Koupě zboží
Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu
Stále častěji se v naší poradně setkáváme s problematikou nákupních galerií. Spotřebitelé si často myslí, že nakupují na klasickém e-shopu, ve skutečnosti se ovšem jedná o tzv. „virtuální galerii“, jejímž prostřednictvím nabízejí zboží externí subjekty. Jde tedy o jakési online tržiště, které je pouze zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jinde mimo ČR. Pro spotřebitele je tedy často obtížné ověřit jejich skutečnou existenci či důvěryhodnost. Typickým problémem těchto galerií je, že zboží bývá doručeno s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je obvykle nízké kvality nebo nemá zákazníkem vymíněné vlastnosti.

První potíže nastávají zejména u doby dodání zboží. Zboží se většinou fakticky nachází ve třetích zemích, a i když udávají, že je zboží skladem, doba dodání může být několik týdnů až měsíců. Takže i když je zboží označeno např. výrazem „skladem u dodavatele“, může to v praxi znamenat, že se zboží nachází v Číně a bude doručeno klidně až za několik měsíců. Další problém nastává v případě, že Vám zboží správně nesedí, či neodpovídá tomu, co jste si objednali. Řešení reklamací a/nebo vrácení zboží může být pro spotřebitele velmi obtížné, jelikož musíte zboží posílat na adresu sídla, což je v případě sídla v Číně prakticky nemožné. Nákupní galerie také často velmi blbě komunikují se spotřebiteli nebo v některých případech dokonce nekomunikují vůbec.
Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla celou řadu změn. Mimo jiné také zákon nově vymezuje v § 2 odst. 2 písm. b) pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost v § 11b, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je, aby byla spotřebiteli poskytnuta obecná informace o hlavních parametrech určujících pořadí předkládaných nabídek – tato informace se považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.
Jak si ověřit skutečnost, že se nejedná o klasický e-shop se sídlem v České republice, ale o nákupní galerii?Česká obchodní inspekce (dále „ČOI“) uvádí na svých internetových stránkách v sekci pro spotřebitele seznam rizikových e-shopů. V tomto pravidelně aktualizovaném seznamu si můžete jednoduše vyhledat, zda se nejedná právě o jeden z rizikových e-shopů, kterému je vhodné se vyhnout a pro nákup zvolit ověřenější internetový obchod.
Vždy doporučujeme si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a načíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží. Dobré je si také na Googlu ověřit recenze na daný e-shop od jiných spotřebitelů. Často tento krok může být prvním varovným signálem, zda není lepší se e-shopu obloukem vyhnout.
Nejčastěji se jedná například o tyto e-shopy: bonky.cz, balando.cz, joot.cz, booho.cz a mnohé další. Tyto názvy až podezřele připomínají známé společnosti, jako jsou Zonky, Zalando či Zoot. Spotřebitel si je tedy může snadno splést a může nabýt domnění, že nakupuje na ověřených českých e-shopech.
Pokud jste se již staly obětí těchto podvodných e-shopů, nezbývá Vám než odstoupit od smlouvy. Na odstoupení od smlouvy máte ze zákona právo, přestože to zprostředkovatel nemusí přiznat. Případně také banky poskytují službu tzv. chargeback, neboli vrácení peněz, pokud jste uplatnili platbu kartou. V případě, že obchodník, na jehož účet byla platba připsána, závazek nesplní včas, může spotřebitel požádat banku o vrácení platby, a tak nepřijde o své peníze.
Na závěr už snad jen jedna dobrá rada. Vždy si předem zjistěte všechny podstatné informace o daném e-shopu a o jeho věrohodnosti. Předejdete tím spoustě následných problémům. Přejeme Vám pokud možno bezproblémový a především bezpečný a úspěšný nákup na internetu.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
Koupě ojetého automobilu z autobazaru
Zájem o koupi ojetých automobilů se v poslední době – i vlivem vysoké inflace – razantně zvýšil. Nákup auta z bazaru s sebou však přináší i řadu rizik. Právě o nich si něco povíme v následujícím článku.

Česká obchodní inspekce zjistila při průběžných kontrolách v roce 2018 u více než poloviny autobazarů porušení právních předpisů při nabízení a prodeji ojetin. Před koupí vozidla z autobazaru je tak žádoucí ověřit si serióznost prodejce např. přečtením si o něm pojednávajících recenzí. Autobazar nemusí být nutně prodejcem, nýbrž zprostředkovatelem, na což je třeba dát si z důvodu následné slabší právní ochrany pozor.
Prodejce je povinen spotřebitele v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele pravdivě informovat o vlastnostech ojetiny, počtu najetých kilometrů, předchozích majitelích i o tom, zdali bylo vozidlo bouráno. Předávací protokol, v němž bývají tyto údaje uvedeny, je nutno před podpisem řádně prostudovat, jelikož prodejce za vady v něm uvedené neodpovídá. Zanedbat by spotřebitel neměl ani pečlivé pročtení obsahu kupní smlouvy a obchodních podmínek prodejce.
Při samotném výběru ojetiny je vhodné pečlivě zkontrolovat její stav, který by měl odpovídat prodejcem uváděnému stáří i počtu najetých kilometrů. Uvádí-li tedy prodejce např. to, že stáří automobilu je jeden rok a počet najetých kilometrů deset tisíc, bývají prosezené sedačky či ošoupaný volant znakem nedůvěryhodnosti těchto údajů. Neodpovídá-li údaj o počtu najetých kilometrů skutečnosti, lze tuto vadu reklamovat. Na webové stránce www.kontrolatachometru.cz si lze ověřit stav tachometru u automobilů, které v minulosti prošly STK.
Rozhodně doporučitelné je zkontrolovat si před koupí ojetiny totožnost VIN kódu uvedeného v technickém průkazu s VIN kódem na karoserii a jiných částech vozu. Technický průkaz by pak měl být originální, jelikož u duplikátu není zjistitelná historie vlastníka vozu a často se v něm zamlčuje původ vozidla. Pro posouzení technického stavu vozidla nebývá na škodu zaplatit si odborníka. Ten by měl zkonstatovat shodu jím zjištěného stavu auta se stavem vozidla deklarovaným prodejcem. Zkušební jízda by měla být při koupi ojetiny samozřejmostí.
Záruční doba může být u ojetého vozidla zkrácena dohodou smluvních stran až na 12 měsíců. V případě vady zjištěné na ojetém vozidle, kvůli které spotřebitel nedostal od prodejce slevu a která neodpovídá míře používání či opotřebení vozidla, může spotřebitel v záruční době požadovat opravu auta či slevu z jeho kupní ceny. Náklady odtahu vozidla v případě takovéto vady hradí prodejce.
Prodejce je povinen reklamaci přijmout, a vyřídit ji nejpozději do 30 dnů. V případě zamítnuté reklamace se lze obrátit na soudního znalce s žádostí o vyhotovení znaleckého posudku, který by měl spotřebiteli pomoci spor o oprávněnost reklamace vyhrát. Věc lze taktéž konzultovat s Českou obchodní inspekcí v rámci mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Neustoupí-li přesto prodejce, může se spotřebitel obrátit na soud.
Odstoupit od smlouvy lze v případě opakovaného výskytu vady na vozidle či v případě nedodržení lhůty 30 dnů k vyřízení reklamace. Od smlouvy uzavřené distančně může spotřebitel odstoupit ve lhůtě 14 dnů od převzetí vozidla.
Vždy je potřeba zvážit, zda se koupě ojetého vozidla spotřebiteli vyplatí. Kupní cena totiž velice pravděpodobně nebude poslední peněžitou částkou investovanou do ojetiny.
Vojtěch Ertl
Odborný právní poradce
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.