Koupě zboží
Nákupy na on-line galeriích
O čem nás musí nákupní galerie informovat?
Nákupní galerie neboli dle slov zákona o ochraně spotřebitele „on-line tržiště“ je jakousi „virtuální galerií“, která zboží neprodává nýbrž je pouhým zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jiné asijské zemi. Pro spotřebitele je často velmi obtížené ověřit jejich důvěryhodnost. Pro nákupní galerie je typické, že dodávají zboží s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je zboží obvykle velmi nízké kvality a nemá zákazníkem předpokládané vlastnosti.

Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla definici pojmu „on-line tržiště“. V § 2 odst. 2 písm. b) je pojem „on-line tržiště“ vymezen jako „služba umožňující spotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem“.
Pro provozovatele on-line tržiště je nově stanovena v § 11b zákona o ochraně spotřebitele rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Dále je také nezbytné, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek. Tato informace se totiž považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.
Před tím, než se rozhodnete pro nákup v nákupní galerii, doporučujeme Vám si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a přečíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží.
Pokud jste na takovém on-line tržišti již nakoupili a nastal nějaký problém – například Vám zboží vůbec nedorazilo, nezbývá Vám nic jiného než odstoupit od smlouvy, na což máte ze zákona právo.
Další informace týkající se nákupních galerií naleznete v našem článku Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
Poslechněte si poradnu pořadu Apetýt s naší poradkyní Janou Hyturovou

V pořadu Českého Rozhlasu Apetýt naše poradkyně Jana Hutyrová radila spotřebitelům, jak reklamovat zboží, které pochází z Evropské unie, ale i z třetích zemí, na jaké eshopy si mají spotřebitelé dát pozor a kde hledat pomoc při případném problému s obchodníkem.
Česká obchodní inspekce prověřuje internetové prodejce „nedoručených zásilek“ a „balíčků s překvapením“
Česká obchodní inspekce se na základě podnětů spotřebitelů zaměřuje na kontroly internetových prodejců, nabízejících prodej „nedoručených“ či „ztracených zásilek“ nebo tzv. „balíčků s překvapením“.

Tento fenomén nabral v českém internetovém prostředí na intenzitě v posledních měsících a ČOI v současné době provádí několik kontrol internetových prodejců.
„Reagujeme bezprostředně na podněty spotřebitelů, kterých v poslední době evidujeme skutečně desítky. Mapujeme e-shopy a prodejce, kteří tento způsob prodeje českým spotřebitelům nabízejí. Provádíme kontroly subjektů, nabízejících balíčky neznámého obsahu a původu, které inzerují jako přeprodej nedoručených či ztracených zásilek přepravních společností nebo prodej balíčků s překvapením. Součástí naší činnosti je vedle kontrolních nákupů i kontrola smluvních podmínek, protože řada spotřebitelů si stěžovala například na nemožnost balíček v zákonné lhůtě vrátit, stejně jako kontrole pravosti zveřejňovaných recenzí,“ říká ústřední ředitel ČOI Ing. Jan Štěpánek.
„Musím české spotřebitele požádat o obezřetnost a upozornit je, aby nákupy dobře zvažovali a věděli, s kým konkrétně na internetu uzavírají smlouvu a vůči komu tedy budou případně uplatňovat svá práva. Aby věnovali pozornost obchodním podmínkám, diskusním fórům a doporučením spotřebitelských organizací a dalších důvěryhodných zdrojů. A především aby předtím, než nákup distančním způsobem uskuteční, používali zdravý rozum a zvážili rizika, která jim v on-line prostředí mohou hrozit,“ doplňuje ústřední ředitel ČOI Ing. Jan Štěpánek
Podněty upozorňují mj. na to, že spotřebitelé obdrželi v “mystery boxu“, za nějž zaplatili cenu v řádu stokorun, pouze bezcenné drobnosti, že jim bylo prodejcem zamítnuto jejich právo v zákonné lhůtě 14 dnů odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem a zboží vrátit, nebo že s nimi prodejci nekomunikují.
„Naše kontrolní činnost dále probíhá a o jejích výsledcích a možných rizicích pro spotřebitele budeme veřejnost samozřejmě informovat. Na základě dosavadních zjištění v rozsahu kompetencí ČOI prověřujeme, zda u některých kontrolovaných osob nedochází k porušování zákona o ochraně spotřebitele, například ustanovení § 4 nekalá obchodní praktika a dalších, zda nejsou zveřejňovány falešné recenze a podobně,“ dodává ředitel Inspektorátu Středočeský kraj a Hl. m. Praha Mgr. Karel Mojžíš, jež se na kontrolní činnosti významně podílí.
Zdroj: Česká obchodní inspekce, dostupné on-line: https://www.coi.cz/ceska-obchodni-inspekce-proveruje-internetove-prodejce-nedorucenych-zasilek-a-balicku-s-prekvapenim/
Přednáška v parku Lužánky v rámci Dědského dnu
Zveme všechny spotřebitele na přednášku pana Mgr. Pavla Prokopa na téma Klamavé obchodní praktiky, která se uskuteční v neděli 20.8. od 19:30 V Brně v parku Lužánky v rámci Dědského dne.
https://ponava.cafe/udalosti/babi-leto-a-dedsky-den-2023/


Jaké údaje musíme nalézt na potravinách?
S ohledem na to, že jsou potraviny součástí našeho každodenního života, které mohou přímo ovlivnit naše zdraví, tak je jak v českém právním řádu, tak i v právním řádu Evropské unie stanovena povinnost výrobcům potravin své potraviny určitým způsobem označit.

Jedním z účelů této právní úpravy je ochrana spotřebitele, kdy by mělo běžnému zákazníkovi být jasno, co za potravinu kupuje, zda je vyrobena z kvalitních surovin a nikoli z náhražek, jak dlouho mu daná potravina má vydržet atd. Důležitým účelem je pak ochrana zdraví, a to především v případech, kdy má spotřebitel alergie nebo ze zdravotních důvodů nařízenou určitou dietu. Takové osoby by tak měly mít možnost se seznámit se složením potravin, aby zjistily, zda neobsahuje daný produkt nějakou pro ně rizikovou surovinu.
Hlavním právním předpisem, který upravuje povinnost označování potravin, je nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Obecně je zde stanoven zákaz uvádění zavádějících informací, a to např. o povaze, vlastností, složení, zemi původu a další. Dále pak zakazuje takové praktiky, kdy se výrobce/dodavatel snaží vyvolat dojem, že je určitá vlastnost produktu jedinečná, přestože se jedná o vlastnost, kterou mají všechny ostatní podobné produkty.
Údaje, které jsou podle tohoto nařízení výrobci/dodavatelé povinni na výrobcích uvádět, jsou:
– název potraviny
– seznam složek
– alergeny
– množství určitých složek nebo skupin složek
– čisté množství (hmotnost či objem) potraviny (bez obalu)
– minimální trvanlivost nebo datum použitelnosti
– zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití
– jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku
– zemi původu (pokud by její neuvedení mohlo uvést spotřebitele v omyl ohledně
země původu)
– návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné
odpovídajícím způsobem použít
– skutečný obsah alkoholu (u nápojů s obsahem alkoholu větším než 1,2 %)
– výživové údaje
Podle nařízení musí tyto informace být u potravin k dispozici a snadno dostupné, a to především tak, že budou uvedeny přímo na obalu na připojené etiketě. Tyto údaje dále musí být na obalu/etiketě snadno čitelné, dobře viditelné a nesmazatelné a nesmí taky být nijak skryty, přerušeny a zastřeny. Dokonce je v nařízení stanovena i minimální velikost písma, kterou jsou standardně 1,2 mm. U obalů a nádob menších než 80 cm² pak musí písmo mít aspoň 0,8 mm.
Dalším předpisem, který upravuje označování potravin, je zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Jsou zde např. upraveny podmínky, za kterých lze u potravin uvést označení “česká potravina”. Taková potravina musí být složena z českých surovin aspoň ze 75-100 % (záleží na typu potraviny). V případě označení “vyrobeno v České republice” je pak nutné, aby aspoň proběhla výroba potraviny v Česku.
Karel Bělák
Odborný právní poradce
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Jak a kdy se mohu obrátit na ČOI?
Na Českou obchodní inspekci („ČOI“) se můžete obrátit hned v několika případech. Nejprve je ale vždy nutné si ověřit, zda Váš problém spadá do působnosti České obchodní inspekce. Působnost ČOI je stanovena v § 2 zákona o České obchodní inspekci. Podle tohoto ustanovení Česká obchodní inspekce kontroluje fyzické a právnické osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu. Nejčastěji se může jednat o případy, kdy prodávající neinformuje spotřebitele o právech při uplatnění reklamace či možnosti odstoupení od smlouvy v případě nákupu na internetu. Dále se také může jednat o situace, kdy prodávající nevyřídí reklamaci do 30 dnů, nevystaví doklad o přijetí reklamaci nebo neinformuje, jakým způsobem reklamaci vyřídil.

ČOI naopak není oprávněna kontrolovat kvalitu potravinářských výrobků, toto spadá do působnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Česká obchodní inspekce se může zabývat potravinářskými a dalšími zemědělskými či tabákovými produkty pouze z hlediska poctivosti prodeje či může kontrolovat omezení jejich prodeje vymezeným skupinám spotřebitelů – např. zda prodejci dodržují zákaz prodeje alkoholických a tabákových výrobků osobám mladších 18 let.
Česká obchodní inspekce může kontrolovat prodejce a při zjištění porušení povinností je jim oprávněna uložit pokutu. Výše pokuty za nejzávažnější přestupky může dosahovat až 50 milionů Kč. Nyní ČOI provádí masivní kontroly obchodníků a kontroluje, zda podnikatelé dodržují zákon o ochraně spotřebitele, zejména zda prodávající označují ceny dle § 12a zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele. Toto ustanovení stanovuje, že pokud prodávající nabízí zboží ve slevě, informace o slevě musí obsahovat i nejnižší cenu výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy (tzv. referenční cenu). Výrobek musí být také označen cenou platnou v okamžiku nabídky a spotřebitel musí být vždy informován o konečné ceně prodávaných výrobků.
Na Českou obchodní inspekci se může spotřebitel obrátit prostřednictvím podnětu, kterým upozorní na nekalé obchodní praktiky prodávajícího či jiné porušení jeho zákonných povinností. Podnět k ČOI lze podat jak v listinné podobě, tak i elektronicky. Doporučujeme využít elektronický způsob podání podnětu prostřednictvím e-podatelny, kterou naleznete na stránkách www.coi.cz. Elektronický formulář Vás velmi rychle a snadno navede, jak postupovat při vyplňování informací. Ve formuláři je nutné vyplnit, kdo podnět podává, které věci se týká a co se navrhuje. O výsledku podnětu budete vyrozuměni. ČOI by poté měla podnět vyřídit do 30 dnů.
Pokud dojde ke sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, lze využít mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR), které zajišťuje Česká obchodní inspekce. Cílem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je dospět ke smírnému urovnání sporu a dohodě stran. Tento institut je založený na hledání oboustranně přijatelné dohody stran sporu. Česká obchodní inspekce ovšem nemá na rozdíl od soudů pravomoc sama o předmětu sporu závazně rozhodnout nebo strany sporu k dohodě donucovat. Jde zejména o to, aby strany dospěli k nějaké dohodě a oboustranné spokojenosti. Aby mohlo být mimosoudní řešení sporu efektivní, je nutné, aby byl spotřebitel schopen věrohodně doložit oprávněnost tvrzeného nároku (zejména se může jednat o různé dokumenty, či kopie písemné komunikace mezi stranami). Nejčastějšími spory, které ČOI řeší, jsou spory týkající se práva z vadného plnění (reklamace zboží a služeb). Návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu může podat pouze spotřebitel a to do 1 roku od chvíle, kdy uplatnil svůj nárok u podnikatele poprvé. Pokud tedy nastane mezi Vámi jakožto spotřebitelem a prodávajícím spor, neotálejte s podáním návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporu příliš dlouho. Pokud by se jednalo o spor starší než jeden rok, nelze jej bohužel prostřednictvím ADR řešit. Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu lze podat elektronicky vyplněním příslušného formuláře. Návrh musí zejména obsahovat údaje o stranách sporu, vylíčení rozhodných skutečností, kterých se spor týká a návrh řešení, jehož se navrhovatel domáhá. K návrhu také musí být přiložen doklad o tom, že se spotřebitel pokusil spor vyřešit s podnikatelem přímo, a kopie dalších písemností dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici (zejména doklad o uzavření smlouvy, kopii písemné komunikace mezi stranami apod.). V České republice je tento způsob řešení poměrně úspěšný a často vede k uspokojení spotřebitele ze strany prodávajícího. Pokud tedy vznikne mezi Vámi a prodávajícím spor, určitě se neváhejte na ADR obrátit.
Česká obchodní inspekce poskytuje veřejnosti také bezplatné poradensko-informační služby. Tuto službu poradenství můžete využít, pokud si přejete poradit a položit dotaz týkající se Vašich spotřebitelských práv, pokud např. potřebuje poradit při reklamaci zboží či nákupu přes internet.
Doporučujeme Vám se také podívat na internetové stránky ČOI, na kterých naleznete pod sekcí Spotřebitelský průvodce přehledný návod, jak postupovat v určitých situacích.
Kromě České obchodní inspekce můžete samozřejmě využít i služeb našeho bezplatného poradenství v oblasti spotřebitelského práva a stát se členy a podporovateli Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Jak reklamovat potraviny

Také se Vám už někdy stalo, že jste po rozbalení potraviny zjistili, že není úplně vhodná pro konzumaci, zkažená nebo dokonce plesnivá? Nebojte se, i nevhodnou potravinu lze reklamovat. Prodejce vám totiž odpovídá za jakost, jakou by zboží mělo mít, podle §2161 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Jelikož potraviny podléhají rychlé zkáze, s reklamací neotálejte a dojděte za prodejcem co nejdříve.

Potraviny můžete reklamovat u prodejce, u kterého jste je nakoupili. Musíte ale prokázat, že jste zde zboží opravdu koupili, proto je nejlepší mít s sebou účtenku. Pokud účtenku nemáte a platili jste nákup kartou, postačí vám i výpis z bankovního účtu. Dle §2169 občanského zákoníku můžete po prodejci požadovat náhradu zboží nebo vrácení peněz. To jsou také nejčastější způsoby vyřízení reklamace vzhledem k povaze věci. Nezapomeňte na to, že je prodejce povinen vám vydat potvrzení o uplatnění reklamace.
Pokud ale nechcete řešit nepříjemnosti spojené s reklamací, můžete se jim vyhnout preventivní kontrolou potravin, které kupujete. Především zda není potravina již nahnilá, otlučená (v případě ovoce), jestli není poškozené balení a jaké je na obalu výrobku uvedené datum spotřeby. Pokud by už uběhla doba minimální trvanlivosti potraviny, může ji prodejce stále prodávat, ale musí být řádně označena. Pokud by bylo už po datu spotřeby, takový produkt se nesmí prodávat.
Zároveň pokud máte podezření, že daná prodejna nedodržuje hygienu, špatně uschovává potraviny nebo je nesprávně označuje, můžete podat podnět ke kontrole na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Více informací o způsobu podání najdete na stránkách tohoto správního orgánu.
Julie Opltová
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Jak se může spotřebitel domoci nevrácených peněz od podnikatele?

V době rozšířených nákupů zejména na internetu nebo také aktuálně častých problémů ze strany zhotovitelů objednaných a zaplacených, ale nedodělaných děl, a i v jiných případech, kdy má podnikatel povinnost zaplatit spotřebiteli určitou finanční částku (např. po odstoupení od smlouvy, reklamace vyúčtování energií nebo vrácení přeplatku na zálohách), se může stát a v praxi často děje, že se podnikatel k placení nemá anebo platí až opožděně. Jakým způsobem má poté spotřebitel vůči takovémuto neplatícímu podnikateli postupovat, aby se svých peněz domohl? Tím se budeme zabývat v tomto článku, jehož cílem je poskytnout spotřebiteli srozumitelné a praktické informace, jaké kroky v takových případech vůči dlužníkům podniknout.

Předžalobní a případný další (mimo)soudní postup
Nezaplatí-li podnikatel (dále také „dlužník“) včas, je v tzv. prodlení a krom dlužné částky má spotřebitel (dále také „věřitel“) dle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „OZ“) právo požadovat také zaplacení úroků z prodlení z této částky až do zaplacení. Prodlení nastává, jakmile marně uplyne nejzazší lhůta k zaplacení (datum splatnosti), tedy pokud mělo být zaplaceno nejpozději např. 4. 5. 2023, je následující den – 5. 5. 2023 dlužník již jeden den v prodlení a věřitel se svého nároku může domáhat u orgánů veřejné moci (nejčastěji soudu, nebo ve stanovených případech i u jiného orgánu/úřadu – viz také dále).
Před podáním žaloby k soudu doporučujeme dlužníka nejprve k dobrovolnému zaplacení vyzvat ve formě tzv. předžalobní výzvy (dle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu) a poskytnout mu náhradní lhůtu v délce nejméně 7 kalendářních dnů. Předžalobní výzva je významná pro pozdější přiznání práva na náhradu nákladů řízení v rámci případného soudního sporu (jako je např. soudní poplatek, odměna advokátovi a hotové výdaje dle tarifu, odměna znalci atd.). Předžalobní výzvu je ideální zaslat prokazatelně a adresně dlužníkovi např. pomocí datové zprávy nebo doporučeného dopisu s dodejkou v písemné formě (postačit může v některých případech i e-mailová zpráva, avšak může také přinést nežádoucí komplikace).
Před podáním předžalobní výzvy je také vhodné dlužníka vyzvat jakkoli neformálně (ústně či telefonicky), pokusit se zjistit, jaké důvody mu v placení brání (nebo se mu jen třeba platit nechce) a případně se s ním také mimosoudně dohodnout na náhradní lhůtě nebo na splátkovém kalendáři. Mimosoudní řešení (ADR) je tedy možnou alternativou, avšak není pro spotřebitele povinné a záleží tak zcela na jeho rozhodnutí. Nicméně může pomoci vyhnout se soudnímu či jinému řízení, a ulehčit tak starosti oběma stranám. ADR řízení, pokud jde o prodej výrobků a služeb, zprostředkovává České obchodní inspekce (ČOI – https://www.coi.cz/informace-o-adr/), podnikatel se jej musí ze zákona účastnit, ale vydané stanovisko ČOI není právně závazné, nicméně má díky právnímu odůvodnění doporučující charakter.
Nezaplatí-li dlužník ani v náhradní lhůtě stanovené předžalobní výzvou, může se spotřebitel se svým nárokem obrátit na soud a podat žalobu. Pro zastoupení v soudním řízení silně doporučujeme vyhledat advokáta z důvodu poměrné složitosti celého procesu. V případě úspěchu je pak spotřebitel oprávněn žádat také náhradu již zmíněných nákladů řízení.
Některé typy soukromoprávních sporů mohou krom soudů řešit příslušné správní orgány. Jedná se pak o mimosoudní sporná řízení, kdy rozhoduje daný úřad ve správním řízení, což může být pro spotřebitele efektivnějším a levnějším prostředkem k domožení se svých práv. Jedná se například o spory s dodavatelem nebo zprostředkovatelem energií, které je oprávněn rozhodovat Energetický regulační úřad, v oblasti finančních služeb (např. spotřebitelského úvěru) rozhoduje Finanční arbitr a u telekomunikačních a poštovních služeb pak Český telekomunikační úřad. Vykonatelná rozhodnutí úřadu jsou poté (obdobně jako soudní rozhodnutí) exekučním titulem pro výkon rozhodnutí (viz dále).
Exekuce (výkon) rozhodnutí – Jak na reálné vymožení dluhu?
Nezaplatí-li dlužník ani na základě vydaného soudního (či správního) rozhodnutí a stane-li se rozhodnutí vykonatelným (tzn. uplyne lhůta k plnění povinnosti v rozhodnutí stanovená), může se oprávněná osoba obrátit na příslušný soud s návrhem na výkon rozhodnutí nebo k soudnímu exekutorovi s exekučním návrhem na provedení exekuce – reálného vymožení dluhu včetně nákladů s tím spojených (exekuce).
Kde hledat více informací?
V případě jakýchkoli spotřebitelských dotazů se každý spotřebitel může osobně, telefonicky nebo elektronicky obrátit na naši bezplatnou spotřebitelskou poradnu. Seznam poboček, provozní dobu a kontakty nalezete na webové stránce naší organizace. Můžete si také přečíst řadu našich článků týkajících se dalších oblastí problematiky ochrany spotřebitele.
Jan Solanský
Odborný právní poradce
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Reklamace pokojových rostlin
S příchodem slunečných a teplých dní je příroda plná rozkvetlých květin a nádherně zelených rostlin. Mnoho lidí v tomto čase zatouží mít část přírody doma a nakupuje pokojové nebo řezané květiny, případně sazenice na zahrádky nebo do truhlíků. Někdy se může stát, že radost z krásy zkazí špatný stav rostliny nebo její úhyn. Ne všichni spotřebitelé ale tuší, že i na rostliny se vztahuje záruční doba, proto jsme si pro Vás připravili několik rad, jak tuto nepříjemnou situaci řešit.
Řezané květiny obvykle mají krátkou dobu životnosti, což obdobně platí i pro reklamační době. Květiny je nutné reklamovat do 24 hodin od zakoupení, nejlépe ale ihned. Nepodceňujte proto prohlídku květin přímo v květinářství! Na pozdější reklamace již nemusí být brán zřetel.
Pro pokojové rostliny platí standardní dvouletá doba, ve které lze vady vytknout. Pokud navíc k projevení vady dojde v prvním roce a spotřebitel rostlinu reklamuje, má posílené postavení, neboť zákon předpokládá, že vada projevená v prvním roce byla na rostlině již při koupi. Tudíž prodávající by měl reklamaci vyřídit, pokud neprokáže, že si vadu způsobil sám spotřebitel např. špatnou péčí.

Speciální pravidla podle zákona o oběhu osiv a sadby pro sazenice rostlin. Jednoleté druhy rostlin mají reklamační dobu 1 rok, pro víceleté standardní 2 roky a pro sazenice zeleniny a květin 3 týdny. Je vhodné proto vitální znaky rostliny po zasazení sledovat a případně reklamovat co nejdříve.
Mimo zákonné doby se mohou spotřebitelé setkat i s reklamační dobou delší, kterou někteří prodávající dávají na některé druhy rostlin. Pokud k dohodě nedošlo, uplatní se doba zákonná.
A jaké nároky z vadného plnění můžete uplatnit? Opravu, výměnu, slevu z ceny a případně (spíše výjimečně) odstoupení od smlouvy. Např. pokud má rostlina škůdce, může dojít k opravě provedením postřiku, nebo pokud si objednáte květinovou vazbu bez trnů a dostanete ji s trny, můžete žádat o napravení dodatečným odstraněním trnů. K výměně dochází až tehdy, nelze-li vadu napravit. Pokud uplatníte nárok na slevu z kupní ceny, nemůžete již uplatnit nárok na opravu nebo výměnu.
Pamatujte však na to, že nároky z vad se nevztahují na situace, kdy rostlina uhyne nebo neprospívá z důvodu špatné péče! Pokud se o rostlinu nestaráte (nedostatečná nebo přílišná zálivka, špatné stanoviště,…), není chybou prodávajícího, že rostlina není v dobrém stavu. Vady rostlin vzniklé špatnou péčí nebudou uznány.
V případě sporů s prodávajícím je možné spor řešit v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů před Českou obchodní inspekcí. Pokud by se v rámci řízení nepodařilo problém vyřešit, můžete si nechat zpracovat znalecký posudek. Ten by osvětlil příčinu špatného zdravotního stavu nebo úhynu rostliny. Vyloučil-li by znalec Vaše pochybení, pak musí prodávající reklamaci uznat, a nadto Vám uhradit výdaje spojené s vypracováním znaleckého posudku. V krajních případech se spor může dostat až před soud.
Několik tipů na závěr:
- Kupujte rostliny ve specializovaných obchodech, které mají s prodejem zkušenosti
- Prohlédněte si před nákupem listy, květy i substrát a hledejte známky špatného zdravotního stavu – např. výskyt plísně nebo hmyzu, zkrabacení listů,…
- Nechte si poradit s péčí o konkrétní druh kupované rostliny a dodržujte obdržené rady
- Při přenosu z obchodu domů rostlinu zabezpečte proti vlivům počasí!
- Pokud se rozhodnete zboží reklamovat, nenechte se odbýt – prodávající je k vyřízení reklamace povinen a musí Vám vydat také reklamační protokol
Miroslava Losová
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu
Stále častěji se v naší poradně setkáváme s problematikou nákupních galerií. Spotřebitelé si často myslí, že nakupují na klasickém e-shopu, ve skutečnosti se ovšem jedná o tzv. „virtuální galerii“, jejímž prostřednictvím nabízejí zboží externí subjekty. Jde tedy o jakési online tržiště, které je pouze zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jinde mimo ČR. Pro spotřebitele je tedy často obtížné ověřit jejich skutečnou existenci či důvěryhodnost. Typickým problémem těchto galerií je, že zboží bývá doručeno s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je obvykle nízké kvality nebo nemá zákazníkem vymíněné vlastnosti.

První potíže nastávají zejména u doby dodání zboží. Zboží se většinou fakticky nachází ve třetích zemích, a i když udávají, že je zboží skladem, doba dodání může být několik týdnů až měsíců. Takže i když je zboží označeno např. výrazem „skladem u dodavatele“, může to v praxi znamenat, že se zboží nachází v Číně a bude doručeno klidně až za několik měsíců. Další problém nastává v případě, že Vám zboží správně nesedí, či neodpovídá tomu, co jste si objednali. Řešení reklamací a/nebo vrácení zboží může být pro spotřebitele velmi obtížné, jelikož musíte zboží posílat na adresu sídla, což je v případě sídla v Číně prakticky nemožné. Nákupní galerie také často velmi špatně komunikují se spotřebiteli nebo v některých případech dokonce nekomunikují vůbec.
Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla celou řadu změn. Mimo jiné také zákon nově vymezuje v § 2 odst. 2 písm. b) pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost v § 11b, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je, aby byla spotřebiteli poskytnuta obecná informace o hlavních parametrech určujících pořadí předkládaných nabídek – tato informace se považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.
Jak si ověřit skutečnost, že se nejedná o klasický e-shop se sídlem v České republice, ale o nákupní galerii?Česká obchodní inspekce (dále „ČOI“) uvádí na svých internetových stránkách v sekci pro spotřebitele seznam rizikových e-shopů. V tomto pravidelně aktualizovaném seznamu si můžete jednoduše vyhledat, zda se nejedná právě o jeden z rizikových e-shopů, kterému je vhodné se vyhnout a pro nákup zvolit ověřenější internetový obchod.
Vždy doporučujeme si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a načíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží. Dobré je si také na Googlu ověřit recenze na daný e-shop od jiných spotřebitelů. Často tento krok může být prvním varovným signálem, zda není lepší se e-shopu obloukem vyhnout.
Nejčastěji se jedná například o tyto e-shopy: bonky.cz, balando.cz, joot.cz, booho.cz a mnohé další. Tyto názvy až podezřele připomínají známé společnosti, jako jsou Zonky, Zalando či Zoot. Spotřebitel si je tedy může snadno splést a může nabýt domnění, že nakupuje na ověřených českých e-shopech.
Pokud jste se již staly obětí těchto podvodných e-shopů, nezbývá Vám než odstoupit od smlouvy. Na odstoupení od smlouvy máte ze zákona právo, přestože to zprostředkovatel nemusí přiznat. Případně také banky poskytují službu tzv. chargeback, neboli vrácení peněz, pokud jste uplatnili platbu kartou. V případě, že obchodník, na jehož účet byla platba připsána, závazek nesplní včas, může spotřebitel požádat banku o vrácení platby, a tak nepřijde o své peníze.
Na závěr už snad jen jedna dobrá rada. Vždy si předem zjistěte všechny podstatné informace o daném e-shopu a o jeho věrohodnosti. Předejdete tím spoustě následných problémům. Přejeme Vám pokud možno bezproblémový a především bezpečný a úspěšný nákup na internetu.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.