Menu

Štítek: CK

Vouchery a jejich uplatnění – LEX Voucher versus Voucher

O této problematice hovořila naše vedoucí poradny v Praze Mgr. Alena Máčová dne 1. 4. 2021 v TV NOVA v pořadu Snídaně s novou. Pro předplatitele je možné rozhovor shlédnout na voyo.nova.cz.

Jaký poukaz na zájezd mám doma?

Od začátku pandemie uplynul již více než rok. Pandemie s sebou přinesla mnoho nových situací a problémů, na které nebylo možno dát jasnou odpověď. V prvních měsících byl v souvislosti s omezením pohybu zcela ochromen cestovní ruch a ani v letních měsících nebyla situace ohledně zájezdů do ciziny ideální. Statisíce spotřebitelů se tak ocitli v nepřehledné situaci, kdy nevěděli, jak mají postupovat dále. Zda je lepší své zájezdy doplácet, nebo zájezd raději v předstihu zrušit anebo zda není lepší přijmout lákavou nabídku cestovních kanceláří na vystavení poukazu, ve kterém budou jejich peníze zcela bezpečně uloženy.

Naše organizaceSdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. od začátku pandemie problematiky spojenou se zájezdy pečlivě sledovala a snažila se spotřebitelům, kteří se na nás obraceli, poskytovat jasné informace o nastalé situaci, dle kterých se mohli spotřebitelé rozhodnout, jakým způsobem budou vůči cestovní kanceláři postupovat. Spotřebitele jsme také poučili o tom, kdy mají právo na vydání poukazu dle zákona Lex voucher, kdy naopak musejí zaplatit CK stornopoplatky nebo kdy je nutné přijmout poukaz, který vydala sama cestovní kancelář.

Poukazy vydané dle zákona Lex voucher

Za nekonané zájezdy, které byly zrušeny z mimořádných a nevyhnutelných okolností, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu ať ze strany zákazníka nebo ze strany CK, mohly CK vydat zákazníkům tzv. Lex voucher. V případě těchto poukazů nemají zákazníci povinnost vybrat si jiný zájezd, a pokud se tak nestane, mají cestovní kanceláře povinnost vrátit peníze za zaplacené zájezdy ve lhůtě od 1. 9. 2021 do 14. 9. 2021. Na jaře minulého roku, kdy byl tento zákon přijat, se samozřejmě počítalo s tím, že v zimní sezóně 2020/2021 bude již situace ohledně koronaviru v pořádku a cestovní kanceláře budou pořádat své zájezdy bez větších omezení. To se ale bohužel nestalo, a proto budeme netrpělivě očekávat, jakým způsobem budou cestovní kanceláře po 31. 8. 2021 peníze svým zákazníkům vracet.

Poukazy, které vydaly samy cestovní kanceláře, a které se neřídí zákonem Lex voucher

Pokud zákazníci zrušili svůj zájezd v době, kdy ještě nebylo jasné, že se konkrétní zájezd nebude konat, odstupovali tak od smlouvy o zájezdu se zaplacením stornopoplatků, které byly často velmi vysoké. Aby zákazníci nemuseli tyto stornopoplatky platit, cestovní kanceláře jim nabídly vydání poukazů na částku, která byla za zájezd zaplacena. Protože zde při zrušení zájezdu ze strany zákazníků nebyly ještě dány podmínky pro to, aby bylo možné odstoupit bez stornopoplatků, nemohly zákazníci od cestovní kanceláře získat poukaz Lex voucher.

Rozdíl oproti poukazům od cestovních kanceláří a poukazu Lex voucher je především ten, že tyto první poukazy nejsou proplatitelné a je nutné je využít na náhradní zájezd, a to do konkrétního daného termínu, např. do konce roku 2021.

Současné problémy s poukazy

Naše rady a informace se bohužel nemohly dostat ke všem zasaženým spotřebitelům. V současné době, kdy se blíží další letní sezona a kdy se zákazníci cestovních kanceláří začínají zajímat o možnosti využití svých poukazů, ve kterých mají uložené nemalé finanční částky, se na nás začínají obracet především ti spotřebitelé, ke kterým se naše informace včas nedostaly. A proto bohužel přibývá stížností spotřebitelů, kteří teprve nyní s velkým úžasem zjišťují, že jim doma několik měsíců neleží poukaz Lex Voucher, ale poukaz, který vydaly samy cestovní kanceláře a které se řídí jen jejich podmínkami. Naše sdružení zastává názor, že pokud spotřebitel přijal díky nejasným informacím od cestovních kanceláří jejich poukaz, ačkoli měl právo na vydání poukazu Lex Voucher, měl by mu být poukaz Lex voucher vydán dodatečně. Situace v prvních měsících pandemie byla velice nejasná a informace, které cestovní kanceláře svým klientům poskytovaly, byly velice matoucí. Cestovní kanceláře se v této době snažili, aby zákazníci přijali poukaz, který je neproplatitelný a z kterého pro cestovní kanceláře plyne více výhod. Závazně rozhodnout a stanovit povinnost vydat dodatečně spotřebiteli poukaz Lex voucher může bohužel jedině soud.

Problémy, které smluvní vouchery přinášejí, spočívají v jejich omezené platnosti trvání. Situace ohledně coronaviru je bohužel stále velice špatná a mnoho zákazníků nebude chtít z obav o své zdraví a díky různým omezením, které panují v zahraničních destinacích, tyto poukazy v době jejich platnosti využít. Nastává tedy otázka, zda budou cestovní kanceláře prodlužovat platnost svých poukazů, nebo budou nutit své zákazníky odjíždět do destinací, kde je nutné nosit po celou dobu roušky, kde nebudou otevřeny restaurace, bary, muzea a další služby, jejichž využívání ke spokojené dovolené patří? Jak se k této situaci cestovní kanceláře postaví? Na závěr mi zbývá jen dodat, že naše sdružení doufá, že cestovní kanceláře se budou snažit svým zákazníkům vyjít co nejvíce vstříc.

Mgr. Alena Máčová

Vedoucí osobní poradny v Praze

Zrušené lety v době koronaviru

Jistě se Vám už stala situace, kdy jste dojeli na letiště a zjistili, že Váš let byl zrušen. V dnešní době, vzhledem k šíření koronaviru a také vzhledem k přijímaným opatřením jednotlivých států proti jeho šíření, jsou mnohem častější situace, kdy jste o zrušení letu předem informováni leteckou společností nebo se rozhodnete sami let předem zrušit. Přiblížím Vám tedy Vaše práva a také jak v takových situacích postupovat.

Nařízení Evropské unie o podmínkách náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě č. 261 z roku 2004 stanovuje, na co mají cestující nárok v případě značně zpožděného nebo zrušeného letu a dále také v případě odepření nástupu na palubu letadla. Nařízení se vztahuje na všechny lety začínající, nebo končící (zde je nutnost, aby let provozovala evropská aerolinie) na území některého z členských států Evropské unie, Norska, Švýcarska a Islandu.

V případě, kdy tedy skutečně dojde ke zrušení letu, máte nárok na bezplatnou péči v podobě občerstvení, v případě nutnosti noclehu také na ubytování. Navíc Vám výše zmíněné nařízení přiznává právo na finanční odškodnění ve výši 250 až 600 eur za přesně definovaných podmínek.

Jestliže bylo zrušení letu způsobeno mimořádnou okolností, které nemůže letecká společnost zabránit a zároveň letecká společnost přijala veškerá přiměřená opatření, nemá cestující nárok na finanční kompenzaci. Jak již možná z našich článků, poradenství nebo médií víte, za mimořádnou okolnost se považuje i šíření nakažlivé nemoci (koronaviru). U zrušeného letu jehož příčinou je právě šíření koronaviru, tak nemáte nárok na finanční kompenzaci.

Evropské nařízení v případě zrušeného letu ukládá letecké společnosti povinnost nabídnout cestujícím možnost výběru mezi vrácením ceny letenky, náhradním letem při nejbližší možné příležitosti nebo náhradním letem v pozdější době dle přání a volby cestujícího. V případě vrácení ceny letenky poté nařízení hovoří o sedmi dnech, do kterých musí být cena vrácena.

Situace, která panuje kolem koronaviru, prakticky vylučuje možnost, aby si cestující vybral náhradní let při nejbližší možné příležitosti, a to například z důvodu vládních opatření v jednotlivých státech apod. V úvahu tedy připadá možnost vrácení ceny letenky nebo přesměrování letu na cestujícím vybraný a vhodný termín.

Evropské nařízení ovšem neupravuje situaci, kdy letecká společnost let nezruší a cestující se obává let uskutečnit, případně ani nemůže například z důvodu zákazu vycestování. Je tedy nutné vycházet ze smluvních podmínek jednotlivých leteckých společností a také z druhu letenky. Některé letecké společnosti nabízí cestujícím, kteří se bojí v této složité době cestovat poukazy, tyto poukazy se poté řídí smluvními podmínkami, které si letecká společnost a cestující ujednali. U poukazů je dobré hlídat si datum konce jejich platnosti, aby nedošlo k propadnutí poukazu.

Objevují se také situace, kdy Vám letecká společnost při zrušení letu z její strany rovnou nabídne poukaz a neuvede jinou možnost. V takovém případě není cestující povinen poukaz přijmout, dle evropského nařízení č. 261/2004 má totiž výše uvedené nároky, mezi které povinnost přijmout poukaz nepatří.

Čím více častější jsou i situace, kdy se letecké společnosti zdráhají vrátit cestujícím cenu letenky, evropské nařízení sice hovoří o sedmi dnech, ovšem vzhledem k současné nelehké situaci způsobené koronavirem, můžou být letecké společnosti v tíživé finanční tísni. Zde můžu na základě osobních zkušeností doporučit nadnárodní advokátní kanceláře či jim podobné subjekty, které se věnují vymáhání nároků cestujících v letecké dopravě. Krajní možností je vymáhání Vašich nároků soudní cestou.

Nezbývá než se v současné době obrnit trpělivostí a doufat, že své peníze dostanete zpět. Důležité je tedy mít při cestování letadly na paměti Vaše práva a způsoby jakými se jich dovolat. Závěrem už jen zbývá, popřát Vám šťastný a klidný let!

Boleslav Tomšík

Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.

SOS – Asociace, z.s. přináší na svém webu přehled práv spotřebitelů při rušení zájezdu

SOS – Asociace, z.s. přináší na svém webu přehled práv spotřebitelů při rušení zájezdu

Tisková zpráva ze dne 6. dubna 2020

Spotřebitelé se na SOS – Asociaci, z.s. nyní v souvislosti s aktuální situací kolem koronavirové pandemie častěji obrací s dotazy na rušení zájezdů. Na našich webových stránkách proto nyní přinášíme přehled práv spotřebitelů v souvislosti s rušením zájezdů, aby se spotřebitelé mohli lépe zorientovat ve své konkrétní situaci.

Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s. k důvodům publikace tohoto přehledu uvádí: „Vycházíme z praktických zkušeností našich spotřebitelů v rámci naší poradenské činnosti. Některé cestovní kanceláře přicházejí s velmi inovativním výkladem právní úpravy, některé poskytují spotřebitelům velmi zavádějící či vyloženě nesprávné informace. Proto jsme se rozhodli informovat spotřebitele o jejich právech i prostřednictvím stručného textu na našem webu.

Spotřebitelé si např. nejsou jistí, na co mají zákonný nárok, co musí a nemusí akceptovat. Dotazy spotřebitelů se často týkají např. výměny zájezdu za poukaz na zájezd (voucher), kdy je tato varianta mnohdy prezentována zákazníkům jako jediná možná. Tak tomu ale není. Výměna zájezdu za poukaz na zájezd je realizována na základě dohody smluvních stran, k níž nelze zákazníka nijak nutit. Chce-li zákazník poukaz akceptovat a pomoci tak v současné složité situaci zabránit větší destabilizaci sektoru cestovního ruchu, je to chvályhodné. Nelze to však prezentovat jako jediné možné řešení a poukaz spotřebiteli vnucovat. I spotřebitel může být aktuálně v těžké finanční situaci. Je proto třeba, aby spotřebitel znal svá práva a různé možnosti a mohl se informovaně rozhodnout.

Setkali jsme se např. s tím, že cestovní kancelář tvrdila spotřebitelce, že k vrácení zaplacené ceny zájezdu snížené o stornopoplatky dojde až za několik měsíců, protože v nouzovém stavu neplatí žádné zákonné lhůty. Prý to vychází ze stanoviska jejich advokátní kanceláře. Gerta Mazalová k tomu dodává: „Pokud opravdu nějaká advokátní kancelář tvrdí, že v rámci nouzového stavu neplatí žádné zákonné lhůty splatnosti v soukromoprávních vztazích, pak gratuluji jejím klientům, kteří mohou tímto stanoviskem argumentovat pro pozdržení plateb faktur vystavených touto advokátní kanceláří. Jinak je to ale nesmysl, žádné mimořádné opatření se lhůty pro vrácení plateb za zrušené zájezdy netýká a tyto lhůty tak platí i nyní. Lze jistě pochopit, že některé cestovní kanceláře pracují v omezeném režimu a za takové situace je drobné prodlení s vrácením plateb omluvitelné. Nelze však spotřebitele strašit pozdržením plateb a tlačit je tak do přijetí poukazu na zájezd. Takové jednání by bylo nekalou obchodní praktikou.“

Kromě informací na našem webu mohou spotřebitelé i nadále využívat naše individuální poradenství, nyní však poskytované pouze telefonicky a elektronicky.

Kontakt: Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s., tel: 607 113 703

Nároky zákazníků při rušení zájezdu v době pandemie koronaviru

Spotřebitelé se na SOS – Asociaci, z.s. nyní v souvislosti s aktuální situací kolem koronavirové pandemie velmi často obrací s dotazy, které se týkají jejich práv při rušení zájezdů. Některé cestovní kanceláře zjevně přicházejí s velmi „inovativním“ výkladem právní úpravy a spotřebitelé si pak nejsou jistí, na co mají nárok, co musí a nemusí akceptovat. Proto přinášíme následující přehled práv spotřebitelů, které samozřejmě platí i v době nouzového stavu, jakož i stručný komentář k realizaci těchto práv.

  • 1. Odstoupení BEZ stornopoplatků (§ 2535 OZ)

Zákazník má dle § 2535 Občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb. v aktuálním znění, dále jen OZ) právo na odstoupení od smlouvy o zájezdu bez zaplacení jakýchkoliv stornopoplatků tehdy, pokud „v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu.“

Komentář SOS – Asociace, z.s.:

Bez zaplacení stornopoplatků lze v souvislosti s pandemií koronaviru odstupovat pouze od těch zájezdů, kdy jejich uskutečnění objektivně brání aktuální situace vč. mimořádných opatření. Takto lze tedy odstupovat od těch zájezdů, které se mají uskutečnit v době trvání mimořádných opatření přijatých v ČR či v zemi cílové destinace, popř. při existenci jiných mimořádných okolností bránících realizaci zájezdu.

Dle tohoto ustanovení naopak nelze nyní odstupovat od letních zájezdů, neboť zatím není jisté, zda např. v červenci či v srpnu bude stále trvat situace naplňující definici nevyhnutelné a mimořádné okolnosti bránící realizaci zájezdu.

Pokud zákazník nevyužije jinou možnost (viz níže) a vyčká do doby bezprostředně předcházející sjednaného termínu zájezdu, může mu právo na odstoupení bez stornopoplatků vzniknout, pokud bude i k termínu zájezdu trvat situace naplňující definici nevyhnutelné a mimořádné okolnosti bránící realizaci zájezdu. Zákazník tedy nyní aktivně konat nemusí a může vyčkat, zda se zájezd bude moct uskutečnit, či zda bude dán důvod pro odstoupení bez stornopoplatků.

  • 2. Odstoupení SE stornopoplatky (§ 2533 OZ)

Zákazník má vždy právo před zahájením zájezdu od smlouvy odstoupit (§ 2533 odst. 1 OZ). Pokud se však nejedná o situaci dle § 2535 OZ (viz výše), popř. o jinou situaci, kdy zákon předpokládá bezplatné odstoupení (např. pro zvýšení ceny zájezdu dle § 2531 odst. 2 OZ) musí však zákazník počítat se zaplacením stornopoplatků.

Dle ustanovení § 2533 odst. 2 OZ platí, že „Je-li ujednáno odstupné, musí být jeho výše přiměřená. Přiměřenost odstupného se odvíjí od doby mezi okamžikem odstoupení od smlouvy a okamžikem zahájení zájezdu s ohledem na očekávané úspory nákladů a na příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Není-li ujednáno odstupné, odpovídá jeho výše ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu. Na žádost zákazníka pořadatel výši odstupného odůvodní.“

Komentář SOS – Asociace, z.s.:

Výše citované ustanovení zakotvuje pořadateli zájezdu zákonné právo na přiměřené odstupné. Jeho výše může být ujednána ve smlouvě o zájezdu (vč. obchodních podmínek) různě, typicky se jedná o sjednání výše odstupného

  • a) pevnou částkou (např. „Výše odstupného při odstoupení 60 a více dnů před odjezdem činí za každou osobu 1.700,- Kč“). V takovém případě se vychází z této sjednané pevné částky a cestovní kancelář nemůže tvrdit, že má právo na vyšší odstupné. V praxi zaznamenáváme, že některé cestovní kanceláře spotřebitelům tvrdí, že navzdory takto pevně sjednané částce mají právo na vyšší odstupné, neboť jejich skutečné náklady spojené s odstoupením byly vyšší a přiměřená výše odstupného musí odpovídat těmto nákladům. To je třeba jednoznačně odmítnout, neboť sjednaná pevná částka je paušálem, který sama cestovní kancelář do smlouvy či obchodních podmínek nastavila jako přiměřenou výši odstupného a není možné nyní tvrdit, že toto ujednání nyní neplatí. I kdyby snad cestovní kancelář tvrdila, že je třeba dané ustanovení smlouvy vyložit s ohledem na současnou mimořádnou situaci (i s tím se SOS – Asociace, z.s. setkala) pak dle § 1812 odst. 1 OZ platí, že „lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější“. Není tedy možné, aby cestovní kancelář, byť jen výkladem, prolomila ujednání smlouvy v neprospěch spotřebitele.
  • b) ve výši skutečných nákladů (např. Výše odstupného při odstoupení 60 a více dnů před odjezdem odpovídá výši skutečně vzniklých nákladů spojených se zrušením zájezdu, NEJMÉNĚ VŠAK za každou osobu 1.700,- Kč). Takto koncipované ujednání o výši odstupného považuje SOS – Asociace, z.s. za velmi problematické, neboť spotřebitel v okamžiku odstoupení vlastně nezná výši odstupného, které bude pořadatel zájezdu požadovat. Ujednání stanoví minimální, ale nikoliv maximální výši odstupného, které by tak mělo odpovídat prokazatelným nákladům cestovní kanceláře spojených se zrušením zájezdu zákazníka, ty jsou však zákazníkovi sděleny až po odstoupení. Je otázkou, zda je takové ujednání vůbec platné. I v případě neplatnosti takového ujednání však pořadatel zájezdu dle § 2533 odst. 2 OZ právo na odstupné podle všeho mít bude a jeho výše bude dle zákona odpovídat ceně zájezdu snížené o úspory nákladů a o příjmy z náhradního využití služeb cestovního ruchu, což v podstatě může odpovídat oněm skutečně vzniklým nákladům spojeným se zrušením zájezdu. Spotřebitel má však vždy právo na odůvodnění výše odstupného, tj. oněch skutečně vzniklých nákladů. Spotřebitelům doporučujeme, aby v těchto případech toto své právo vždy důsledně uplatňovali. V případě, že cestovní kancelář zadrží odstupné ve vyšší částce, než která odpovídá zákonným parametrům, může se spotřebitel doplacení domáhat i právními prostředky. Konečné slovo z hlediska platnosti ujednání výše odstupného v parametrech „nejméně však“, jakož k přiměřenosti odstupného dle konkrétní výše nákladů budou mít až soudy.
  • 3. Lhůta pro vrácení zaplacené částky po odstoupení od zájezdu (§ 2533 OZ)

Dle § 2536a OZ platí, že „Při odstoupení od smlouvy pořadatel vrátí bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů po ukončení závazku ze smlouvy, veškeré platby uhrazené zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, v případech stanovených tímto zákonem pak snížené o odstupné za předčasné ukončení závazku ze smlouvy.“

Komentář SOS – Asociace, z.s.

SOS – Asociace, z.s. se setkala ve své poradenské činnosti s tím, že některé cestovní kanceláře sdělovaly zákazníkům, že v případě odstoupení od smlouvy o zájezdu budou muset zákazníci čekat na vrácení zaplacených částek možná i několik měsíců, neboť z důvodu mimořádné situace neplatí zákonná lhůta pro vrácení plateb dle § 2536a OZ. Zákonné lhůty pro vrácení zaplacených částech za zájezd zákazníkům samozřejmě platí i v době nouzového stavu. Žádné z přijatých mimořádných opatření tyto lhůty neprodloužilo ani nezrušilo.Lze jistě pochopit, že některé cestovní kanceláře pracují v omezeném režimu a za takové situace je drobné prodlení s vrácením plateb omluvitelné. Nelze však tvrdit, že v této situaci žádné zákonné lhůty neplatí a strašit spotřebitele zadržením jejich peněz na dlouhé týdny či měsíce. To je třeba jednoznačně odmítnout, takové zadržení by představovalo porušení zákona.

  • 4. Poukaz na zájezd (voucher)

Cestovní kanceláře začaly v souvislosti s vypuknutím pandemie koronaviru nabízet zákazníkům možnost vyměnit již zakoupený zájezd, resp. již zaplacenou cenu zájezdu či její část za poukaz na zájezd uskutečněný v budoucnu (v praxi nazýváno též jako voucher, šek apod.). Toto řešení je zákazníkům doporučováno též na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, mj. s odůvodněním, že takto zákazníci projeví svoji solidaritu s cestovními kancelářemi a zaměstnanci v cestovním ruchu.

Komentář SOS – Asociace, z.s.

SOS – Asociace, z.s. rozumí postoji ministerstva a vítá, že cestovní kanceláře možnost výměny zakoupeného zájezdu, resp. zaplacené ceny zájezdu za poukaz na zájezd spotřebitelům nabízejí. Je však třeba si uvědomit, že výměna zájezdu za poukaz na zájezd není zákonným nárokem zákazníka, ale tato výměna je realizována na základě dohody smluvních stran. A k takové dohodě nelze zákazníka nijak nutit. Přijetí poukazu na zájezd musí vždy vycházet ze svobodného a informovaného rozhodnutí zákazníka a zákazník nesmí být za nevyužití této možnosti nijak sankcionován (např. hrozbou vrácení zaplacené ceny zájezdu v případě odstoupení až za několik měsíců – viz výše). Zákazníkovi nelze nabízením poukazu na zájezd bránit v uplatnění jeho zákonných práv.

Pozitivum tohoto řešení pro zákazníka je v tom, že zákazník nezaplatí za výměnu za poukaz žádné stornopoplatky a že zákazník jako držitel poukazu na zájezd je dle zákona chráněn proti úpadku cestovní kanceláře stejně jako zákazník ze smlouvy o zájezdu. Takže v případě, že by cestovní kancelář následně nemohla dostát svým povinnostem z poukazu na zájezd z důvodu svého úpadku, vztahuje se povinné pojištění cestovní kanceláře proti úpadku též na tyto poukazy a zákazník dostane hodnotu poukazu zpět z tohoto zákonného pojištění cestovní kanceláře.

Negativum tohoto řešení je v tom, že spotřebitel s poukazem na zájezd nemá ze zákona garantováno v budoucnu poskytnutí stejného zájezdu za stejných podmínek, za jakých se měl uskutečnit zájezd nyní nahrazený poukazem. Podmínky uplatnění poukazu na zájezd vychází opět z dohody smluvních stran a mohou se u jednotlivých cestovních kanceláří lišit. Spotřebitelům, kteří se rozhodnout využít nabízené možnosti poukazu na zájezd, proto doporučujeme řádně prostudovat podmínky uplatnění poukazu na zájezd, tj. zejména na jaké zájezdy se poukaz vztahuje, jaká je jeho časová platnost a jak je smluvně ošetřena situace, kdy zákazník poukazu nakonec nevyužije (zda poukaz propadá) apod.

Právní poradna SOS-A, z.s.