Distanční smlouvy
OBRANA PROTI DISTANČNÍM SMLOUVÁM
Obrana proti distančním smlouvám
Distanční smlouvy, ať si to již spotřebitel uvědomuje nebo ne, jsou smlouvy jako každé jiné. Smlouva není pouze kus papíru, který se následně podepíše. Smlouvou podle občanského zákoníku je jednání a to může být vyjádřeno v jakékoli rozumné formě. Tedy kromě formy písemné i ústně, přes telefon, e-mailem nebo i konkludentně. V tomto článku se budeme zabývat smlouvami, které spotřebitel uzavře distančním způsobem.
Komplexní úprava distančních smluv se nachází v §1820 a násl. zákona 89/2012 Sb. Občanského zákoníku. Za takové považujeme smlouvy uzavřené přes telefon, e-shop, e-mail a teoreticky i přes jakoukoli jinou formu dálkové komunikace. Při uzavírání distanční smlouvy má podnikatel vůči spotřebiteli rozsáhlou informační povinnost. Kromě dalšího musí podle §1820 odst. 1 písm. f spotřebitele poučit o možnosti odstoupení od smlouvy, dále vysvětlit podmínky užití tohoto práva a také uvést postupy a lhůty k jeho užití. Tyto údaje lze též sdělit prostřednictví vzorového formuláře, který je obsahuje. Tím je informační povinnost v tomto ohledu splněna.
Smlouvy uzavřené distančním způsobem lze zrušit výpovědí nebo odstoupením od smlouvy, avšak pouze v případě, kdy to umožňuje zákon nebo smluvní úprava stran. Pro spotřebitele je samozřejmě nejvýhodnější odstoupit od smlouvy do čtrnácti dnů podle § 1829 zákona 89/2012 Sb. Občanského zákoníku. Lhůta běží obecně od momentu uzavření smlouvy, pokud jde o kupní smlouvu, tak od momentu převzetí zboží. Další možností vyvázat se ze závazku uzavřeného distančním způsobem je odstoupení podle §1829 odst. 2. Takto lze odstoupit od smlouvy do jednoho roku a čtrnácti dnů, avšak pouze za podmínky, že nebyla splněna výše zmiňovaná informační povinnost o právu na odstoupení od smlouvy. Tento způsob lze tedy užít jen v případě, že si je spotřebitel naprosto jist, že o možnosti odstoupení poučen opravdu nebyl, opačná situace by zakládala neplatnost odstoupení.
Vyvázat se z již uzavřeného závazku může být komplikované. Proto důrazně doporučujeme uzavírat pouze takové smlouvy, kterým spotřebitel rozumí a chápe jejich obsah.
Daniel Ondráček
Odborný právní poradce, SOS-A, z.s.
Přednáška SOS – Asociace, z. s. s prezentací ve Střelicích
Dne 17. 4. 2018 se konala přednáška s prezentací ve Střelicích na pozvání p. starosty. Hovořila předsedkyně SOS – Asociace, z. s. Gerta Mazalová na téma: Bezpečné nákupy, Rozdíly mezi nakupováním v pevných a jiných prodejnách, Reklamace, Nabídky po telefonu. Dále následovala diskuze s účastníky.
Redakce SOS – Asociace, z. s.
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRODEJE ENERGIÍ
V následujícím článku chceme spotřebitele obeznámit s problematikou smluv o dodávkách energií uzavíraných nikoliv přímo s dodavatelem, ale pomocí zprostředkovatele. Jelikož je z naší zkušenosti nejčastější praktikou při uzavírání těchto smluv podomní prodej, řekneme si nejdříve něco k podomnímu prodeji jako takovému.
Na prvním místě je třeba uvést, že podomní prodej je ve spoustě obcí zakázán (jejich seznam naleznete ZDE). V případě porušení tohoto zákazu se jedná o sankcionovatelný přestupek, avšak samotný zákaz podomního prodeje neznamená neplatnost smlouvy, která byla jeho prostřednictvím uzavřena. Spotřebitel si proto musí dát velký pozor na to, koho si k sobě do domu pustí, a to i vzhledem k nebezpečí krádeže a jiných nekalostí, kterým se vystavuje. Když už však spotřebitel s podomním prodejcem přímo jedná a uvažuje o uzavření smlouvy, lze jen doporučit, aby si nabízenou smlouvu důkladně prostudoval a nepodléhal jakémukoliv nátlaku ze strany prodejce.
Pokud se týká samotných zprostředkovatelů prodeje energií, tak zde se jedná o společnosti, které, nejčastěji právě způsobem podomního prodeje, oslovují potenciální zákazníky dodavatelů energií. S těmito spotřebiteli poté uzavírají smlouvy, v nichž se zaváží, že pro spotřebitele bezúplatně vyberou nejlevnějšího dodavatele energií. Úskalí těchto smluv spočívá v tom, že nejlevnější ve většině případů neznamená nejvýhodnější pro spotřebitele. Při posuzování výhodnosti těchto smluv není příliš obezřetné zkoumat pouze cenu dodávaných služeb, ale je třeba se zaměřit i na ustanovení týkající se smluvních pokut nebo možností trvání závazku ukončit.
Zejména z ustanovení o smluvních pokutách vzniká nejvíce problémů, se kterými se v praxi setkáváme. Spotřebitel poruší některou ze smluvních povinností, na které je smluvní pokuta vázána, a poté si druhá smluvní strana nárokuje uhrazení této pokuty. Pokuty se řádově pohybují v tisících korun, a tak i zde je na místě připomenout, že je třeba nepřehlédnout při posuzování výhodnosti smluv zejména ustanovení týkající se smluvních pokut.
Nalezne-li spotřebitel jakékoliv nesrovnalosti ve smlouvě již při jednání ohledně uzavření této smlouvy, je samozřejmě nejlepší ji vůbec neuzavřít. Pokud již však smlouva uzavřena byla, existují zákonné možnosti, jak od nevýhodné smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět. Ochrana poskytovaná spotřebiteli pro případy nevýhodných smluv uzavřených právě s podomním prodejcem je realizována například § 1829 občanského zákoníku, který stanoví, že od takovéto smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání lze do čtrnácti dnů odstoupit. Další možnosti ukončení závazku je třeba hledat zejména v ustanoveních konkrétní smlouvy, nebo v obchodních podmínkách.
Závěrem lze říci, že existuje spousta možných ustanovení smluv o zprostředkování prodeje energií, které by mohli spotřebiteli způsobit potíže a nelze je vyčerpávajícím způsobem popsat. Při uzavírání smlouvy o zprostředkování prodeje energií, a vlastně jakékoliv jiné smlouvy, je tedy třeba se nejprve řádně obeznámit s právy a povinnostmi, které pro spotřebitele ze vzniku konkrétního závazku vyplynou, a až poté projevit souhlas s jeho vznikem.
Tomáš Zůbek, odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.
NÁSTRAHY ONLINE SEZNAMOVÁNÍ
Spotřebitelé hledající lásku skrze internetové seznamky mohou často narazit. Poslední dobou narůstá v poradnách SOS – Asociace, z.s. po celém Česku počet stížností spotřebitelů na speciální VIP členství v internetových seznamkách sídlících v zahraničí. Tyto seznamky fungují na principu automatického prodlužování smlouvy a s tím spojeného automatického strhávání poplatků z účtů spotřebitelů.
Registrací na webové stránce konkrétní seznamky souhlasí spotřebitel s obchodními podmínkami podnikatele, kde je například upraveno právě předmětné automatické prodloužení smlouvy. Před uplynutím sjednané doby členství, nejčastěji nejpozději do 14 dnů od jejího uplynutí, je potřeba kontaktovat provozovatelé stránky s tím, že si danou službu nepřejete prodloužit. V případě, že se tak nestane, dojde k dalšímu stržení ceny za službu. Problém se strháváním plateb je v tom, že je většinou platíte za delší časový interval (3-12 měsíců) a tudíž i předmětná cena je vysoká. Nejčastěji jsou daná VIP členství uzavírána z důvodu výhodných akcí na první měsíc „na zkoušku“, obvykle se částka pohybuje kolem 150 Kč, ovšem spotřebitel si i přes upozornění na stránce nevšimne, že po uplynutí akčního měsíce se smlouva prodlužuje spolu se stržením částky v řádu tisíců korun.
Nejvhodnější řešení dané situace představuje výpověď smlouvy. Ovšem i to není natolik jednoduché, oproti registrace na stránce, která je uživatelsky velmi příjemná a probíhá online přes několik málo kliknutí myší, vypovězení smlouvy je značně náročnější. Převážně na dané stránce není obdobné tlačítko na vypovězení, jako bylo při uzavření, ale je potřebné daný požadavek zaslat v lepších případech prostřednictvím mailu, ale je také možné, že v obchodních podmínkách mají možnost vypovězení smlouvy pouze prostřednictvím doporučeného dopisu na zahraniční sídlo společnosti.
V případě, že i po tomto postupu strhávání částek probíhá, je možné podat stížnost. Ovšem i zde pozor, protože se nejedná o české společnosti, Česká obchodní inspekce nemá kompetenci k řešení předmětných sporů. Je nutné se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum. Předmětnou stížnost lze podat na www.evropskyspotrebitel.cz/stiznost.
Stržení částek je také možné reklamovat u Vaší banky, ale pouze v případě, že jste platně, dle všeobecných obchodních podmínek dané společnosti vypověděli smlouvu. Jinak bohužel není možné, že by Vám banka peníze vrátila. Úspěšně reklamovat u banky lze i platby, kdy si obchodník strhne větší částku, než bylo smluveno. každou takovou platbu, jejíž částka je vyšší, než částka smluvená musí klient autorizovat a nelze ji strhnout automaticky. Pokud daná autorizace neproběhla, může klient reklamovat jak u společnosti, tak i u své banky, která to umožnila.
Alexandra Pohoževa,
odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.
TISKOVÁ ZPRÁVA ZE DNE 12. BŘEZNA 2018: POZOR NA TELEFONÁTY ZA ÚČELEM „KONTROLY ENERGIÍ“
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. zaznamenává v rámci svého bezplatného poradenství pro spotřebitele bohužel stále časté nekalé praktiky některých dodavatelů energií či pořadatelů tzv. energetických aukcí při oslovování spotřebitelů a nabízení svých služeb. V poslední době jsme se několikrát setkali s tím, že dodavatel se snažil zneužít názvu oficiálních institucí, nebo alespoň vyvolat dojem, že není podnikatelem, ale jakýmsi „kontrolorem energií“ či „servisem pro spotřebitele“. Spotřebitele proto chceme varovat, aby takovým praktikám nenaletěli.
Typický scénář, který spotřebitelé v našich poradnách popisují, vypadá tak, že operátor dané společnosti spotřebiteli zavolá a představí sebe i společnost, jejímž jménem volá, následně provádí jakýsi průzkum ohledně dodávek energie a jejího vyúčtování, aby pak ve finále nabídl spotřebiteli službu za účelem „optimalizace“ jeho nákladů apod. Problém je v tom, že informace o názvu podnikatele proběhne hned na začátku hovoru, kdy spotřebitel nemusí být plně koncentrován a může snadno přeslechnout firmu volajícího. Názvy některých společností jsou navíc velmi zavádějící a mohou připomínat názvy jiných dodavatelů či názvy státních institucí jako jsou např. Energetický regulační úřad či Státní energetická inspekce. Tyto instituce však spotřebitele telefonicky ani jinak s žádnou nabídkou služeb nikdy neoslovují.
V poslední době jsme zaznamenali několik stížností na telefonáty společnosti, která se představuje jako „Sdružení pro kontrolu energií“. Právnickou osobu s takovým názvem však ve veřejném rejstříku nenajdete. Jedná se tedy evidentně o použití nekalé obchodní praktiky. Ve spotřebiteli je vyvoláváno zdání jakéhosi průzkumu a následně jsou spotřebiteli nabízeny služby konkrétního dodavatele. Za naprosto nehorázné považujeme, když se někteří podnikatelé prezentují jako spotřebitelské organizace. Minimálně názvy některých podnikatelů, které obsahují slovo „spotřebitel“ či „spotřebitelský“ mohou k mylnému dojmu o povaze volajícího vést. O pravé povaze takových subjektů se pak spotřebitel mnohdy dozví až na konci hovoru nebo až v rámci uzavírané smlouvy.
Nabádáme proto spotřebitele, aby si vždy ověřili, s kým opravdu vedou telefonní hovor a jaký jeho účel. V případě, že se Vám volající jeví podezřele, neváhejte hovor ukončit.
Kontakt: Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s., tel: 542 210 778
TISKOVÁ ZPRÁVA ZE DNE 26. ÚNORA 2018: NEKALÁ PRAKTIKA – PRAVIDELNÝ ODBĚR HOLÍTEK
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. zaznamenává stále mnoho spotřebitelských stížností týkajících se telefonických nabídek vykazujících různé nekalé obchodní praktiky. V poslední době vedou nabídky holicích strojků a holítek.
Typický případ vypadá tak, že operátor spotřebiteli zavolá a nabídne mu zaslání holícího strojku zdarma s tím, že stačí uhradit pouze poštovné ve výši 129,- Kč. Pokud spotřebitel souhlasí, je mu nabídnut též pravidelný odběr holicích břitů. Přestože spotřebitel odmítne takový pravidelný odběr nabízených produktů, tak spolu s holicím strojkem dostane oznámení, že se stal pravidelným odběratelem zásilek holítek v hodnotě 399,- Kč a přiloženou fakturu na příští měsíc. Pokud přiloženou fakturu na 399,- Kč spotřebitel zaplatí, stane se dle obchodních podmínek dané společnosti pravidelným odběratelem a společnost požaduje další platby.
Podle § 1838 Občanského zákoníku platí, že “dodal-li podnikatel spotřebiteli něco bez objednávky a ujal-li se spotřebitel držby, hledí se na spotřebitele jako na poctivého držitele. Spotřebitel nemusí na své náklady podnikateli nic vracet, ani ho o tom vyrozumět.“ Dodavatel se ovšem podle toho nechová a obtěžuje spotřebitele neustálými telefonáty a posílá výzvy k zaplacení neobjednaných břitů. Po nějakém čase dokonce spotřebitel může obdržet i výzvu od vymahačské společnosti k uhrazení dluhu s formulářem k uznání neexistujícího dluhu. Tyto společnosti zneužívají strachu spotřebitelů a spoléhají na to, že to někteří spotřebitelé psychicky nevydrží, formulář podepíší, čímž dluh uznají a vymáhanou částku raději zaplatí.
Lukáš Havel, odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s. k tomu uvádí: „Spotřebitelé by si měli dávat pozor na podobné telefonáty a nepodléhat vidině holícího strojku zdarma. Je vždy potřeba míti na paměti, že nabídka zboží zdarma je podezřelá. Pokud spotřebitel s nabídkou souhlasil a zboží převzal, nevzniká mu tím však automaticky povinnost odebírat další produkty, k jejichž odběru se nezavázal.“
Varujeme proto všechny spotřebitele, aby si na podobné nabídky dávali pozor a rozhodně nepodepisovali uznání dluhu, který ve skutečnosti nevznikl. V případě spotřebitelského problému se neváhejte obrátit na spotřebitelské poradny SOS – Asociace, z.s.
Kontakt: Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s., tel: 542 210 778
Rizikové e-shopy podle ČOI
Warning: Use of undefined constant blok - assumed 'blok' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /disk_1/www/cz/asociace-sos/www/wp-content/themes/sos/functions.php on line 341
Warning: Use of undefined constant blok - assumed 'blok' (this will throw an Error in a future version of PHP) in /disk_1/www/cz/asociace-sos/www/wp-content/themes/sos/functions.php on line 341
Česká obchodní inspekce na svých stránkách zveřejnila seznam rizikových e-shopů, kterým by se spotřebitelé měli vyhnout, nebo k nim přistupovat s maximální možnou obezřetností. Tyto e-shopy nedodržují některé ze zákonných povinností a případné vymáhání spotřebitelských práv tak může být velice složité až naprosto nemožné.
Redakce SOS – Asociace, z.s.
SERIÁL NÁKUPY NA VÁNOCE 4.DÍL: Nevhodný vánoční dárek – odstoupení od smlouvy při prodeji zboží na dálku
K Vánocům patří neodmyslitelně i dárky. Ne vždy se nám ale dárky pod stromečkem líbí. Ač tím pravděpodobně Ježíškovi, který nás obdaroval, neuděláme radost, někdy bychom nejraději některé dárky vrátili. Je to možné? V některých případech ano. Pojďme se na ně podívat.
Nový občanský zákoník chrání spotřebitele, který uzavře distanční kupní smlouvu, mimo jiné čtrnáctidenní lhůtou, během které může spotřebitel prodejci zakoupené zboží vrátit bez udání důvodu. Abychom ale tuto možnost jako spotřebitelé mohli uplatnit, musíme mít na paměti několik věcí.
V prvé řadě musí jít o distanční smlouvu nebo o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory. Distanční smlouva (neboli smlouva uzavřená na dálku) je taková, která je uzavřena bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran za pomoci prostředku komunikace na dálku. Nejčastěji se jedná o smlouvy uzavřené po telefonu nebo na internetu (například v e-shopu).
Pozn. To, že si zboží objednané po telefonu nebo na internetu vyzvednete na pobočce prodejce, nic nemění na tom, že smlouva byla uzavřena distančně.
Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory jsou ty, které uzavřete například s prodejcem na ulici, ve svém bytě nebo třeba na zájezdu organizovaném prodejcem za účelem propagace svého zboží, zkrátka uzavřené mimo prostory obvyklé pro prodejcovo podnikání.
Pozn. Pozor však na stánky ve velkých obchodních střediscích nebo na stánky na vánočních trzích, ty jsou spíše pokládány za obchodní prostory!
V druhé řadě musíme mít na paměti, že v tomto článku mluvíme o kupní smlouvě. (Spotřebitel je sice obdobně chráněn i po uzavření smluv jiných než kupních, ale ne všech. Existují výjimky, jejichž výčet je obsažen v novém občanském zákoníku. Těm se však v tomto článku věnovat nebudeme.) I u kupních smluv existují výjimky, kdy spotřebitel nemá možnost zboží vrátit. Nejčastěji se jedná o:
- zboží, které bylo upraveno podle jeho přání nebo pro jeho osobu,
- zboží, které podléhá rychlé zkáze,
- zboží, které bylo po dodání spotřebitelem vyňato z obalu a z hygienických důvodů ho nelze vrátit,
- zvukové a obrazové nahrávky a počítačové programy, pokud byl porušen jejich původní obal,
- noviny, periodika a časopisy,
- potraviny, nápoje a jiné zboží běžné spotřeby.
Pokud uzavřeme distanční kupní smlouvu nebo kupní smlouvu mimo obchodní prostory a naše smlouva nespadá pod výjimky, máme možnost od této smlouvy do čtrnácti dnů od převzetí zboží odstoupit, jinými slovy máme právo zboží vrátit a dostat zpět zaplacené peníze. (Odstoupení je nejjistější poslat doporučeným dopisem s dodejkou, ale postačí i email, osobní vyjádření na pobočce prodejce nebo třeba telefonát. Pokud se však bude posléze prodejce vzpírat a tvrdit, že jste nikdy neodstoupili, např. odstoupení po telefonu budete těžko dokazovat.) Pokud nás o možnosti odstoupení prodejce nepoučil (například ustanovením v obchodních podmínkách), máme dokonce možnost odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dní od převzetí (pokud nás ale prodejce poučí dodatečně, běží nám klasická čtrnáctidenní lhůta, která se začíná počítat od chvíle dodatečného poučení). Tato lhůta je procesní, to znamená, že během čtrnácti dnů stačí odstoupení od smlouvy odeslat (nemusí během této lhůty prodejci dojít).
Pozn. V zákoně je výslovně napsáno, že právo odstoupit od smlouvy má spotřebitel ve lhůtě čtrnácti dnů od převzetí. Pokud si však koupi rozmyslíte hned po učinění objednávky, můžete se na prodejci obrátit okamžitě a nečekat na chvílí, kdy zboží převezmete. Přeci jen je i v zájmu prodejce, aby vám v tomto případě vyhověl, jinak by zboží odesílal zcela zbytečně.
Nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení má pak spotřebitel povinnost prodejci zboží vrátit. Prodejce zas musí nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení vrátit spotřebiteli peníze (stejným způsobem, jakým je spotřebitel platil, ledaže by spotřebitel požádal o způsob jiný). Prodejce však nemusí spotřebiteli vrátit peníze, dokud mu spotřebitel nevrátí zboží nebo dokud spotřebitel neprokáže, že zboží prodejci odeslal. Prodejce spotřebiteli vrátí i peníze za dodání zboží, má však právo je vrátit jen do výše nejlevnějšího způsobu dodání, který nabízí. Náklady spojené s vrácením zboží uhradí prodejce spotřebiteli, jen pokud ho při koupi zboží nepoučil, že si je spotřebitel hradí sám.
Může spotřebitel zboží použít a pak ho vrátit? Pokud dopředu víte, že zboží nechcete, je nejjistější ho vůbec nerozbalovat. V každém případě Vám ale prodejce nemůže bránit ve vrácení zboží, ani když jste zboží použili. Pak ale odpovídáte prodejci za snížení hodnoty, které vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Tak či tak, je dobré si zboží před odesláním prodejci vyfotit, abyste případně později mohli dokázat stav, v jakém jste ho odeslali.
V úvodu jsme uvedli, že takto lze odstupovat od smluv distančních a smluv uzavřených mimo obchodní prostory, někteří z nás ale podobně zboží vraceli i po koupi v kamenném obchodě. Jak je to možné? Někteří prodejci toto umožňují, je to však vstřícný krok vůči spotřebitelům nad rámec zákona. Rozhodně to tak nefunguje u všech kamenných prodejen!
Našli jste pod vánočním stromečkem dárky, které byste nejraději vrátili? Nyní už víte, jak na to.
Vladimír Matuška
odborný právní poradce
Tisková zpráva ze dne 22. března 2016:Pozor na e-shopy provozované ze zemí mimo EU
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. zaznamenalo v poslední době několik spotřebitelských stížností na e-shopy provozované mimo území Evropské Unie. Tyto e-shopy často budí dojem, že jsou provozovány českým podnikatelem, ve skutečnosti jsou však provozovány ze vzdálených, mnohdy i exotických zemí. Domoci se spotřebitelských práv vůči takovým zahraničním podnikatelům pak bývá často velmi obtížné až nemožné.
Jedním z takových obchodů, který byl předmětem stížností našich spotřebitelů, je např. e-shop provozovaný na webu www.optimaskpro.com, který sice obsahuje informace v českém jazyce, ale prodávajícím má být společnost OptiMaskPro LLC sídlící v USA, webové stránky jsou podle dostupných informací umístěny na serveru v Holandsku a zaregistrovala si je společnost se sídlem v Panamě. Podezřelé může být i to, že údajné reference na webu této společnosti od paní Adély z Brna, pana Martina z Olomouce a paní Radky z Prahy se v textu nápadně shodují s textem paní Tamary, pana Martina a paní Rosy v jiných jazykových mutacích těchto stránek. Jako rizikový již vyhodnotila tento e-shop i Česká obchodní inspekce.
Další stížnost jsme zaznamenali vůči e-shopu provozovanému na adrese www.detoxpharma.com. V rámci obchodní podmínek tohoto e-shopu se lze dočíst, že dodavatelem zboží je společnost ACTIVE BODY LLC sídlící také v USA. V případě sporu s tímto dodavatelem tedy bude právní situace spotřebitele také ztížena dostupností smluvního partnera.
Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s. k tomu uvádí: „Spotřebitelé by si měli dávat pozor zejména při nákupech z e-shopů, které dobře neznají. Měli by se zajímat o to, kdo je vlastně jejich smluvním partnerem. Spotřebitel by při nákupech v e-shopech zaměřených na evropský trh nikdy neměl být zbaven ochrany, kterou mu poskytuje evropská legislativa. Avšak v případě porušení pravidel na ochranu spotřebitele, může být velmi obtížné domoci se nápravy proti podnikateli sídlícímu mimo území EU. Spotřebitelé by si měli být tohoto rizika při nákupech na internetu vědomi.“
Kontakty: Gerta Mazalová
předsedkyně SOS – Asociace
tel: 542 210 778
Smlouvy uzavírané přes telefon
Také se Vám již někdy stalo, že jste zvedli telefon a na druhém konci byla milá telefonní operátorka, která Vám nabízela nějakou službu nebo zboží? A věděli jste, že pokud při tomto telefonátu nabídku přijmete, uzavřeli jste smlouvu?
Stále málo známým faktem je, že smlouvu lze uzavřít nejen při osobním jednání, ale i skrze telefonát. Zákon tuto smlouvu označuje jako smlouvu uzavíranou distančním způsobem a upravuje ji v § 1820 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). V těchto ustanoveních je mimo jiné zakotven také důraz na informační povinnost podnikatele vůči spotřebiteli. Podnikatel vám totiž musí například sdělit, jaké jsou náklady na prostředky komunikace na dálku, jestli musíte za nabízenou službu nebo zboží platit zálohu nebo jestliže jde o smlouvu, jejímž předmětem je opakované plnění, na jakou nejkratší dobu tato smlouva zavazuje. Do informační povinnosti také patří poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.
A co tedy dělat, když přes telefon souhlasíte s dodáním zboží nebo služeb? Pokud si službu nebo zboží přejete, všechno je v pořádku. Pokud si ale později uvědomíte, že si objednané zboží či službu nepřejete, nejedná se o neřešitelný problém. Jak je výše řečeno, můžete od smlouvy odstoupit a to podle § 1829 o. z., a to bez udání důvodu. Toto odstoupení od smlouvy je nutné odeslat do 14 dnů od převzetí zboží, nebo první dodávky služby (tedy ne 14 dní od uzavření smlouvy). Navíc pokud nejste podnikatelem informováni o této možnosti odstoupení od smlouvy do 14 dnů, můžete od smlouvy odstoupit do jednoho roku a 14 dnů ode dne, kdy bylo možné od smlouvy odstoupit poprvé, popř. do 14 dnů od dodatečného poučení.
Na závěr si tedy shrňme, jak postupovat, pokud obdržíte telefonát s nabídkou zboží či služby. V první řadě můžete nabídku slušně odmítnout. Jestliže je ale pro Vás zajímavá, v klidu si vyslechněte informace, které vám budou podány. S rozhodnutím a přijetím nabídky se neukvapujte. Od smlouvy, kterou po telefonu uzavřete lze odstoupit do 14 dnů od převzetí zboží nebo od první dodávky služby.
Pokud přeci jen budete mít problém se smlouvou uzavřenou přes telefon, neváhejte se na nás obrátit! Můžete přijít do našich osobních poraden, zavolat, či napsat email. Vždy se Vám budou věnovat naši odborní právní poradci.
Gabriela Mártonová
odborná právní poradkyně SOS – Asociace
