Menu

Články

Předvánoční půjčky – časopis „Zdraví“

V časopise „Zdraví“ si na straně 18 přečtete rozhovor s naší předsedkyní Gertou Mazalovou na témata, jak je to s půjčkami na vánoční dárky, roozdíly mezi bankovními a nebankovními půjčkami, jak postupovat, když chceme od nevýhodné smlouvy odstoupit, kam se obrátit v případě problémů a hlavně, jak se nezadlužovat zbytečně.

Časopis k náhledu také zde.


SOS-Asociace, z.s.

Poplatky za komunální odpad

S dotazy na poplatky za komunální odpad se na nás obracíte stále častěji, proto jsme se rozhodli Vám tuto problematiku následujícím článkem přiblížit, přestože nespadá do oblasti spotřebitelského práva. Zaměříme se především na odlišení možných druhů zpoplatnění, které často bývají zdrojem nepochopení zdánlivě složitého systému.

Prvním druhem poplatku je poplatek za komunální odpad ve smyslu § 17a zákona o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů). Podle tohoto ustanovení může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Záleží tedy, zda odpad skutečně vytváříte, či nikoliv (na rozdíl od místního poplatku uvedeného níže). Pokud se tedy v obci nezdržujete nebo z nějakého jiného důvodu odpad nevytváříte, nemusíte tento poplatek platit, ovšem musíte obci tato tvrzení doložit (např. stavem měřidla vody či energií).  Pokud ovšem odpad vytváříte a vyvážíte jinam, poplatek zaplatit musíte (posuzuje se totiž místo vytváření odpadu). Poplatníkem je osoba, která odpad vytváří, plátcem poté vlastník nemovitosti. Pokud tedy bydlíte například v nájmu, jste poplatník a musíte poplatek odevzdat pronajímateli (plátci), který jej poté předá obci. Kdy a kolik máte zaplatit, je stanoveno vyhláškou dané obce. Jestliže poplatek včas neuhradíte, bude Vám obecním úřadem uložen platební výměr. Následně máte možnost se ve lhůtě 30 dnů od doručení výměru odvolat, pokud se domníváte, že Vám byl poplatek vyměřen neprávem. Poplatek za komunální odpad nemůže obec stanovit současně s místním poplatkem (viz následující část).

Druhým poplatkem je místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Zákonnou úpravu nalezneme v § 10b zákona č. 565/1990, o místních poplatcích. Základním rozdílem je, že tento poplatek jsme povinni zaplatit bez ohledu na to, za odpad skutečně vytváříme. Platí tedy všichni, kdo mají v obci hlášený pobyt a ti, kdo na území obce vlastní nemovitost, ve kterém není hlášen k pobytu nikdo (v tomto případě odpovídá poplatek výši poplatku za jednu osobu). Z tohoto pravidla existují některé výjimky. Poplatek například nemusí platit osoby umístěné v domovech pro seniory nebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Zároveň je dobré si přečíst příslušnou vyhlášku obce, je totiž možné, že v určitých případech Vás od poplatku osvobodila samotná obec. Celková výše poplatku nesmí přesáhnout částku 1000 Kč na osobu za jeden kalendářní rok (základní sazba je 250 Kč, k té se přičítají ještě skutečné náklady obce) a zjistíte ji opět v příslušné vyhlášce. Pokud poplatek nezaplatíte, je postup zpravidla stejný, jako v prvním případě. Obec ovšem může v případě včasného nezaplacení poplatek zvýšit až na trojnásobek. Také je dobré vědět, že tento poplatek Vám může obec na základě Vaší žádosti z ospravedlnitelných důvodů prominout pro tzv. tvrdost právního předpisu (a to i zpětně v případě již uhrazeného poplatku).

Obec také může vybírat poplatky na základě smlouvy (viz § 17 odst. 5 zákona o odpadech). Pokud se obec rozhodne pro tento způsob, nemůže si zároveň účtovat i poplatky způsoby popsanými výše. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat výši poplatku.

Jelikož si každá obec může vybrat, jaký způsob vybírání poplatků za komunální odpad uplatní, může se bohužel stát, že budete povinni platit poplatek vícekrát (například pokud máte hlášený pobyt v jiné obci, než kde skutečně bydlíte).

Iveta Kvardová

odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Další číslo týdeníku Povzbuzení

Přečtěte si číslo elektronického týdeníku Povzbuzení, který má pomoci seniorům, jejich ošetřujícím i rodinám a přátelům v této nelehké době. Tentokrát se dozvíte zajímavosti z Moravskoslezského kraje, kde máme také svou osobní bezplatnou poradnu v Ostravě a Novém Jičíně, které najdete na našich webových stránkách.
Příjemné počtení přeje realizační tým projektu Politiky stárnutí na kraji MPSV, se kterým úzce spolupracujeme
Dana Žižkovská – Krajská koordinátorka pro Jihomoravský kraj a Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s.

ZDE

Fotovoltaické kolektory na střeše rodinných domů již nejsou nic neobvyklého

Fotovoltaické kolektory na střeše rodinných domů již nejsou nic neobvyklého

První sériově vyráběné fotovoltaické panely vstoupily na trh v roce 1979 a jejich cena od té doby stále klesá a účinnost naopak roste. Dříve se nejvíce prodávaly solární panely o výkonu 210 kWp, nyní se se běžně dají koupit solární panely až s téměř o třetinu vyšším výkonem, tedy o výkonu 270 kWp. Cena takového solárního panelu je přibližně 3 100 Kč. Návratnost investice do solárních panelů se pohybuje zhruba do deseti let. Na délku návratnosti má samozřejmě vliv čerpání dotace. Pro majitele rodinných domů existuje od roku 2016 program Nová zelená úsporám. Dotace pak může dosahovat výše až 50% investice a maximálně 155 tisíc Kč, v některých krajích až 170 tisíc Kč.

Co největší množství vyrobené energie je třeba spotřebovat a pokud možno žádnou energii „neposílat“ do sítě, aby se investice do domácí solární elektrárny vyplatila. Prodej elektřiny do sítě totiž může být až desetkrát méně výhodný než vlastní spotřeba, protože výkupní ceny jsou velmi nízké. Solární panely jsou však vhodným prostředkem pro energetickou nezávislost a úspory. Průměrný rodinný dům s fotovoltaickou elektrárnou ušetří přibližně až 20 000 Kč za elektřinu ročně.

Protože slunce nesvítí neustále, je třeba energii akumulovat. Je možné využít například  elektrický bojler, který umožňuje ohřát teplou vodu, kterou pak můžete kdykoli využít. Je také vhodné pořídit si akumulátor, který se v době slunečního svitu nabije a potmě z něj můžete čerpat elektřinu. Společnost E.ON s ČEZ také nabízí tzv. virtuální baterie. Taková baterie ve výsledku funguje jako běžný akumulátor, ale pro akumulaci energie se nepoužívá baterie, nýbrž elektrická distribuční síť. Vše funguje tak, že nevyužitá elektřina se z domácí elektrárny odesílá do sítě a využívá ji někdo, kdo ji zrovna potřebuje. Energii, která takto „odejde“ a kterou vám přesně změří elektroměr, můžete následně „zdarma“ využít. Nicméně tato virtuální baterie není v konečném důsledku tak úplně úsporná, jelikož musíte zaplatit distribuční poplatky, příspěvky na obnovitelné zdroje nebo poplatky za službu. Pokud však vlastníte domácí solární elektrárnu připojenou k elektrické distribuční síti a nechce se vám investovat do drahých akumulátorů, může být virtuální baterie určitou alternativou.

Před investicí do domácí solární elektrárny je dobré ověřit si, zda investicí dostanete skutečně to nejlepší, co můžete pořídit. Je důležité vybrat solární systém přesně odpovídající spotřebě vašeho domu. Proto je třeba pečlivě prozkoumat nabízené možnosti na stále více se rozvíjejícím trhu a využít hojně nabízených konzultací odborných firem před tím, než se rozhodnete do fotovoltaické elektrárny vložit svoje prostředky.

Hana Fialová

odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Porouchané auto a co dál?

Porouchané auto a co dál?

Porucha automobilu není v dnešní době žádnou raritou, a to například z důvodu poruchy elektroniky, která ani nemusí být způsobena nějakým pochybením, k takovýmto poruchám v dnešní době prostě dochází a zřejmě i dále docházet bude. Co ale dělat v případě poruchy automobilu?

Jestliže dojde k poruše automobilu v provozu, je důležité co nejdříve dostat automobil na krajnici vozovky, aby nepředstavovalo nebezpečí pro ostatní účastníky provozu. Existuje mnoho článků a návodů, jak přesně postupovat v případě poruchy automobilu, z hlediska prevence a Vaší bezpečnosti určitě stojí za to, mít povědomí o tom, co v takovém případě dělat.

Za zmínku určitě stojí skutečnost, že nelze automobil nechat na pozemní komunikaci nebo na krajnici a odjet domů. Z ustanovení § 45 zákona č. 361/2000 Sb., zákon o provozu na pozemních komunikacích, ve znění dalších předpisů, totiž vyplývá, že ten, kdo způsobil vznik překážky na pozemní komunikaci, kterou porouchané auto je, má povinnost překážku odstranit. Jestliže odstranění překážky není možné, pak má řidič povinnost překážku označit a ohlásit tuto skutečnost Policii ČR. Tuto Vaši povinnost je nutné dodržet, přičemž nezáleží na tom, zda Vás odtáhne kamarád na laně nebo odtahová služba. Jestliže by došlo k porušení této povinnosti vystavujete tak sebe či provozovatele vozidla finanční pokutě.

Po odstranění překážky je nutné vyřešit opravu automobilu. I automobil jakožto předmět koupě (výrobek) spadá pod zákonnou dvacet čtyři měsíců dlouhou záruční dobu, v této době je možné uplatnit práva z vadného plnění (auto reklamovat). V takovém případě máte nárok na opravu, jestliže není možná tak na výměnu věci a jestliže ani ta není možná tak na odstoupení od smlouvy, v úvahu také připadá sleva z kupní ceny, všechny tyto nároky vyplývají z ustanovení § 2169 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vše výše uvedené se týká pouze nového auta, u kterého se vyskytla vada do dvaceti čtyř měsíců od převzetí.

V případě, kdy vlastníte ojetý automobil, také platí, že prodávající odpovídá za vady, které se na automobilu vyskytnou v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Ovšem je nutné počítat s možností ujednání zkrácení doby, po kterou je možné uplatnit právo z vadného plnění, a to až na dobu dvanácti měsíců. Zároveň není možné reklamovat vadu, která odpovídá běžnému opotřebení nebo vadu, na kterou jste byli upozorněni v předávacím protokolu. Jestliže se na ojetý automobil vztahuje záruka, máte poté nárok na opravu, nebo slevu z kupní ceny, když bude vad více (4) nebo se budou opakovat, je možné od smlouvy odstoupit.

Velmi častým je také případ, kdy už se na porouchaný automobil nevztahuje zákonná záruka. V takovém případě si musí spotřebitel hradit náklady na opravu automobilu sám. Ale i této situace existuje výjimka, a to v podobě tzv. smluvní záruky.

Smluvní záruka zpravidla navazuje na záruku zákonnou a v součtu s ní bývá sjednána na 3-5 let, tedy samotná smluvní záruka se sjednává na délku jednoho až tří let, někdy samozřejmě i na dobu delší. To, zda máte nárok na bezplatnou opravu automobilu, na který se vztahuje smluvní záruka, zcela závisí na podmínkách smlouvy o prodloužené (garanční) záruce a jejich dodržování.

V případě poruchy automobilu je tedy nutné dodržet určitý postup, především potom nezapomenout na odstranění porouchaného automobilu ze silnice. Dále je potřeba uvědomit si, zda se na automobil vztahuje nějaká záruka a případě jaká, dle tohoto zjištění poté dále postupovat při jeho opravě.

Boleslav Tomšík

Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.

REKLAMACE SLUŽEB

R

Málokoho napadne, že nejenom zboží jako takové lze reklamovat. V okamžiku, kdy si tedy v současné době objednáváte jídlo z restaurace a nebudete s ním spokojení, můžete jednoduše doručené jídlo reklamovat. To samé je možné, když jste přímo v restauraci a personál restaurace Vám na stůl donese jiný pokrm, než který jste chtěli. Také číšníkovi či servírce sdělíte, že se musel zmýlit a že si přejete, aby Vám donesl jídlo, které jste si objednali. V tu chvíli si to možná neuvědomíte, ale odmítnutím doneseného jídla a zažádáním o jiné jste vlastně učinili reklamaci.

Některé reklamace služeb lze vyřešit poměrně rychle a snadno. Například, když zajdete do kadeřnictví a necháte si udělat nový sestřih, jenže jakmile kadeřnice dokončí svoji práci, nevypadá daný sestřih vůbec podle Vašich představ. Jelikož služba kadeřnice spočívá převážně v její činnosti, a tudíž úpravě Vašich vlasů, bude se daný případ posuzovat podle ustanovení o smlouvě o dílo, kdy se v případě vadného plnění použije přiměřeně ustanovení o kupní smlouvě, a to ustanovení § 2099 a následující občanského zákoníku. Kadeřnici tedy sdělíte, že její práce neodpovídá tomu, co jste si ujednali a že chcete, aby Váš sestřih upravila. Nebude z toho určitě moc nadšená, ale dle § 19 zákona o ochraně spotřebitele je povinna reklamaci přijmout a vyřídit. Sestřih tedy předělá, jak si přejete, a reklamace je tímto považována za vyřízenou. Problém však nastává u reklamace kurzů, kdy musíte, to, proč danou službu reklamujete, odůvodnit.

Představme si tedy, že chodíte na kurz angličtiny, avšak hodiny nevypadají, tak jak jste si představovali a kvalita hodin vůbec neodpovídá ceně, kterou jste za daný kurz zaplatili. Prvně tedy vyzvete lektora daného kurzu, aby nedostatky napravil. V ideálním případě bude tímto Váš problém vyřešen, ale může také nastat situace, že lektor nebude spatřovat ve svém jednání žádné pochybení. Poté se tedy na něj můžete obrátit písemně s tím, že ho žádáte, aby se zdržel vadného jednání a vedl hodiny, tak jak by měl. V dopise ho zároveň můžete upozornit na jeho povinnost založenou ustanovením § 1914 občanského zákoníku splnit řádně závazek, který vůči Vám má. V případě, že tedy smluvní strana plnila vadně, má příjemce práva z vadného plnění dle § 1914 odst. 2 občanského zákoníku a může se tedy, v našem případě kurzu angličtiny, domáhat odstranění vad ve výuce. Pokud však lektor kurzu stále trvá na tom, že je vše z jeho strany v pořádku, můžete se obrátit přímo na jazykovou školu v rámci, které je tento kurz vyučován, případně poté rovnou na Českou obchodní inspekci.

Je však nutno upozornit, že v případě kolektivní výuky, kdy budete pouze jediným studentem, kterému nebude způsob výuky vyhovovat, může Vaše reklamace skončit tím, že se budete muset přizpůsobit zbytku třídy, neboť je třeba mít na paměti, že ne vždy se podaří zavděčit všem. Pokud by se však jednalo o individuální výuku, pak můžete svoje požadavky prosazovat tak dlouho, dokud byste nebyl spokojen.

Samozřejmě nejlepší je v těchto ohledech se přímo domluvit s poskytovatelem služeb na možném řešení, které by bylo schůdné pro obě strany. Domluvíte se tedy přímo s lektorem, jak si myslíte, že by hodina podle Vás měla vypadat a on se Vám přizpůsobí, případně dodá, jak by ji vedl on. Vždy jde vše vyřešit dohodou.

Dalším příkladem může být, když si necháme vyčistit drahý oblek v čistírně oděvů. Jakmile si oblek vyzvedáváte, tak zjistíte, že na kapse stále zůstala skvrna, kterou jste chtěli nechat vyčistit. Rovnou tam tedy oblek necháte a řeknete, že chcete jejich služby reklamovat. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu o dílo, budou stejně jako v případě reklamace účesu u kadeřnice použita přiměřeně ustanovení o kupní smlouvě. Čistírna Vám tedy skvrnu vyčistí a vše je v pořádku. Problém by však nastal v okamžiku, kdy byste si oblek vyzvedl a zjistil, že místo skvrny máte v kapse propálenou díru. Nejenže budete odmítat službu za vyčištění zaplatit, ale můžete poté požadovat i náhradu škody dle
§ 2944 občanského zákoníku.

Jak jste tedy viděli, reklamace služeb je velmi pestrá. O reklamaci služby se jedná i v okamžiku, kdy reklamujete opravu pračky, která se Vám rozbila a už není v záruce a vy jste si na opravu objednali přímo společnost, kterou se opravami praček zabývá. Postup bude úplně stejný jako například u kurzu angličtiny či reklamaci služby čistírny. Reklamovat můžete tedy opravdu všechno, od zakoupené obuvi v obchodě až po lekce angličtiny.

Radka Špačková

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Elektronický týdeník Povzbuzení

Přečtěte si číslo elektronického týdeníku Povzbuzení, který má pomoci seniorům, jejich ošetřujícím i rodinám a přátelům v této nelehké době. Tentokrát se dozvíte zajímavosti z Kraje Vysočina, kde máme také svou osobní bezplatnou poradnu.
Příjemné počtení přeje realizační tým projektu Politiky stárnutí na kraji MPSV, se kterým úzce spolupracujeme
Dana Žižkovská – Krajská koordinátorka pro Jihomoravský kraj a Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s.

https://www.seniorskapolitikajmk.cz/77-myslime-na-vas-v-teto-obtizne-dobe.html

ZAMÍTNUTÉ REKLAMACE

PŘÍBĚHY ZAMÍTNUTÝCH REKLAMACÍ

Každému z nás se to alespoň jednou stalo. A komu ještě ne, tak se nemusí bát, neboť věřím, že ho to nemine. Ano, mám na mysli situaci, kdy je Vaše reklamace zamítnuta. „Reklamace byla zamítnuta z důvodu běžného opotřebení.“ „Reklamace byla zamítnuta z důvodu nevhodného používání.“ To jsou takové univerzální věty, které prodávající využívají. Dnes se ale společně podíváme na „vtipnější“ příběhy a odůvodnění zamítnutých reklamací, se kterými jsem měla čest se v rámci práce ve Sdružení obrany spotřebitelů setkat.

Spotřebitelka Lenka B. nám napsala:

Prosím o radu ohledně reklamace sedací soupravy. Zakoupili jsme sedací soupravu v barvě hnědá ořech, což je i v kupní smlouvě a dodali nám sedací soupravu v barvě šedé. Na mou reklamaci reagovali sdělením, že jde o optický klam, kdy sedačka na umělém světle je hnědá, ale v reálu je šedá.

V tomto případě došlo k tomu, že prodávající zanedbal svou informační povinnost a neinformoval spotřebitele o tom, že sedací souprava bude mít jinou barvu na denním světle a jinou v prodejní hale, která je ozářena světlem umělým. Po sepsání výzvy prodávající toto pochybení uznal a spotřebitelce peníze vrátil. Nutno uznat, že odůvodnění zamítnuté reklamace považuji za vskutku kuriózní.

Spotřebitel Marek B. naši poradnu telefonicky kontaktoval, neboť mu byla zamítnuta reklamace brusky na sádrokartón. Tato bruska se mu rozbila po dni používání při práci se sádrokartóny. Reklamace byla zamítnuta s odůvodněním: „Bruska byla používána na sádrokartóny.“ Ano, co jiného bychom taky od brusky na sádrokartóny čekali?

Spotřebitelka Vlasta napsala:

Dobrý den, prosím o radu. Reklamovala jsem plavky, které po 14denním pobytu u moře téměř ztratily barvu. Reklamace uznána nebyla, prý jsem je používala moc často a nevhodným způsobem, tedy ve slané vodě, což se asi u plavek nesmí.  Zanedbala jsem údržbu a podobné s odpuštěním nic neříkající kecy.

S tímto odůvodněním zamítnutých reklamací se setkáváme v poradně často. Ať už se to týká plavek, či dále bot, u nichž nebývá reklamace uznána z důvodu, že je spotřebitelé nosí příliš často. Podobná situace se stala i spotřebiteli Tomášovi K., který nám napsal:

Dobrý den, v prodejně XYZ jsem si koupil kopačky za 4.500,- Kč. Po dvou zápasech se mi však roztrhly. Rozhodl jsem se boty reklamovat, avšak zůstal jsem udiven, když mi reklamace byla zamítnuta s odůvodněním: „Boty nejsou určeny ke kopaní.“ Opravdu jsem nevěděl, že s kopačkami nemohu hrát fotbal.

Obecně v takovém případě zamítnutí reklamace bývá často nutné nechat si vyhotovit znalecký posudek (který posoudí, zda se jedná o vadu materiálu či nikoliv) a s ním se pak obrátit na prodávajícího a věc reklamovat znovu.  Celé řešení reklamace se tak může protáhnout na dobu dvou až tří měsíců, proto spotřebitelům doporučujeme nakupovat u ověřených prodejců, se kterými mají dobré zkušenosti.

Častokrát se stává, že prodávající jen zkouší, co vše si může dovolit a co mu ještě projde. Pokud tedy s odůvodněním zamítnuté reklamace nesouhlasíte, nebojte se reklamaci podat znovu. Mnohokrát již stačí jen tento krok, kdy prodejce vidí, že se nenecháte odradit a druhé reklamaci vyhoví. Pokud tomu tak není, nezbývá nic jiného než se obrátit na znalce a nechat si vyhotovit již výše zmíněný znalecký posudek. Posledním krokem potom bývá využití institutu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, které zprostředkovává Česká obchodní inspekce. O tom, ale zase v jiném článku.

 Adéla Bukovská

Odborná právní poradkyně – SOS Asociace z.s.

Sousedské vztahy – imise

Sousedské vztahy – imise

Může se stát, že vysněnou domácí pohodu znenadání naruší soused, který si nahlas pouští hudbu z nově zakoupeného sterea. On přeci jako vlastník sterea se svou věcí může libovolně nakládat, nebo ne? Aby nedocházelo k nadměrnému zásahu do práv jiných, v našem případě sousedů, stanovuje občanský zákoník jisté mantinely, kterými reguluje imise.

Co jsou to vlastně imise? Imise můžou představovat cokoliv, co vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům, a co je důležité, tyto imise omezují obvyklé užívání pozemku. Nejčastěji hovoříme o hluku, kouři, prachu, stínu, otřesech, vodě či odpadu. Imise působí tedy jak na pozemku vlastníka, tak na pozemku souseda. Imise jsou v podstatě omezeny již ze zákona, proto by k nim ideálně nemělo docházet vůbec a nemělo by být třeba zásahu souseda.

Obecnou úpravu jak imisí, tak sousedského práva nalezneme v občanském zákoníku, konkrétně v ustanovení § 1013 a následujících.

Domnívám se, že nejčastěji diskutovanou imisi v sousedských sporech představuje hluk. Za imisi hluku není považován pouze hlučný provoz audiozařízení či TV, může se jednat například i o nesnesitelný psí štěkot, hlučné hádky sousedů, zpěv ve večerních hodinách, nebo o hru na hudební nástroj. Dále se k hlukovým imisím řadí i některé zemědělské nástroje jako pily nebo sekačky.  

Pokud dochází k situaci, kdy takové imise omezují obvyklé užívání pozemku, následkem soudního sporu ve většině případů bývá stanovení rozvrhu, dle kterého může být aktivita, která imisi způsobuje, vykonávána. Soused bubeník by mohl na bicí trénovat pouze v soudem určený čas. Není však možné sousedovi hru na hudební nástroj zcela zakázat. Zajímavostí je, že ochrany proti rušení hlukem se může domáhat i obec.

Typickým příkladem imisí kouře je pálení suchého listí na zahradě. Málokoho by však napadlo, že i kouř z cigaret může za určitých okolností naplňovat všechny znaky imisí. Právě cigaretové imise byly v sousedním Rakousku řešeny soudní cestou. Šlo o případ, kdy vlastník bytové jednotky, vášnivý kuřák, trávil touto aktivitou nadměrné množství času. Rodina bydlící nad ním podala na kuřáka žalobu, protože jí bylo v podstatě znemožněno v bytě větrat, aniž by se do bytu nehrnul cigaretový kouř. Stejně jako v případě s hudebníkem, i zde soud stanovil kuřákovi „rozvrh kouření“. Ani zde nebylo možné kouření zakázat úplně, a to ani přes jeho škodlivost. V případě porušení „rozvrhu kouření“ soud udělil kuřákovi povinnost zaplatit sousedům poměrně vysokou pokutu.

Poslední skupinou, které se v tomto článku budu věnovat, jsou imise v podobě stínění. Ano i na stín, nejčastěji ze stromů, může být nahlíženo jako na imisi. Musí se jednat o stromy, které jsou vysázeny v těsné blízkosti hranice sousedních pozemků. V takovém případě může být majiteli stromků uložena povinnost stromy odstranit nebo povinnost zdržet se sázení stromů. Aby však na stín mohlo být nahlíženo jako na imisi, je třeba, aby pro odstranění stromů existoval rozumný důvod. Ten může být spatřován například v obavě, že stromy vyčerpají veškerou vláhu z půdy a Vy tak nebude moct na pozemku pěstovat zeleninu. Občanský zákoník dokonce stanoví minimální vzdálenost, kterou by měl strom od vedlejšího pozemku mít. Liší se podle výšky stromu následovně: strom přesahující 3 metry má být zasazen 3 metry od společné hranice pozemků, ostatní stromy (která výšku 3 metrů nepřesahují) stačí vysadit 1,5 m od společné hranice pozemků. Z tohoto pravidla ale existuje pár výjimek, například pokud se jedná o les, sad nebo pokud stromy představuje hranici mezi pozemky.

Martina Valášková

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Zrušené lety v době koronaviru

Jistě se Vám už stala situace, kdy jste dojeli na letiště a zjistili, že Váš let byl zrušen. V dnešní době, vzhledem k šíření koronaviru a také vzhledem k přijímaným opatřením jednotlivých států proti jeho šíření, jsou mnohem častější situace, kdy jste o zrušení letu předem informováni leteckou společností nebo se rozhodnete sami let předem zrušit. Přiblížím Vám tedy Vaše práva a také jak v takových situacích postupovat.

Nařízení Evropské unie o podmínkách náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě č. 261 z roku 2004 stanovuje, na co mají cestující nárok v případě značně zpožděného nebo zrušeného letu a dále také v případě odepření nástupu na palubu letadla. Nařízení se vztahuje na všechny lety začínající, nebo končící (zde je nutnost, aby let provozovala evropská aerolinie) na území některého z členských států Evropské unie, Norska, Švýcarska a Islandu.

V případě, kdy tedy skutečně dojde ke zrušení letu, máte nárok na bezplatnou péči v podobě občerstvení, v případě nutnosti noclehu také na ubytování. Navíc Vám výše zmíněné nařízení přiznává právo na finanční odškodnění ve výši 250 až 600 eur za přesně definovaných podmínek.

Jestliže bylo zrušení letu způsobeno mimořádnou okolností, které nemůže letecká společnost zabránit a zároveň letecká společnost přijala veškerá přiměřená opatření, nemá cestující nárok na finanční kompenzaci. Jak již možná z našich článků, poradenství nebo médií víte, za mimořádnou okolnost se považuje i šíření nakažlivé nemoci (koronaviru). U zrušeného letu jehož příčinou je právě šíření koronaviru, tak nemáte nárok na finanční kompenzaci.

Evropské nařízení v případě zrušeného letu ukládá letecké společnosti povinnost nabídnout cestujícím možnost výběru mezi vrácením ceny letenky, náhradním letem při nejbližší možné příležitosti nebo náhradním letem v pozdější době dle přání a volby cestujícího. V případě vrácení ceny letenky poté nařízení hovoří o sedmi dnech, do kterých musí být cena vrácena.

Situace, která panuje kolem koronaviru, prakticky vylučuje možnost, aby si cestující vybral náhradní let při nejbližší možné příležitosti, a to například z důvodu vládních opatření v jednotlivých státech apod. V úvahu tedy připadá možnost vrácení ceny letenky nebo přesměrování letu na cestujícím vybraný a vhodný termín.

Evropské nařízení ovšem neupravuje situaci, kdy letecká společnost let nezruší a cestující se obává let uskutečnit, případně ani nemůže například z důvodu zákazu vycestování. Je tedy nutné vycházet ze smluvních podmínek jednotlivých leteckých společností a také z druhu letenky. Některé letecké společnosti nabízí cestujícím, kteří se bojí v této složité době cestovat poukazy, tyto poukazy se poté řídí smluvními podmínkami, které si letecká společnost a cestující ujednali. U poukazů je dobré hlídat si datum konce jejich platnosti, aby nedošlo k propadnutí poukazu.

Objevují se také situace, kdy Vám letecká společnost při zrušení letu z její strany rovnou nabídne poukaz a neuvede jinou možnost. V takovém případě není cestující povinen poukaz přijmout, dle evropského nařízení č. 261/2004 má totiž výše uvedené nároky, mezi které povinnost přijmout poukaz nepatří.

Čím více častější jsou i situace, kdy se letecké společnosti zdráhají vrátit cestujícím cenu letenky, evropské nařízení sice hovoří o sedmi dnech, ovšem vzhledem k současné nelehké situaci způsobené koronavirem, můžou být letecké společnosti v tíživé finanční tísni. Zde můžu na základě osobních zkušeností doporučit nadnárodní advokátní kanceláře či jim podobné subjekty, které se věnují vymáhání nároků cestujících v letecké dopravě. Krajní možností je vymáhání Vašich nároků soudní cestou.

Nezbývá než se v současné době obrnit trpělivostí a doufat, že své peníze dostanete zpět. Důležité je tedy mít při cestování letadly na paměti Vaše práva a způsoby jakými se jich dovolat. Závěrem už jen zbývá, popřát Vám šťastný a klidný let!

Boleslav Tomšík

Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.