Menu

Distanční smlouvy

Co s nevyžádaným zbožím?

Nezřídka kdy se na nás obracejí spotřebitelé s problémem, kdy jim bylo doručeno zboží, ačkoliv si dané vůbec neobjednali. S takovým nevyžádaným zbožím samozřejmě vyvstává pro spotřebitele spousta otázek, kupříkladu kam a jak zboží vrátit (jelikož často není ani možno dohledat odkud je zboží posíláno), či jak se zbožím může nakládat. Na nejen tyto otázky se snaží odpovědět tento článek. 

Kde je to upraveno? 

Po novele občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník), jež nabyla účinnosti dne 6. 1. 2023, upravuje tento problematiku nevyžádaného plnění v ustanovení § 1816. Konkrétně stanoví, že: „Plnil-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět“. Tato úprava je implementací čl. 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, do českého právního řádu.  

Co to znamená? 

Prvním důležitým, možná i tím nejdůležitějším termínem daného ustanovení je, že se na spotřebitele hledí jako na tzv. poctivého držitele. Což znamená, že ve chvíli, kdy spotřebitel takovéto nevyžádané zboží dostane, tak je oprávněn s ním jakkoliv nakládat, aniž by mu hrozil ze strany prodávajícího případný postih. Spotřebitel může zboží používat, někomu jej darovat, půjčit, prodat, ba dokonce i zničit a vůči prodávajícímu za to nebude vůbec odpovídat. Avšak ve chvíli, kdy prodávající spotřebitele vyzve, aby mu zboží vrátil, musí tak spotřebitel učinit. To však pouze za předpokladu, že má věc stále u sebe. Pokud už ji u sebe nemá, prodal ji nebo zničil, tak v souladu s výše uvedeným nic prodávajícímu vracet ani hradit nemusí. 

Druhá věta ustanovení říká, že spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět. Tato formulace je dle mého celkem jasná. V případě, kdy spotřebitel nevyžádané zboží obdrží, nemusí vyvíjet sebe menší úsilí na vyhledání a upozornění prodávajícího, že plnil bez právního důvodu. Spotřebitel rovněž nemusí hradit žádné náklady na zpětnou dopravu, pakliže by chtěl prodávající zboží vrátit, či se tak spotřebitel sám rozhodl. 

Samozřejmě že spotřebitel za nevyžádané plnění nemusí nic platit. 

Porušuje tím podnikatel nějaký zákon? 

Než se dostaneme k závěru, je na místě se zaobírat otázkou, zda vůbec může podnikatel vůči spotřebiteli činit takovéto nevyžádané nabídky. Na otázku odpovídá Příloha č. 2 k zákonu č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Konkrétně její písmeno f) považuje takovéto jednání podnikatele za agresivní obchodní praktiku („Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy.“) a podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, jde rovněž o přestupek. Tento přestupek pak může Česká obchodní inspekce, jakožto dozorový orgán, pokutovat. Podnět může spotřebitel podat i elektronicky na této adrese: https://www.coi.cz/podatelna/.  

Závěrem 

Závěrem lze tedy uzavřít, že nejenže se spotřebitel nemusí bát nějakých postihů ze strany prodávajícího, pokud za nevyžádané plnění nezaplatí nebo jej nevrátí. Naopak spotřebitel může jednak o tomto informovat Českou obchodní inspekci, jednak může zboží používat pro svoji vlastní potřebu. 

Roman Šubrt 

Odborný právní poradce 

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. 

SOS – Asociace v pořadu Dobré ráno na ČT2

Naše předsedkyně Mgr. Alena Máčová mluvila ve vysílání pořadu Dobré ráno na ČT2 v úterý 16. ledna na téma vrácení zboží.

Zde si můžete pustit záznam pořadu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/324291310020006/

Jak vrátit nevhodný vánoční dárek?

Dárek zakoupený v e-shopu

Od koupě dárků na e-shopu je spotřebitel oprávněn odstoupit ve lhůtě 14 dnů. Nezáleží na tom, zda si zboží vyzvedáváte osobně na výdejně e-shopu, klíčové totiž je, že k uzavření smlouvy došlo přes internet. V žádném případě podnikatel nesmí spojit toto právo s jakoukoli sankcí. Lhůta pro odstoupení od smlouvy obecně končí uplynutím 14 dnů od převzetí zboží. Následující den potom, co jste zboží převzali, je prvním dnem 14denní lhůty. Pokud její konec připadá na sobotu, neděli či svátek, lhůta končí nejbližší následující pracovní den. Někteří prodávající ale lhůtu pro vrácení nevhodně zakoupených vánočních dárků prodlužují!

POZOR! Důležité je, že odstoupení od smlouvy stačí (prokazatelně) odeslat prodávajícímu i poslední den 14denní lhůty.

Zakoupené zboží je poté nutné vrátit prodávajícímu nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy a povinností prodávajícího je vám vrátit veškeré peněžní prostředky, včetně počátečních nákladů na dodání zboží, nejpozději do 14 dnů. Musí k tomu využít stejný způsob, jakým jste platili, pokud se nedohodnete na jiném. S vrácením částky je prodávající oprávněn počkat, dokud od vás neobdrží buď zboží, nebo doklad o jeho odeslání.

POZOR! Náklady vynaložené spotřebitelem na zaslání zboží zpět podnikateli poté, co spotřebitel od smlouvy odstoupil, však nese spotřebitel!

Ne každá distančně uzavřená smlouva však umožňuje odstoupení! Výjimky jsou zakotveny v § 1837 občanského zákoníku. Typickým příkladem, kdy odstoupit nelze, je zboží zapečetěné v hygienickém obalu (zubní kartáček, spodní prádlo), noviny, časopisy a magazíny nebo zboží, které bylo upraveno na míru spotřebiteli (fotoalbum, šaty, aj.) nebo např. též smlouva o ubytování v rekreačním zřízení, pokud bylo dohodnuto na určitý termín. Odstoupit také nelze od smluv vyjmenovaných v § 1840 občanského zákoníku, na něž se obecně neaplikují ustanovení o distančních smlouvách (hrací los, lístky na kulturní akce, zájezd apod.).

Dárek zakoupený v kamenném obchodě

Zákon neukládá prodejci povinnost, aby musel přijmout zboží zakoupené v kamenném obchodě zpět. Mnoho prodávajících ale tuto možnost nad rámec zákona umožňuje v rámci tzv. prozákaznického přístupu. Protože to ale činí dobrovolně, nad rámec svých zákonných povinností, mohou si prodávající podmínky vrácení zboží upravit.

Prodávající si může například určit, zda zákazníkovi peníze za zboží vrátí anebo zda mu pouze nabídne výměnu zboží. V případě, že si zákazník jiné zboží nevybere, je mu poté vrácená částka nahraná na zákaznickou kartu, z které si pak zákazník později může zakoupit u daného obchodníka jiné zboží. Je třeba ale pamatovat na to, že i platnost takové zákaznické karty může být omezena na určitou dobu a například po roce již nebude možné nahrané peníze při nákupu využít. Proto je při koupi dárku v kamenném obchodě si dopředu zjistit možnosti a podmínky jejich vrácení, aby pak nedošlo k nepříjemnému překvapení.

Mgr. Alena Máčová

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

Podvody na internetu

Poslechněte si rady Jana Solanského, vedoucího hlavní poradny v Brně, které zazněly ve vysílání televizních zpráv TV Nova v pondělí 19. prosince.

https://tv.nova.cz/porad/televizni-noviny/epizoda/397157-18-12-2023

Nákupy na on-line galeriích

O čem nás musí nákupní galerie informovat?  

Nákupní galerie neboli dle slov zákona o ochraně spotřebitele „on-line tržiště“ je jakousi „virtuální galerií“, která zboží neprodává nýbrž je pouhým zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jiné asijské zemi. Pro spotřebitele je často velmi obtížené ověřit jejich důvěryhodnost. Pro nákupní galerie je typické, že dodávají zboží s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je zboží obvykle velmi nízké kvality a nemá zákazníkem předpokládané vlastnosti.  

Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla definici pojmu „on-line tržiště“.  V § 2 odst. 2 písm. b) je pojem „on-line tržiště“ vymezen jako „služba umožňující spotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem“. 

Pro provozovatele on-line tržiště je nově stanovena v § 11b zákona o ochraně spotřebitele rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Dále je také nezbytné, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek. Tato informace se totiž považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.  

Před tím, než se rozhodnete pro nákup v nákupní galerii, doporučujeme Vám si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a přečíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží.   

Pokud jste na takovém on-line tržišti již nakoupili a nastal nějaký problém – například Vám zboží vůbec nedorazilo, nezbývá Vám nic jiného než odstoupit od smlouvy, na což máte ze zákona právo.  

Další informace týkající se nákupních galerií naleznete v našem článku Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu.  

Klára Červinková  

Odborná právní poradkyně  

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.   

Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu

Stále častěji se v naší poradně setkáváme s problematikou nákupních galerií. Spotřebitelé si často myslí, že nakupují na klasickém e-shopu, ve skutečnosti se ovšem jedná o tzv. „virtuální galerii“, jejímž prostřednictvím nabízejí zboží externí subjekty. Jde tedy o jakési online tržiště, které je pouze zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jinde mimo ČR. Pro spotřebitele je tedy často obtížné ověřit jejich skutečnou existenci či důvěryhodnost. Typickým problémem těchto galerií je, že zboží bývá doručeno s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je obvykle nízké kvality nebo nemá zákazníkem vymíněné vlastnosti.

První potíže nastávají zejména u doby dodání zboží. Zboží se většinou fakticky nachází ve třetích zemích, a i když udávají, že je zboží skladem, doba dodání může být několik týdnů až měsíců. Takže i když je zboží označeno např. výrazem „skladem u dodavatele“, může to v praxi znamenat, že se zboží nachází v Číně a bude doručeno klidně až za několik měsíců. Další problém nastává v případě, že Vám zboží správně nesedí, či neodpovídá tomu, co jste si objednali. Řešení reklamací a/nebo vrácení zboží může být pro spotřebitele velmi obtížné, jelikož musíte zboží posílat na adresu sídla, což je v případě sídla v Číně prakticky nemožné. Nákupní galerie také často velmi špatně komunikují se spotřebiteli nebo v některých případech dokonce nekomunikují vůbec.   

Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla celou řadu změn. Mimo jiné také zákon nově vymezuje v § 2 odst. 2 písm. b) pojem on-line tržiště, pro jehož provozovatele je stanovena rozšířená informační povinnost v § 11b, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Důležité je, aby byla spotřebiteli poskytnuta obecná informace o hlavních parametrech určujících pořadí předkládaných nabídek – tato informace se považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.

Jak si ověřit skutečnost, že se nejedná o klasický e-shop se sídlem v České republice, ale o nákupní galerii?Česká obchodní inspekce (dále „ČOI“) uvádí na svých internetových stránkách v sekci pro spotřebitele seznam rizikových e-shopů. V tomto pravidelně aktualizovaném seznamu si můžete jednoduše vyhledat, zda se nejedná právě o jeden z rizikových e-shopů, kterému je vhodné se vyhnout a pro nákup zvolit ověřenější internetový obchod.

Vždy doporučujeme si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a načíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží. Dobré je si také na Googlu ověřit recenze na daný e-shop od jiných spotřebitelů. Často tento krok může být prvním varovným signálem, zda není lepší se e-shopu obloukem vyhnout.

Nejčastěji se jedná například o tyto e-shopy: bonky.cz, balando.cz, joot.cz, booho.cz a mnohé další. Tyto názvy až podezřele připomínají známé společnosti, jako jsou Zonky, Zalando či Zoot. Spotřebitel si je tedy může snadno splést a může nabýt domnění, že nakupuje na ověřených českých e-shopech.  

Pokud jste se již staly obětí těchto podvodných e-shopů, nezbývá Vám než odstoupit od smlouvy. Na odstoupení od smlouvy máte ze zákona právo, přestože to zprostředkovatel nemusí přiznat. Případně také banky poskytují službu tzv. chargeback, neboli vrácení peněz, pokud jste uplatnili platbu kartou. V případě, že obchodník, na jehož účet byla platba připsána, závazek nesplní včas, může spotřebitel požádat banku o vrácení platby, a tak nepřijde o své peníze. 

Na závěr už snad jen jedna dobrá rada. Vždy si předem zjistěte všechny podstatné informace o daném e-shopu a o jeho věrohodnosti. Předejdete tím spoustě následných problémům. Přejeme Vám pokud možno bezproblémový a především bezpečný a úspěšný nákup na internetu.  

Klára Červinková

Odborná právní poradkyně

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.

Přednáška pro spotřebitele v Praze

SRDEČNĚ VÁS ZVEME NA PŘEDNÁŠKU

PŘEDNÁŠKA PRO SPOTŘEBITELE NA TÉMATA Z OBLASTI SPOTŘEBITELSKÉHO PRÁVA – NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY, REKLAMACE, ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY

DNE 17. 4. V 10:30 HOD.

KDE: Kulturní centrum Průhon, Praha 17- Řepy, Socháňova 1220/27

VSTUP ZDARMA

Poslechněte si rozhovor s naším odborným právním poradcem panem Josefem Černým

Odborný právní poradce pan Ing. Černý z poradny v Albrechticích nad Orlicí mluvil ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové o spotřebitelském právu.

https://hradec.rozhlas.cz/zmeny-prav-i-povinnosti-kupujicich-a-obchodniku-pohledem-spotrebitelskeho-radce-8911077

Zdroj: Český rozhlas

Novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku

Dlouho očekávána novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku přináší do spotřebitelského práva mnoho významných změn. V mnoha oblastech nová pravidla přispějí k lepší ochraně práv spotřebitelů, zejména zranitelné skupiny spotřebitelů. Nová pravidla platí od 6. ledna 2023.
Současně dochází k vyjasnění a zjednodušení některých pravidel, aby byla v praxi snáze aplikovatelná. V následujícím textu jsou představeny nejdůležitější změny, které nová právní úprava v oblasti spotřebitelského práva přináší.

Uzavírání smluv po telefonu
Dochází ke zpřísnění uzavírání spotřebitelských smluv během telefonického hovoru. Podnikatel má nově povinnost potvrdit spotřebiteli telefonickou nabídku v textové podobě. To znamená, že mu ji zašle například elektronicky emailem nebo dopisem. Spotřebitel si tak může na základě získaných informací uzavření smlouvy rozmyslet. K tomu, aby byla smlouva platně uzavřena, je pak zapotřebí, aby spotřebitel nabídku přijal, a to buď standardně podpisem papírového vyhotovení, nebo jakýmkoliv i neformálním elektronickým způsobem (např. email, SMS). V opačném případě není spotřebitel smlouvou vůbec vázán. Zákon specificky nestanoví, dokdy může spotřebitel takto obdrženou nabídku přijmout. Mělo by k tomu však případně dojít v přiměřené lhůtě. Nabídka může být samozřejmě i časově omezená ze strany podnikatele. Smlouva začne platit poté, co je podnikateli doručeno přijetí nabídky.

Odstoupení od smlouvy v případě nekalé obchodní praktiky
Pokud se spotřebitel stal „obětí“ nekalé obchodní praktiky, zákon mu nově umožňuje odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů od jejího uzavření. Spotřebitel může místo odstoupení od smlouvy požadovat přiměřené snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky. Čím závažnější nekalá obchodní praktika bude, tím vyšší slevu může spotřebitel požadovat.

Smlouvy uzavírané při podomním prodeji nebo v rámci tzv. organizovaných prodejních akcí
Ochrana spotřebitelů byla posílena i v případě smluv, které byly uzavřeny při tzv. podomním prodeji, tj. u spotřebitele doma bez předem domluvené návštěvy nebo během tzv. organizované prodejní akce. V těchto případech vyšší ochrana spočívá v prodloužení lhůty pro odstoupení od smlouvy bez uvedení důvodu, která bude nově činit 30 dnů namísto stávajících 14 dnů.

Ochrana před umělým navyšováním cen před slevovou akcí
Nabízí-li podnikatel slevu, musí spotřebitele současně informovat i o nejnižší ceně, za kterou zboží prodával po dobu 30 dní před slevou. Tato informační povinnost má zabránit tomu, aby byl spotřebitel lákán na slevu, která slevou ve skutečnosti není, nebo není tak výrazná, jak se jeví.

Reklamace
I nadále může spotřebitel reklamovat vady, které se na věci projeví v době 24 měsíců od převzetí věci. Nejvýznamnější změnou je, že se prodlužuje doba, po kterou musí podnikatel prokázat, že se vada na věci, tj. na zakoupeném zboží, vyskytla až poté, co si ji spotřebitel převzal. Nově namísto stávajících 6 měsíců dochází k převrácení tohoto důkazního břemene ve prospěch spotřebitele po dobu 12 měsíců. Skutečnost, že se nějaká vada projevila až po převzetí, neznamená, že za ni prodávající neodpovídá. Vadou je navíc nově i to, že zboží nemá dostatečnou životnost, kterou lze rozumně očekávat.

Ochrana v online prostředí při nakupování na internetu
Nově budou spotřebitelé v online prostředí chráněni před netransparentním nákupem na on-line tržišti a také před falešnými recenzemi. Vědět s kým na online tržišti uzavírám smlouvu je velmi důležité, protože jenom v případě, že nakupuji od podnikatele, mám jako kupující v postavení spotřebitele zvláštní ochranu vyplývající ze spotřebitelské legislativy.
Důležité pro rozhodování spotřebitele o nákupu na internetu je také řazení nabídek a zveřejněné recenze produktů. Podnikatel bude nově muset uvést, podle jakých parametrů jsou řazeny nabídky na online tržišti, aby bylo zřejmé, zdali jejich pořadí nebylo ovlivněno např. placenou reklamou. Aby se zabránilo zveřejňování falešných, klamavých recenzí, má nově prodávající povinnost informovat spotřebitele, zda jsou na jeho stránkách zveřejňovány recenze, které pochází skutečně od spotřebitelů, kteří výrobek zakoupili.
Nová úprava přináší také zákaz používání tzv. předem zaškrtnutých políček, z nichž by spotřebiteli plynula povinnost dodatečné platby. V minulosti se vyskytlo několik případů, kdy bylo spotřebitelům při nákupu na e-shopu vkládáno do nákupního košíku zboží, které si spotřebitel nevybral, nebo byl předem zaškrtnut souhlas s poskytnutím dodatečné služby (např. pojištěním), o kterou spotřebitel neprojevil zájem. Pokud se tak stane, takto získaný souhlas spotřebitele nezavazuje.
Nakupování v e-shopech se týká i další důležité pravidlo. Jeho cílem je zajistit, aby si spotřebitel byl v průběhu objednávkového procesu vědom, kterým krokem se již k smlouvě zavazuje a vznikne mu tak povinnost zaplatit. To může podnikatel zajistit různou formou. Typicky prostřednictvím tlačítka v objednávkovém formuláři na nákupním portálu. V takovém případě musí podnikatel příslušné tlačítko dostatečně přesně označit, a to nejen slovy „Objednávka zavazující k platbě“, ale i jiným způsobem, ze kterého bude zjevné, že se spotřebitel tímto krokem zavazuje k úplatné smlouvě, tedy platbě. Pokud podnikatel takovýto postup vůči spotřebiteli nezajistí, smlouva bude neplatná.

Lhůta pro dodání zboží
Zcela nově je také upravena lhůta pro dodání zakoupeného zboží. Prodávající bude muset zakoupené zboží dodat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy (pokud si samozřejmě se spotřebitelem nedohodne jinou lhůtu). Pokud prodávající zboží nedodá v této lhůtě, tak spotřebitel podnikateli dá ještě přiměřenou dodatečnou lhůtu k dodání. Pokud ani v této další lhůtě není zboží podnikatelem dodáno, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit. Platí zde však výjimky, například je-li dodržení přesné lhůty nezbytné (např. dodání narozeninového dortu), a o této skutečnosti spotřebitel podnikatele informoval. V takovém případě, nedojde-li k včasnému dodání zboží, může spotřebitel od smlouvy rovnou odstoupit, aniž by podnikateli poskytl dodatečnou lhůtu k dodání.

Návod k použití
Rovněž se upravují pravidla pro poskytování návodu k použití, aby byl reflektován vývoj na trhu, zejména v oblasti digitalizace. I nadále zůstává zachována povinnost prodávajícího poskytnout psaný návod k použití, pokud je to nezbytné s ohledem na charakteristiky výrobku nebo služby. Nově se však stanoví, že v papírové podobě musí být návod poskytován jen na vyžádání spotřebitele, pokud to zároveň není vzhledem k okolnostem nepřiměřené (např. u digitálních produktů, kde plnění nemá žádnou hmotnou povahu). V ostatních případech tak může být návod poskytnut i na jiném trvalém nosiči dat, například prostřednictvím emailu nebo CD nosiče. Nelze však pouze odkázat na obsah na internetových stránkách – musí zde být možnost si digitální kopii stáhnout a uložit.

Užívání zneužívajících ujednání ve smlouvách je přestupkem
Dále je třeba upozornit na to, že zákon o ochraně spotřebitele pro prodávajícího nově zakotvuje povinnost zdržet se užívání zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách. Porušení této povinnosti je přestupkem. Zneužívající ujednání jsou blíže vymezena v § 1814 občanského zákoníku.

Mgr. Alena Máčová
Právník Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

Pozvánka přednáška pro seniory “Reklamace, odstoupení od smlouvy”