Distanční smlouvy
Výjimky z možnosti odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem ve lhůtě čtrnácti dnů dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) posiluje pozici spotřebitele zakotvením možnosti odstoupit ve lhůtě čtrnácti dnů bez udání důvodu od smlouvy uzavřené distančním způsobem dle ustanovení § 1829 občanského zákoníku. Spotřebitel může v souladu se zákonem odstoupit do čtrnácti dnů od uzavření smlouvy, nebo případně, je-li předmětem závazku koupě zboží, do čtrnácti dnů od převzetí zboží nebo posledního kusu zboží v rámci jedné objednávky.
Ustanovení § 1829 odst. 4 občanského zákoníku rovněž stanoví, že spotřebitel může od smlouvy uzavřené distančním způsobem odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí výše uvedené lhůty, pokud nebyl podnikatelem poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1. písm. i) občanského zákoníku. Poučil-li podnikatel spotřebitele o právu odstoupit od smlouvy do jednoho roku, skončí lhůta pro odstoupení uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel obdržel poučení dle § 1829 odst. 4 občanského zákoníku.
Je však třeba nezapomínat na výjimky z tohoto pravidla, které nalezneme ve výčtu v ustanovení § 1837 občanského zákoníku. Spotřebitel tak nemůže odstoupit od smlouvy
- o poskytování služeb, byly-li již v plném rozsahu poskytnuty (v případě plnění za úplatu, pokud bylo započato s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele),
- o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele, k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy. Toto ustanovení dopadá na trh s investičními nástroji, jejichž definice je uvedena v § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Dle tohoto ustanovení se jedná například o akcie, dluhopisy nebo depozitní poukázky představující vlastnické právo k cenným papírům. Vedle toho se výjimka vztahuje také na komoditní trhy s drahými kovy, zemědělskými komoditami či jinými surovinami.
- O dodání alkoholických nápojů jež mohou být dodány až po uplynutí třiceti dnů a jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávislých na vůli podnikatele. Toto omezení vychází ze Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011. V bodu (49) této Směrnice je uveden příklad spekulativní koupě vína, které bylo dodáno až po dlouhé době od uzavření smlouvy spekulativní povahy a jehož cena závisí na kolísání cen na trhu. Tato právní úprava proto míří proti spekulacím s vymezeným druhem zboží.
- O dodávce zboží vyrobeného podle požadavků spotřebitele nebo přizpůsobeného jeho osobním potřebám,
- O dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze nebo zboží s krátkou dobou spotřeby. Rovněž se bude jednat o zboží, které je po dodání vzhledem ke své povaze nenávratně smíseno s jiným zbožím, jako například dodávka paliva, jak uvádí Směrnice 2011/83/EU.
- O neodkladné opravě nebo údržbě provedená v místě určeném spotřebitelem na jeho žádost,
- O dodávce zboží v uzavřeném obalu, které není vhodné vrátit z hygienických důvodů po porušení obalu. Typicky se bude jednat o zubní kartáček, spodní prádlo, obvazy a podobně. Zajímavé však je, že se ustanovení nevztahuje na matrace (pokud nebyla vyrobena se specifickými parametry na zakázku), a to ani v případě, že spotřebitel již odstranil ochrannou folii, jak rozhodl Soudní dvůr EU ze dne 27. března 2019 ve věci C-6821/17 slewo – schlafen leben wohnen GmbH v. Sascha Ledowski.
- O dodávce zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu v zapečetěném obalu, pokud jej spotřebitel porušil. Týká se to typicky USB disků, paměťových karet, audioknih, počítačových programů apod. Účelem tohoto pravidla je ochrana proti bezúplatnému užívání a šíření díla, protože by bylo velmi snadné dílo zkopírovat a následně v zákonné lhůtě jednoduše odstoupit od smlouvy.
- O dodávce novin, periodik nebo časopisů s výjimkou smluv o předplatném,
- o ubytování, přepravě zboží, nájmu dopravního prostředku, stravování nebo využití volného času, pokud má být plněno k určitému času či období. Důvodem pro přijetí této úpravy je zohlednění omezené kapacity rekreačních zařízení a omezení možnosti opětovného prodeje.
- Uzavírané na základě veřejné dražby, které může být spotřebitel fyzicky přítomen,
- o dodání digitálního obsahu, který není dodán na hmotném nosiči, poté, co bylo započato s plněním, nebo v případě plnění za úplatu a byl dodán s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a podnikatel před uzavřením smlouvy sdělil spotřebiteli, že v takovém případě nemá právo na odstoupení od smlouvy. Na rozdíl od zboží uvedeného v
§ 1837 písm. h) občanského zákoníku se nemusí jednat o zvukovou nebo obrazovou nahrávku a spotřebitel nezískává data na hmotném nosiči. Spotřebitel obdrží například jen přístupové údaje k určitému digitálnímu obsahu, přičemž se může jednat o různé aplikace, hry, počítačové programy, texty apod.
Pokud se tedy vyskytl problém s odstoupením od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů od uzavření smlouvy či převzetí zboží, doporučujeme nejdříve zkontrolovat, zda Vaše ujednání nespadá pod některou z výše uvedených výjimek, kdy se zákonná čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy neuplatní. Pokud zboží ve výčtu uvedeno není, Vaše právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem do čtrnácti dnů dotčeno není.
Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
Adéla Doubková
Odborná právní poradkyně
Vrácení vánočních dárků
Pokud jste pod stromečkem našli nevhodný dárek, můžete si ho ponechat a uložit ho do nejhlubší skříně a nebo ho můžete vrátit. Protože dárky zpravidla dostáváme bez účtenek, je nutné se zeptat Vašeho Ježíška na to, kde byl dárek zakoupen a požádat ho o účtenku anebo přímo o vyřízení vrácení dárku.
Pokud byl dárek zakoupen na internetu, musíte do 14 dnů ode dne převzetí zboží odstoupit od smlouvy a poté je nutné zboží vrátit prodávajícímu do 14 dnů ode dne odstoupení od smlouvy. V obobí Vánoc ale mnoho prodávajících prodlužuje nad rámec zákona lhůtu na vrácení zboží. Často také můžeme zboží vrátit v kamenné prodejně a nemusíme tak hradit poštovné za vrácené zboží.
Pokud byl vánoční dárek zakoupen v kamenné prodejně, zákon vám nepřiznává právo zboží vrátit (pokud se nejedná o reklamaci vadného zboží). Velké množství obchodníků ovšem umožňuje vrácení nebo výměnu zboží nad rámec svých zákonných povinností. Pravidla pro vrácení dárku si ale prodávající určují sami a proto je možné, že dárek zakoupený v kamenné prodejně půjde pouze vyměnit za jiné zboží a nebo bude částka za dárek nahrána na ,,dárkovou kartu“, kterou je nutné využít do určitého data. Vždy je tedy potřeba seznámit se u každého prodávajícího zvlášť s jeho pravidly pro vrácení zboží zakoupeného v kamenné prodejně.
Nechcete, aby váš Ježíšek věděl, že se s dárkem netrefil? V takovém případě můžete zkusit sami nevhodný dárek prodat, a to na nejrůznějších bazarech. Pokud své zboží budete nabízet na internetovém bazaru (např. Facebook Marketplace, Sbazar či Bazoš), je nutné si dávat pozor na podvody. Podvod může probíhat tak, že jakmile zveřejníte předmět k prodeji, ozve se vám během chvíle vážný zájemce. Ten si chce zboží koupit, ale bohužel nemá čas si pro něj osobně přijet. Ale nevadí, pošle pro něj kurýra. Kurýrem je přitom vždy známá společnost, například DPD. Vy však tohoto kurýra musíte zaplatit s tím, že vám prodávající dopravu posléze uhradí. Kupující si po vás vyžádá emailovou adresu pro potřeby kurýrní služby. Vám následně přijde od kurýra email s odkazem na webovou stránku společnosti. Email i webová stránka vypadají na první pohled jako od skutečné společnosti. Pokud se ale podíváte na název emailové adresy, pravděpodobně poznáte, že zde něco nesedí. Stejně tak i samotný text v emailu a na stránce by vás měl zarazit. Mnoho lidí však nenapadne email ani stránku zpochybňovat, a proto se stává, že ji otevřou. Zde pak vyplní údaje k platební kartě včetně bezpečnostního kódu nebo zadají přístupové údaje do internetového bankovnictví. Tímto získá podvodník přístup do jejich bankovního účtu. Peníze z účtu pak pošle na vlastní účet nebo si dokonce sjedná rychlý úvěr a peníze z něj také okamžitě vybere.
Mezi další podvody patří například podvod s přeplácením, kdy si kupující od vás koupí určitý předmět, za který vám pošle peníze. Pošle vám ale více peněz, než je vámi stanovená kupní cena. Následně vás o tomto svém omylu informuje a požádá vás o vrácení peněz, které zaplatil navíc. Jakmile však v dobré víře peníze pošlete, kupující původní platbu stornuje nebo banka následně zjistí, že se jedná o podvodnou platbu a vy tak o všechny peníze přijdete.
SOS – Asociace, z.s.
Nákupy na on-line galeriích
O čem nás musí nákupní galerie informovat?
Nákupní galerie neboli dle slov zákona o ochraně spotřebitele „on-line tržiště“ je jakousi „virtuální galerií“, která zboží neprodává nýbrž je pouhým zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jiné asijské zemi. Pro spotřebitele je často velmi obtížené ověřit jejich důvěryhodnost. Pro nákupní galerie je typické, že dodávají zboží s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je zboží obvykle velmi nízké kvality a nemá zákazníkem předpokládané vlastnosti.
Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla definici pojmu „on-line tržiště“. V § 2 odst. 2 písm. b) je pojem „on-line tržiště“ vymezen jako „služba umožňující spotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem“.
Pro provozovatele on-line tržiště je nově stanovena v § 11b zákona o ochraně spotřebitele rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Dále je také nezbytné, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek. Tato informace se totiž považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.
Před tím, než se rozhodnete pro nákup v nákupní galerii, doporučujeme Vám si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a přečíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží.
Pokud jste na takovém on-line tržišti již nakoupili a nastal nějaký problém – například Vám zboží vůbec nedorazilo, nezbývá Vám nic jiného než odstoupit od smlouvy, na což máte ze zákona právo.
Další informace týkající se nákupních galerií naleznete v našem článku Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu
Stále častěji se v naší poradně setkáváme s problematikou nákupních galerií. Spotřebitelé si často myslí, že nakupují na klasickém e-shopu, ve skutečnosti se ovšem jedná o tzv. „virtuální galerii“, jejímž prostřednictvím nabízejí zboží externí subjekty. Jde tedy o jakési online tržiště, které je pouze zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jinde mimo ČR. Pro spotřebitele je tedy často obtížné ověřit jejich skutečnou existenci či důvěryhodnost. Typickým problémem těchto galerií je, že zboží bývá doručeno s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je obvykle nízké kvality nebo nemá zákazníkem vymíněné vlastnosti.
První potíže nastávají zejména u doby dodání zboží. Zboží se většinou fakticky nachází ve třetích zemích, a i když udávají, že je zboží skladem, doba dodání může být několik týdnů až měsíců. Takže i když je zboží označeno např. výrazem „skladem u dodavatele“, může to v praxi znamenat, že se zboží nachází v Číně a bude doručeno klidně až za několik měsíců. Další problém nastává v případě, že Vám zboží správně nesedí, či neodpovídá tomu, co jste si objednali. Řešení reklamací a/nebo vrácení zboží může být pro spotřebitele velmi obtížné, jelikož musíte zboží posílat na adresu sídla, což je v případě sídla v Číně prakticky nemožné. Nákupní galerie také často velmi špatně komunikují se spotřebiteli nebo v některých případech dokonce nekomunikují vůbec.
Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla celou řadu změn. Mimo jiné také zákon nově vymezuje v § 2 odst. 2 písm. b) pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost v § 11b, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je, aby byla spotřebiteli poskytnuta obecná informace o hlavních parametrech určujících pořadí předkládaných nabídek – tato informace se považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.
Jak si ověřit skutečnost, že se nejedná o klasický e-shop se sídlem v České republice, ale o nákupní galerii?Česká obchodní inspekce (dále „ČOI“) uvádí na svých internetových stránkách v sekci pro spotřebitele seznam rizikových e-shopů. V tomto pravidelně aktualizovaném seznamu si můžete jednoduše vyhledat, zda se nejedná právě o jeden z rizikových e-shopů, kterému je vhodné se vyhnout a pro nákup zvolit ověřenější internetový obchod.
Vždy doporučujeme si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a načíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží. Dobré je si také na Googlu ověřit recenze na daný e-shop od jiných spotřebitelů. Často tento krok může být prvním varovným signálem, zda není lepší se e-shopu obloukem vyhnout.
Nejčastěji se jedná například o tyto e-shopy: bonky.cz, balando.cz, joot.cz, booho.cz a mnohé další. Tyto názvy až podezřele připomínají známé společnosti, jako jsou Zonky, Zalando či Zoot. Spotřebitel si je tedy může snadno splést a může nabýt domnění, že nakupuje na ověřených českých e-shopech.
Pokud jste se již staly obětí těchto podvodných e-shopů, nezbývá Vám než odstoupit od smlouvy. Na odstoupení od smlouvy máte ze zákona právo, přestože to zprostředkovatel nemusí přiznat. Případně také banky poskytují službu tzv. chargeback, neboli vrácení peněz, pokud jste uplatnili platbu kartou. V případě, že obchodník, na jehož účet byla platba připsána, závazek nesplní včas, může spotřebitel požádat banku o vrácení platby, a tak nepřijde o své peníze.
Na závěr už snad jen jedna dobrá rada. Vždy si předem zjistěte všechny podstatné informace o daném e-shopu a o jeho věrohodnosti. Předejdete tím spoustě následných problémům. Přejeme Vám pokud možno bezproblémový a především bezpečný a úspěšný nákup na internetu.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
Uzavírání smluv po telefonu
Uzavírání smluv po telefonu se v dnešní digitální době stává běžnou praxí. Tento způsob uzavírání smluv je rychlý a efektivní, avšak pro obě strany je důležité rozumět právním náležitostem, které takové uzavření smlouvy obnáší. Zde se zaměříme na dvě základní situace – uzavírání smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem a mezi dvěma podnikateli.
Uzavírání smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem
Uzavírání smluv po telefonu mezi podnikatelem a spotřebitelem je upraveno v §1825 zákona č. 89/2012 Sb.
- Nabídka: Podnikatel iniciuje telefonický hovor, ve kterém předkládá nabídku na uzavření smlouvy, a to například na koupi produktu či služby. Spotřebitel může nabídku akceptovat, pokud jsou mu jasně sděleny podmínky smlouvy.
- Akceptace nabídky: Spotřebitel výslovně souhlasí s podmínkami smlouvy během telefonního hovoru. V tuto chvíli ještě nedochází k uzavření smlouvy, ale pouze k prohlášení vůle spotřebitele souhlasit s podmínkami.
- Potvrzení: Podnikatel musí potvrdit uzavření smlouvy, a to formou písemného potvrzení nebo prostřednictvím jiného trvalého nosiče, například e-mailem. Bez tohoto potvrzení není smlouva považována za uzavřenou, a to ani v případě, že spotřebitel na nabídku přistoupil.
- Okamžik uzavření smlouvy: Smlouva mezi podnikatelem a spotřebitelem je považována za uzavřenou a spotřebitel je smlouvou vázán až v momentě, kdy projeví svůj souhlas elektronicky nebo podpisem potvrzení nabídky na listině.
Uzavírání smlouvy mezi podnikateli
Pokud se smlouva uzavírá mezi dvěma podnikateli, proces může být trochu odlišný:
- Nabídka a akceptace: Podobně jako v předchozím případě je první krok nabídka, kterou podnikatel po telefonu předloží. Druhý podnikatel může nabídku akceptovat, případně ji upravit nebo doplnit.
- Ústní nebo písemné potvrzení: V praxi se obvykle očekává, že smlouva mezi podnikateli může být uzavřena okamžitě, pokud je akceptace nabídky zřetelná a jednoznačná. Pokud byla nabídka přijata, smlouva je uzavřena ihned, a to bez nutnosti potvrzení písemnou formou, pokud si strany mezi sebou nevyžádaly písemné potvrzení.
- Okamžik uzavření smlouvy: U podnikatelů je smlouva platná již v momentě, kdy dojde k akceptaci nabídky, pokud je jasně vyjádřena vůle obou stran. Písemné potvrzení není vždy nezbytné, ale doporučuje se pro případ sporu.
Může podnikatel požívat spotřebitelskou ochranu?
Odpověď je ano! Podnikatel může v některých případech využít spotřebitelskou ochranu, pokud uzavírá smlouvu, jejímž převažujícím účelem není vykonávání jeho obchodní či profesionální činnosti. To znamená, že pokud podnikatel jedná ve své podnikatelské roli, ale smlouvu uzavírá například za účelem osobní potřeby (např. koupě zboží pro osobní užívání a nikoli pro podnikání), může se na něj vztahovat ochrana, která je běžně poskytována spotřebitelům.
Natálie Rojová
Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.
Článek na téma Online podvody na právním portálu Právní prostor
Protoře jsou podvody na internetu jsou stále častějším problémem, přečtěte si náš nový článek na právním portálu Právní prostor: https://www.pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/online-podvody
Články SOS – Asociace v Novinách táborské radnice
Každý měsíc proto naleznete v Novinách táborské radnice článek od SOS -Asociace. V březnovém čísle se věnujeme podvodným e-shopům.
Co je chargeback?
Pokud jste si objednali z e-shopu a balíček vám nepřišel a zároveň obchodník přestal reagovat, nezoufejte. Je možné, že jste naletěli podvodnému e-shopu, ale i v takovém případě máte několik možností, jak se domoci vrácení peněz. Nejefektivnější cestou je požádat o chargeback.
Chargeback je proces, kdy vaši banku nebo poskytovatele platební služby požádáte o zrušení transakce a vrácení peněz zpět na váš účet. Tento proces je obvykle možný, pokud platba proběhla kartou nebo přes jinou platební bránu, která chargeback podporuje.
Jak na to?
Kontaktujte svou banku nebo poskytovatele platební služby – ihned je informujte o problému s vaší objednávkou a požádejte o zahájení chargebacku. Banka vám poskytne potřebné informace a formuláře.
Připravte si důkazy – zajistěte si všechny dostupné důkazy o transakci, komunikaci s obchodníkem (např. e-maily, potvrzení objednávky, doklady o platbě) a případně i informace o tom, že obchodník přestal komunikovat nebo neplnil své závazky.
Dodržte lhůtu – chargeback má stanovené lhůty, které se liší podle banky a typu platby. Obvykle bývá mezi 30 až 120 dny od provedení platby, takže neotálejte s podáním žádosti.
Chargeback je silný nástroj na ochranu spotřebitelů a většina bank má pro takové případy jasný postup. Důležité je jednat co nejdříve a poskytnout co nejvíce informací. Tímto způsobem máte šanci získat zpět své peníze, i když obchodník už nereaguje. Pro příště, pokud objednáváte z neznámého e-shopu, zkontrolujte, zda není na seznamu rizikových e-shopů, který je veden Českou obchodní inspekcí – https://coi.gov.cz/pro-spotrebitele/rizikove-e-shopy/
Finanční podvody na internetu a chargeback
Podívejte se na reportáž ČT24, ve která Vám náš právník pan Mgr. Ondřej Zelenka vysvětlí co je to chargeback a jak funguje – https://www.facebook.com/reel/879653794226519
Co s nevyžádaným zbožím?
Nezřídka kdy se na nás obracejí spotřebitelé s problémem, kdy jim bylo doručeno zboží, ačkoliv si dané vůbec neobjednali. S takovým nevyžádaným zbožím samozřejmě vyvstává pro spotřebitele spousta otázek, kupříkladu kam a jak zboží vrátit (jelikož často není ani možno dohledat odkud je zboží posíláno), či jak se zbožím může nakládat. Na nejen tyto otázky se snaží odpovědět tento článek.
Kde je to upraveno?
Po novele občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník), jež nabyla účinnosti dne 6. 1. 2023, upravuje tento problematiku nevyžádaného plnění v ustanovení § 1816. Konkrétně stanoví, že: „Plnil-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět“. Tato úprava je implementací čl. 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, do českého právního řádu.
Co to znamená?
Prvním důležitým, možná i tím nejdůležitějším termínem daného ustanovení je, že se na spotřebitele hledí jako na tzv. poctivého držitele. Což znamená, že ve chvíli, kdy spotřebitel takovéto nevyžádané zboží dostane, tak je oprávněn s ním jakkoliv nakládat, aniž by mu hrozil ze strany prodávajícího případný postih. Spotřebitel může zboží používat, někomu jej darovat, půjčit, prodat, ba dokonce i zničit a vůči prodávajícímu za to nebude vůbec odpovídat. Avšak ve chvíli, kdy prodávající spotřebitele vyzve, aby mu zboží vrátil, musí tak spotřebitel učinit. To však pouze za předpokladu, že má věc stále u sebe. Pokud už ji u sebe nemá, prodal ji nebo zničil, tak v souladu s výše uvedeným nic prodávajícímu vracet ani hradit nemusí.
Druhá věta ustanovení říká, že spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. Tato formulace je dle mého celkem jasná. V případě, kdy spotřebitel nevyžádané zboží obdrží, nemusí vyvíjet sebe menší úsilí na vyhledání a upozornění prodávajícího, že plnil bez právního důvodu. Spotřebitel rovněž nemusí hradit žádné náklady na zpětnou dopravu, pakliže by chtěl prodávající zboží vrátit, či se tak spotřebitel sám rozhodl.
Samozřejmě že spotřebitel za nevyžádané plnění nemusí nic platit.
Porušuje tím podnikatel nějaký zákon?
Než se dostaneme k závěru, je na místě se zaobírat otázkou, zda vůbec může podnikatel vůči spotřebiteli činit takovéto nevyžádané nabídky. Na otázku odpovídá Příloha č. 2 k zákonu č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Konkrétně její písmeno f) považuje takovéto jednání podnikatele za agresivní obchodní praktiku („Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy.“) a podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, jde rovněž o přestupek. Tento přestupek pak může Česká obchodní inspekce, jakožto dozorový orgán, pokutovat. Podnět může spotřebitel podat i elektronicky na této adrese: https://www.coi.cz/podatelna/.
Závěrem
Závěrem lze tedy uzavřít, že nejenže se spotřebitel nemusí bát nějakých postihů ze strany prodávajícího, pokud za nevyžádané plnění nezaplatí nebo jej nevrátí. Naopak spotřebitel může jednak o tomto informovat Českou obchodní inspekci, jednak může zboží používat pro svoji vlastní potřebu.
Roman Šubrt
Odborný právní poradce
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
