Distanční smlouvy
LHŮTY A DOBY Z POHLEDU SPOTŘEBITELE
Pokud kupujeme zboží, můžeme se rozhodnout, zda si zboží zakoupíme v kamenné prodejně nebo na internetu. Každé z těchto rozhodnutí s sebou přináší různé právní následky.
V případě, že upřednostňujeme nakupování zboží v kamenných prodejnách, měli bychom být o koupi přesvědčeni a zboží bychom si měli pořádně zkontrolovat. Zboží je často možné si i nechat předvést, pokud to však neodporuje jeho povaze. Po zaplacení kupní ceny nemá totiž prodávající žádnou povinnost vzít zboží zpět, pokud se na něm nevyskytují vady. Mnoho prodejců přesto umožňuje vrácení zboží. Protože se nejedná o jejich zákonnou povinnost, nýbrž o dobrou vůli v rámci proklientského přístupu, lhůty pro vrácení zboží se u každého prodejce liší. Spotřebitelům také ve většině případů nebývá vrácena kupní cena, ale mohou si vybrat jiné zboží, případně je jim nabídnuta zákaznická karta, na kterou se výše kupní ceny za vrácené zboží načte a spotřebiteli je umožněno zakoupit v určité lhůtě u prodejce jiné zboží.
Na rozdíl od koupě v obchodě, koupě přes internet skrývá určité výhody. Tou největší je právě lhůta 14 dní pro odstoupení od smlouvy od převzetí zboží, a to i bez udání důvodu. Tento časový úsek nahrazuje spotřebiteli možnost prohlédnutí zboží v obchodě. Existuje ale okruh předmětů, na něž se odstoupení od kupní smlouvy nevztahuje, převážně zboží podléhající rychlé zkáze nebo například služby sjednané ke konkrétnímu časovému okamžiku. První den lhůty začíná běžet dnem převzetí zboží a odstoupit je možno nejpozději 14. den. Není tedy třeba, aby odstoupení od smlouvy bylo čtrnáctý den doručeno, stačí, když je v tento den pošlete. Pokud poslední den lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek, považuje se za poslední den lhůty pracovní den nejblíže následující.
Čtrnácti denní lhůtu pro odstoupení do smlouvy nalezneme kromě smluv uzavřených distančním způsobem také u smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Jedná se především o případy podomního prodeje, různé přihlášky k aukcím energií apod. Nespadá sem však prodej na vánočních trzích, zelných trzích ani na výstavištích. Zde zákonodárce myslí na okamžiky, kdy je spotřebitel přesvědčen třeba i pomocí nátlaku k uzavření smlouvy, nemá dostatek času na její pročtení nebo může být obětí klamavých praktik.
Pokud máme tedy zboží koupeno, dalším časovým úsekem, který je pro nás významným, je zákonné ručení za vady, nepřesně označováno jako záruka. Podnikatel má ze zákona povinnost odpovídat za skryté vady po dobu 2 let od převzetí zboží. Jestliže se na zboží objeví vada, je možné výrobek u prodejce reklamovat. Prodejce má na vyřízení reklamace 30 dní, přičemž nedodržení této lhůty je považováno za podstatné porušení smlouvy, které spotřebiteli zakládá právo od smlouvy odstoupit. Pokud konec této lhůty dopadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, lhůta prodejci k vyřízení reklamace končí až následující pracovní den. Dvou letá doba pro uplatnění práva z vadného plnění se prodlužuje o dobu, ve které je zboží dáno prodejci k reklamaci. V případě uznané reklamace je jednou z možností jejího vyřízení výměna vadného kusu zboží za nový. Bohužel, dle současné právní úpravy, zákonné ručení za vady po dobu dvou let stále běží od okamžiku zakoupení prvního vadného kusu a nikoli od dodání vyměněného zboží.
Martina Valášková
Odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Spotřebitelské právo optikou práva Evropské unie
Jaké výhody spotřebitelům při koupi zboží poskytuje Evropská unie? Je česká legislativa v oblasti spotřebitelského práva v souladu s direktivou EU?
Pravidla spotřebitelské koupě již většině občanů České republiky nejsou tajemstvím, ať už se jedná o kupní smlouvu uzavřenou distančním způsobem, odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mimo prostory sloužící k podnikání prodejce, práva z vadného plnění a s nimi spojenou reklamaci či přepravu a dodání zboží. Málokdo už ovšem ví, že za většinu těchto pro podnikatele často přísných stanovených povinností, jakož i za většinu práv spotřebitele, vděčíme právě Evropské unii.
Unie totiž jako jednu ze svých agend přijala i práva spotřebitelů a jejich ochranu. Předmětem této ochrany je jednak zdraví a bezpečnost, ale i charakter obchodních praktik podnikatelů, které nesmějí být nekalé, informovanost spotřebitelů o výrobku a možnosti, jak může spotřebitel svá práva hájit sám. Za tímto účelem přijala EU Evropský program pro spotřebitele na období 2014-2020.
Za účelem usnadnění spotřebitelům domáhání se svých práv v rámci EU představila Komise v dubnu roku 2018 tzv. Novou politiku pro spotřebitele, z níž spotřebitelům vyplývá usnadnění podávání hromadných žalob, ujasnění některých potencionálně nekalých praktik a orgánům členských států zakládá možnost ukládat přísnější sankce za porušování spotřebitelského práva.
Konkrétní dopady korekce spotřebitelského práva Evropskou unií nejvíce uvidíme u regulace kupní smlouvy, z níž uveďme pár příkladů pro představení vztahu mezi evropskou právní úpravou a vnitrostátní (zde českou).
Právě díky EU axiomaticky platí předpoklad, že veškeré zboží (až na výjimky) si má po dobu nejméně dvou let uchovat své vlastnosti, a tedy pokud se v této záruční době projeví na výrobku vada, může spotřebitel uplatňovat svá práva z vadného plnění formou reklamace. Předpisy EU stanovují, že záruční doba musí být nejméně 24 měsíců, ponechává však členským státům pravomoc tuto dobu prodloužit, stejně tak mají tuto možnost i podnikatelé, kteří tak mohou k výrobkům nabízet tzv. prodlouženou záruku. Totéž platí i pro zboží použité, zde je však možnost po vzájemné domluvě podnikatele a spotřebitele záruční dobu zkrátit, nejméně však na 12 měsíců.
Další z povinností, kterou Evropská unie ukládá podnikatelům, se týká informací poskytovaných spotřebiteli o vlastnostech výrobku při koupi v kamenném obchodě. Popis zboží by totiž měl zahrnovat celkovou cenu včetně všech poplatků a daní, je-li to předmětné, pak náklady na doručení, údaje o způsobu doručení/plnění smlouvy a platebních podmínkách, případně dobu trvání smlouvy a údaje o obchodníkovi (včetně jeho poštovní adresy a telefonního čísla). Je však ponecháno na podnikateli, jakým způsobem zboží označí, tedy pokud výrobek sám má na sobě některé z těchto informací uvedeny, není již podnikatel povinen tyto informace uvádět například na jiné etiketě.
V rámci evropských spotřebitelských vztahů působí jako poradce pro případné spory či nejasnosti Evropské spotřebitelské centrum (https://evropskyspotrebitel.cz/ ), na nějž je možné se kdykoliv obrátit.
Vendula Kourková odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.
Pozor na nové klamavé praktiky e-shopů
V rámci našeho poradenství se čím dále častěji setkáváme s praktikou, kdy e-shop v obchodních podmínkách uvádí, že je pouze zprostředkovatel vztahu spotřebitele jako kupujícího s nějakou třetí stranou (většinou z Číny). Dle obchodních podmínek pak spotřebitel uzavírá kupní smlouvu právě s touto předem neznámou třetí stranou. Problém pak nastane zejména ve chvíli, kdy se spotřebitel domnívající se, že uzavřel klasickou kupní smlouvu s daným e-shopem, rozhodne zboží vrátit.
K tomuto se vyjádřila i Česká obchodní inspekce a to následovně:
„Podle ustanovení § 555 odst. 1 občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého skutečného obsahu. Podle § 1753 občanského zákoníku ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, které se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření. Provedení internetových stránek podnikatele a proces objednávání nabízeného zboží, který nese typické znaky prodeje v běžném obchodním styku, aniž by byl spotřebitel zřetelně upozorněn, že se nemá jednat o prodej věci, ale toliko o jeho zprostředkování s neznámou třetí stranou, je třeba posuzovat podle skutečného obsahu v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona jako nákup zboží od provozovatele tohoto internetového obchodu. Podnikatele je tedy třeba pokládat za prodávajícího a na právní vztah aplikovat příslušná související ustanovení právních předpisů, včetně ustanovení § 1829 občanského zákoníku, které umožňuje spotřebiteli odstoupit od kupní smlouvy uzavřené prostřednictvím prostředku komunikace na dálku do 14 dnů od převzetí zboží bez udání důvodu.“
Dle tohoto názoru bychom tedy na takovou smlouvu uzavřenou s e-shopem měli hledět jako na kupní, což znamená, že spotřebiteli vznikají „klasické“ nároky ve smyslu spotřebitelských smluv uzavřených distančním způsobem, tedy hlavně právo na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14ti dní v souladu s ustanovením § 1829 občanského zákoníku.
Nehledě na to, dle mého názoru ustanovení § 1829 občanského zákoníku umožňuje spotřebiteli obecně odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem (přes internet či po telefonu), přičemž nezáleží, zda se jedná o kupní smlouvu nebo smlouvu o zprostředkování služeb. Takže nezáleží vůbec na tom, jak podnikatel tuto smlouvu nazval, Vy jako spotřebitelé máte stále nárok odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dní od jejího uzavření. Rozdíl je v tom, že v případě kupní smlouvy lhůta pro odstoupení od smlouvy začíná běžet až dnem převzetí zboží.
Pokud při každém objednávání zboží na internetu neprocházíte obchodní podmínky, většinou zjistíte, že jste narazili na e-shop tohoto typu, jakmile budete chtít zboží ve 14ti denní lhůtě vrátit. Tyto e-shopy totiž spotřebitelům nabízejí pouze tzv. reklamační formuláře, přičemž po jeho vyplnění budete marně čekat na sdělení e-shopu, kam máte dané zboží zaslat, příp. Vám sdělí čínskou adresu. Reklamace a odstoupení od smlouvy jsou dva různé instituty a je třeba si dát pozor na to, že pokud vyplníte tento reklamační formulář, neoznamujete tímto druhé straně, že odstupujete od smlouvy.
Podnikatel by měl správně při uzavírání smlouvy se spotřebitelem řádně splnit svoji informační povinnost ve smyslu ustanovení § 1811 občanského zákoníku, které je v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne. 25. října 2011 o právech spotřebitelů. Zvláště pak při uzavření smlouvy distančním způsobem musí být spotřebitel rovněž poučen o zmíněném právu odstoupit od smlouvy ve smyslu ustanovení § 1820 téhož zákona. Poučení je pak třeba dle důvodové zprávy k témuž zákonu podat písemnou formou. Rovněž je povinností podnikatele předat spotřebiteli vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy v souladu s vyjádřením Generálního ředitelství pro spravedlnost EU, bod 6.2. Pokud podnikatel při jednání se spotřebiteli takto nepostupuje, je možné toto porušení nahlásit na Českou obchodní inspekci, přičemž podnikateli za toto hrozí udělení peněžní sankce.
Prodejci, kteří v těchto případech sami sebe nazývají jako „zprostředkovatele“ se zřejmě domnívají, že při uzavření zprostředkovatelské smlouvy spotřebiteli nevzniká právo odstoupit od smlouvy, toto je však chybný názor. Pokud Vás tedy prodejce nepoučí o právu odstoupit od smlouvy, ani neposkytne formulář pro odstoupení od smlouvy, byť se jedná o porušení jeho povinností, nemusíte čekat, až podnikatel této své povinnost dostojí, ale klidně můžete odstoupení od smlouvy formulovat sami, příp. vyplnit vzor, který naleznete na našich webových stránkách: https://www.asociace-sos.cz/vzory-dopisu/). Tento dopis je pak třeba zaslat na sídlo podnikatele, příp. prostřednictvím e-mailu.
Je třeba si však také dát pozor na to, že někdy je provozovatelem internetových stránek zahraniční společnost a v takovém případě, je mnohem obtížnější podnikatele kontaktovat, ač někdy dokonce nemožné. Váš právní vztah se bude ve většině případů v souladu se zásadami a právními normami mezinárodního práva soukromého řídit českým právním řádem, pokud se podnikatel zaměřuje na český trh (např. provozuje internetové stránky v češtině), avšak vymahatelnost je v tomto případě velmi oslabena, jelikož tento podnikatel nespadá pod kontrolu České obchodní inspekce. Radím Vám proto, abyste se v těchto situacích obraceli na Evropské spotřebitelské centrum, které řeší spotřebitelské spory s přeshraničními subjekty v rámci evropského prostoru.
Dle mého názoru se jedná o praktiku, kterou se provozovatelé e-shopů snaží obcházet ustanovení § 1829 občanského zákoníku. Jakékoliv další jednání s těmito podnikateli je velmi obtížné, a i přestože je často právo na straně spotřebitele, je velmi těžké se jej domoci. Proto je třeba být při nákupu na internetu velmi obezřetný a při nejlepším také otevřít obchodní podmínky, přičemž by bylo ode mě troufalé chtít, aby spotřebitel četl celé podmínky, ale opravdu stačí přečíst jen úvodní ustanovení, ve kterém se hned dozvíte, s jakým subjektem máte tu čest, zda se jedná o klasického českého „prodávajícího“ či se podnikatel nazývá „zprostředkovatelem“, z čehož můžete usoudit, že Vaše následné jednání s e-shopem bude nejspíše problematické.
Hana Ševčíková
Odborná právní poradkyně
SOS – Asociace, z. s.
POZOR! Na praktiky šmejdů.
SOS-Asociace varuje spotřebitele před podvodnými praktikami, které jsou jim nabízeny prostřednictvím různých telefonátů. Počty podvodníků stoupají, zákazy podomního prodeje ve městech a obcích stále více obcházejí pod různými falešnými záminkami. Spotřebitelé, kteří jim uvěří a odsouhlasí smlouvu, později litují. Proto doporučujeme hlavně :
Čtěte smlouvy, nepodepisujte nikomu generální plné moci a smlouvy bez informací a porady s odborníkem, vyhnete se mnoha možným budoucím problémům. Nikdy nesouhlaste s uzavřením smlouvy po telefonu, kde neznáte partnera – obchodníka a nevíte, s kým vlastně hovoříte.
Pokud si už někoho pustíte do bytu, požádejte ho, aby Vám smlouvu nechal k prostudování a poraďte se před podpisem smlouvy s odborníkem. Protože i ústní smlouva je platná smlouva a smlouvy, jak je známo, se pak musí dodržovat.
Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s.
O jedné z nových praktik se dočtete v odkazu na portálu www.novinky.cz /klinkněte níže/
https://www.novinky.cz/domaci/510027-smejdi-pritvrdili-hrozi-ze-odmontuji-elektromer.html
Přednáška Gabriely Zedníčkové a Gerty Mazalové v Oprostovicích
V pátek 26.4.2019 v podvečer v Oprostovicích proběhla přednáška na téma
změny dodavatelů energií, reklamace v kamenném a internetovém obchodě, triků podomních obchodníků, asociace Sdružení obrany spotřebitelů. Za SOS vystoupila ředitelka sdružení paní Gabriela Zedníčková a jeho předsedkyně paní Gerta.
https://www.oprostovice.cz/fotogalerie/prednaska-sdruzeni-obrany-spotrebitelu-2642019
Český rozhlas Brno: Energetičtí šmejdi!
25. 4. 2019 v 10.30 vystoupila v pořadu Apetýt naše předsedkyně paní Gerta Mazalová na téma distanční smlouvy (energetičtí šmejdi a jak se bránit)
Pro klepnutí na odkaz níže si můžete pořad přehrát.
https://brno.rozhlas.cz/poradna-apetytu-7903779
Články SOS – Asociace, z. s. v bulletinu Ženy 50+
V novém čísle bulletinu Ženy 50+ naleznete články odborných právních poradců SOS – Asociace, z. s. – Josefa Doubka a Kristýny Dvořákové na téma: Informovaný a svobodný souhlas s poskytováním zdravotních služeb, Hlavní úskalí smluv uzavřených po telefonu.
Bulletin si můžete přečíst zde:
Redakce SOS – Asociace, z. s.
Smlouvy na energie po telefonu
FAMILY POINT – Jak nenaletět Šmejdům
Dne 21. 11. 2018 v 10.00 hod. se konala akce Family Pointu na Josefské 1 v Brně – Jak nenaletět Šmejdům. SOS – Asociace, z. s. zde přednášela s prezentací na téma „Jak nenaletět šmejdům, nabídky po telefonu, distanční smlouvy“.
Redakce SOS – Asociace, z. s.
Hlavní úskalí smluv uzavřených po telefonu
Také se Vám již někdy stalo, že jste zvedli telefon a na druhém konci byla milá telefonní operátorka, která Vám nabízela nějakou službu nebo zboží? A věděli jste, že pokud při tomto telefonátu nabídku přijmete, uzavřeli jste smlouvu? Stačí nepatrný náznak souhlasu, prosté ano, měl bych zájem, a už se například rozjíždí kolečko změny dodavatele. Když vám zavolá operátor se zaručeně výhodnou nabídkou, mějte se proto na pozoru.
Problém tkví v tom, že si spousta spotřebitelů ani neuvědomí, že uzavřeli smlouvu. Ale jak to, že jde uzavřít smlouvu po telefonu? Abyste uzavřeli smlouvu, nemusíte ji podepisovat. Zákon totiž výslovně nepožaduje, aby byla smlouva v písemné podobě. Pokud se vám tedy něco takového stane a po zavěšení si uvědomíte, že něco není v pořádku, můžete se bránit.
Co je důležité mít na paměti je, že v mnoha případech se najdou i tací operátoři, kteří na začátku telefonického hovoru volanému tvrdí, že mu pouze představují svoji nabídku. V průběhu hovoru se pak zeptají, zda vás nabídka zaujala, a po souhlasné odpovědi zaevidují uzavření smlouvy. Operátoři se představí, vysvětlí výhodnou nabídku a prezentují slevu. Pokud vás nabídka zaujme a vyžádáte si její zaslání písemně, může se stát, že za několik dnů u vás zazvoní kurýr se smlouvou a nebude chtít odjet, dokud ji nepodepíšete. A v takové situace je snadné podlehnout nervozitě a nátlaku.
Od smluv uzavřených přes telefon, tedy distančních smluv, můžete jako spotřebitel odstoupit do čtrnácti dnů, a to na základě § 1829 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Doporučujeme odstoupení zasílat vždy písemně, nejlépe doporučeně, popřípadě s dodejkou, díky které budete mít jistotu, že vaši zásilku společnost převzala. Rozhodující přitom není datum doručení, ale odeslání odstoupení – můžete tak tedy učinit ještě poslední den zákonem stanové lhůty.
V ustanoveních občanského zákoníku je mimo jiné zakotven také důraz na informační povinnost podnikatele vůči spotřebiteli. Podnikatel vám totiž musí například sdělit, jaké jsou náklady na prostředky komunikace na dálku, jestli musíte za nabízenou službu nebo zboží platit zálohu nebo jestli jde o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, nebo na jakou nejkratší dobu tato smlouva zavazuje. Mimo to zde také patří poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.
Na závěr si tedy shrňme, jak postupovat, pokud obdržíte telefonát s nabídkou zboží či služby. V první řadě můžete nabídku slušně odmítnout. Jestliže je ale pro vás zajímavá, v klidu si vyslechněte informace, které vám budou podány. S rozhodnutím a přijetím nabídky se neukvapujte. Od smlouvy, kterou po telefonu uzavřete, lze odstoupit do 14 dnů od převzetí zboží nebo od první dodávky služby.
Kristýna Dvořáková
odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z. s.
