Menu

Telekomunikace

Reklamace vyúčtování telekomunikačních služeb

Domníváte se, že Váš účet za telefon neodpovídá tomu, jak ve skutečnosti služby využíváte? Nedostává se Vám telekomunikační služby, kterou platíte? Nevíte, co dělat, když se vyskytnou nepřesnosti ve vyúčtování těchto služeb?

Samozřejmě i vyúčtování telekomunikačních služeb lze reklamovat. Rozdíl proti reklamaci běžného zboží však spočívá v tom, že reklamace telekomunikačních služeb má zvláštní zákonnou úpravu, a to v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Reklamace vyúčtování telekomunikačních služeb se pak týká zejména § 64 a § 129 tohoto zákona.

Je důležité mít na paměti, že se reklamace podává přímo u operátora. Forma reklamace není stanovená (lze ji tedy učinit e-mailem, poštou, telefonicky nebo osobně), je však třeba mít na paměti, že nejlepší způsob je takový, který umožňuje následně podání reklamace prokázat.

Lhůta stanovená pro podání reklamace je 2 měsíce od doručení vyúčtování poskytované služby, spotřebitel by však měl vyúčtování reklamovat bez zbytečného odkladu. Po 2 měsících právo reklamovat vyúčtování zaniká. Operátor pak musí reklamaci vyřídit do 1 měsíce od jejího podání (od doručení operátorovi). Tato měsíční lhůta se pak prodlužuje na 2 měsíce, pokud musí operátor věc řešit se zahraničním provozovatelem.

Je třeba mít na paměti, že i přes podání reklamace nezaniká spotřebiteli povinnost vyúčtovanou cenu uhradit. V případě uznání reklamace mu tato cena bude vrácena až následně. Tedy se zaplacením neotálejte, neboť pokud by reklamace nebyla úspěšná, navýší se vyúčtovaná částka o úrok z prodlení, případně další sankce. Pouze ve výjimečných případech může na žádost spotřebitele Český telekomunikační úřad rozhodnout o odkladu povinnosti zaplatit vyúčtovanou cenu.

Pokud operátor reklamaci uzná, je povinen spotřebiteli vrátit rozdíl v chybně vyúčtované ceně vrátit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy reklamaci vyřídil. Je-li však reklamace neúspěšná a operátor ji zamítne, může spotřebitel, pokud s tímto nesouhlasí a na chybném vyúčtovaní trvá, podat návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích. Tento návrh se podává u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), a to do jednoho měsíce ode dne, kdy byla reklamace zamítnuta. Stejný postup může spotřebitel uplatnit v případě, že operátor nestihne reklamaci vyřídit do výše uvedeného jednoho měsíce (resp. dvou v případě nezbytnosti komunikace se zahraničním poskytovatelem).

Není-li spotřebitel úspěšný ani u Českého telekomunikačního úřadu, může ještě podat opravný prostředek, tzv. rozklad, anebo věc řešit soudně. V takovém případě je třeba vzít v potaz, že pokud spotřebitel u soudu neuspěje, bude nucen hradit náklady soudního řízení, a to většinou i náklady druhé strany.

Vendula Kourková

REKLAMACE POŠTOVNÍCH SLUŽEB

Že posílání dopisů a zásilek nemusí být tak jednoduché, jako napsaní zprávy na mobilním telefonu nebo počítači, o tom se čas od času přesvědčí většina z nás. V poslední době se zvyšuje počet dotazů od spotřebitelů směrem k našemu SOS – Asociace, jak mají postupovat v případě, že nejsou spokojeni se službami České pošty. V následujícím článku se tedy zaměříme na to, jakým způsobem lze poštovní služby reklamovat.

Obecně se dá říci, že poštovní služby lze reklamovat na každé pobočce nebo vyplněním elektronického formuláře na stránkách České pošty. Dodání zásilky je možné reklamovat do jednoho roku od podání zásilky. Při této reklamaci je nutné předložit podací stvrzenku. Spolu s reklamací dodání je také možno reklamovat výplatu dobírkové částky. Pokud nebyla Českou poštou dobírková částka vyplacena, nebo její část, je Česká pošta povinna tuto částku neprodleně vyplatit. V obou případech je možné reklamovat, jak na pobočce České pošty, tak prostřednictvím webového formuláře.

V případě, že byl Váš balík či psaní při přepravě poškozeno nebo došlo k úbytku jeho obsahu, máte také nárok tyto poštovní služby reklamovat. Tuto reklamaci je nutno uplatnit při převzetí zásilky nebo do dvou pracovních dnů po jejím dodání. Pokud byla závada patrná už při předání, není možné poškozenou zásilku reklamovat stejně jako v případě, pokud byl ze strany dodavatele příjemce na možné poškození upozorněn.

Nutno dodat, že výše uvedené platí pouze pro poštovní služby doporučená zásilka, doporučená slepecká zásilka, cenné psaní a cenný balík. Na všechny ostatní služby je možné podat reklamaci do jednoho roku od podání. Takové případy budou Českou poštou posouzeny a reklamující bude dohodnutým způsobem o výsledku reklamace informován.

Lhůta pro vyřízení reklamace je 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud není dohodnuto jinak. V případě, že reklamující vyjádří nesouhlas s vyřízením reklamace, bude tato reklamace přezkoumána a o výsledku přezkumu bude reklamující informován. Pokud není reklamující spokojen ani po tomto přezkumu, může se obrátit na Český telekomunikační úřad, kde může podat námitku, nutno podotknout, že je tato služba zpoplatněna.

Ivo Divila, odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.

SOS – ASOCIACE A ČT 24 O VOLÁNÍ DO ZAHRANIČÍ

Podívejte se na záznam vysílání pořadu Devadesátka ČT 24, kde o plánu Evropské unie regulovat ceny volání do zahraničí diskutovali Josef Chomyn z Českého telekomunikačního úřadu, Jiří Grund z Asociace provozovatelů mobilních sítí a také právník našeho SOS – Asociace, z.s. Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek. jeho vyjádření k problematice z pohledu spotřebitele najdete na záznamu v čase 39:20 a dále. Poslechněte si, jaký je názor naší organizace na regulaci cen volání do zahraničí. Na celé vysílání se můžete podívat ZDE.

POZOR – SPOLEČNOST UPC ROZESÍLÁ UPOMÍNKY K PROMLČENÝM POHLEDÁVKÁM

V posledních několika týdnech se na naši organizaci obrátilo několik spotřebitelů s tím, že jim společnost UPC Česká republika, s.r.o. zaslala upomínku k neuhrazené pohledávce. Jelikož si tito spotřebitelé nebyli vědomi jakýchkoliv svých dluhů vůči této společnosti, až po komunikaci se společností UPC se spotřebitelé dozvěděli, že se jedná o staré již promlčené pohledávky (např. z let 2013 a 2014), přičemž společnost UPC vyžaduje jejich úhradu pod možnou sankcí přerušení poskytování služeb a odstoupení od smlouvy. Spotřebitelé si nejsou jisti, jak takovou situaci řešit a jak dále postupovat, aby společnost UPC nepřikročila k omezení služeb nebo jejich úplnému ukončení.

Obecně je právo na omezení nebo ukončení poskytování služeb elektronických komunikací ze strany poskytovatele služeb garantováno § 65 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Zde je stanoveno, že nezaplatil-li spotřebitel ve lhůtě splatnosti za poskytnuté služby, poskytovatel služeb jej nejprve prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu ke splnění dluhu. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování služeb. Poskytovatel služeb může podle tohoto ustanovení úplně ukončit smluvní vztah pouze v případě, kdy spotřebitel soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby. V případě promlčených pohledávek je ale podle našeho názoru situace odlišná.

Názor Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. je takový, že podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Obecně je poté promlčecí lhůta podle § 629 občanského zákoníku tříletá. Vymáhá-li tedy společnost UPC po spotřebitelích starší pohledávky, nejsou spotřebitelé povinni promlčené pohledávky uhradit. Je-li pohledávka promlčená, nemá poskytovatel telekomunikačních služeb právo na omezení nebo ukončení poskytování služeb, jelikož i toto právo je podle našeho názoru majetkovým právem ve smyslu § 611 občanského zákoníku. Takové právo se tedy uplynutím promlčecí doby promlčí ve smyslu § 609 občanského zákoníku.

 

Právní oddělení SOS – Asociace, z.s.

Novinky v oblasti smluv s mobilními operátory

2. září 2017 vstoupila v účinnost novela zákona o elektronických komunikacích, která přinesla několik zajímavých změn v oblasti ochrany spotřebitele ve vztazích s mobilními operátory a dalšími poskytovateli služeb elektronických komunikací. Jaké konkrétní změny novela přinesla? Novinkou je regulace délky výpovědní doby. Pokud nyní spotřebitel vypoví smlouvu se svým stávajícím operátorem, nesmí délka výpovědní doby překročit 30 dnů. Ačkoliv se stále jedná o poměrně dlouhou dobu, zavedení této novinky můžeme jistě považovat za krok správným směrem, protože výpovědní doby před novelou zákona byly zpravidla delší.

Dále je nově povinnou součástí smlouvy s operátorem ujednání o rozsahu možných jednostranných změn a způsobu jejich oznámení účastníkovi, včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy. Na to navazuje ustanovení, že pokud podnikatel takto jednostranně změní smlouvu, je povinen informovat účastníka způsobem sjednaným ve smlouvě rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat.

Třetí důležitou novinkou je podstatná změna v oblasti automatického prodlužování smluv uzavřených na dobu určitou. Dosud museli operátoři spotřebitele o prodloužení smlouvy pouze informovat. Nyní platí, že pokud účastník neudělí svůj prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, přechází smlouva ve smlouvu na dobu neurčitou. Tuto novinku hodnotíme jednoznačně jako přínos, jelikož v praxi často docházelo k situacím, kdy podnikatel spotřebitele informoval takovým způsobem, že si spotřebitel informace o prodloužení nevšiml (např. byla tato informace „ukryta“ na poslední straně vyúčtování). Smlouva poté byla automaticky prodloužena např. o další dva roky, aniž by spotřebitel měl o toto prodloužení zájem. K takovým situacím by nyní docházet nemělo.

Podnikatelé poskytující služby elektronických komunikací jsou nyní povinni uvést smlouvy do souladu s novými zákonnými podmínkami do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy do začátku března roku 2018. To však nic nemění na tom, že na stávající i nové smlouvy se nová pravidla vztahují již nyní, jak potvrdil ve svém vyjádření i Český telekomunikační úřad.

Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek,

Vedoucí právník SOS – Asociace, z.s.

Virtuální operátoři

V dnešní době téměř každý vlastní mobilní telefon. Aby mohl být provozován, potřebujeme k tomu mobilní operátory. Na našem trhu jsme dlouhodobě zvyklí na tři největší a nejrozšířenější operátory. Nelze si však nevšimnout, že jim pomalu vzrůstá konkurence v podobě virtuálních operátorů. Kdo však tito virtuální operátoři jsou? Je dobré využívat jejich služeb, nebo je lepší držet se „staré trojky“?

Virtuální operátoři jsou typičtí tím, že nemají vlastní mobilní síť. K poskytování svých služeb využívají sítě plnohodnotných mobilních operátorů (např. T-mobile, Vodafone, O2), ke kterým si zakoupí přístup. Virtuální operátory lze také dělit do několika skupin podle jejich závislosti právě na plnohodnotném operátorovi.

Rozhodnout se však, zda využívat služeb virtuálního operátora, musí každý spotřebitel sám. Pokud nad tím uvažujete, je dobré si zjistit následující informace:

  1. Jak moc je virtuální operátor závislý na plnohodnotném operátorovi? Není lepší smlouvu uzavřít rovnou s plnohodnotným operátorem?
  2. Jak lze odstoupit od smlouvy? To záleží na tom, kde a jakým způsobem byla smlouva uzavřena (v obchodních prostorách, mimo obchodní prostory, distančním způsobem).
  3. Jak lze smlouvu ukončit? Je dobré vědět, zda je smlouva na dobu určitou, nebo neurčitou.
  4. Jak mohu reklamovat služby? Informujte se, které služby můžete reklamovat a jakým způsobem bude reklamace probíhat.
  5. Kolik stojí volání na linku operátora? Ačkoli jde skoro vše vyřešit skrze internet, může se Vám stát, že budete potřebovat kontaktovat virtuálního operátora telefonicky. V takové situaci je vhodné vědět, kolik zaplatíte za minutu hovoru.

Přestože zákon většinu z těchto věcí ošetřuje, řídí se vztahy mezi spotřebitelem a operátorem také obchodními podmínkami operátora. V nich se občas může objevit něco, co nás může zaskočit, proto není dobré je podceňovat. Při výběru operátora se tedy hlavně nezapomeňte informovat o podmínkách, za kterých budete jeho služeb využívat. Jestliže se však naskytne nějaký problém, neváhejte a obraťte se na nás.

Gabriela Mártonová

odborná právní poradkyně SOS-Asociace

Reklamace internetového připojení

Máte problémy s internetovým připojením? Rychlost Vašeho připojení nedosahuje rychlosti garantované poskytovatelem internetu? Jaká je účinná obrana?

Ve smlouvě s poskytovatelem zajisté naleznete hodnoty, které stanovují rychlost Vašeho připojení. Obvykle jsou uvedeny ve formátu „25 / 25 Mb/s“, kdy první údaj označuje rychlost stahování (download) a druhý rychlost nahrávání (upload). Skutečnou rychlost si můžete snadno ověřit přímo ve Vašem internetovém prohlížeči nebo za pomoci speciálních programů.  Poskytovatel však většinou rychlost udává jako maximální, proto je pravděpodobné, že reálná rychlost bude nižší. Skutečná rychlost by se proto musela lišit opravdu zásadně, aby případná reklamace mohla být uznána.

V případě nemožnosti využití internetového připojení z důvodu technických problémů poskytovatele je možné rovněž službu reklamovat, pokud se nejedná o dopředu oznámenou běžnou údržbu ošetřenou ve smluvních podmínkách poskytovatele.

Reklamace se řídí zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, stejně jako reklamace vyúčtování telefonních služeb. Je potřeba ji odeslat do dvou měsíců od poskytnutí vadné služby. Poskytovatel má povinnost reklamaci vyřídit do jednoho měsíce. Reklamaci je vhodné odeslat písemnou formou s dodejkou, která poslouží jako důkaz o odeslání.

Štěpán Houdek

odborný právní poradce SOS – Asociace

Stanovisko ČTÚ k jednostranným změnám smluvních podmínek mobilními operátory

Velmi často se na Sdružení obrany spotřebitelů – Asociaci obracejí spotřebitelé s tím, že jim mobilní operátor jednostranně (bez jejich souhlasu) změnil podmínky uzavřené smlouvy. Jedná se jak o nepodstatné záležitosti, tak například i o převedení na zcela jiný tarif. Zákon o elektronických komunikacích (ZEK) ve spojení s občanským zákoníkem tuto praktiku mobilním operátorům umožňuje, Český telekomunikační úřad se ale nyní vyjádřil k tomu, za jakých podmínek a jakým způsobem mohou operátoři k jednostranné změně smluvních podmínek přistoupit.

Zákon o elektronických komunikacích jednostranné změny smluv určitým způsobem omezuje, takže operátoři musí dodržet následující:

  • operátor je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o změně podmínek; pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka (např. při převedení na jiný tarif), musí i adresně informovat spotřebitele, kterého se změna týká
  • pro zákazníka je důležité zejména to, že v případě jednostranné změny podmínek má právo ukončit smlouvu s operátorem, a to nejpozději ke dni nabytí účinnosti změny a bez jakékoliv úhrady (to garantuje § 63 odst. 6 ZEK)

ČTÚ ale nyní vydal stanovisko příznivé zejména pro spotřebitele (celé stanovisko naleznete zde: https://www.ctu.cz/cs/download/monitorovaci_zpravy/monitorovaci_zprava_03-2015_brezen.pdf), jelikož dále omezuje možnosti operátorů jednostranně měnit smlouvy. Podle ČTÚ ZEK upravuje pouze rozsah a podmínky splnění informační povinnosti podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli, pokud podnikatel navrhuje provést změnu smlouvy. Samotné právo podnikatele změnit smlouvu se ale řídí ustanovením § 1752 občanského zákoníku, které stanoví náležitosti a podmínky pro provedení takové jednostranné změny smlouvy.

K  jednostranné změně obsahu smlouvy je podle ČTÚ nutné především splnit podmínky vyplývající z § 1752 OZ, tedy ve smlouvě:

  • musí být předem sjednáno, že lze smlouvu v budoucnu jednostranně měnit, v jakém rozsahu a z jakých důvodů,
  • musí být sjednáno, jakým způsobem bude změna druhé smluvní straně oznámena,
  • musí být sjednáno právo druhé smluvní strany změnu odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit a
  • smluvní straně, jež má právo smlouvu z důvodu provedení změny ukončit, musí být poskytnuta dostatečná doba k  obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele.

Změna smlouvy dále nemůže být pouhým odrazem vůle operátora získat ve smluvním vztahu výhodnější postavení, ale oprávněnost provedení změny smlouvy by měla být podložena objektivními důvody (to vyplývá také z evropské směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách). Dalším podstatným parametrem je i rozsah změny. Případné ustanovení smlouvy, v  jehož rámci si strany sjednávají, že operátor je oprávněn smlouvy měnit jakýmkoli způsobem a z jakýchkoli důvodů, nelze považovat za ujednání, kterým by byl rozsah změn sjednán. V jednotlivých sporech by pak ČTÚ musel konstatovat, že tyto změny nejsou platné.

Úřad upozornil mobilní operátory, že pokud se spor o provedení jednostranné změny smlouvy mezi spotřebitelem a operátorem dostane před ČTÚ, musí Úřad důsledně posuzovat všechna výše uvedená kritéria a bude zkoumat mimo jiné i to, zda účastnická smlouva obsahuje ujednání o rozsahu, v  jakém je podnikatel změnu oprávněn měnit. Rovněž se ČTÚ zaměří i na posouzení toho, zda provedení změny obsahu smlouvy bylo podnikatelem dostatečně odůvodněno.

Jaký vliv bude mít toto stanovisko ČTÚ v praxi, je nyní těžké předvídat. Je ale možné se domnívat, že operátoři budou nuceni změnit své smluvní podmínky ve prospěch spotřebitelů a že i ČTÚ by mohl budoucí spory v této oblasti rozhodovat spíše ve prospěch slabší strany, tedy spotřebitele. Ve Sdružení obrany spotřebitelů – Asociaci samozřejmě vítáme jakýkoliv krok posilující práva spotřebitelů, tedy i toto stanovisko ČTÚ.

Jan Hejtmánek

odborný právní poradce SOS – Asociace

Spory spotřebitelů s operátory o peněžitá plnění budou zřejmě řešit soudy

Na svém jednání ze dne 30. března 2015 schválila Vláda ČR usnesení, kterým ukládá ministru spravedlnosti zpracovat ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu návrh zákona, kterým bude kompetence řešit účastnické spory o peněžitá plnění v oblasti elektronických komunikací převedena ke dni 1. ledna 2017 na soudy. Návrh zákona by měl být vládě předložen nejpozději do 30. září 2015.

V současné době je situace taková, že výše zmíněné spory řeší podle § 129 zákona o elektronických komunikacích Český telekomunikační úřad. Zákon výslovně stanovuje, že ČTÚ rozhoduje spory mezi operátory a účastníky na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích. Nejčastěji se tak jedná o spory, kdy operátor vymáhá po účastníkovi dluh za nezaplacenou fakturu za poskytnuté telekomunikační služby. Tato pravomoc by tedy měla v budoucnu přejít na soudy. Český telekomunikační úřad by ale i nadále rozhodoval spory např. v případě reklamací telekomunikačních služeb nebo reklamací vyúčtování těchto služeb.

Pro spotřebitele se jedná o poměrně podstatnou změnu, proto budeme situaci ve Sdružení obrany spotřebitelů – Asociaci samozřejmě dále sledovat. V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat na naší telefonní lince 900 10 10 10, kde jsme pro Vás k dispozici vždy od pondělí do pátku v době od 9 do 18 hodin, případně v našich osobních poradnách.

Jan Hejtmánek

odborný právní poradce SOS – Asociace

Barevné linky

Občas někteří z nás potřebují kontaktovat svého dodavatele energií, mobilního operátora či prodejce. V rámci uváděných kontaktů pak často nalézáme čísla zákaznických linek, které mají být kompetentní k tomu, aby nám pomohly naši situaci vyřešit. Ne vždy se ale bohužel jedná o bezplatnou pomoc. Je potřeba proto rozlišovat, zda se jedná o bezplatnou linku nebo nám za volání na dané číslo bude účtován nějaký poplatek.

Bezplatné linky představují tzv. zelené linky, v rámci nichž zákazník volá zdarma na účet volaného. Jedná se o hlavně linky začínající číslem 800. Společnosti je využívají k informování zákazníků o nabízených produktech či službách. Představují ale také možnost kontaktování technické podpory telefonních operátorů.

Mezi zpoplatněné linky se pak řadí tzv. modré a bílé linky, které společnosti často uvádějí jako prostředek komunikace se zákazníkem. Bohužel společnostem ale není stanovena povinnost uvádět výše poplatku za využití dané linky. Kolik za volání na danou linku zaplatíte, je totiž povinen uvádět pouze každý telefonní operátor ve svém ceníku, který si pak za poskytované služby může účtovat jiné ceny.

U modrých linek funguje princip sdílených nákladů, kdy část nákladů za volání hradí jak volající, tak volaný. Jedná se o linky začínající číslem 810 až 819, 830 až 839, 843 až 846. Výši ceny, kterou za volání zaplatíte, určuje Váš operátor ve svém ceníku. Bohužel poplatek za využití dané linky se účtuje i těm, kteří mají neomezený tarif či nevyčerpané volné minuty.

V rámci bílé linky pak volající volá za jednotné ceny v rámci celé ČR. Jedná se o linky začínající číslem 840 až 842, 847 až 849. Uvedené linky však měly své opodstatnění především v minulosti, kdy se u pevných linek rozlišovalo tzv. meziměstské volání.

Zděšení při zhlédnutí vyúčtování můžou u některých z nás vyvolat především tzv. duhové či žluté linky.  Jedná se o linky začínající číslem 900, 906, 908 a 909. Přičemž u čísel 900, 906 a 909 platí, že zákazník zjistí cenu hovoru dle 4. a 5. čísla, která určují cenu hovoru za minutu v Kč včetně DPH. Uvedené linky v hojné míře využívají i televizní kartářky či věštkyně. Například za volání na číslo 906 705 678 Vám bude účtována cena 70 Kč za minutu včetně DPH. Za volání na čísla začínající 908 jsou účtovány jednorázové ceny za spojení, kdy sazbu opět uvádí 4. a 5. číslo.  Za volání např. na číslo 908 791 234 Vám tak následně bude účtována cena 79 Kč včetně DPH za spojení.

Neznamená to však, že všechna čísla začínající 9 musí následně pro Vás představovat vysoké účty za telefon. Za volání na čísla s trojčíslím 910, 970, 971, 977, 980, 983, 960 až 969, 972 až 974 či dvojčíslím 93 nebo čtyřčíslím 9500 až 9599 a 9890 až 9899 zaplatíte dle ceníku vašeho operátora jako za hovor do vlastní či cizí sítě. Jedná se o čísla, která využívají pro své účely např. ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra nebo České dráhy.

Žaneta Dočkalíková
odborná právní poradkyně SOS-Asociace