnů. Média ale v posledních dnech informovala o tom, že právě toto by se mělo změnit (http://ekonomika.idnes.cz/ctu-chce-prinutit-operatory-ke-zkraceni-doby-prenaseni-cisel-ptg-/ekonomika.aspx?c=A140908_115923_ekonomika_nio#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box). Český telekomunikační úřad chce totiž prosadit novelu zákona o elektronických komunikacích, která by vyšla vstříc spotřebitelům, kterým velmi dlouhá výpovědní doba ztěžuje možnost změnit operátora a ušetřit tak mnohdy významné částky.

V našem nedávném článku jsme Vás informovali o příručce „Smlouvy s operátory: na co si dát pozor?“, kterou vydal Český telekomunikační úřad. V textu (můžete stáhnout zde: http://www.ctu.cz/cs/download/aktualni_informace/smlouvy-doporuceni_verze_03_04_2014.pdf) se ČTÚ věnuje i problematice automatického prodlužování smluv s mobilními operátory.

S dotazy na toto téma se na nás obrací mnoho spotřebitelů. Např. mobilní operátor O2 má ve svém ceníku uvedenou následující formulaci: „Tarify jsou poskytovány v režimu Speciální nabídky zvýhodněného tarifu podmíněné závazkem řádně užívat tarif z tarifní řady FREE po dobu 24 měsíců. Vždy po uplynutí doby 24 měsíců se závazek automaticky prodlužuje o stejnou dobu, účastník má však právo toto automatické prodloužení do budoucna kdykoli odmítnout.“ Pro spotřebitele z této formulace vyplývá to, že neodmítne-li předem automatické prodloužení smlouvy, bude mu smlouva prodloužena o další dva roky a spotřebitel ji nebude moci vypovědět bez toho, aby zaplatil smluvní pokutu. Pokud si tedy nepřejete, aby Vám byla smlouva prodloužena, včas o tom informujte svého operátora!

Podle § 63, odst. 10 novelizovaného zákona o elektronických komunikacích je také operátor povinen informovat spotřebitele způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, o možnosti a způsobu, jak ukončit smlouvu. Musí tak učinit nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy obsahující ujednání o automatickém prodloužení smlouvy. Stejně jako ČTÚ se domníváme, že by bylo velmi vhodné, kdyby měl spotřebitel možnost již při uzavření smlouvy jednoduše zvolit, zdali automatické prodloužení závazku požaduje, či nikoli.

V případě jakýchkoliv nejasností nebo dotazů nejen na téma telekomunikací se na SOS – Asociaci neváhejte obrátit na telefonní lince 900 10 10 10, kde jsme pro vás k dispozici od pondělí do pátku v čase od 9 do 18 hodin, nebo v našich osobních poradnách.

Stále více spotřebitelů využívá k internetovému připojení na svých mobilních telefonech a jiných zařízeních sítě LTE, které umožňují dosud nejrychlejší mobilní internetové připojení. Na území ČR toto připojení nabízí všichni tři mobilní operátoři O2, Vodafone i T-Mobile. Český telekomunikační úřad v nedávné době spustil provoz internetových stránek http://lte.ctu.cz/, kde mohou spotřebitelé kromě základních informací o sítích LTE nalézt zejména mapy území, na nichž jednotliví operátoři nabízejí možnost LTE připojení. Jsme si jistí, že možnost zjistit, zda je v místě jejich bydliště LTE připojení k dispozici, využije mnoho spotřebitelů.

Český telekomunikační úřad vydal v nedávné době příručku „Smlouvy s operátory: na co si dát pozor?“, ve které informuje spotřebitele o základních problémech, které po uzavření smlouvy s mobilním operátorem mohou nastat (celý materiál si můžete stáhnout zde: http://www.ctu.cz/cs/download/aktualni_informace/smlouvy-doporuceni_verze_03_04_2014.pdf). Ačkoliv si to již v dnešní době mnoho spotřebitelů neuvědomuje, může nastat i možnost, že místo, v němž chcete Váš mobilní telefon využívat, nebude pokryto signálem zvoleného mobilního operátora.

Předejít situaci, kdy kvůli nedostatku signálu nebudete moci služby, které si platíte, řádně využívat, ale můžete poměrně jednoduše. Stačí si zkontrolovat, jestli je místo, kde chcete mobilní telefon využívat, pokryto signálem na mapách pokrytí. Tyto mapy mají na svých internetových stránkách všichni tři mobilní operátoři (O2 zde: http://www.o2.cz/osobni/199436-mapa_pokryti_a_prodejen/, T-Mobile zde: http://www.t-mobile.cz/web/cz/podpora/mapa-pokryti a Vodafone zde: http://www.vodafone.cz/mapa-pokryti/). U virtuálních operátorů poté stačí zjistit, u kterého ze tří velkých operátorů funguje jeho síť a poté si dostupnost zkontrolovat na mapě tohoto operátora.

Jelikož nedostatek pokrytí signálem není možným důvodem k odstoupení od smlouvy s mobilním operátorem, je vždy na spotřebiteli, aby si již před uzavřením smlouvy ověřil, zda je např. v místě jeho bydliště signál operátora dostupný. Bohužel ani informace na mapách pokrytí nemusí být vždy stoprocentně pravdivé. Stejně jako ČTÚ bychom tedy uvítali, kdyby mohl spotřebitel využít službu, v jejímž rámci by mu bylo umožněno ve stanovené době (např. 30 dnů) smlouvu bez sankce ukončit, pokud v oblasti, kde chce službu převážně využívat, jsou problémy s příjmem signálu mobilní sítě.

Český telekomunikační úřad vydal v nedávné době velmi zajímavou brožuru, v níž se můžeme seznámit s problematikou tzv. barevných a tísňových linek (http://www.ctu.cz/cs/download/ochrana_spotrebitele/barevne-linky_06-2014.pdf). V následujícím článku Vám SOS – Asociace přináší shrnutí nejdůležitějších informací z této brožury, které se týkají Vás, spotřebitelů.

Nejprve je důležité si uvědomit, že volání na tzv. barevné linky je účtováno mimo běžný tarif zákazníka. Ačkoliv tedy máte tarif s neomezeným voláním, hovory na placené linky se Vám účtují zvlášť a samozřejmě je budete muset zaplatit. U všech těchto placených linek je zcela rozhodující první trojčíslí telefonního čísla, na které voláme. To totiž určuje, o jaký konkrétní druh linky se jedná. Pokud telefonní číslo začíná například předčíslím 800, jedná se o zelenou linku, na kterou můžeme volat bezplatně. S tímto případem se můžeme setkat například u informačních linek některých firem.

Mnohem důležitější a složitější je ale situace u telefonních číslem začínajících číslem 9. V tomto případě se totiž jedná o placené linky. V některých případech, kdy spotřebitelé na tyto linky volají, mohou pak za jeden hovor zaplatit částku i v řádu tisíců korun! Známy nám jsou například situace, kdy jsou tyto linky využívány při žádostech o nebankovní úvěry, nebo při některých televizních soutěžích. Přehled, kolik při volání na tyto linky zaplatíte, uvádí ČTÚ v následující tabulce:

Pokud tedy volá spotřebitel na číslo 900951234, již z toho, že telefonní číslo začíná 9, může zjistit, že linka je placená. Ze čtvrté a páté číslice pak zjistí, že cena za hovor je 95 korun za minutu. Jestliže bude na tuto linku volat 10 minut, zaplatí tedy těžko uvěřitelných 950 korun! Důrazně tedy spotřebitelům doporučujeme, aby na podobné placené linky raději vůbec netelefonovali.

Linka SOS-Asociace má číslo:  900 10 10 10 – to tedy znamená, že cena za hovor je 10 korun za minutu, ale poradenství poskytnuté odborným právním poradcem ušetří spotřebitelům často nejen čas, ale také až desítky tisíc korun.

Asi každý z nás zažil již několikrát situaci, kdy mu byl přes telefon nabízen například nový výhodný tarif, speciální nabídka pojištění či služby wellness centra. Tyto nevyžádané telefonáty však nejsou problematické jen tím, že spotřebitele obtěžují, ale hlavně tím, že často dojde k zakoupení zboží či služeb, které jsou pro spotřebitele nevýhodné. Mnohdy se také skutečně dodané zboží či služba naprosto liší od toho, co bylo po telefonu nabízeno. Co ale na nevyžádané telefonáty říkají zákony a jak se jim případně bránit?

První a nejdůležitější otázkou je to, jak se vůbec společnosti, které telemarketing provozují, dostanou k našemu telefonnímu číslu. Bohužel se tak děje mnoha způsoby, kterých si spotřebitele často ani nejsou vědomi. Dobrovolný souhlas s využitím svých osobních údajů (včetně telefonního čísla) k telemarketingovým účelům pak dáváme například při nakupování v internetových obchodech, při různých internetových průzkumech či soutěžích, ale i při uzavření smlouvy s mobilním operátorem a v mnoha dalších situacích. Rada je zde jednoduchá, vždy čtěte, co při uzavření smlouvy odsouhlasíte, a pokud se zněním podmínek nebudete souhlasit, smlouvu neuzavírejte. Svůj souhlas se zpracováním osobních údajů můžete také kdykoliv odvolat.

Pokud Vám ale již pravidelně různé společnosti s nabídkami zboží či služeb volají, pak doporučujeme při těchto telefonátech důrazně říct, že o podobné nabídky nemáte zájem a že si již nepřejete být dále kontaktování. O to, abyste již nebyli oslovování s marketingovými nabídkami, můžete požádat i svého mobilního operátora. Podle § 96 zákona o elektronických komunikacích je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.

V případě, že i přes svůj nesouhlas bude spotřebitel stále obtěžován nevyžádanými nabídkami, může se obrátit i na Českou obchodní inspekci. Nevyžádané telefonáty jsou totiž agresivní obchodní praktikou ve smyslu §5a zákona o ochraně spotřebitele. Podle tohoto zákona jsou obchodní praktiky vždy považovány za agresivní, pokud podnikatel opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku. Česká obchodní inspekce pak může za tyto praktiky udělit pokutu až 5000000 korun.

Tématu nevyžádaných hovorů se dotýká i nový občanský zákoník. Ten v § 1825 stanovuje, že sjednává-li se smlouva prostřednictvím telefonu, sdělí podnikatel spotřebiteli na začátku hovoru základní údaje o sobě a účel hovoru. Nevyžádané telefonáty bychom také mohli považovat za nekalosoutěžní praktiku. Konkrétně se tomu věnuje § 2986, který říká, že dotěrné obtěžování je sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i nabídka zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy.

Možností, jak se bránit nevyžádaným telefonátům, je tedy hned několik. Důležitá je ale zejména prevence, kdy je nutné sdělovat své telefonní číslo a dávat souhlas s jeho využitím k marketingovým účelům jen ve výjimečných a nutných případech. I přes tyto naše rady se Vám může stát, že Vás někdo po telefonu s nějakou „výhodnou nabídkou“ osloví. Doporučujeme v takovém případě raději hovor rychle ukončit a žádné smlouvy po telefonu neuzavírat. Spotřebitel totiž nikdy nemá potřebný čas na rozmyšlenou a velmi často je smlouva pro něj nevýhodná. Ačkoliv je pak možné situaci řešit např. odstoupením od smlouvy, daleko lépe je těmto problémům úplně předejít.