Menu

Telekomunikace

letak2017

Každý spotřebitel má dnes mobilní telefon či alespoň pevnou linku. Telefonování však nepřináší pouze užitek, ale mnohdy také starosti a nepříjemnosti. Spotřebitelé se často musí bránit nesprávnému vyúčtování, musejí platit vysoké smluvní pokuty v případě výpovědi či odstoupení od smlouvy nebo uzavírají smlouvy s ústním příslibem výhodných podmínek, které však nemají oporu v písemné smlouvě. V oblasti telekomunikací taktéž působí podvodníci, kteří lákají spotřebitele k telefonátu na linku se zvýšenou tarifikací za účelem sjednání smlouvy, aniž by na sazbu za minutu volání byli upozorněni, přičemž k uzavření smlouvy nakonec samozřejmě nedojde. Chtěli bychom Vás v této sekci informovat o Vašich právech a povinnostech v oblasti telekomunikací a taktéž o praktikách telekomunikačních společností, před nimiž je nutné mít se na pozoru.

Smlouvy uzavřené v oblasti elektronických komunikací se samozřejmě řídí zejména občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., dále “OZ”), v němž najdeme obecnou úpravu vztahující se na všechny typy smluv. Na telekomunikační služby se např. vztahuje úprava odstoupení od smlouvy v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a distančních smluv (§ 1829), obecné informační povinnosti (§ 1811 a 1820), adhezních smluv (§ 1798 a násl.), obchodních podmínek (§ 1751 a 1753), atd. Zákon o elektronických komunikacích (č. 127/2005 Sb., dále “ZEK”) je speciálním zákonem ve vztahu k občanskému zákoníku. To znamená, že se primárně řídíme právě zákonem o elektronických komunikacích, až pokud nějaká konkrétní záležitost není upravena, postupujeme podle občanského zákoníku. I v oblasti telekomunikací lze využít v určitých věcech zákon o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb.), např. agresivní a klamavé obchodní praktiky, atd.

ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY

Často se setkáváme s tím, že spotřebitel uzavře s mobilním operátorem smlouvu, od které chce poté z různých důvodů odstoupit. Problematika odstoupení od smlouvy vychází z občanského zákoníku (§ 1829), ZEK ale obsahuje i některá speciální ustanovení. Rozeznáváme tři případy:

  • uzavření smlouvy v provozovně: není možné odstoupit bez uvedení důvodu (stejně jako v případě jakéhokoliv jiného zboží či služeb)
  • uzavření smlouvy mimo provozovnu (podomní, pouliční prodej): možno odstoupit do 14 dnů od uzavření smlouvy (pokud spotřebitel nebyl poučen o možnosti odstoupení, pak se lhůta prodlužuje na 1 rok a 14 dnů)
  • uzavření smlouvy distančním způsobem (internet, telefon): poskytovatel služby musí zákazníkovi nejprve v písemné podobě předat informace obsahující povinné náležitosti smlouvy, poté může spotřebitel odstoupit od smlouvy ve lhůtě do 14 dnů od obdržení těchto informací v písemné podobě

Otázkou je, jestli při odstoupení od smlouvy musí spotřebitel něco hradit. Obecně víme, že tomu tak není, § 1834 OZ ale stanovuje určitou výjimku. Odstoupí-li tedy spotřebitel od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a podnikatel s plněním na základě výslovné žádosti spotřebitele začal před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, uhradí podnikateli poměrnou část sjednané ceny za plnění poskytnuté do okamžiku odstoupení od smlouvy. Pokud podnikatel začal službu poskytovat bez výslovného souhlasu spotřebitele, pak spotřebitel nemusí platit nic. Stejně tak nemusí spotřebitel nic platit, pokud ještě operátor službu vůbec nezačal poskytovat.

UKONČENÍ SMLOUVY

Smlouva o poskytování telekomunikačních služeb může být uzavřena buď na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou (to je v současnosti zřejmě častější případ). Pokud byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, poté ji spotřebitel může vypovědět buď podle konkrétních ustanovení ve smlouvě, nebo obecně podle § 1999 OZ, kde je stanoveno, že lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Pokud byla naopak smlouva uzavřena na dobu určitou (maximálně na dobu 24 měsíců), je možné ukončit smlouvu dvěma způsoby:

  • ke konci účinnosti smlouvy vždy BEZ SANKCE (smlouvu musí spotřebitel předem ukončit proto, aby nedošlo k jejímu automatickému obnovení, což je často obsaženo ve smlouvě; operátor je povinen spotřebitele, který má smlouvu s automatickým obnovením, upozornit na to, že bude smlouva automaticky obnovena a na to, že ji spotřebitel může bez sankcí ukončit – k tomu viz § 63 odst. 10 ZEK)
  • v průběhu trvání smlouvy lze smlouvu ukončit také, a to výpovědí; v tomto případě ale spotřebitel musí počítat s tím, že zde bude SANKCE (sankce ale může být podle § 63 odst. 1 písm. p) ZEK maximálně jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy)