Cestovní ruch
Jak na reklamaci zájezdu?
Každý z nás si po zakoupení zájezdu k moři, na hory či kamkoliv jinam jistě přeje, aby se dovolená vydařila a vše proběhlo bez problémů. Bohužel nemusí tomu tak být vždy. Pojďme se tedy podívat na to, jaká jsou práva spotřebitelů v případě reklamace zájezdu, jakým způsobem při nich postupovat a jak se případně bránit, pokud podnikatel neplní své povinnosti tak, jak má.
Kdy a jak reklamovat?
Spotřebitel může zájezd reklamovat, pokud není některá ze služeb v něm zahrnutých v souladu se smlouvou (§ 2537 odst. 1 občanského zákoníku, dále jen „OZ“). Je třeba tedy vycházet z toho, jak byl ujednaný zájezd specifikován (počet a vybavenost pokojů, typ stravování, způsob přepravy, turistické výlety či animační programy a jiné služby, vzdálenost hotelu od pláže apod.).
Vyskytne-li se nějaký nedostatek, je zapotřebí vše bez zbytečného odkladu oznámit pořadateli zájezdu (delegátovi nebo např. přes zákaznickou linku) nebo prostřednictvím zprostředkovatele zájezdu (cestovní agentury) a určit přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, vyjma případů, kdy je zapotřebí jednat neprodleně (§ 2537 odst. 2 OZ). Problém v ubytování je samozřejmě také možno řešit přímo s personálem hotelu, avšak nepodaří-li se jej vyřešit, je zapotřebí se obrátit na pořadatele, protože s tím má spotřebitel smluvní vztah a vůči němu může uplatňovat své nároky. Doporučujeme také vždy situaci z důkazních důvodů zdokumentovat např. fotografiemi nebo videem.
Na co má spotřebitel nárok?
Na co má spotřebitel nárok? Vady musí pořadatel v přiměřené lhůtě odstranit (např. zajistit jiný pokoj či opravu nefunkční klimatizace atd.), jinak tak může spotřebitel učinit sám a po pořadateli žádat úhradu k tomu nutných nákladů. Spotřebitel má taktéž právo na přiměřenou slevu z ceny zájezdu odpovídající rozsahu a délce trvání vady (§ 2537 odst. 4 a § 2540 odst. 1 OZ). Sleva se vyčíslí zpravidla z poměru ceny zájezdu a závažnosti vady, orientačně lze využít tzv. Frankfurtskou tabulku slev, jež má však nezávazný charakter. Pokud spotřebitel vytkl vady neodkladně a pořadatel je neodstranil, má také právo na náhradu kvůli tomu vzniklé škody (§ 2542 odst. 2 OZ).
Vady musí pořadatel v přiměřené lhůtě odstranit (např. zajistit jiný pokoj či opravu nefunkční klimatizace atd.), jinak tak může spotřebitel učinit sám a po pořadateli žádat úhradu k tomu nutných nákladů. Spotřebitel má taktéž právo na přiměřenou slevu z ceny zájezdu odpovídající rozsahu a délce trvání vady (§ 2537 odst. 4 a § 2540 odst. 1 OZ). Sleva se vyčíslí zpravidla z poměru ceny zájezdu a závažnosti vady, orientačně lze využít tzv. Frankfurtskou tabulku slev, jež má však nezávazný charakter. Pokud spotřebitel vytkl vady neodkladně a pořadatel je neodstranil, má také právo na náhradu kvůli tomu vzniklé škody (§ 2542 odst. 2 OZ).
Jestliže po odjezdu na dovolenou nastanou podstatné vady (např. sjednaný hotel spotřebitele z nedostatku volných pokojů neubytuje, hotel nebo jeho restaurace je hygienicky nevyhovující apod.), je pořadatel povinen nabídnout náhradní řešení, pokud možno stejného nebo vyššího standardu. Kdyby se jednalo o standard naopak nižší, pak zároveň i přiměřenou slevu (§ 2538 odst. 1 a 2 OZ). Pokud by však bylo náhradní řešení výrazně nižší (nesrovnatelné) kvality nebo by nabídnutá sleva byla nepřiměřeně nízká, může jej spotřebitel odmítnout a od smlouvy odstoupit bez zaplacení odstupného (a vrátit se tak předčasně domů), nebo si náhradní řešení na náklady pořadatele zajistit sám (§ 2537 odst. 4 a § 2538 odst. 3 OZ).
V extrémnějších případech, kdy jsou vady velmi závažného charakteru nebo jich je veliký počet, což může celou dovolenou doslova zkazit, má spotřebitel také právo na náhradu újmy za narušení dovolené (tzv. náhrada za ztrátu radosti z dovolené, § 2543 odst. 1 OZ). Jedná se o zvláštní případ nemajetkové újmy a vypočtení její výše záleží na uvážení soudu vzhledem ke všem relevantním okolnostem.
Na koho se lze obrátit?
Nepodaří-li se spor s pořadatelem zájezdu vyřešit dohodou, může spotřebitel zahájit mimosoudní řešení sporu (ADR) prostřednictvím České obchodní inspekce, která je zároveň dozorovým orgánem, kam lze podat podnět k prošetření. Případně je možné se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum, pokud je pořadatel zájezdu z jiného členského státu EU. ADR řízení je však právně nezávazné a vymoci svá práva lze vždy soudní cestou. V případě jakýchkoli dotazů se můžete samozřejmě obrátit na naši bezplatnou spotřebitelskou poradnu, kde vám rádi poradíme.
Jan Solanský
Odborný právní poradce,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Stávka letištního personálu a zrušení letu – nároky cestujících.
Po pandemii covidu-19 začali lidé opět více cestovat po světě. Enormní zájem cestujících se projevil zejména v letecké dopravě. Letiště bývají mnohdy velmi přetížená a projevuje se zde citelně důsledek snížení stavů personálu v období pandemie. Letištní zaměstnanci jsou pracovně přetěžováni a také nedostatečně finančně ohodnoceni. Demotivovaní zaměstnanci řeší v poslední době stávající neutěšenou situaci stávkou, a tím působí cestujícím dopravní komplikace. Tito se vlivem stávajících okolností v četných případech dostávají do nezáviděníhodných situací ve formě zrušených či zpožděných letů. Jakými právy tito spotřebitelé disponují?
Práva cestujících v případě zrušení či zpoždění letu jsou stanovena evropským nařízením č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo výrazného zpoždění letu. Doporučuji před cestou sledovat přímo stránky dopravce, abyste se o případné stávce letištního personálu včas informovali a mohli vzniklou situaci řešit s předstihem, popřípadě si zajistit jiný způsob dopravy do vaší cílové destinace.
V případě zrušení letu je povinen dopravce poskytnout přesměrování a nezbytnou péči. Pokud byste ovšem s tímto krokem nesouhlasili, máte právo na vrácení ceny letenky. Provozující dopravce má povinnost poskytnout občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době a v případě nutnosti pobytu přes noc obstará ubytování včetně přepravy do a z místa pobytu. Zdarma máte právo na uskutečnění dvou telefonních hovorů. Jestliže nebudete informováni o zpoždění letu v dostatečném předstihu, máte také právo na finanční odškodnění v rozmezí 250 – 600 EUR, v závislosti na délce letu. Právo na náhradu škody musí být uplatněno nejpozději do šesti měsíců ode dne neuskutečněného letu, v opačném případě by vám soud toto právo nepřiznal. Dopravce ovšem není povinen poskytnout finanční odškodnění, pokud došlo ke zrušení letu z důvodu mimořádných okolností. Takovými okolnostmi mohou být zejména nepříznivé počasí, již zmíněná stávka letištního personálu či zásahy státních orgánů. Naopak technická závada na letadle se zpravidla do mimořádných okolností nezahrnuje.
Dojde-li k významnému zpoždění letu, mají cestující při splnění podmínek právo na poskytnutí péče nebo vrácení plné ceny letenky a v neposlední řadě na finanční odškodnění. Nařízení také definuje v čl. 6 nařízení pojem „významné zpoždění“. Jedná se o dvě a více hodiny v závislosti na délce letu. Dopravce je opět povinen stejně jako v případě zrušeného letu poskytnout cestujícím občerstvení a ubytování, pokud je nezbytný pobyt přes noc. Jestliže očekávané zpoždění přesahuje časovou délku pěti hodin, lze cestu zrušit bez sankce a dopravce vám musí vrátit plnou cenu letenky. Máte také právo na finanční odškodnění, jestliže let dosáhne zpoždění tří hodin a více. U zpoždění letu způsobeného mimořádnými nenadálými okolnostmi však na finanční náhradu právo nemáte. Je důležité pro případný soudní spor si v případě zpoždění letu především zajistit důkazy k prokázání zpoždění (např. letenky, potvrzení o zpoždění letu, fotky z tabulí z odletové haly apod.). Následně je třeba kontaktovat dopravce s uplatněním nároku formou standardizovaného formuláře.
Dozorovými orgány v letecké dopravě jsou Úřad pro civilní letectví a Evropské spotřebitelské centrum, a to v závislosti na zemi, odkud je let realizován.Pokud se jedná o odlet z letiště umístěného na území ČR, anebo odlet z místa umístěného ve třetí zemi (tj. země mimo EU), můžete se obrátit na Úřad pro civilní letectví. V případě dopravce z jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu, se lze obrátit na Evropské spotřebitelské centrum. Evropské spotřebitelské centrum na svých stránkách zpřístupnilo bezplatný Letecký kalkulátor vašich práv, ve kterém si zvolíte zadaný problém, a vyplněním dalších požadovaných údajů vám kalkulátor oznámí, jaké povinnosti má vůči vám dopravce, tedy resp. na co vy jako cestující máte v této situaci nárok. Pokud by ovšem vznikl mezi vámi a tuzemským dopravcem spor ohledně práv a povinností plynoucí z přepravní smlouvy, můžete také podat návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR) u České obchodní inspekce.
Doufejme, že se situace ohledně nedostatku letištního personálu výhledově k oboustranné spokojenosti vyřeší a ke zpoždění či zrušení letů bude docházet ojediněle. Nyní je potřeba se obrnit notnou dávkou trpělivosti a hlavně neopomínat využití všech svých práv, kterými vůči dopravci disponujete. Přejeme Vám šťastnou cestu a bezpečný let!
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Soudní rozhodnutí ve věci vydání poukazu Lex Voucher na zájezdy, které se měly konat před vydáním zákona Lex Voucher
Se Sdružením obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. spolupracují někteří advokáti bezplatně a to proto, že je naše činnost zajímá a mají zájem na dodržování spotřebitelských práv. Pan JUDr. Jan Hrbáč nám s potěšením sdělil, že ,,zarezlá“ kola spravedlnosti se pohnula a on obdržel definitivní rozsudek odvolacího soudu ve sporu s EXIM TOUR o poukazy na zájezdy a soud spotřebitelovi přiznal jak nárok na úrok z prodlení, tak náhradu nákladů řízení.“
Z této zprávy jsme měli velkou radost, neboť tento rozsudek může být využitelný pro podobně postižené spotřebitele. Soud konstatoval, že návrh na vydání poukazu učiněný cestovní kanceláří ještě před tím, než začal platit zákon Lex voucher je návrhem na podstatnou změnu smluvních podmínek. Spotřebitel, jehož zájezd se v době od 20. 2. 2020 do 16. 4. 2020 nekonal, mohl bez sankce od smlouvy o zájezdu odstoupit a neměl tak povinnost přijmout od cestovní kanceláře poukaz Lex Voucher. Soud tak sice nepřímo, ale přesto dovodil, že aplikace zákona Lex Voucher na právní vztahy nebo na nároky z těchto vztahů vzniklé před jeho účinností je evidentní případ pravé retroaktivity, která je zásahem do právní jistoty a je proto nepřípustná.
Z odůvodnění soudu tak vyplývá, že pokud spotřebitelovi vzniklo právo odstoupit od smlouvy o zájezdu dříve, než nabyl zákon Lex Voucher účinnosti, je jeho odstoupení platné i v případě, že od smlouvy odstoupil až po vstupu zákona v platnosti, a dokonce i po obdržení poukazu. Toto je důležitá informace pro případné další spotřebitele, kteří ještě soudní spory vedou, nebo platně odstoupili a cestovní kanceláře jim přesto poukazy vydaly proti jejich vůli. Takoví spotřebitelé by se stále mohli bránit před soudem a dosáhnout tím přinejmenším zaplacení úroku z prodlení z částky za neuskutečněný zájezd, kterou jim cestovní kanceláře více jak rok zadržovali.
Jsme rádi, že v České republice soudní instituce brání práva spotřebitelů.
Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s.
Zájezd – covid jako ne/mimořádná událost
V souvislostí s pandemií onemocnění Covid-19 se na naši poradnu obracela velká spousta spotřebitelů s žádostí o rady ohledně zájezdů. Proto jsme si pro Vás připravili krátký informační článek o tom, jaká práva spotřebitelé v této oblasti mají a jaké jsou podmínky „zrušení“ zájezdu.
Zákazník ze zákona má obecně právo odstoupit od smlouvy o zájezdu bez zaplacení odstupného v případě, že v místě určení cesty či pobytu nebo v jeho okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné události, které mají na zájezd podstatný vliv. V takovém případě má spotřebitel právo na vrácení veškerých uhrazených plateb za zájezd, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od ukončení závazku ze smlouvy.
Nutno zmínit, že za mimořádnou okolnost se v případě koupě zájezdu v aktuální situaci nepovažuje změna pandemické situace ve smyslu požadavků očkování, testování či následné karantény po příjezdu do dané destinace či zpět do ČR. S přihlédnutím k těmto důvodům zájezd bez stornopoplatků bohužel zrušit nejde.
Druhou možností odstoupení od smlouvy bez placení odstupného je případ zvýšení ceny zájezdu o více než osm procent, ke kterému také často z důvodů spojených s covidem-19 docházelo. V tomto případě může zákazník se zvýšením ceny buď souhlasit, nebo má právo od smlouvy odstoupit ve lhůtě určené smlouvou. Stejným způsobem lze od smlouvy o zájezdu odstoupit v případě změny podstatných náležitostí smlouvy či v případě nemožnosti splnit zvláštní požadavky zákazníka.
V druhém případě je pořadatel zájezdu povinen změnu zájezdu zákazníkovi oznámit jasně a srozumitelně, v textové podobě a bez zbytečného odkladu, tedy co nejdříve. Co se týče změny ceny, tato okolnost musí být zákazníkovi oznámena nejpozději dvacátý první den před zahájením zájezdu, jinak se k němu nepřihlíží. Pokud dojde ke snížení jakosti zájezdu, má zákazník právo na přiměřenou slevu.
Ustanovení o zvýšení ceny platí obdobně také pro změnu závazku za smlouvy, kdy se může jednat o změnu ubytování, termínu, apod. Při změně závazku ze smlouvy je třeba spotřebitele informovat také o dopadu změny na cenu zájezdu, lhůtě pro odstoupení, následcích nedodržení této lhůty a údaje o případném náhradním zájezdu.
Jak je to však s vydáváním voucherů místo vrácení peněz? Za účelem zmírnění dopadů pandemie byl pro zájezdy zakoupené pro určité termíny schválen tzv. Lex voucher – zákon, který cestovním kancelářím umožnil v určitých případech odložit vracení peněz za zrušené zájezdy a místo toho vydávat „vouchery“. Toto opatření platilo pouze po tzv. ochrannou dobu, jež skončila 31. srpna 2021 a spotřebitelé měli v případě nevyužití voucheru 14 dní po jejím skončení od smlouvy odstoupit a žádat vrácení peněz. Druhou možností vrácení byly také tzv. smluvní vouchery, jež nebyly vydány dle zmíněného zákona, a to především z důvodů, že na ně Lex voucher nedopadal.
Co se týče Lex voucheru, i po uplynutí čtrnácti dní pro odstoupení od smlouvy stále některé cestovní kanceláře zákazníkům peníze nevrátily. V tomto případě spotřebitelům doporučujeme, aby se na naše poradny rozhodně neváhali obrátit s jakoukoli prosbou o radu, a to nejen týkající se voucherů.
Kateřina Kotrlová
Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.
Problémy s CK
https://www.novinky.cz/finance/clanek/lex-voucher-cestovni-kancelare-jeste-nezaplatily-vsem-40374876
Pokud máte problémy s CK, obraťte se na naše bezplatné poradny – speciální právní poradenství v oblasti cestovního ruchu :
Mgr. Alena Máčová , poradna Praha, mobil :773 206 484 nebo email: praha@asociace-sos.czPoradna Brno,Mečová 5, budova Staré radnice, tel. 542 210778, 542 210 549
Naše právnička Mgr. Alena Máčová poskytla rozhovor pro Hospodářské noviny – Cestovní kanceláře a cestovní vouchery
V poslední době řešíme v našich spotřebitelských poradnách mnoho stížností na proplácení voucherů od cestovních kanceláří. Na toto téma poskytla naše právnička Mgr. Alena Máčová také rozhovor pro Hospodářské noviny, který vyšel dnes tj. 22. června 2021. Rozhovor si můžete přečíst také na:
Události – Česká televize
Zrušený zájezd a Lex Voucher,…k problematice se vyjádřila naše vedoucí poradny v Praze právnička Mgr. Alena Máčová. Níže můžete shlédnout celý záznam ze dne 25. května 2021 v pořadu Události na ČT.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/221411000100525/video/842697
Vouchery a jejich uplatnění – LEX Voucher versus Voucher
O této problematice hovořila naše vedoucí poradny v Praze Mgr. Alena Máčová dne 1. 4. 2021 v TV NOVA v pořadu Snídaně s novou. Pro předplatitele je možné rozhovor shlédnout na voyo.nova.cz.
Jaký poukaz na zájezd mám doma?
Od začátku pandemie uplynul již více než rok. Pandemie s sebou přinesla mnoho nových situací a problémů, na které nebylo možno dát jasnou odpověď. V prvních měsících byl v souvislosti s omezením pohybu zcela ochromen cestovní ruch a ani v letních měsících nebyla situace ohledně zájezdů do ciziny ideální. Statisíce spotřebitelů se tak ocitli v nepřehledné situaci, kdy nevěděli, jak mají postupovat dále. Zda je lepší své zájezdy doplácet, nebo zájezd raději v předstihu zrušit anebo zda není lepší přijmout lákavou nabídku cestovních kanceláří na vystavení poukazu, ve kterém budou jejich peníze zcela bezpečně uloženy.
Naše organizaceSdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. od začátku pandemie problematiky spojenou se zájezdy pečlivě sledovala a snažila se spotřebitelům, kteří se na nás obraceli, poskytovat jasné informace o nastalé situaci, dle kterých se mohli spotřebitelé rozhodnout, jakým způsobem budou vůči cestovní kanceláři postupovat. Spotřebitele jsme také poučili o tom, kdy mají právo na vydání poukazu dle zákona Lex voucher, kdy naopak musejí zaplatit CK stornopoplatky nebo kdy je nutné přijmout poukaz, který vydala sama cestovní kancelář.
Poukazy vydané dle zákona Lex voucher
Za nekonané zájezdy, které byly zrušeny z mimořádných a nevyhnutelných okolností, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu ať ze strany zákazníka nebo ze strany CK, mohly CK vydat zákazníkům tzv. Lex voucher. V případě těchto poukazů nemají zákazníci povinnost vybrat si jiný zájezd, a pokud se tak nestane, mají cestovní kanceláře povinnost vrátit peníze za zaplacené zájezdy ve lhůtě od 1. 9. 2021 do 14. 9. 2021. Na jaře minulého roku, kdy byl tento zákon přijat, se samozřejmě počítalo s tím, že v zimní sezóně 2020/2021 bude již situace ohledně koronaviru v pořádku a cestovní kanceláře budou pořádat své zájezdy bez větších omezení. To se ale bohužel nestalo, a proto budeme netrpělivě očekávat, jakým způsobem budou cestovní kanceláře po 31. 8. 2021 peníze svým zákazníkům vracet.
Poukazy, které vydaly samy cestovní kanceláře, a které se neřídí zákonem Lex voucher
Pokud zákazníci zrušili svůj zájezd v době, kdy ještě nebylo jasné, že se konkrétní zájezd nebude konat, odstupovali tak od smlouvy o zájezdu se zaplacením stornopoplatků, které byly často velmi vysoké. Aby zákazníci nemuseli tyto stornopoplatky platit, cestovní kanceláře jim nabídly vydání poukazů na částku, která byla za zájezd zaplacena. Protože zde při zrušení zájezdu ze strany zákazníků nebyly ještě dány podmínky pro to, aby bylo možné odstoupit bez stornopoplatků, nemohly zákazníci od cestovní kanceláře získat poukaz Lex voucher.
Rozdíl oproti poukazům od cestovních kanceláří a poukazu Lex voucher je především ten, že tyto první poukazy nejsou proplatitelné a je nutné je využít na náhradní zájezd, a to do konkrétního daného termínu, např. do konce roku 2021.
Současné problémy s poukazy
Naše rady a informace se bohužel nemohly dostat ke všem zasaženým spotřebitelům. V současné době, kdy se blíží další letní sezona a kdy se zákazníci cestovních kanceláří začínají zajímat o možnosti využití svých poukazů, ve kterých mají uložené nemalé finanční částky, se na nás začínají obracet především ti spotřebitelé, ke kterým se naše informace včas nedostaly. A proto bohužel přibývá stížností spotřebitelů, kteří teprve nyní s velkým úžasem zjišťují, že jim doma několik měsíců neleží poukaz Lex Voucher, ale poukaz, který vydaly samy cestovní kanceláře a které se řídí jen jejich podmínkami. Naše sdružení zastává názor, že pokud spotřebitel přijal díky nejasným informacím od cestovních kanceláří jejich poukaz, ačkoli měl právo na vydání poukazu Lex Voucher, měl by mu být poukaz Lex voucher vydán dodatečně. Situace v prvních měsících pandemie byla velice nejasná a informace, které cestovní kanceláře svým klientům poskytovaly, byly velice matoucí. Cestovní kanceláře se v této době snažili, aby zákazníci přijali poukaz, který je neproplatitelný a z kterého pro cestovní kanceláře plyne více výhod. Závazně rozhodnout a stanovit povinnost vydat dodatečně spotřebiteli poukaz Lex voucher může bohužel jedině soud.
Problémy, které smluvní vouchery přinášejí, spočívají v jejich omezené platnosti trvání. Situace ohledně coronaviru je bohužel stále velice špatná a mnoho zákazníků nebude chtít z obav o své zdraví a díky různým omezením, které panují v zahraničních destinacích, tyto poukazy v době jejich platnosti využít. Nastává tedy otázka, zda budou cestovní kanceláře prodlužovat platnost svých poukazů, nebo budou nutit své zákazníky odjíždět do destinací, kde je nutné nosit po celou dobu roušky, kde nebudou otevřeny restaurace, bary, muzea a další služby, jejichž využívání ke spokojené dovolené patří? Jak se k této situaci cestovní kanceláře postaví? Na závěr mi zbývá jen dodat, že naše sdružení doufá, že cestovní kanceláře se budou snažit svým zákazníkům vyjít co nejvíce vstříc.
Mgr. Alena Máčová
Vedoucí osobní poradny v Praze
Přepravní smlouva nejen v době covidové
Přepravní smlouva nejen v době covidové
Cestování, jako jedno z nejrizikovějších aktivit za doby pandemie, zaznamenalo během roku zásadní vývoj, který můžeme spatřit jak ve formě poklesu poptávky nebo též při pohledu na nové povinnosti cestujících.
Přepravní smlouva je jedním z typových závazků, které nalezneme v občanském zákoníku. Na úvod upozorníme, že samotným nástupem do vlaku vzniká konkludentně smlouva mezi cestujícím a přepravcem. Tento fakt si ne každý cestující uvědomuje, ale skutečně nástupem do přepravního prostředku dochází k uzavření smlouvy. Tento závazek se mimo jiné řídí smluvními přepravními podmínkami, které můžeme nalézt na internetových stránkách přepravce nebo na pobočce.
V době pandemie se do již zmíněných smluvních přepravních podmínek, jakožto části ujednání smlouvy mezi přepravcem a cestujícím, dostávají v minulosti nevídané ustanovení, které mají nároky na cestujícího především v zájmu veřejného zdraví.
Zcela typické je ustanovení povinnosti cestujícího nosit ochranné pomůcky, resp. nyní respirátory třídy FFP2 či nanoroušky. Pojďme se pozastavit na praktičností speciální smluvní úpravy, která je duplicitní k úpravě nařízení Ministerstva zdravotnictví ČR. Přepravci se totiž skrze toto funkční ustanovení mohou vyhnout řešení vleklejších sporů s Policií ČR při vymáhání povinnosti stanové nařízením. Toto ustanovení má totiž důsledek takový, že při porušení této povinnosti má oprávněná osoba přepravce právo vyloučit cestujícího z přepravy, a to i bez asistence Policie ČR a též bez kompenzace. Taky je vhodné si uvědomit následnou sankční stránku věci. Pokud by cestující odmítl uposlechnout vykázání z přepravy tak mu hrozí až desetitisícové pokuty za zpoždění z důvodu vykázání z přepravy.
Dále můžeme vidět v mezinárodní letecké přepravě zajímavý trend, a to ustanovování povinnosti cestujícího podstoupit test před nástupem na palubu. Bez negativního testu na koronavirus spousta leteckých společností neumožňuje nástup do letadla. Tento fakt si však někteří spotřebitelé neuvědomují. Vycházejí totiž mylně pouze například z cestovatelských map, které někdy ukazují povinnost postoupit testování až v samotné zemi. Musíme konstatovat, že při cestování v této turbulentní době je nutné nejenom sledovat předpisy jednotlivých států pro vstup na jejich území, ale též samotné smluvní podmínky přepravce.
Můžeme očekávat, že než pandemie skončí, tak změny smluvních přepravních podmínek budou stále vcelku časté, proto doporučujeme spotřebitelům se informovat o zvláštních podmínkách právě u přepravce.
Jan Tomeček
Právní poradce
Jak se vyznat ve voucherech za neuskutečněný zájezd
Jak se vyznat ve voucherech za neuskutečněný zájezd
Do povědomí spotřebitelů se dostal takzvaný lex voucher, zákon, který byl vytvořen na ochranu cestovních kanceláří kvůli situaci způsobené pandemií koronaviru. Lex voucher umožňoval cestovním kancelářím vydat zákazníkům poukaz v hodnotě neuskutečněného zájezdu. Každopádně je třeba mít na paměti, že tento zákon se vztahuje na zájezdy konané v určitém časovém období, a voucher vydaný podle tohoto zákona není jediným voucherem, které mohou cestovní kanceláře spotřebitelům nabízet.
Jak od sebe jednotlivé vouchery odlišit? Nejprve si představíme jednotlivé druhy voucherů.
1. Voucher vydaný podle zákona č.185/2020, zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, tzv. lex voucher.
Cestovní kanceláře mohly vydávat tyto poukazy na zájezd pouze pro zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020. Zákonodárce umožnil cestovním kancelářím jednostranně rozhodnout o tom, zda zákazníku vrátí peníze do 14 dní, jak předpokládá občanský zákoník v ustanovení § 2536a, nebo zda využijí v této mimořádné situaci možnost zadržet finanční prostředky zákazníků až do konce ochranné doby, konkrétně do 31.8. 2021. Zákazníci, kteří nespadali do výjimek uvedených v § 3 odst. 3 tohoto zákona, neměli možnost tento voucher odmítnout.
2. Smluvní voucher
Alternativu tohoto zákonného poukazu na zájezd představuje smluvní voucher. Tato alternativa je využívána např. na zájezdy konané v době, na které lex voucher nedopadá, tedy zájezdy konané po 31.8.2020. Stejně tak ale mohly být smluvní vouchery využívány už dříve. Největší a nejdůležitější rozdíl od voucheru vydaného podle zákona lex voucher je, že u smluvního voucheru je třeba souhlasu druhé strany, tedy spotřebitele či zákazníka. V případě, že spotřebitel s takovýmto voucherem nesouhlasí, nemá cestovní kancelář na výběr a musí postupovat dle zákonné úpravy. V praxi tento postup znamená povinnost cestovní kanceláře vrátit finanční prostředky do 14 dní na účet spotřebitele.
Jak poznat o jaký voucher se jedná?
V ideálním případě poukaz vydaný podle zákona lex voucher obsahuje sdělení, že je tento poukaz na zájezd vydáván podle zákona č. 185/2020. Stejně tak nám může pomoct doba, ve které se měl zájezd konat. Dalším vodítkem, které by nás mohlo dovést k poukazu vydávaném podle zmíněného zákona je zmínění ochranné doby, nejdéle do 31.8.2021. Na druhou stranu, smluvní voucher typicky obsahuje klauzuli o narovnání.
Jaké jsou úskalí smluvního voucheru?
Tuhle otázku je vhodné si položit v případě, kdy Vám společnost smluvní voucher nabídne. V první řadě je velmi důležité uvědomit si, že se Váš závazek bude řídit smluvními podmínkami, proto pamatujte, že tento voucher nemáte povinnost přijmout, jak již bylo zmíněno výše. V případě, že o smluvní voucher nemáte zájem, je třeba cestovní kancelář o Vašem nesouhlasu informovat bez zbytečného odkladu.
Smluvní ujednání vás můžou nemile překvapit, proto doporučujeme důkladné přečtené smluvních podmínek, které se nabízeného voucheru týkají. Přeci jenom se jedná o zájezd v hodnotě i několika desítek tisíc korun. Největší překvapení, se kterým se můžete u smluvního voucheru setkat, je propadnutí peněz cestovní kanceláři v případě, že voucher nevyužijete do konkrétního sjednaného data. Před takovýmto ujednáním varuje a vyzývá tak k opatrnosti i Česká obchodní inspekce.
Za další problém týkající se smluvního voucheru je jeho možný způsob prezentace a jednoduchá zaměnitelnost s voucherem vydaným podle již zmíněného zákona. Nemálo spotřebitelů se na naši poradnu obracelo s domněnkou, že vlastní poukaz vydaný podle zákona lex voucher a následně, po řádném přečtení zjistili, že se jedná o voucher smluvní. Zda však cestovní kanceláře uvádí spotřebitele v omyl vydáním jiného druhu voucheru nechávám na úvaze českých soudů.
Martina Valášková
Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.
