Menu

Koupě zboží

Právo spotřebitele na opravu

Podívejte se na reportáž z Událostí na ČT1 ze dne 28.4.2024, ve které vystoupil i náš právník pan Mgr. Ondřej Zelenka.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000100428/cast/1041983/

Právo spotřebitele na opravu

Evropský parlament odhlasoval právo spotřebitele na opravu. Opravy rozbitých výrobku by tak měly být snadnější a výhodnější, a to hlavně po záruční době.

Více se o nové směrnici dozvíte z rozhovoru TN Live s právníkem Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. panem Mgr. Ondřejem Zelenkou.

https://tn.nova.cz/videa/4964-prehled-dne/425039-tn-live-prehled-dne-23-dubna-2024

Nákup na Temu – aneb když nízká cena znamená velké riziko

Temu – název, který se poslední dobou neustále objevuje v online prostředí. Pokud se pohybujete na internetu nebo sociálních sítí, pravděpodobně jste narazili na jeho výrazné reklamní kampaně. Temu láká spotřebitele neuvěřitelně levnými produkty, které jsou jim předkládány ze všech stran. Za zdánlivě výhodnými nabídkami se ovšem může skrývat řada rizik a nebezpečí.  

Co to vlastně je Temu?  

Temu je čínské online tržiště, které se od loňského roku rozšířilo i do Česka. Jeho expanze však vyvolává určité kontroverze. Podle Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Temu nedodržuje řadu pravidel stanovených českou a unijní legislativou. Na čínském online tržišti je možné nalézt téměř vše za podezřele nízké ceny. Temu ovládá online reklamní prostor a svými neobvykle levnými nabídkami láká zákazníky téměř ze všech směrů. E-shop Temu je v České republice dostupný jak na internetu, tak i ve formě mobilní aplikace.   

Podezřele nízké ceny 

Na Temu můžete nalézt široký sortiment produktů, zahrnující oblečení, doplňky do bytu, hračky, elektroniku nebo kosmetiku. Jedním z hlavních lákadel tohoto e-shopu jsou především až neuvěřitelně nízké ceny. Tato skutečnost přirozeně vyvolává spoustu otázek zejména ohledně kvality nabízeného zboží. Jedním z faktorů, který přispívají k těmto nízkým cenám, je skutečnost, že výrobní náklady nejsou příliš vysoké. To je způsobeno tím, že lidé, kteří se podílejí na výrobě daného produktu, nedostávají odpovídající plat. Tento jev je způsoben nízkými mzdami v některých zemích, kde se produkce zboží provádí, a také nedostatkem pracovních standardů a ochrany zaměstnanců. Tyto podmínky vedou ke snížení nákladů na výrobu a následně i k nižším cenám pro zákazníky.  

Nekvalitní produkty  

Jedním z hlavních problémů Temu je absence kvalitních produktů a nedodržování legislativních norem. Produkty často nejsou opatřeny patřičnými atesty, což může představovat zdravotní rizika, jež se mohou projevit až po delší době. Navíc mnohdy produkty neobsahují ani český návod k použití, což může vést spotřebitele k nebezpečnému užívání.  

Nedodržování legislativy 

Temu nedodržuje pravidla týkající se povinnosti poskytnout zákazníkovi veškeré nezbytné informace před a během nákupu. Tyto zákonem stanovené povinnosti buď vůbec neplní, nebo plní jen částečně a pro nakupujícího nejasným a nesrozumitelným způsobem. Tím se Temu dopouští klamání spotřebitele.  

Temu také inzeruje slevy v rozporu se zákonem, jelikož slevy musí být vypočteny z nejnižší ceny, za kterou bylo zboží nabízeno během posledních 30 dní. Temu tyto ceny odvozuje z doporučených maloobchodních cen produktů. Společnost rovněž nedodává přesné informace o podmínkách odstoupení od kupní smlouvy, záruce a postupu při reklamaci. Z webových stránek není patrné, zda Temu funguje jako klasický e-shop nebo online tržiště, což je informace, která by měla být transparentně uvedena. Asociace pro elektronickou komerci (APEK) podala podnět na Českou obchodní inspekci, která se v současné době touto záležitostí zabývá.   

Hrozba pro české e-shopy 

Internetový obchod Temu má výrazný dopad na trh českých online obchodů, což způsobuje problémy především menším prodejcům, jejichž prodej je závislá na internetové reklamě. Temu využívá agresivní reklamní strategie, které mohou výrazně překročit reklamní rozpočty menších e-shopů. Důsledkem toho se tyto e-shopy mohou ocitnout v obtížné situaci a začít vykazovat ztráty, což může dokonce vést k jejich uzavření.  

Kybernetická hrozba 

Mobilní aplikace Temu shromažďuje rozsáhlé množství uživatelských informací, které následně přenáší na servery v Číně. Mezi tyto údaje patří zejména adresy, data narození, fotografie, historie prohlížeče a odkazy na sociální sítě. Aplikace má také přístup k mikrofonu, GPS lokalizaci a informacím o zařízení. Aktuálně probíhá vyšetřování Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost kvůli podezření z neoprávněného prodeje osobních dat uživatelů.   

Závěr  

Na závěr bychom chtěli apelovat na všechny spotřebitele, aby byli obezřetní při nákupu na e-shopu Temu. I když lákavé nabídky mohou být poutavé, je důležité si uvědomit potenciální rizika spojená s nákupy na této platformě. Doporučujeme si pečlivě promyslet nákup na Temu, důkladně si prostudovat obchodní podmínky, zhodnotit kvalitu produktů a zvážit možná rizika v souvislosti s ochranou osobních údajů. Buďte při nákupu na internetu opatrní a raději dávejte přednost nákupu u důvěryhodných a ověřených prodejců.  

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s. 

Klára Červinková  

Odborná právní poradkyně 

Zákaz HHC

V únoru tohoto roku schválila vláda nařízení č. 52/2024 Sb. měnící nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, které rozšiřuje seznam psychotropních, a tedy zakázaných látek v příloze 4 tohoto nařízení o tři typy látek – HHC, HHC-O a THCP. Tato změna vešla v platnost dne 5. března 2024 publikací ve sbírce zákonů, přičemž účinnost nabyla dnem následujícím. Od 6. března 2024 tak jsou uvedené látky právně upraveny obdobně jako jiné drogy (např. THC) a podléhají regulaci zákonem č. 167/1998 Sb. (zákon o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů). Nebude-li v budoucnu rozhodnuto jinak, platí tento zákaz (prozatím) do 31. prosince 2024. Předpokládá se totiž, že od roku 2025 dojde k novele zákona o návykových látkách a tyto látky budou sice opět dostupné, nicméně přísněji regulovány, aby se předešlo například v minulosti vyskytlým případům jejich užívaní dětmi a z tohoto plynoucího možného nežádoucího ohrožení jejich zdraví (nebo dokonce i života). 

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je image-1.png.

Porušení právních předpisů spočívající např. v neoprávněném přechovávání návykové látky v malém množství pro vlastní potřebu je přestupkem a může být pokutováno příslušnými orgány veřejné správy. Pokud by se jednalo o přechovávání množství již většího než malého, mohlo by takové jednání naplnit i skutkovou podstatu trestného činu (ve smyslu § 284 trestního zákoníku – přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu). Případní výrobci, distributoři či prodejci by se mohli dopustit trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve smyslu § 283 trestního zákoníku, za který v základní skutkové podstatě hrozí trest odnětí svobody v délce jednoho až pěti let nebo peněžitý trest. 

Tímto chceme především apelovat na spotřebitele, aby při případném styku s nejen v tomto článku uvedenými, ale jakýmikoliv návykovými látkami dbali zvýšené opatrnosti, dodržovali právní předpisy, a tím především chránili své zdraví a zdraví svých blízkých. 

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. 

Jan Solanský

odborný právní poradce 

Reportáž TV Nova na téma Podvody na internetu

Poslechněte si vysílání hlavních televizních zpráv TV Nova ze dne 18. 3. 2024, ve kterém na téma Podovody na internetu mluvila naše předsedkyně Alena Máčová.

https://tv.nova.cz/porad/televizni-noviny/epizoda/414527-18-3-2024

Nákupy na Marketplace a trend osobního předání zboží.

Přečtěte si článek na Seznam Zprávy, pro který se vyjádřila naše předsedkyně Alena Máčová k nákupům na Marketplace a trendu osobního předání zboží: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-konec-moderniho-obchodovani-fb-marketplace-se-vraci-do-minuleho-stoleti-247882#dop_ab_variant=1272930&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest251_radio_sluzby_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Co s nevyžádaným zbožím?

Nezřídka kdy se na nás obracejí spotřebitelé s problémem, kdy jim bylo doručeno zboží, ačkoliv si dané vůbec neobjednali. S takovým nevyžádaným zbožím samozřejmě vyvstává pro spotřebitele spousta otázek, kupříkladu kam a jak zboží vrátit (jelikož často není ani možno dohledat odkud je zboží posíláno), či jak se zbožím může nakládat. Na nejen tyto otázky se snaží odpovědět tento článek. 

Kde je to upraveno? 

Po novele občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník), jež nabyla účinnosti dne 6. 1. 2023, upravuje tento problematiku nevyžádaného plnění v ustanovení § 1816. Konkrétně stanoví, že: „Plnil-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět“. Tato úprava je implementací čl. 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, do českého právního řádu.  

Co to znamená? 

Prvním důležitým, možná i tím nejdůležitějším termínem daného ustanovení je, že se na spotřebitele hledí jako na tzv. poctivého držitele. Což znamená, že ve chvíli, kdy spotřebitel takovéto nevyžádané zboží dostane, tak je oprávněn s ním jakkoliv nakládat, aniž by mu hrozil ze strany prodávajícího případný postih. Spotřebitel může zboží používat, někomu jej darovat, půjčit, prodat, ba dokonce i zničit a vůči prodávajícímu za to nebude vůbec odpovídat. Avšak ve chvíli, kdy prodávající spotřebitele vyzve, aby mu zboží vrátil, musí tak spotřebitel učinit. To však pouze za předpokladu, že má věc stále u sebe. Pokud už ji u sebe nemá, prodal ji nebo zničil, tak v souladu s výše uvedeným nic prodávajícímu vracet ani hradit nemusí. 

Druhá věta ustanovení říká, že spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. Tato formulace je dle mého celkem jasná. V případě, kdy spotřebitel nevyžádané zboží obdrží, nemusí vyvíjet sebe menší úsilí na vyhledání a upozornění prodávajícího, že plnil bez právního důvodu. Spotřebitel rovněž nemusí hradit žádné náklady na zpětnou dopravu, pakliže by chtěl prodávající zboží vrátit, či se tak spotřebitel sám rozhodl. 

Samozřejmě že spotřebitel za nevyžádané plnění nemusí nic platit. 

Porušuje tím podnikatel nějaký zákon? 

Než se dostaneme k závěru, je na místě se zaobírat otázkou, zda vůbec může podnikatel vůči spotřebiteli činit takovéto nevyžádané nabídky. Na otázku odpovídá Příloha č. 2 k zákonu č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Konkrétně její písmeno f) považuje takovéto jednání podnikatele za agresivní obchodní praktiku („Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy.“) a podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, jde rovněž o přestupek. Tento přestupek pak může Česká obchodní inspekce, jakožto dozorový orgán, pokutovat. Podnět může spotřebitel podat i elektronicky na této adrese: https://www.coi.cz/podatelna/.  

Závěrem 

Závěrem lze tedy uzavřít, že nejenže se spotřebitel nemusí bát nějakých postihů ze strany prodávajícího, pokud za nevyžádané plnění nezaplatí nebo jej nevrátí. Naopak spotřebitel může jednak o tomto informovat Českou obchodní inspekci, jednak může zboží používat pro svoji vlastní potřebu. 

Roman Šubrt 

Odborný právní poradce 

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. 

Odstoupení od smlouvy pro opakované projevení vady

S účinností tzv. spotřebitelské novely1, tzn. od 6. 1. 2023, došlo ke změně textace ustanovení občanského zákoníku upravující možnost spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy v případě, kdy je předmětné zboží opakovaně stiženo vadou. Tento článek si klade za cíl upozornit čtenáře na změny, které novelizace v případě tohoto institutu přinesla a zamýšlí se nad jejich možným, nikoliv však jednoznačným, řešením.

Dosavadní právní úprava 

Před novelou byla daná problematika upravena v § 2169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v tehdejším znění („Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.“). Stejně byla daná problematika upravena v § 622 odst. 2 starého občanského zákoníku2. Z textace „opakovaný výskyt vady po opravě“ se dovodilo, že k nabytí práva na odstoupení od smlouvy z tohoto právního důvodu spotřebitel potřebuje, aby se stejná vada na věci vyskytla nejméně třikrát, resp. alespoň dvakrát po opravě. K tomuto viz Nejvyšší soud: „Soudní praxe i odborná literatura jsou zajedno v tom, že o opětovné vyskytnutí vady po opravě jde zpravidla tehdy, jestliže se stejná vada, která byla v záruční době již nejméně dvakrát odstraňována, znovu vyskytne [srovnej zhodnocení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. prosince 1982, sp. zn. Cpj 40/1982, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“) pod R 22/1983.“3 

Nová právní úprava 

Nově je právo spotřebitele odstoupit od smlouvy z důvodu opakovaného projevení vady4 zakotveno v § 2171 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku („Kupující může požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy, pokud (…) se vada projeví opakovaně.“). Z čistě jazykového výkladu lze dojít k závěru, že nová právní úprava spotřebiteli umožňuje od smlouvy odstoupit již projeví-li se na zboží vada dvakrát, resp. jednou po opravě. Nicméně pro ověření tohoto závěru je třeba vzít v potaz směrnici Evropské unie, ze které nová úprava v našem občanském zákoníku vychází a jehož výklad musí být v souladu právě s touto směrnicí. 

Možné řešení 

Nová právní úprava transponuje čl. 13 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 („Spotřebitel má nárok buď na poměrné snížení ceny v souladu s článkem 15, nebo na ukončení kupní smlouvy v souladu s článkem 16 pokud nastal některý z těchto případů: (…) navzdory snaze prodávajícího uvést zboží do souladu dojde k nesouladu…“. V důvodové části směrnice pak k tomuto stojí: „Pokud prodávající učinil kroky k tomu, aby zboží uvedl do souladu, avšak následně se projeví nesoulad, mělo by být objektivně zjištěno, zda by měl spotřebitel akceptovat další pokusy prodávajícího o uvedení zboží do souladu s ohledem na všechny okolnosti daného případu, jako je druh a hodnota zboží a povaha a závažnost nesouladu. Umožnit prodávajícímu další pokus o nápravu nesouladu může být odůvodněné zejména u drahého nebo složitého zboží. Rovněž by se mělo zohlednit, zda lze od spotřebitele očekávat, že bude i nadále mít důvěru ve schopnost prodávajícího uvést zboží do souladu, například v důsledku skutečnosti, že se tentýž problém projeví dvakrát. Podobně může být v některých situacích nesoulad tak závažné povahy, že spotřebitel nemůže mít nadále důvěru ve schopnost prodávajícího uvést zboží do souladu. Příkladem toho by mohla být situace, kdy má nesoulad podstatný vliv na schopnost spotřebitele používat zboží obvyklým způsobem a nelze od něj očekávat důvěru v to, že oprava nebo výměna provedená prodávajícím problém vyřeší.“  

Směrnice tedy pevně nestanovuje kolikrát se vada vždy musí projevit, aby spotřebitel nabyl právo od smlouvy odstoupit, naopak dává prostor k zohlednění kontextu daného zboží a jeho vady. Opakované projevení vady v § 2171 občanského zákoníku tedy neznamená, že v každém případě spotřebitel může od smlouvy odstoupit již po projevení vady podruhé, nicméně neznamená to ani, že by se mělo ve všech případech zůstat u praxí zažitého pravidla tří vad. Osobně bych se přikláněl k prizmatu, kdy se vychází z toho, že spotřebitel má obecně možnost odstoupit od smlouvy již po druhém projevení vady (tedy při druhé reklamaci), jak ostatně plyne z textace zákona, nicméně je vždy třeba se zaobírat též tím, zda není v daném případě spravedlivé poskytnout prodávajícímu další pokusy k odstranění vady. V potaz se má brát druh a hodnota zboží a povaha a závažnost vady, dále pak objektivní možnost důvěry spotřebitele k schopnostem prodávajícího vadu odstranit. 

Směrnice však dovozuje, že u zboží s vyšší cenou (dle mého např. dražší elektronika, šperky, automobil), případně u zboží, jehož oprava může býti složitější, by zpravidla měl být prodávajícímu dán další prostor k odstranění nesouladu, tedy k odstranění vady. V těchto případech bude pravděpodobně nutné setrvat na pravidle tří vad, kdy až po projevení vady potřetí může spotřebitel od smlouvy odstoupit. 

Pro úplnost nutno podotknout, že dle § 2171 odst. 3 občanského zákoníku kupující nemůže odstoupit od smlouvy, i když by byly naplněny výše uvedené podmínky opakované vady, je-li vada věci nevýznamná. Avšak má se za to, že vada není nevýznamná, tedy důkazní břemeno o nevýznamnosti vady nese vždy prodávající, nikoliv spotřebitel 

Závěr 

Tento článek si nekladl za cíl čtenáři vyčerpávajícím způsobem vysvětlit, kdy právo odstoupit od smlouvy může uplatnit již po projevení druhé vady a kdy až po projevení vady třetí, ale pouze toliko upozornění čtenáře na tuto možnou změnu v řešení práva z vady a poskytnutí možného klíče k řešení jeho konkrétního problému. Dle mého názoru ani není v možnostech autora takovou vyčerpávající odpověď čtenáři poskytnou, stěžejní totiž bude, jak se k celé věci postaví doktrína, a především soudní praxe. 

Roman Šubrt 

Odborný právní poradce 

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. 

————————————————————————

1)Zákon č. 374/2022 Sb. 

2)Zákon č. 40/1964 Sb. 

3)Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 33 Cdo 1323/2013. 

4)Problematice rozdílu mezi slovy „vyskytne“ a „projeví“ ve smyslu zákonné záruky se budeme věnovat v jiném článku. 

SOS – Asociace v pořadu Dobré ráno na ČT2

Naše předsedkyně Mgr. Alena Máčová mluvila ve vysílání pořadu Dobré ráno na ČT2 v úterý 16. ledna na téma vrácení zboží.

Zde si můžete pustit záznam pořadu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/324291310020006/

Jak vrátit nevhodný vánoční dárek?

Dárek zakoupený v e-shopu

Od koupě dárků na e-shopu je spotřebitel oprávněn odstoupit ve lhůtě 14 dnů. Nezáleží na tom, zda si zboží vyzvedáváte osobně na výdejně e-shopu, klíčové totiž je, že k uzavření smlouvy došlo přes internet. V žádném případě podnikatel nesmí spojit toto právo s jakoukoli sankcí. Lhůta pro odstoupení od smlouvy obecně končí uplynutím 14 dnů od převzetí zboží. Následující den potom, co jste zboží převzali, je prvním dnem 14denní lhůty. Pokud její konec připadá na sobotu, neděli či svátek, lhůta končí nejbližší následující pracovní den. Někteří prodávající ale lhůtu pro vrácení nevhodně zakoupených vánočních dárků prodlužují!

POZOR! Důležité je, že odstoupení od smlouvy stačí (prokazatelně) odeslat prodávajícímu i poslední den 14denní lhůty.

Zakoupené zboží je poté nutné vrátit prodávajícímu nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy a povinností prodávajícího je vám vrátit veškeré peněžní prostředky, včetně počátečních nákladů na dodání zboží, nejpozději do 14 dnů. Musí k tomu využít stejný způsob, jakým jste platili, pokud se nedohodnete na jiném. S vrácením částky je prodávající oprávněn počkat, dokud od vás neobdrží buď zboží, nebo doklad o jeho odeslání.

POZOR! Náklady vynaložené spotřebitelem na zaslání zboží zpět podnikateli poté, co spotřebitel od smlouvy odstoupil, však nese spotřebitel!

Ne každá distančně uzavřená smlouva však umožňuje odstoupení! Výjimky jsou zakotveny v § 1837 občanského zákoníku. Typickým příkladem, kdy odstoupit nelze, je zboží zapečetěné v hygienickém obalu (zubní kartáček, spodní prádlo), noviny, časopisy a magazíny nebo zboží, které bylo upraveno na míru spotřebiteli (fotoalbum, šaty, aj.) nebo např. též smlouva o ubytování v rekreačním zřízení, pokud bylo dohodnuto na určitý termín. Odstoupit také nelze od smluv vyjmenovaných v § 1840 občanského zákoníku, na něž se obecně neaplikují ustanovení o distančních smlouvách (hrací los, lístky na kulturní akce, zájezd apod.).

Dárek zakoupený v kamenném obchodě

Zákon neukládá prodejci povinnost, aby musel přijmout zboží zakoupené v kamenném obchodě zpět. Mnoho prodávajících ale tuto možnost nad rámec zákona umožňuje v rámci tzv. prozákaznického přístupu. Protože to ale činí dobrovolně, nad rámec svých zákonných povinností, mohou si prodávající podmínky vrácení zboží upravit.

Prodávající si může například určit, zda zákazníkovi peníze za zboží vrátí anebo zda mu pouze nabídne výměnu zboží. V případě, že si zákazník jiné zboží nevybere, je mu poté vrácená částka nahraná na zákaznickou kartu, z které si pak zákazník později může zakoupit u daného obchodníka jiné zboží. Je třeba ale pamatovat na to, že i platnost takové zákaznické karty může být omezena na určitou dobu a například po roce již nebude možné nahrané peníze při nákupu využít. Proto je při koupi dárku v kamenném obchodě si dopředu zjistit možnosti a podmínky jejich vrácení, aby pak nedošlo k nepříjemnému překvapení.

Mgr. Alena Máčová

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.