Menu

Spotřebitel – pacient

letak2017Jak jistě víte, do pozice spotřebitele se můžete dostat i jinak, než koupí oblečení, bot nebo objednáním zájezdu. Zvláštní ochranu pojímáte také ve vztahu se zdravotnickým zařízením. Jaká práva a jaké povinnosti máte, si povíme právě v tomto článku. Kromě speciální úpravy (zejména zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách) jsou vztahy mezi spotřebitelem a osobou provádějící zdravotní úkony upraveny také v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (konkrétně v § 2632-2651).

Obecně lze říci, že při uzavírání smlouvy o péči o zdraví se poskytovatel (například soukromá lékařská ordinace) zavazuje poskytnout příkazci, popřípadě třetí osobě (ošetřovanému) zdravotní pomoc. Péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Nemusí se přitom nutně jednat o lékařský zákrok. Do rozsahu smlouvy spadá mimo jiné také pouhá prohlídka, masáž, rehabilitace, předepsání léčiv nebo dokonce návštěva u léčitele, přičemž úplatnost není podmínkou platnosti smlouvy. Odměnu lze totiž platit buďto přímo nebo ji hradit z veřejného zdravotního pojištění.

Jaká má ale spotřebitel – pacient práva? Jedním z nejdůležitějších pravidel je povinnost poučit ošetřovaného o zamýšleném vyšetření, navrhované péči, po příslušném vyšetření o zjištěném zdravotním stavu, dalším postupu a očekávaném výsledku. To platí také v situaci, kdy si je poskytovatel vědom, že u ošetřovaného vyvolal dojem, že péčí dosáhne určitého výsledku, ač ví, že takového výsledku nemusí být dosaženo. I o tomto musí lékař pacienta poučit. Takové poučení musí být  na požádání poskytnuto v písemné formě. Není-li ošetřovaný plně svéprávný, poučí se přiměřeně jeho schopnostem a poučení se poskytne také zákonnému zástupci. Vysvětlení je dostatečně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný vše správně pochopil. Dále je ke každému úkonu ze strany poskytovatele potřeba souhlasu ošetřovaného ( k tomu se více dočtete v našem článku). Odepření takového souhlasu je nutné podat v písemné formě. Poskytovatel má také povinnost zamezit ostatním osobám přístup k informacím o ošetřovaném, nepodal-li k tomu souhlas. Jakékoli záznamy o provedeném úkonu jsou uchovávány a ošetřovaný má právo do nich nahlížet, popřípadě vytvářet opisy.

Co když ovšem poskytovatel nedodrží svojí povinnost a neumožní vám Vaše práva vykonávat? Zde záleží na tom, kdo je provozovatelem daného zařízení. V případě, že se jedná o veřejného poskytovatele, podává se stížnost přímo tomuto poskytovateli zdravotních služeb (§ 93 a násl zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách). Pokud pacient není s prošetřením situace spokojen, je možné se obracet i na příslušný správní orgán, kterým je obvykle krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž jsou zdravotní služby poskytovány. Pokud je provozovatelem soukromá osoba (nejčastěji např. zubní ordinace), je nutné úkon reklamovat. Pokud dojde k situaci, kdy lékař odmítá přijmout reklamaci (např. stomatologického zákroku), může se pacient se svou stížností obrátit i na Českou stomatologickou komoru, případně Českou lékařskou komoru.