Menu

Aktuality

Soudní znalci a znalecký posudek při zamítnuté reklamaci

Právní úpravu je možné najít zejména v zákoně č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.  

Znalec je fyzická osoba s odborným vzděláním oprávněná k výkonu znalecké činnosti. Každý znalec vykonávající znaleckou činnost na území České republiky musí být evidován v seznamu znalců vedeném Ministrem spravedlnosti. Vedle toho existuje i Komora soudních znalců ČR, která sdružuje znalce z nejrůznějších oborů a usiluje o zkvalitňování znalecké činnosti. Členství v komoře však pro výkon znalecké činnosti není nezbytnou podmínkou.  

Kromě znalců coby fyzických osob je možné se setkat také se znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy. Znalecké kanceláře jsou právnické osoby, které vykonávají znaleckou činnost prostřednictvím alespoň dvou znalců oprávněných k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví. Znaleckým ústavem jsou pouze vybrané instituce, u kterých je přesah do vědecké a výzkumné činnosti. Může jít například o vysoké školy nebo organizační složky státu. 

Znalcem nemůže být každý. Osoba musí splnit zákonem stanovené podmínky, složit slib do rukou ministra spravedlnosti a nechat se zapsat do seznamu znalců.  

Mezi základní podmínky patří zejména odborná způsobilost v daném oboru, odvětví nebo specializaci, bezúhonnost, plná svéprávnost a odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení. V současné době je celkem 42 znaleckých oborů, které se dále dělí na odvětví. V rámci odvětví je možné mít i specializaci na užší rozsah činností. Odbornost znalce se ověřuje prostřednictvím vstupní zkoušky. Pro vykonávání činnosti také musí být ze zákona pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Pokud osoba splní všechny podmínky, má nárok na zapsání na seznam znalců a na vydání průkazu znalce, kterým se může prokazovat. Předložení tohoto průkazu může i spotřebitel, pokud má o služby znalce nárok a chce si ověřit, že se skutečně jedná o odborníka. 

Soudní znalec je povinen svou práci vykonávat s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době. Výkon činnosti je možný pouze v oboru, odvětví a specializaci, kterou má znalec zapsanou v seznamu znalců. 

Spotřebitelé zpravidla využívají služeb soudních znalců v případě, že prodávající nechce uznat vadu a setrvale zamítá reklamace. Vyhotovení znaleckého posudku ve prospěch spotřebitele sice není absolutní zárukou vyřešení sporu, ale přesto může účinně napomoct prosazení práva spotřebitele. 

Pokud Vám byla reklamace zamítnuta nesouhlasíte s tvrzením prodejce a snaha o domluvu není úspěšná, je na místě zvážit vypracování znaleckého posudku. Vyhledat vhodného znalce je možné prostřednictvím webové stránky https://seznat.justice.cz/. Vyhledávání lze zúžit podle zadaných kritérií, např. podle okresu působení nebo názvu oboru. Při výběru znalce doporučujeme informovat se o odměně, kterou znalci budete platit za vyhotovení posudku, neboť v některých případech může být cena mnohonásobně vyšší než cena zboží. Zpravidla jde o odměnu v řádech několika stovek až tisíce korun. Konkrétní výše se odvíjí zejména od stupně odbornosti a časové náročnosti posouzení.  

Je důležité zmínit, že obrátíte-li se na soudního znalce, nesete si prvně veškeré náhrady na vyhotovení znaleckého posudku sami. Pokud však následně znalecký posudek vyznívá ve Váš prospěch a prodávající Vaši reklamaci uzná, máte nárok požadovat po prodávajícím zpětné proplacení nákladů na znalecký posudek, neboť jde o tzv. účelně vynaložené náklady v souvislosti s reklamací. O úhradu těchto nákladů doporučujme požádat ihned po dodatečném uznání reklamace, nejpozději však měsíc po konci záruční doby reklamované věci. 

Pokud naleznete vhodného znalce, je nutné mu zpravidla zboží odevzdat, aby jej mohl znalec posoudit. O prohlídce, zkoušce nebo jiném druhu posouzení je následně znalcem vyhotoven znalecký posudek s tzv. znaleckou doložkou, která slouží k ověření, že znalecký posudek vyhotovila odborná a způsobilá osoba. Doba posouzení je velmi individuální a odvíjí se zejména od typu věci a vady. 

Pokud znalecký posudek zní ve Váš prospěch, pak jej předložíte prodávajícímu a ten by měl reklamaci dodatečně uznat a vadu odstranit, případně vyměnit zboží za nové nebo Vám vrátit peníze (v závislosti na tom, jaká práva z vad jste uplatnili).  

V případě, že prodávající by ani po předložení znaleckého posudku nechtěl reklamaci uznat, je jedinou možnou cestou žaloba před civilním soudem. Pro tyto případy doporučujeme kontaktovat advokáta, který Vám se sepsáním žaloby i s průběhem samotného řízení před soudem pomůže. 

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.

Miroslava Losová 

odborná právní poradkyně 

Český telekomunikační úřad a reklamace služeb

Úvod – co dělá Český telekomunikační úřad?

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) funguje jako dozorčí orgán v oblasti telekomunikace, elektronické komunikace ale třeba také poštovní komunikace. Zároveň má pravomoc rozhodovat zákonem vymezené spory namísto soudu.

Mezi tyto spory patří zejména spory mezi jednotlivými poskytovateli komunikačních služeb, nebo také spory mezi poskytovali služeb a zákazníky. Právě druhý druh nás spotřebitele zajímá nejvíce.

Pokud tak máme spor ohledně smlouvy například s dodavatel internetu, operátorem nebo podobně, nemůžeme se obrátit rovnou na soud, místo toho se bude danou situací zabývat právě ČTÚ.

Proč je významné sledovat rozhodovací praxi nejen ČTÚ

Přestože český právní řád nefunguje na bázi tzv. precedentů, je rozhodovací praxe jednotlivých orgánu velmi důležitá. Správně by totiž stejné případy měly být rozhodovány stejně a tím pádem se jednotlivé instituce snaží držet linii jednotného rozhodování.

Pokud se tak rozhoduje nějaký případ, který se nepodobá žádnému předešlému, nebo se mění zaběhlý názor, jedná se vždy o docela velkou věc, která bude mít následky i pro další rozhodování.

Reklamace komunikačních služeb – o co jde?

Jednou z oblastí, kterými se ČTÚ zabývá jsou reklamace v souvislosti s komunikačními službami. Reklamovat přitom můžeme jednak vyúčtování, například když nám operátor špatně vyúčtuje provolané minuty. Nebo můžeme reklamovat služby, například když internetové připojení nedosahuje smluvené rychlosti.

Reklamace komunikačních služeb – specifika

Zvláštní úprava reklamací v Zákoně o elektronických komunikacích je poměrně kusá. Upravují se zde především lhůty.

Lhůty pro uplatnění reklamace čítá 2 měsíce. A lhůta pro její vyřízení je dlouhá 1 měsíc, popřípadě měsíce 2 v případě, že je nutné projednání se zahraničním provozovatelem.

Ve zbytku se reklamace řídí obecnou úpravou z Občanského zákoníku a Zákona o ochraně spotřebitele. Pokud se Vám to zdá poněkud komplikované mít úpravu ve třech zákonech zároveň, rozhodně nejste sami. Právě tato rozpolcenost působí četné potíže, které trápí i zkušené právníky.

Původní rozgodovací praxe ČTÚ

ČTÚ totiž dlouhodobě zastávalo názor, že při reklamování služeb je nutné dodržet reklamační řád poskytovatele. Takový názor přitom znamenal, že podnikatel mohl například určit, že reklamovat lze pouze na některých místech, nebo jenom písemně, nebo že není možné reklamovat elektronicky třeba přes email.  Tím mohli podnikatele značně komplikovat život spotřebitelům, neboť těm nestačilo poslat zadarmo email, ale museli utrácet peníze za tisk a poštovné nebo trávit svůj čas reklamování na pobočce. Tomu už je naštěstí konec.

Nové rozhodnutí ČTÚ

Názor ČTÚ se naštěstí v nedávném rozhodnutí (č.j. ČTÚ-43 485/2023-603) změnil a nově se úřad jednoznačně přiklonil k tomu, že reklamovat lze jakkoliv, v jakékoliv formě a skrz jakýkoliv komunikační kanál poskytovatele služby.

Jedná se přitom o poměrně zásadní výhru pro spotřebitelé, jejichž návrhy na ČTÚ již nebudou zamítány jen kvůli nesplnění nesmyslných požadavku určených podnikateli.

Závěr

Změna rozhodovací praxe ČTÚ je obrovským posunem pro spotřebitelskou ochranu v oblasti telekomunikací a je tedy konečně absolutní shoda na tom, že reklamace může mít jakoukoli formu spotřebitel zvolí.

Co říci závěrem. Nebojte se reklamací, braňte si svá práva, ale vždy reklamujte tak, abyste měli o provedení reklamace dostatečné důkazy.

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s. 

Michal Bruzek

Odborný právní poradce 

Reklamace vyúčtování služeb ve společenství vlastníků jednotek


Přestože se přímo nejedná o spotřebitelskou problematiku, nezřídka se střetáváme s dotazy ohledně vyúčtování služeb ve společenství vlastníků jednotek. Tento článek aspiruje na to, aby čtenáři přiblížil možné kroky, které může učinit v případě, že není spokojen s vyúčtováním za služby, jež mu bylo společenstvím vlastníků jednotek vystaveno. O jaké služby se vlastně jedná? Typicky o služby spojené s dodávkami energií, nebo s úklidem v domě. Nutno podoktnou, že úprava se dá vztáhnout a využít nejen na vztah mezi společenstvím a vlastníkem jednotky, nýbrž i na případy, kdy tyto služby zajišťuje bytové družstvo, a dokonce i na případy, kdy tyto služby zajišťuje pro své nájemce vlastník bytové jednotky.

Právo požadovat po správci domu včasné vyúčtování za zálohy placené v souvislosti s užíváním bytu je obecně zakotveno v § 1181 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Tuto právní normu dále rozvíjí speciální zákon zabývající se čistě problematikou služeb spojených s užíváním bytu, s opravdu velmi dlouhým názvem, a to zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Zde lze naleznout většinu informací týkají se reklamace vyúčtování služeb ve společenství vlastníků jednotek, a právě s tímto předpisem článek dále pracuje. Doplňujícím předpisem, který zmíním jen pro úplnost, je poté vyhláška č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.

Teď už tedy k samotnému vyúčtování. Stěžejní povinnosti poskytovatele služeb, tedy v našem případě společenství vlastníku jednotek, je provést vyúčtování řádně a včas. Včas znamená do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.). Řádně znamená uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.). S tím, že jak poskytovatel, tak příjemce jsou povinni své vyrovnání (tedy příjemce zaplatit nedoplatky, či poskytovatel vrátit přeplatky) provést ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

Pokud se Vám na doručeném vyúčtování nebude něco zdát, můžete písemně požádat poskytovatele, aby Vám tyto nejasnosti osvětlil. Slovy zákona můžete žádat, znovu opakuji písemně, aby doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a aby Vám umožnil pořízení kopie podkladů, a to do 30 dnů od doručení požádání (§ 8 odst. 1 zákona č. 67/2013). Společenství vlastníků jednotek je tedy povinno nejen vydat vyúčtování, nýbrž na požádání i všechny relevantní podklady, které se vyúčtování týkají.

Pokud však s vyúčtováním nebudete spokojení ani po dodání souvisejících dokumentů, můžete vůči němu uplatnit námitky (tedy jej „reklamovat“), a to do 30 dnů ode den doložení podkladů. V případě, že jste o doložení podkladů nezažádali, musíte služby reklamovat už do 30 dnů od doručení vyúčtování. Pakliže nereklamujete vyúčtování v uvedených lhůtách, tak platí, že s tímto, i když třeba nesprávným, vyúčtováním souhlasíte (§ 8 odst. 2 zákona č. 67/2013). Je tedy třeba postupovat relativně rychle a zbytečně řešení problému neodkládat.

A jakým způsobem vlastně reklamovat? Z hlediska důkazního vždy doporučujeme veškeré právní jednání činit písemně, a to doporučeně s dodejkou, nebo do datové schránky. Postup při reklamaci není výjimkou. Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou, a je tudíž ze zákona povinováno mít datovou schránku. Pokud tedy nechcete zbytečně čekat, až pošta doručí dopis, můžete svou reklamaci adresovat sem. Své společenství vlastníků jednotek najdete na Seznamu držitelů datových schránek (odkaz viz https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/) například tak, že do příslušného vyhledávače zadáte adresu Vašeho společenství vlastníků jednotek.

Je důležité zmínit, že pokud společenství nebude dodržovat své povinnosti výše zmíněné, tedy nedoručí-li včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování nebo povinnosti spojené s vypořádáním reklamace, pak zákon počítá v § 13 s pokutou, kterou Vám musí společenství zaplatit. Výši pokuty zákon podpůrně stanoví na 50 Kč za každý, byť jen započatý, den prodlení, tedy dokud společenství nesplní svou povinnost. Nutno podotknout, že je rovněž připuštěna možnost, že si výši pokuty ujednáte ve společenství rozdílně, proto raději nahlédněte do jeho stanov.

Co dělat v případě, kdy jsem si jistý, že nebylo vyúčtováno správně a poskytovatel po mě chce zaplatit nedoplatky z vyúčtování, které nebylo správně vystaveno? Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích dovodil, že jestliže nebylo vyúčtování vystaveno řádně, není příjemce služeb povinen platit nedoplatky v něm uvedené, a nadto může požadovat zaplacení pokuty dle § 13 zákon č. 67/2013 Sb., pakliže již došlo k uplynutí lhůty, ve které byl poskytovatel služeb povinen vyúčtování vystavit, tedy do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Více viz „Doručila-li žalovaná žalobci vyúčtování, které nebylo řádné (neobsahovalo všechny předepsané náležitosti a cena služeb ani výše záloh nebyla uvedena ve správné výši), dostala se do prodlení se svou povinností stanovenou v § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 26 Cdo 2734/2020).

Roman Šubrt

Odbroný právní poradce

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

Změny ochrany spotřebitelů v Energetickém zákoně

Energetický zákon patří mezi nejčastěji novelizované a měněné zákony v našem právním řádu. Ještě na tento rok jsou naplánované dvě další změny, třetí má přijít s rokem 2025.

Není proto příliš s podivem, že i k 1. lednu byl Energeticky zákon nemálo pozměněn. Objevily se v něm nové podmínky pro vystavování licencí, předělané definice všemožných pojmů a měnily se také délky zúčtovacích období.

My se ovšem v tomto článku budeme věnovat změnám, které se bezprostředně týkají nás, spotřebitelů.

Automatické prodloužení smlouvy – Co to je?

Nejzásadnější změnou prošel institut tzv. „automatické prolongace“. Zjednodušeně řečeno, jde o to, že si strany smlouvy o dodávce energií mohou ujednat, že po uplynutí doby smlouvy, se smlouva automaticky znovu uzavře na další období. Přičemž spotřebitel má možnost obnovení smlouvy zabránit tím, že jí do 20 dní před uplynutím doby původní smlouvy vypoví.

Troufnu si říci, že absolutní většina čtenářů podobnou větu ve své smlouvě nalezne, neboť obnovování je pro dodavatel v zásadě velmi výhodné. Udrží si tak totiž stávající klienty, a to s vynaložením minimálního úsilí.

Stejný benefit to má pro spotřebitele. Když je s dodavatelem spokojený je automatické prodloužení skvělý způsob, jak na smlouvu navázat a nemuset nic vyřizovat.

Automatické prodlužování smlouvy – Problémy

Potíž nastává tehdy pokud s dodavatelem spokojení nejsme a musíme si dávat dobrý pozor, abychom stihli prodloužení zabránit, přičemž když tento termín zmeškáme, čekají nás ve většině případů další 3 roky nespokojenosti s dodavatelem.

Navíc se nejedná vyloženě o prodloužení, ale spíše o novou smlouvu za stejných podmínek. Jenže ony podmínky vždy úplně stejné být nemusí. Vlastně se mohou zcela zásadně lišit v ceně, smluvní pokutách za porušení smlouvy, platebních podmínkách a dalších věcech.

Před novelizací přitom spotřebitel v zásadě neměl možnost se proti takovýmto změnám, jakkoliv bránit. To už naštěstí dnes neplatí.

Automatické prodlužování smlouvy – Ochrana spotřebitele

Nově má dodavatel povinnost 30 dní před uplynutím původní smlouvy, tedy 10 dní před uplynutím lhůty pro výpověď automatického prodloužení, poučit spotřebitele o jeho právu vypovědět.

Kromě poučení nabídne dodavatel spotřebiteli také podmínky, za kterých bude smlouva prodloužena. Musí tak dopředu sdělit cenu, platební podmínky, výši smluvních pokut nebo i dobu, na kterou se smlouva prodlužuje.

Spotřebitel má poté 10 dní na to se rozmyslet, zda smlouvu vypovědět nebo u dodavatele za stanovaných podmínek setrvat nadále.

Automatické prodlužování smlouvy – Nedodržení povinnosti

Pokud dodavatel nesplní výše uvedenou informační povinnost a spotřebitel smlouvu nevypoví k obnovení smlouvy sice dojde, ale nebude se již jednat o smlouvu na dobu určitou, nýbrž na dobu neurčitou, kterou má spotřebitel možnost kdykoli s tříměsíční výpovědní lhůtou vypovědět.

Za cenu energií v takto prodloužené smlouvě bude platit cena platná v původní smlouvě. Přičemž pokud dodavatel veřejně pro smlouvy na dobu neurčitou nabízí cenu nižší, použije se ta.

Nesplnění informační povinnosti dodavatele je tak pro spotřebitele dosti výhodné. Za změny automatického prodlužování smluv o dodávkách energií tak můžeme pouze chválit. Přesuňme se ale nyní ke zbývajícím změnám

Smlouvy na dobu určitou delší naž 3 roky

Smlouvy o dodávkách energií mohou být uzavřeny na dobu určitou nejdéle na dobu 3 let. Toto pravidlo mají dodavatele dosti zažité a v praxi se dodržuje téměř 100%.

Změnil se nám ovšem následek, který s sebou uzavření smlouvy na dobu určitou na dobu delší 3 let přináší. Původně by taková smlouva platila 3 roky za smlouvu na dobu určitou a po uplynutí 3 let by se sama změnila na smlouvu na dobu neurčitou, kterou může spotřebitel kdykoliv vypovědět.

Tak už to dnes není. Nově totiž smlouvy uzavřené na dobu delší než 3 roky, prostě po 3 letech skončí. To nebrání možnosti sjednat si automatické prodloužení, jak jsme se bavili výše, ale k automatické přeměně už zde nedochází.

Zrušení výpovědi smluv se spotovými tarify?

K žádné podobné změně naštěstí nedochází, ač to tak na první pohled tak vypadá. Z § 11c totiž tato možnost zmizela, ale zůstala zachována v § 11ca. Před změnou totiž bylo právo vypovědět v zákoně uvedené hned dvakrát po sobě. Odstranění bylo tak spíše takovou kosmetickou úpravou.

Každopádně je určitě dobré zde připomenout, že každý spotřebitel může smlouvu o dodávce energií se spotovým tarifem (navázání ceny energií na vývoj ceny na tzv. organizovaných trzích) vypovědět, a to kdykoliv s pouze měsíční výpovědní dobou.

Závěr

Změny v Energetickém zákoně jsou spotřebitelům rozhodně ku prospěchu. Konkrétně po změnách ohledně automatického prodlužování smluv naše organizace volala už dlouho.

K příjemným změnám došlo také v oblasti sdílené energetiky, tohle téma si ovšem pošetříme na jiný článek.

Přestože je tato změna pro spotřebitele změnou velmi pozitivní, zdá se mi absurdní, jak obrovským počtem změn Energetický zákon prochází. Jedná se o poměrně nový předpis, ale už nyní má kvůli četným a často zbytečným změnám úplně nesmyslnou systematiku a nemohou se v něm vyznat ani vzdělaní právníci. Bylo by proto myslím na místě se nad stavem tohoto zákona, který má na životy občanu zcela zásadní dopad, zamyslet a zvážit nějakou rozsáhlejší změnu nebo rekodifikaci, po které by byl alespoň na nějakou dobu tzv. legislativní klid.

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s. 

Michal Bruzek

Odborný právní poradce 

SOS – Asociace v pořadu Dobré ráno na ČT2

Naše předsedkyně Mgr. Alena Máčová mluvila ve vysílání pořadu Dobré ráno na ČT2 v úterý 16. ledna na téma vrácení zboží.

Zde si můžete pustit záznam pořadu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/324291310020006/

Jaká porušení občanského zákoníku jsou nově přestupkem?

V souvislosti s relativně nedávným přijetím zákona č. 374/2022 Sb., který reagoval na požadavky nové unijní úpravy a s účinností od 6. ledna 2023 významným způsobem novelizoval spotřebitelskou právní úpravu v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“) a v zákoně o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb., dále jen „ZOS“), přichází také zásadní změny na úseku úpravy přestupků, kterých se může prodejce dopustit. Smyslem tohoto článku je informovat čtenáře, jaká porušení ustanovení občanského zákoníku chránící spotřebitele jsou nově také přestupkem dle zákona o ochraně spotřebitele, za než může být prodejce pokutován ze strany dozorových orgánů. 

Širokou škálu nově vymezených přestupků nalezneme v § 24 odst. 17 ZOS, kde jeho jednotlivá ustanovení odkazují přímo na konkrétní ustanovení OZ. Jedná se tak o novinku doposud nevídanou, protože ZOS jakožto převážně veřejnoprávní předpis označuje za přestupky porušení konkrétních soukromoprávních povinností prodejce vůči spotřebiteli. Nutné je to však zejména z důvodu efektivnější ochrany práv spotřebitelů a pro silnější motivaci prodejců své povinnosti vůči spotřebitelům dodržovat, k čemuž v minulosti často nedocházelo. 

Za nejvýznamnější přestupky lze uvést porušení tzv. informační povinnosti prodejce v rámci uzavírání spotřebitelských smluv dle § 1811 OZ (např. nesdělení údajů o totožnosti o prodejce, ceně zboží či služby, informací ohledně práv z vadného plnění nebo o době trvání závazku) a informační povinnosti při uzavírání smluv distančním způsobem či mimo obchodní prostory dle § 1820 OZ (např. způsob platby, způsob a čas dodání zboží/služby, informace o ne/možnosti odstoupení od smlouvy a o případných nákladech spojených s vrácením zboží nebo poučení o možnosti mimosoudního řešení sporů).   

Dále je přestupkem kupříkladu požadování další platby, než kterou je spotřebitel povinen uhradit na základě hlavního závazku, bez výslovného souhlasu spotřebitele či dovozování tohoto souhlasu z předem nastavených možností s nutností aktivního odmítnutí nebo nevydání potvrzení o uzavřené distanční smlouvě v textové podobě dle § 1824a OZ. Důležitou povinností prodejce, jejíž porušení je také přestupkem, je při uzavírání smlouvy elektronicky (typicky na internetu) dostatečně jasným způsobem označit tlačítko, kterým se spotřebitel při uzavírání smlouvy zavazuje k zaplacení (např. „potvrzuji objednávku a zavazuji se k platbě“). Závěrem, ačkoliv v tomto článku není podáván vyčerpávající výčet přestupků, zmíníme také povinnost prodejce při uzavření distanční smlouvy potvrdit přijetí objednávky a poskytnout znění všeobecných obchodních podmínek, vydat vyhotovení smlouvy či potvrzení o uzavření smlouvy v listinné podobě (není-li výslovný souhlas spotřebitele s jinou textovou formou) při uzavření smlouvy mimo obchodní prostory nebo neodevzdání předmětu koupě v ujednaném čase (či podpůrně nejpozději do třiceti dnů po uzavření smlouvy dle § 2159 odst. 1 OZ). 

Přestupkem je také dle § 7 ZOS porušení zákazu užití tzv. zneužívajících ujednání podle § 1814 odst. 1 OZ (ty jsou zneužívající za všech okolností, jde o tzv. black list, jedná se např. o uložení nepřiměřeně vysoké sankce spotřebiteli za porušení povinnosti) v případech, kdy tato ustanovení byla sepsána prodávajícím předem a spotřebitel nemohl jeho obsah jakkoliv ovlivnit (pro tento závěr je také stanovena vyvratitelná domněnka). Přestupkem tedy není užití jakéhokoliv ujednání, které OZ označuje za zneužívající (srov. § 1813 a 1814 OZ).  

Za přestupek spočívající v porušení výslovně uvedených ustanovení OZ a v užití výše uvedených zneužívajících ujednání lze uložit pokutu až do výše pěti milionů korun. Pakliže půjde o přestupek udělený v rámci koordinovaného postupu při aplikaci čl. 21 nařízení EU 2017/2394 spočívající v rozsáhlém protiprávním jednání (týkající se aspoň 3 členských států) nebo v rozsáhlém protiprávní jednání s unijním rozměrem (dotýkající se nejméně dvou třetin států EU společně zároveň tvořících aspoň dvě třetiny obyvatel EU), lze uložit pokutu až do výše 4 % celkového obratu prodávajícího (není-li informace o obratu dostupná, tak do 50 milionů korun.  

Přestupky v ČR projednávají a pokuty ukládají dozorové orgány, kterými jsou (podle úseku činnosti) Česká obchodní inspekce se živnostenskými úřady, Energetický regulační úřad, Český telekomunikační úřad, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Jedná se o orgány státní správy, kterým může každý, kdo spatřuje v jednání podnikatele naplnění přestupku, podat podnět k prošetření. 

V případě dotazů se může každý spotřebitel obrátit na naši bezplatnou spotřebitelskou poradnu. Seznam poboček, provozní dobu a kontakty nalezete na webové stránce naší organizace. 

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s. 

Jan Solanský 

Odborný právní poradce 

Závěrečné přednášky na Senior akademii.

Tento týden jsme uzavřeli naše přednášky na Senior akademii, kterou pořádá Městská policie Brno. Senior akademie je speciální studijní program ve formátu celoživotního vzdělávání (obdoba Univerzit třetího věku) určený seniorům. Senioři byli lektory Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. proškoleni v oblasti problematiky zájezdů a dozorových orgánů. Na konci programu na účastníky čekal znalostní test s losováním odměn pro úspěšné účastníky.

Jsme rádi, že jsme se mohli i letos Senior akademie zúčastnit a budeme se těšit na setkání se studenty v dalším ročníku tohoto skvělého projektu.

SOS- Asociace v pořadu Na vaší straně

V novém pořadu TV Nova Na vaší straně mluvila v sobotu 6. ledna předsedkyně SOS – Asociace Mgr. Alena Máčová o zkušenostech spotřebitelů s dodavatelem energií Lidová energie a inkasní společností Rychlé řešení pohledávek.

Záznam pořadu můžete shlédnout zde: https://tv.nova.cz/porad/na-vasi-strane/epizoda/401128-6-1-2024

Přečtěte si nejnovější číslo našeho časopisu SOSák!

Zde: https://www.asociace-sos.cz/wp-content/uploads/2023/12/SOSakc322023.pdf  nyní naleznete naše nové čílso časopisu SOSák. Můžete se v něm těšit na rubriky jako aktuality a události, průzkumy, články, spokojený spotřebitel, spotřebitelské dotazy a další.

Rozhovor s MUDr. Hanou Strakovou, anestezioložkou, instruktorkou u Evropské resuscitační rady a členkou Českého červeného kříže na téma První pomoc a právo

Co je to první pomoc?

„První pomoc bývá obecně definována jako soubor úkonů, které provádíme u pacientů, u nichž došlo buď k náhlé změně zdravotního stavu nebo k nějakému úrazu, do chvíle, než dorazí odborná zdravotnická pomoc. Největší význam má první pomoc u kritických stavů, kdy je opravdu potřeba zasáhnout v horizontu vteřin.“

Ze zákona jsem povinen první pomoc poskytnout, bere se jako splnění této povinnosti už když zavolám sanitku nebo zařídím odbornou pomoc?

„Poskytování první pomoci je opravdu povinnosti, kterou nám ukládá zákon. I jen přivolání odborné pomoci může být považováno za poskytnutí první pomoci. Je to ovšem velmi individuální a záleží to na konkrétní události.“

Musí první pomoc poskytnout i když bych se tím vystavil nebezpečí?

„Ne, v takovém případě se neposkytnutí rozhodně netrestá. Určitě nikdo nebude chtít, abychom běželi do hořícího domu zachraňovat člověka, ale za poskytnutí první pomoci se bude považovat to, že zavoláme hasiče a aktivujeme záchranný řetězec. Nicméně u spousty stavů je velmi žádoucí, aby ten, kdo volá záchranou linku, provedl nějaké úkony už před příjezdem záchranné služby.“

A co když nezavolám a první pomoc neposkytnu vůbec? Co mi pak hrozí?

„Trest za nesplnění povinnosti se vždy posuzuje podle konkrétní situace, záleží, jakou újmu na zdraví neposkytnutí způsobí a za jakých okolností k němu dojde.“

Souhlasím, vždy hodně záleží na okolnostech, maximálním trestem pak může být odnětí svobody až na dva roky. U dopravní nehody, na níž mám účast mi pak hrozí maximálně 5 let a zákaz činnosti. Je ten trest u lékařů přísnější, například pokud byste vy jakožto lékař neposkytla, posuzovalo by se to jinak?

„Nejedná se jenom o lékaře, ale obecně o zdravotnické profesionály nebo i jiné osoby, jejichž profese má s první pomocí souvislost Pro celou skupinu těchto lidí pak platí přísnější pravidla a hrozí vyšší tresty.“

Tresty u profesionálu v tomto oboru mohou dosáhnout až tří let odnětí svobody, lze také uložit zákaz činnosti. A když se nyní zaměříme více na praktickou stránku věci, jak přesně můžu teda pacientovi pomoci. Když například vidím někoho v bezvědomí, jak mám postupovat?

„Nejprve budu vždy myslet na vlastní bezpečí, to znamená že si vyhodnotím tu situaci, jestli je pro mě vůbec bezpečné se k pacientovi přibližovat. Poté začnu hlasitým oslovením, pokud pacient nereaguje a je to pro mě bezpečné tak se mohu opatrně přiblížit a zkusit tzv. podnět například lehce zatřást rameny. Pokud nereaguje ani na oslovení ani na zatřesení má pacient evidentně poruchu vědomí a je potřeba zkontrolovat základní životní funkce.

Nejprve provedu zprůchodnění dýchacích cest zakloněním hlavy pacienta. Za stálého držení záklonu si poslechnu, zda pacient dýchá, zároveň budu sledovat, zda se mu zvedá hrudník. Pokud osoba nedýchá, beru telefon a vytáčím 155 nebo volám skrz aplikaci Záchranka, zahajuji resuscitaci a poslouchám pokynů dispečerů.

Pokud se mi pacient při kontrole dechu dvakrát až třikrát v době 10 sekund normálně nadechne, držím stále záklon hlavy a budu bedlivě pozorovat, zda pacient stále dýchá. Pokyny dispečera mají před těmito obecnými radami vždy přednost!“

U resuscitace bych se možná ještě zastavil. Stále platí, že kromě srdeční masáže mám poskytovat umělé dýchání?

„Podle doporučení Evropské resuscitační rady, je nedílnou součástí resuscitace také poskytnutí umělých vdechů. Pokud ovšem nejste na umělé dýchání vyškolení, necítíte se na to, nebo nemáte potřebné ochranné pomůcky, tak vdechy poskytovat nemusíte a kvalitní stlačování hrudníku by mělo být dostačující. Pokud však vyškolení jste, cítíte se na to a ochranné pomůcky máte, nebo vám nevadí postupovat bez nich, tak poskytnutí umělého dýchání je k výhodě pacienta.“

Pro zopakování se také zeptám, jaká má být frekvence stisku za minutu?

„Správná frekvence kompresí hrudníku je 100 až 120 za minutu, 5 až 6 centimetrů hluboko, uprostřed hrudní kosti.“

Mohu pacientovi při poskytování první pomoci ublížit, mám se toho nějak obávat?

„Vždycky bych s pacientem měla jednat šetrně. Nicméně pokud někdo někde leží, nereaguje na oslovení, pak zřejmě potřebuje pomoc. Proto, abyste při první pomoci nikomu neublížili, máme vyškolené operátory záchranné služby. Ti jsou připraveni k tomu poskytovat telefonicky asistovanou první pomoc a telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci. Operátoři Vás navedou tak, abyste všechno provedli ku prospěchu pacienta.“

Přesně tak. V situacích, kdy jde navíc takhle o život a jedná se o krajní nouzi, není způsobení případné újmy na zdraví trestné. Já bych se každopádně trochu vrátil. Vy jste zmínila aplikaci Záchranka, jaké má její používání výhody?

„Aplikace Záchranka je zdarma ke stažení a funguje nejen v České republice, ale i v okolních evropských státech. Její neskutečná výhoda je v tom, že pokud přes ni přivoláte záchranou službu, operátorům se ihned s přesností na metry zobrazí poloha, kde se právě nalézáte. To se nám může hodit jednak v přírodě, v terénu ale také ve městech, která neznáme.“

V nákupních domech a na podobných veřejných místech často vídáváme ceduli AED, co to znamená?

„Kouzelná zkratka AED znamená automatizovaný externí defibrilátor. Pokud přístroj vyhodnotí, že je přítomen defibrilovatelný rytmus, poskytne pacientovi výboj a může mu tak pomoci. AED je velmi užitečný přístroj, který může ve chvílích, kde jde o život velmi pomoct. V žádném případě však nenahrazuje srdeční masáž.“

Můžu AED teda použít i jako neprofesionál?

„Ano, AED je k použití i pro úplné laiky, při jeho použití sděluje jasné a zřetelné pokyny a jeho užití nevyžaduje žádné odborné znalosti. AED sám vyhodnotí srdeční rytmus pacienta a poskytne odpovídající výboj. Pokud budete AED budete obsluhovat, držte se pokynů přístroje a pokud vás přístroj vyzve, podejte dle pokynů výboj.“

Výše jste zmiňovala nebezpečí. Pokud mi hrozí nějaké nebezpečí. Nebo pacient například vypadá že by mohl mít nějakou nemoc. Jak mám v takovém případě postupovat?

„Rozhodně bych neodcházela pryč, ale pokud si nejsem jistý, jak mám v dané situaci postupovat, můžu se vždy poradit s dispečery na nouzových linkách. Ti jsou vyškoleni k tomu, aby nám pomohli a instruovali nás, jak v situaci správně reagovat.

Pokud někdo vypadá, že pomoc potřebuje, neměli bychom se otočit a odejít, naopak měli bychom se snažit pomoc poskytnout. Moje ochrana je samozřejmě vždy prioritou, ale věřím, že vždy se dá najít cesta jak pacientovi bezpečně pomoci – třeba alespoň zavoláním.“

Přesně tak. Vždycky se snažím pomoc, ale pokud by to pro mě bylo nebezpečné a neposkytnu, nejedná se o trestný čin. Co mám však dělat v situaci, kdy je pacient při vědomí, je zraněn, ale první pomoc odmítá.

„Tohle jsou velmi těžké situace pro posouzení, a proto si nemyslím, že je možné poskytnout univerzální radu. Každopádně pokud si myslím, že někdo pomoc, přestože ji odmítá, vyloženě potřebuje – viditelně krvácí, je viditelně zraněný – mohu alespoň využít tísňové linky. Samozřejmě nebudu pomáhat na sílu, ale je potřeba si vyhodnotit, jestli podle nás pacient je schopen rozpoznat, zda pomoc potřebuje či nikoliv, a podle toho postupovat. Rozhodně bychom pak takového člověka neměli nechávat samotného bez jakékoliv pomoci.“

Mohu v rámci poskytování první pomoci porušit zákon? Třeba řídit opilý nebo vyrazit cizí dveře?

„Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Je zde sice něco, čemu se říká krajní nouze, ve které můžeme řekněme beztrestně porušit zákon, ale i ta má své limity.“

Ano, a tyto limity jsou nastaveny poměrně jednoznačně. Nesmíme naším zásahem způsobit větší škodu, než by vznikla, kdyby k zásahu nedošlo. V zásadě je dobré se porušování zákona vyhnout, ale pokud není opravdu zbytí, můžeme si co možná nejmenší překročení dovolit.

„Přesně tak, jsou ospravedlnitelné případy porušení zákona. Ale je třeba si pamatovat, že se jedná o výjimku nikoliv pravidlo.“

Na závěr bych se rád ještě zeptal na zneužívání záchranných služeb. Často o něm slýcháme, jaký máte názor na tuto problematiku Vy?

„Nebudu mluvit o zneužívání, ale o nadužívání, což tento problém dle mého popisuje přesněji. Každoročně roste počet volajících na tísňové linky a počet výjezdu zdravotnické záchranné služby. Je jasné, že neprofesionál dokáže jen těžko rozpoznat, kdy je zásah záchranky nutný a kdy ne.

Záchranná služba by neměla suplovat funkci praktických lékařů, dopravních služeb nebo taxíků.

Obecné pravidlo je, že záchranná služba by měla být volána ve chvílích, kdy se náhle změnil zdravotní stav pacienta, pacient je v ohrožení života, nebo dochází k selhání základních životních funkcí.

Spory o zneužití záchranných služeb však téměř vždy končí ve prospěch pacienta, neboť po něm nemůžeme jako po neprofesionálovi chtít, aby dokázal s jistotou rozpoznat závažnost zdravotního stavu.

Pokud zkrátka dojde k náhlému zhoršení stavu, náhlému vážnějšímu úrazu nebo poruše životních funkcí je na místě volat linku 155“

Paní doktorko, děkuji mockrát za rozhovor.

Michal Bruzek

Odborný právní poradce

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.