Štítek: potraviny
Nákup potravin distanční smlouvou
Zapříčením koronaviru vzrostlo objednávání si potravin nebo jídla obecně distanční formou, přes internetové e-shopy a mobilní aplikace. Tím dochází k uzavření tzv. distanční smlouvy, která umožňuje uzavřít smluvní vztah, aniž by strany byly současně fyzicky přítomné. Jedná se o známé e-shopy typu Rohlik.cz, Košík.cz, ale také o kamenné řetězce a supermarkety jako Tesco nebo Albert, které nabízející dovoz nákupu až k vám domů. Kromě těchto řetězců můžeme pod nákup touto formou zahrnout i rozvoz pizzy či jídla kurýrem přes různé aplikace, ale také telefonicky přímo z konkrétní restaurace.
Nejčastějším způsobem pro nákup základních potravin, jako běžného nákupu jsou využívány právě výše zmiňovaní obchodníci. Jejich e-shopy či mobilní aplikace jsou velmi intuitivní a zákazníka navedou. Celý proces začíná vybíráním produktů a jeho přidáváním do košíku. Zboží je roztříděno do různých kategorií podle typu a samotné přidávání do košíku je stejné jako v jiných e-shoppech. U každého produktu najdete cenu za kus nebo za kilogram, jeho původ, složení a informace o dodavateli. Poté je zákazník vyzván, aby vyplnil své iniciály a adresu, kam bude zboží doručeno. Podle prodejce se liší i způsob doručení. Většinou si můžete vybrat, kam kurýr nákup doveze, do kterého patra vynese, anebo kde bude nákup uložen a zde si jej poté spotřebitel vyzvedne. Podle toho se také liší minimální cena nákupu, pro kterou je možné objednávku vytvořit. Nakonec si zákazník vybírá den a čas, kdy bude zboží doručeno nebo k vyzvednutí. Způsobem dopravy, a především časem je také ovlivněna výsledná cena. Ve frekventované časy je cena vyšší, v méně obvyklé časy zase menší.
Nutno podotknout, že tyto řetězce nemají aktuálně rozvoz po celé republice, pouze v okolí velkých měst. Košík s Rohlíkem jsou podobní, snaží se nabízet především farmářské produkty a potraviny lokálních pěstitelů či chovatelů. Oproti tomu Tesco nabízí to, co najdete v kamenných prodejnách. Pokud platíte nákup online kartou stává se, že prodejce zablokuje na kartě částku o něco vyšší. To kvůli ceně např. za kilogram masa, která se může do data odeslání měnit a rozdíl ve výsledné ceně je vám poté vrácen na kartu zpětně.
S nákupem potravin distančně se váží i některé právní aspekty. Například po dokončení objednávky je obchodník povinen neprodleně potvrdit její přijetí. Horší je to v těchto případech s odstupováním od smlouvy. Podle § 1837 spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy v případech, kdy zboží podléhá rychlé zkáze. Zejména tedy potraviny, ale i třeba právě pizza, která je vám dovezena přímo z pece. To stejné platí, pokud si například přes některý z výše uvedených e-shopů neobjednáte jen potraviny, ale i časopisy, noviny, CD a DVD s hudbou nebo filmy či programy. Případně zboží, které je prodáváno v hygienickém obalu a následně spotřebitelem vyňato, například takový zubní kartáček.
Jiné je to s reklamací. Podle § 2161 občanského zákoníku prodávající odpovídá spotřebiteli za to, že zboží nemá vady, a to zejména v době, kdy si spotřebitel věc převzal. Toto ustanovení se váže právě i na potraviny. Prodejci však často ve svých obchodních podmínkách na toto upozorňují. Zároveň jsou ochotni si zboží, které se vám nezdá nebo neodpovídá popisu, vyměnit, případně si ho odvézt a vrátit vám peníze. Proto je potřeba si nákup ihned po dovezení překontrolovat. Pokud již kurýr odjel a Vy zjistíte nedostatky, neváhejte se obrátit přímo na prodejce.
Jan Ponížil
Právní poradce
Označování (nejen) zdravých potravin
Označování (nejen) zdravých potravin
Označování potravin je velmi složitou tematikou potravinového a spotřebitelského práva. Mimo uvedení data spotřeby či výživových údajů je třeba u potravin dbát na uvedení spousty dalších potřebných informací, aby spotřebitel dobře věděl, co si kupuje.
Při nákupu potravin si jako první zpravidla všímáme obalu, jenž je pro nás jako pro spotřebitele základním zdrojem informací o dané potravině. To, co musí být na výrobku uvedeno, upravuje obecně pro všechny členské země evropská legislativa a podrobněji pak jednotlivé národní legislativy.
Z obecného hlediska platí, že informace uváděné na potravinách musí být čitelné, dostatečně srozumitelné, a také musí být uvedeny v jazyce srozumitelném pro zemi, ve které se prodávají.
V žádném případě nesmějí tyto údaje uvádět spotřebitele v omyl. Pod tímto si můžeme představit to, že charakteristika výrobku nesmí slibovat účinky, které daný výrobek nemá. Dále není vhodné, aby bylo na obalu zdůrazněno, že má daná potravina vlastnosti, jimiž se vyznačují všechny podobné potraviny od jiných výrobců, především v případě přítomnosti či nepřítomnosti určitých složek.
Za informace o potravině odpovídá provozovatel podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem se potravina prodává.
Mezi povinné údaje, které musí být na obalu vyznačeny patří: název a složení (včetně množství jednotlivých složek) potraviny, zvýraznění složek způsobujících alergie či nesnášenlivost, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby, podmínky uchování a použití, výživové údaje, země původu, v určitých případech návod pro přípravu a u alkoholických nápojů skutečný obsah alkoholu v procentech.
V lednu 2021 zveřejnila Evropská komise k projednání novou iniciativu týkající se označování potravin, která se zaměřuje na potraviny s výživovými a zdravotními tvrzeními. Jejím cílem je vytvořit tzv. výživové profily o složení potravin, které by mohly omezit propagaci potravin s vysokým obsahem soli, tuku nebo cukru. Navrhuje se například zavedení povinného označování nutričních údajů na přední straně obalu, rozšíření povinnosti uvádět informace o původu na další produkty a revize pravidel vyznačování data spotřeby.
Označování speciálních potravin
Mimo jiné se často na obalech potravin můžeme setkat se štítky označujícími potraviny, které usnadňují nákup spotřebitelům se speciálními požadavky na výživu. Mezi tato označení patří například tzv. „V-Label“. Značka V-Label je mezinárodně uznávaný symbol a označuje produkty vhodné pro vegany a vegetariány.
Pro osoby trpící celiakií je důležité označování bezlepkových potravin, které také upravuje speciální nařízení. V tomto případě se označení liší dle obsahu lepku v dané potravině na „bez lepku“ nebo „s velmi nízkých obsahem lepku“. Správné označení je u těchto výrobků velmi klíčové, protože chyba v označení může kupujícímu způsobit nepříjemné až nebezpečné zdravotní potíže.
Kateřina Kotrlová
Právní poradkyně
Zdroje:
Bio či NEbio?
Bio či NEbio?
V praxi se při nakupování potravin také často setkáváme s biopotravinami. Často se však stává, že zaměňujeme pojmy „zdravý“ a „bio“. Pod pojmem „bio“ si častěji představíme „lepší“ alternativu něčeho, co bio není. Co si tedy můžeme pod pojmem biopotravina představit a co od ní můžeme očekávat?
Bio potravina je produkt vyprodukovaný v souladu s požadavky platné legislativy pro ekologickou produkci. Jedná se především o ovoce, zeleninu, mléko a mléčné produkty, pečivo, vejce, maso, a podobně. V dnešní době je sortiment biopotravin velmi široký, avšak stále mírně oproti jiným zemím zaostává, některé biopotraviny se k nám stále musí dovážet ze zahraničí.
V České republice je podíl biopotravin oproti celkové spotřebě potravin velmi nízký, pohybuje se okolo 1 %. Povědomí spotřebitelů o bioproduktech totiž není příliš velké. Problémem je také zvýšená cena bioproduktů. Bioprodukty jsou však ve srovnání s těmi „nebio“ mnohem kvalitnější a důvodem vyšší ceny je větší náročnost a nákladnost jejich zpracování.
Typickým příkladem zvýšené ceny je bio drůbeží maso a vejce. Na rozdíl od drůbeže chované v klecích je tato drůbež chována ve volném výběhu a její život je mnohem delší.
Biopotraviny jsou vyráběny bez použití konzervantů, barviv, dochucovadel a nesmí obsahovat chemické látky a geneticky modifikované suroviny. Bio ovoce a zelenina jsou pěstovány v ekologickém zemědělství a nejsou chemicky ošetřovány.
Biopotravina je pro naše tělo zpravidla přirozenější a v určitých případech zdravější. Výzkumy prokázaly, že biopotraviny mají zpravidla lepší výživovou hodnotu, především vyšší obsah vitamínů a minerálních látek. Bio zelenina obsahuje o 50 % méně pesticidů než konvenční zelenina.
A jak je spotřebiteli zaručeno, že kupuje bioprodukt? Pro rozpoznání biopotravin je velmi důležité jejich označení, které musí být v souladu s nařízením Rady Evropy a Komise EU, a také se zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Na obalu produktu označeným jako bio musí být: evropské logo, kód kontrolní organizace, informace o původu surovin a v případě české produkce musí být biopotravina označena českým národním logem. Každý producent biopotravin musí být registrován v Registru podnikatelů, ve kterém si spotřebitel může oprávnění a certifikát daného prodejce ověřit.
Kateřina Kotrlová
Právní poradkyně
Zdroje:
REKLAMACE ZKAŽENÝCH POTRAVIN
Jistě jsme se již všichni setkali s tím, že potraviny, které jsme si zakoupili v obchodě, po rozbalení nebyly zrovna v nejlepší kondici. Jak se ale máme zachovat v případě, kdy je výrobek zkažený, prošlý, či plesnivý? Reklamovat!
Z ustanovení § 2161 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která se týkají jakosti při převzetí potravin. Prodejce je tímto zavázaný k tomu, aby jím prodaná věc byla způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo si zachovala obvyklé vlastnosti. Tyto účinky u potravin vyvolává především uvedení doby použitelnosti potraviny uvedené na jejím obalu. Doba použitelnosti je v tomto případě i dobou pro uplatnění reklamace.
Reklamaci uplatníte u prodávajícího, u kterého jste si danou potravinu zakoupili. Pro její uplatnění je nutné předložit účtenku či výpis z účtu, pokud jste v obchodě platili kartou. V rámci reklamace zkažené potraviny, můžete požadovat výměnu za produkt stejného druhu, nebo odstoupení od smlouvy (tedy vrácení peněz), což jsou nejobvyklejší způsob řešení této situace. Samozřejmě je možné žádat i odstranění vady či slevu z kupní věci, jako v případě reklamace jiného zboží, avšak v případě potravin to nebudou často využívané možnosti.
Jakmile podáte reklamaci, prodávající má povinnost Vám vydat v písemné formě potvrzení o uplatnění reklamace a rozhodnout o výsledku ihned případně do tří pracovních dnů, pokud se jedná o komplikovanější případ.
Kromě reklamace můžete také podat podnět Státní veterinární správě, která je dozorovým orgánem v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu. Jestliže se jedná o potravinu rostlinného původu, můžete se obrátit na Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Zmíněné orgány mají zpravila 30 dní pro vypracování výsledků kontroly.
Michaela Černá
odborná právní poradkyně SOS-A, z.s.
SOS – ASOCIACE NA BRNĚNSKÉM VELETRHU SALIMA
Ve dnech 27. února až 2. března 2018 proběhne na brněnském výstavišti mezinárodní veletrh SALIMA. Mezinárodní potravinářský veletrh SALIMA/VINEX podává dokonalý přehled o českých i zahraničních dodavatelích potravin, přísad, alkoholických i nealkoholických nápojů, cukrovinek, kávy, čaje a lahůdek. Nové finální výrobky, produkty a speciality mají odborní návštěvníci i koncoví spotřebitelé možnost posuzovat při řízených ochutnávkách potravin a degustacích vína i piva z minipivovarů.
Na veletrhu SALIMA najdete i náš stánek, a to konkrétně v pavilonu A1 pod číslem 039. Na našem stánku budeme poskytovat individuální poradenství spotřebitelům. Protože ale z našich zkušeností víme, že některá témata zajímají více spotřebitelů, budeme přednášet i prezentace týkající se těchto témat. Tímto způsobem se zaměříme např. na téma tzv. éček v potravinách, ekologicky šetrných produktů, apod. Ačkoliv je nám jasné, že většina lidí míří na veletrh SALIMA za nákupem potravin, ochutnávkami produktů, případně zajímavým doprovodným programem, z našich zkušeností víme, že spotřebitelé vždy rádi zavítají i k našemu stánku. Spotřebitelům jsme schopni poskytnout bezplatné právní poradenství v oblasti spotřebitelského práva, dále budeme na našem stánku bezplatně rozdávat letáčky a jiné informační materiály k problematice nákupu potravin, kde se spotřebitelé dočtou zajímavé informace.
Článek na stránkách Veletrhů Brno o naší účasti na SALIMĚ si můžete přečíst ZDE
Redakce SOS – Asociace, z.s.
Konference o dvojí kvalitě potravin v zemích EU
Ve čtvrtek 5. října 2017 proběhla v prostorách galerie Černá Labuť v Praze zajímavá konference pořádaná organizací Spotřebitelské fórum. Akce nazvaná „Kvalita zboží a potravin: Má český spotřebitel na výběr?“ se věnovala zejména tématu dvojí kvality potravin v zemích Evropské unie, diskutovány byly ale i jiné aktuální otázky spotřebitelského práva, např. vznik nového spotřebitelského kodexu, problematika hromadných žalob, apod.
Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. na konferenci jako jeden z řečníků vystoupil vedoucí právník SOS – Asociace Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek, který zde prezentoval naše stanoviska k daným tématům. Ohledně dvojí kvality potravin je postoj naší organizace takový, že tento problém na jedné straně vnímáme velmi citlivě a uvědomujeme si nutnost diskuze na toto téma. Na druhou stranu si uvědomujeme, že otázka regulace dvojí kvality potravin na celoevropské úrovni je velmi složitá. Nesouhlasíme tedy s tím, že diskutovaný problém má jednoduché řešení spočívající např. v okamžitém přijetí evropského nařízení, které zcela zakáže prodávat složením rozdílné potraviny pod stejným označením. Tímto našim názorem se nám podařilo na akci vyvolat zajímavou a podnětnou diskuzi.
V druhé části akce, kterou byla diskuze se zástupci politických stran, jsme prezentovali naše poměrně skeptické stanovisko k nutnosti vzniku nového spotřebitelského kodexu, naopak jsme zdůraznili naléhavost problému smluv uzavřených po telefonu, což podle nás vyžaduje okamžité řešení co nejdříve po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme i možné změny v oblasti mimosoudního řešení sporů. Za politické strany se diskuze aktivně zúčastnili pan Martin Plíšek (TOP 09) a paní Veronika Vrecionová (ODS), zástupci ostatních stran se bohužel z různých důvodů nezúčastnili.
Závěrem opakujeme, že problém dvojí kvality potravin považujeme za závažný a vítáme diskuzi na toto téma, ke které jistě přispěla i uspořádaná konference. Děkujeme organizaci Spotřebitelské fórum za pozvání a těšíme se na další spolupráci.
Tématu dvojí kvality potravin se budeme podrobněji věnovat v dalších článcích.
Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek,
Vedoucí právník SOS – Asociace, z.s.
Zkažené maso na grilování? Jaké máte možnosti?
Máme tu letní období a s tímto ročním obdobím jsou spojené i nejrůznější aktivity jako hraní venkovních her, koupání v bazénu a již tradiční zahradní grilování. Bez grilování si už mnoho rodin nedokáže trávení letních večerů ani představit. Ale i s touto velice příjemnou zábavou je spojeno mnoho úskalí, kterým se chceme vyvarovat. Nejběžnějším problémem, se kterým se setkáváme nejen v rámci letních radovánek, je koupě zkažených potravin. Především se nám jedná o maso, u kterého na první pohled nemusíme poznat, že je vadné, což zjistíme až po rozbalení doma.
Co s tím, když koupíme takové maso? I na potraviny se vztahují obecná ustanovení týkající se jakosti při převzetí, která nalezneme v § 2161 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z těchto ustanovení vyplývá, že se prodávající zavazuje k tomu, aby jím prodaná věc byla způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo si zachovala obvyklé vlastnosti. Tyto účinky u potravin vyvolává především uvedení doby použitelnosti potraviny na jejím obalu, která je uvedená většinou jako formulace „spotřebujte do“. Doba použitelnosti je v tomto případě i dobou pro uplatnění reklamace a výrobek by si po tuto dobu měl zachovat své vlastnosti a být zdravotně nezávadný.
Reklamaci budete uplatňovat u prodávajícího, u kterého byla věc koupena. Vy, jako kupující, máte obecně u reklamace právo požadovat výměnu či opravu věci. V případě, že není takový postup možný, můžete požadovat odstoupení od smlouvy, vždy můžete požadovat slevu z kupní ceny. Jelikož se zde jedná o reklamaci zkažené potraviny, budete požadovat buď výměnu za produkt stejného druhu, nebo uplatníte možnost odstoupení od smlouvy a vrácení zaplacené kupní ceny, což je nejobvyklejší způsob řešení této situace. Jakmile podáte reklamaci, prodávající má povinnost Vám vydat v písemné formě potvrzení o uplatnění reklamace a rozhodnout o výsledku ihned, případně do tří pracovních dnů.
Kromě reklamace můžete také podat podnět Státní veterinární správě, která je dozorovým orgánem v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu. Jestliže se jedná o potravinu rostlinného původu, můžete se obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Michaela Černá,
odborná právní poradkyně SOS – Asociace
