Pokud kupujeme zboží, můžeme se rozhodnout, zda si zboží zakoupíme v kamenné prodejně nebo na internetu. Každé z těchto rozhodnutí s sebou přináší různé právní následky.

V případě, že upřednostňujeme nakupování zboží v kamenných prodejnách, měli bychom být o koupi přesvědčeni a zboží bychom si měli pořádně zkontrolovat. Zboží je často možné si i nechat předvést, pokud to však neodporuje jeho povaze. Po zaplacení kupní ceny nemá totiž prodávající žádnou povinnost vzít zboží zpět, pokud se na něm nevyskytují vady. Mnoho prodejců přesto umožňuje vrácení zboží. Protože se nejedná o jejich zákonnou povinnost, nýbrž o dobrou vůli v rámci proklientského přístupu, lhůty pro vrácení zboží se u každého prodejce liší. Spotřebitelům také ve většině případů nebývá vrácena kupní cena, ale mohou si vybrat jiné zboží, případně je jim nabídnuta zákaznická karta, na kterou se výše kupní ceny za vrácené zboží načte a spotřebiteli je umožněno zakoupit v určité lhůtě u prodejce jiné zboží.

Na rozdíl od koupě v obchodě, koupě přes internet skrývá určité výhody. Tou největší je právě lhůta 14 dní pro odstoupení od smlouvy od převzetí zboží, a to i bez udání důvodu. Tento časový úsek nahrazuje spotřebiteli možnost prohlédnutí zboží v obchodě. Existuje ale okruh předmětů, na něž se odstoupení od kupní smlouvy nevztahuje, převážně zboží podléhající rychlé zkáze nebo například služby sjednané ke konkrétnímu časovému okamžiku. První den lhůty začíná běžet dnem převzetí zboží a odstoupit je možno nejpozději 14. den. Není tedy třeba, aby odstoupení od smlouvy bylo čtrnáctý den doručeno, stačí, když je v tento den pošlete. Pokud poslední den lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek, považuje se za poslední den lhůty pracovní den nejblíže následující.

Čtrnácti denní lhůtu pro odstoupení do smlouvy nalezneme kromě smluv uzavřených distančním způsobem také u smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Jedná se především o případy podomního prodeje, různé přihlášky k aukcím energií apod. Nespadá sem však prodej na vánočních trzích, zelných trzích ani na výstavištích. Zde zákonodárce myslí na okamžiky, kdy je spotřebitel přesvědčen třeba i pomocí nátlaku k uzavření smlouvy, nemá dostatek času na její pročtení nebo může být obětí klamavých praktik.  

Pokud máme tedy zboží koupeno, dalším časovým úsekem, který je pro nás významným, je zákonné ručení za vady, nepřesně označováno jako záruka. Podnikatel má ze zákona povinnost odpovídat za skryté vady po dobu 2 let od převzetí zboží. Jestliže se na zboží objeví vada, je možné výrobek u prodejce reklamovat. Prodejce má na vyřízení reklamace 30 dní, přičemž nedodržení této lhůty je považováno za podstatné porušení smlouvy, které spotřebiteli zakládá právo od smlouvy odstoupit. Pokud konec této lhůty dopadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, lhůta prodejci k vyřízení reklamace končí až následující pracovní den. Dvou letá doba pro uplatnění práva z vadného plnění se prodlužuje o dobu, ve které je zboží dáno prodejci k reklamaci. V případě uznané reklamace je jednou z možností jejího vyřízení výměna vadného kusu zboží za nový. Bohužel, dle současné právní úpravy, zákonné ručení za vady po dobu dvou let stále běží od okamžiku zakoupení prvního vadného kusu a nikoli od dodání vyměněného zboží.

Martina Valášková

Odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.