Menu

Aktuality

Události – Česká televize

Zrušený zájezd a Lex Voucher,…k problematice se vyjádřila naše vedoucí poradny v Praze právnička Mgr. Alena Máčová. Níže můžete shlédnout celý záznam ze dne 25. května 2021 v pořadu Události na ČT.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/221411000100525/video/842697

Vzory dopisů

Vážení spotřebitelé,

právě jsme pro vás zaktualizovali „Vzory dopisů“, které můžete využít v různých situacích spojených s reklamací. I nadále vám rádi poradíme osobně, telefonicky nebo přes e-mail.

Veškeré vzory najdete na našich stránkách zde:

Český rozhlas – Poradna Apetýtu: dopady covidu na spotřebitele

Poslouchejte s námi Český rozhlas Brno s naší předsedkyní  Gertou Mazalovou spotřebitelskou poradnu na téma : Dopady Covidu na naše spotřebitele.

autor: Jarka Eliášová | zdroj: Český rozhlas

Otvíráme naše osobní poradny!!!

Vážení a milí spotřebitelé,
konečně Vám mohu sdělit dobrou zprávu – od května otvíráme všechny naše osobní poradny, takže se můžete dostavit ( samozřejmě s rouškami ) přímo na své nejbližší poradny, které si vyberete na našich webových stránkách. I když jsme  silně rozšířili naše aktivity na online přednášky a besedy , které najdete i na sociálních sítích, přesto nám velmi chyběl i osobní kontakt s Vámi a nebudu zastírat, že se na Vás moc těšíme a jako dříve Vám rádi pomůžeme s Vašimi problémy. Jsem ráda, že se potvrdil můj optimismus a heslo : „Bude líp!“  Je to také díky tomu, že většina nás je solidární a myslí nejen na sebe a své zdraví, ale také na ostatní spoluobčany, dodržuje pravidla, prostě stále platí heslo, když je nejhůře, všichni se spojíme a společně čelíme všem nebezpečím!….
Přijďte, těšíme se na Vás a jsme tu pro Vás!….

Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-A

:-)

Vouchery a jejich uplatnění – LEX Voucher versus Voucher

O této problematice hovořila naše vedoucí poradny v Praze Mgr. Alena Máčová dne 1. 4. 2021 v TV NOVA v pořadu Snídaně s novou. Pro předplatitele je možné rozhovor shlédnout na voyo.nova.cz.

Jaký poukaz na zájezd mám doma?

Od začátku pandemie uplynul již více než rok. Pandemie s sebou přinesla mnoho nových situací a problémů, na které nebylo možno dát jasnou odpověď. V prvních měsících byl v souvislosti s omezením pohybu zcela ochromen cestovní ruch a ani v letních měsících nebyla situace ohledně zájezdů do ciziny ideální. Statisíce spotřebitelů se tak ocitli v nepřehledné situaci, kdy nevěděli, jak mají postupovat dále. Zda je lepší své zájezdy doplácet, nebo zájezd raději v předstihu zrušit anebo zda není lepší přijmout lákavou nabídku cestovních kanceláří na vystavení poukazu, ve kterém budou jejich peníze zcela bezpečně uloženy.

Naše organizaceSdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. od začátku pandemie problematiky spojenou se zájezdy pečlivě sledovala a snažila se spotřebitelům, kteří se na nás obraceli, poskytovat jasné informace o nastalé situaci, dle kterých se mohli spotřebitelé rozhodnout, jakým způsobem budou vůči cestovní kanceláři postupovat. Spotřebitele jsme také poučili o tom, kdy mají právo na vydání poukazu dle zákona Lex voucher, kdy naopak musejí zaplatit CK stornopoplatky nebo kdy je nutné přijmout poukaz, který vydala sama cestovní kancelář.

Poukazy vydané dle zákona Lex voucher

Za nekonané zájezdy, které byly zrušeny z mimořádných a nevyhnutelných okolností, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu ať ze strany zákazníka nebo ze strany CK, mohly CK vydat zákazníkům tzv. Lex voucher. V případě těchto poukazů nemají zákazníci povinnost vybrat si jiný zájezd, a pokud se tak nestane, mají cestovní kanceláře povinnost vrátit peníze za zaplacené zájezdy ve lhůtě od 1. 9. 2021 do 14. 9. 2021. Na jaře minulého roku, kdy byl tento zákon přijat, se samozřejmě počítalo s tím, že v zimní sezóně 2020/2021 bude již situace ohledně koronaviru v pořádku a cestovní kanceláře budou pořádat své zájezdy bez větších omezení. To se ale bohužel nestalo, a proto budeme netrpělivě očekávat, jakým způsobem budou cestovní kanceláře po 31. 8. 2021 peníze svým zákazníkům vracet.

Poukazy, které vydaly samy cestovní kanceláře, a které se neřídí zákonem Lex voucher

Pokud zákazníci zrušili svůj zájezd v době, kdy ještě nebylo jasné, že se konkrétní zájezd nebude konat, odstupovali tak od smlouvy o zájezdu se zaplacením stornopoplatků, které byly často velmi vysoké. Aby zákazníci nemuseli tyto stornopoplatky platit, cestovní kanceláře jim nabídly vydání poukazů na částku, která byla za zájezd zaplacena. Protože zde při zrušení zájezdu ze strany zákazníků nebyly ještě dány podmínky pro to, aby bylo možné odstoupit bez stornopoplatků, nemohly zákazníci od cestovní kanceláře získat poukaz Lex voucher.

Rozdíl oproti poukazům od cestovních kanceláří a poukazu Lex voucher je především ten, že tyto první poukazy nejsou proplatitelné a je nutné je využít na náhradní zájezd, a to do konkrétního daného termínu, např. do konce roku 2021.

Současné problémy s poukazy

Naše rady a informace se bohužel nemohly dostat ke všem zasaženým spotřebitelům. V současné době, kdy se blíží další letní sezona a kdy se zákazníci cestovních kanceláří začínají zajímat o možnosti využití svých poukazů, ve kterých mají uložené nemalé finanční částky, se na nás začínají obracet především ti spotřebitelé, ke kterým se naše informace včas nedostaly. A proto bohužel přibývá stížností spotřebitelů, kteří teprve nyní s velkým úžasem zjišťují, že jim doma několik měsíců neleží poukaz Lex Voucher, ale poukaz, který vydaly samy cestovní kanceláře a které se řídí jen jejich podmínkami. Naše sdružení zastává názor, že pokud spotřebitel přijal díky nejasným informacím od cestovních kanceláří jejich poukaz, ačkoli měl právo na vydání poukazu Lex Voucher, měl by mu být poukaz Lex voucher vydán dodatečně. Situace v prvních měsících pandemie byla velice nejasná a informace, které cestovní kanceláře svým klientům poskytovaly, byly velice matoucí. Cestovní kanceláře se v této době snažili, aby zákazníci přijali poukaz, který je neproplatitelný a z kterého pro cestovní kanceláře plyne více výhod. Závazně rozhodnout a stanovit povinnost vydat dodatečně spotřebiteli poukaz Lex voucher může bohužel jedině soud.

Problémy, které smluvní vouchery přinášejí, spočívají v jejich omezené platnosti trvání. Situace ohledně coronaviru je bohužel stále velice špatná a mnoho zákazníků nebude chtít z obav o své zdraví a díky různým omezením, které panují v zahraničních destinacích, tyto poukazy v době jejich platnosti využít. Nastává tedy otázka, zda budou cestovní kanceláře prodlužovat platnost svých poukazů, nebo budou nutit své zákazníky odjíždět do destinací, kde je nutné nosit po celou dobu roušky, kde nebudou otevřeny restaurace, bary, muzea a další služby, jejichž využívání ke spokojené dovolené patří? Jak se k této situaci cestovní kanceláře postaví? Na závěr mi zbývá jen dodat, že naše sdružení doufá, že cestovní kanceláře se budou snažit svým zákazníkům vyjít co nejvíce vstříc.

Mgr. Alena Máčová

Vedoucí osobní poradny v Praze

Jak se vyznat ve voucherech za neuskutečněný zájezd

Jak se vyznat ve voucherech za neuskutečněný zájezd

Do povědomí spotřebitelů se dostal takzvaný lex voucher, zákon, který byl vytvořen na ochranu cestovních kanceláří kvůli situaci způsobené pandemií koronaviru. Lex voucher umožňoval cestovním kancelářím vydat zákazníkům poukaz v hodnotě neuskutečněného zájezdu. Každopádně je třeba mít na paměti, že tento zákon se vztahuje na zájezdy konané v určitém časovém období, a voucher vydaný podle tohoto zákona není jediným voucherem, které mohou cestovní kanceláře spotřebitelům nabízet. 

Jak od sebe jednotlivé vouchery odlišit? Nejprve si představíme jednotlivé druhy voucherů.

1. Voucher vydaný podle zákona č.185/2020, zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu, tzv. lex voucher.

Cestovní kanceláře mohly vydávat tyto poukazy na zájezd pouze pro zájezdy s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020. Zákonodárce umožnil cestovním kancelářím jednostranně rozhodnout o tom, zda zákazníku vrátí peníze do 14 dní, jak předpokládá občanský zákoník v ustanovení § 2536a, nebo zda využijí v této mimořádné situaci možnost zadržet finanční prostředky zákazníků až do konce ochranné doby, konkrétně do 31.8. 2021. Zákazníci, kteří nespadali do výjimek uvedených v § 3 odst. 3 tohoto zákona, neměli možnost tento voucher odmítnout.

2. Smluvní voucher

Alternativu tohoto zákonného poukazu na zájezd představuje smluvní voucher. Tato alternativa je využívána např. na zájezdy konané v době, na které lex voucher nedopadá, tedy zájezdy konané po 31.8.2020. Stejně tak ale mohly být smluvní vouchery využívány už dříve. Největší a nejdůležitější rozdíl od voucheru vydaného podle zákona lex voucher je, že u smluvního voucheru je třeba souhlasu druhé strany, tedy spotřebitele či zákazníka. V případě, že spotřebitel s takovýmto voucherem nesouhlasí, nemá cestovní kancelář na výběr a musí postupovat dle zákonné úpravy. V praxi tento postup znamená povinnost cestovní kanceláře vrátit finanční prostředky do 14 dní na účet spotřebitele.

Jak poznat o jaký voucher se jedná?

V ideálním případě poukaz vydaný podle zákona lex voucher obsahuje sdělení, že je tento poukaz na zájezd vydáván podle zákona č. 185/2020. Stejně tak nám může pomoct doba, ve které se měl zájezd konat. Dalším vodítkem, které by nás mohlo dovést k poukazu vydávaném podle zmíněného zákona je zmínění ochranné doby, nejdéle do 31.8.2021. Na druhou stranu, smluvní voucher typicky obsahuje klauzuli o narovnání.

Jaké jsou úskalí smluvního voucheru?

Tuhle otázku je vhodné si položit v případě, kdy Vám společnost smluvní voucher nabídne. V první řadě je velmi důležité uvědomit si, že se Váš závazek bude řídit smluvními podmínkami, proto pamatujte, že tento voucher nemáte povinnost přijmout, jak již bylo zmíněno výše. V případě, že o smluvní voucher nemáte zájem, je třeba cestovní kancelář o Vašem nesouhlasu informovat bez zbytečného odkladu.

Smluvní ujednání vás můžou nemile překvapit, proto doporučujeme důkladné přečtené smluvních podmínek, které se nabízeného voucheru týkají. Přeci jenom se jedná o zájezd v hodnotě i několika desítek tisíc korun. Největší překvapení, se kterým se můžete u smluvního voucheru setkat, je propadnutí peněz cestovní kanceláři v případě, že voucher nevyužijete do konkrétního sjednaného data. Před takovýmto ujednáním varuje a vyzývá tak k opatrnosti i Česká obchodní inspekce.

Za další problém týkající se smluvního voucheru je jeho možný způsob prezentace a jednoduchá zaměnitelnost s voucherem vydaným podle již zmíněného zákona. Nemálo spotřebitelů se na naši poradnu obracelo s domněnkou, že vlastní poukaz vydaný podle zákona lex voucher a následně, po řádném přečtení zjistili, že se jedná o voucher smluvní. Zda však cestovní kanceláře uvádí spotřebitele v omyl vydáním jiného druhu voucheru nechávám na úvaze českých soudů.

Martina Valášková

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Reklamace v době pandemie Covidu-19

Reklamace je v českém právním řádu obecně upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Reklamaci může spotřebitel uplatnit v záruční době, která je dlouhá zpravidla 24 měsíců a počíná běžet okamžikem převzetí zboží. Na základě reklamace je spotřebitel oprávněn požadovat čtyři různá práva z vadného plnění, a to buď dodání nové věci, slevu z kupní ceny, výměnu součásti nebo odstoupení od smlouvy. Z judikatury českých soudů přitom vyplývá, že konečné rozhodnutí, jak bude reklamace vyřízena, je na prodejci.

Podle § 19 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání. Na vyřízení reklamace má prodávající zákonnou lhůtu 30 dnů. Nedohodne-li se se spotřebitelem na lhůtě delší, má marné uplynutí této lhůty za následek podstatné porušení smlouvy a spotřebitele opravňuje odstoupit od smlouvy.

Uplatňování a řádné vyřizování reklamací v poslední době komplikuje pandemie koronaviru Covid-19, která, jakožto vis maior, zapříčinila uzavření provozoven napříč republikou. Problematiku reklamace v této nepředvídatelné situaci právní řád zvláště neupravuje, a proto i nyní použijeme výše citovanou právní úpravu.

S ohledem na současnou situaci se však může stát, že prodejce nemůže reklamaci přijmout, nebo včas v zákonné lhůtě vyřídit např. z důvodu nařízené karantény pro většinu nebo dokonce pro všechny zaměstnance. V takovém případě Česká obchodní inspekce pobízí spotřebitele ke shovívavosti a trpělivosti a upozorňuje, že „[n]apř. šikanózní trvání na vyřizování reklamací spotřebního zboží, které není nepostradatelné, v běžných lhůtách a odstupování od smlouvy v případě, že z důvodu nouzového stavu nemohla být reklamace vyřízena, může mít povahu jednání v rozporu s dobrými mravy, kterému není přiznána právní ochrana.“ Doporučuje tak vyřizování záležitostí, které nejsou nezbytně nutné, odložit na dobu, kdy se provoz podnikatelů vrátí do běžného provozu.

Stejně tak se ale vyžaduje i férové jednání prodejců. Ti jsou povinni i nadále řádně přijímat a vyřizovat reklamace v souladu se zákonem. Potřebu případného prodloužení zákonné 30denní lhůty či nemožnost reklamaci přijmout by měli okamžitě oznámit spotřebiteli, řádně ji odůvodnit a domluvit se s ním na dalším alternativním postupu. Obecně je na prodejce apelováno, aby v případě reklamací dělali maximum pro postup v souladu s platnou legislativou.

Vyřízení reklamace se spotřebiteli komplikuje v případě brzkého skončení 2leté záruční doby, kdy prodejce náležitě zdůvodní nemožnost přijmout reklamaci. V takovém případě by měl podle České obchodní inspekce prodejce záruční dobu prodloužit a samozřejmě v ideálním případě vystavit spotřebiteli o této skutečnosti písemné potvrzení.

Hana Fialová

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Automatické prodlužování smluv

Automatické prodlužování smluv

Jestliže máte smlouvu s dodavatelem energií nebo telefonním operátorem, tak byste měli zbystřit a věnovat pár minut přečtení tohoto článku.

            Určitě si kladete otázku, co to vlastně je ono automatické prodloužení smlouvy? Dovolím si tedy přiblížit Vám tuto problematiku, a především vysvětlit jednotlivá úskalí, nevýhody apod. Automatické prodloužení smlouvy neboli automatická prolongace je typická pouze pro smlouvy na dobu určitou, s kterými se můžete setkat především v oblasti energií, telekomunikací a také např. u smluv nájemních. Prolongace spočívá v prodloužení (obnovení) doby trvání smlouvy, daná smlouva totiž neskončí uplynutím konkrétního dne, ke kterému uplyne doba trvání smlouvy, nýbrž je prodloužena doba trvání smlouvy, a to na dobu, na jakou byla smlouva původně uzavřena. Tím, že automaticky dojde k prodloužení trvání smlouvy, k čemuž může docházet i opakovaně, se smlouva na dobu určitou v podstatě přemění ve smlouvu na dobu neurčitou, což nemusí být výhodné.

            Čímž se právě dostáváme k hlavnímu problému, kterým je možnost ukončení smlouvy. Smlouvu na dobu určitou není možné bez sankce vypovědět před uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Zatímco smlouvu na dobu neurčitou je možné vypovědět ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Z praktického hlediska je tedy mnohem snazší vypovědět smlouvu na dobu neurčitou.

            Vzhledem k výše uvedenému a také v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR, byť byla přijata za starší právní úpravy a její použití na současnou právní úpravu je, alespoň podle mého názoru, vhodné, můžeme dojít k závěru, že ustanovení o automatické prolongaci ve spotřebitelských smlouvách zakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a proto je takové ustanovení ve spotřebitelských smlouvách neplatné v souladu s ustanovením § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění dalších předpisů, (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013). Nejvyšší soud v uvedeném Stanovisku konstatoval, že není možné rozumně očekávat, že by spotřebitel s ujednáním o prolongaci souhlasil, při vědomí povinností, které jsou s ním spojeny.

            Je možné takové situaci vyhnout? V dnešním světě je téměř nemožné, snažit se při uzavírání konkrétní smlouvy jednat o nepoužití automatické prolongace ve smlouvě. Co ovšem může udělat každý, je přečíst si řádně znění smlouvy a k ní přiložených obchodních podmínek, tento krok je velmi důležitý, nevyplatí se totiž spoléhat na zánik smlouvy na dobu určitou ke dni, kdy uplyne délka trvání takové smlouvy. Ve smlouvě nebo obchodních podmínkách pak bývá často uvedena tato, či velmi obdobná formulace: ,,Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou a zákazník ve lhůtě nejdříve 4 měsíce a nejpozději 3 kalendářní měsíce před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, neoznámí písemně dodavateli, že trvá na jejím ukončení, smlouva se automaticky prodlužuje o dobu 60 měsíců, a to i opakovaně. Výpovědní lhůta začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhému účastníkovi.“ Po prostudování podmínek je nám tedy zřejmé, co a do kdy je nutné udělat.

            Jestliže dodržíme termín uvedený v podmínkách a společnost, se kterou máme uzavřenou smlouvu, písemně informujeme o trvání na ukončení smlouvy uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tak smlouva k tomuto dni zanikne.

            Naštěstí, český zákonodárce myslel i na spotřebitele a novelou zákona o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích), která nabyla účinnosti 2. 9. 2017, zavedl povinnost podnikatele získat pro automatické prodloužení smlouvy od spotřebitele písemný souhlas, přičemž tento souhlas je nutné získat nejdříve 3 a nejpozději 1 měsíc před datem zániku smlouvy. Jestliže spotřebitel tento písemný souhlas podnikateli neudělí, tak smlouva přechází ve smlouvu na dobu neurčitou, a to podle § 63 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích, ve znění dalších předpisů.

            V oblasti energetiky bohužel žádné podobné ustanovení v zákoně nenalezneme, tudíž se smlouvy řídí obecnou úpravou v občanském zákoníku, kde není stanoven požadavek vyslovení souhlasu spotřebitele s prodloužením smlouvy.

            Obecně je tedy velmi důležité číst podmínky smlouvy a další přílohy, a to především v případech, kdy máte zájem smlouvu ukončit v souvislosti s převodem odběrného místa. Obezřetnost je na místě i při uzavírání smlouvy, kdy je dobré mít povědomí o tom, zda uzavíráme smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Jestliže si například nebudete vědět rady se sepsáním oznámení o trvání na zániku smlouvy, tak můžete navštívit kteroukoli z našich poboček, kde Vám kolegové s tímto úkonem velmi rádi pomohou.

Boleslav Tomšík,

Odborný právní poradce, Asociace – SOS

Novela energetického zákona

Novela energetického zákona

Novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“) je nyní ve fázi projednání v Poslanecké sněmovně. Na tuto novelu čekáme již poměrně dlouho, a pokud by byla novela v tomto znění přijata, znamenalo by to zvýšení ochrany spotřebitelů před tzv. energetickými šmejdy. Dobrou zprávou je, že došlo ke schválení zrychleného projednání této novely. Novela by tedy měla být projednána během jara tohoto roku.

Energošmejdi jsou podvodníci, kteří za rok obelstí tisíce lidí, spotřebitelů. Zaměřují se především na starší lidi, kterým nabízí, že jim vyberou toho nejlevnějšího dodavatele energií a vše za ně vyřídí. Většinou spotřebitelům volají nebo je navštěvují přímo u nich doma. Poté jim dávají k podpisu různé smlouvy, kterými se spotřebitelé zaváží k určitým plněním. Často se setkáváme s tím, že spotřebitelé ani nevědí, co podepisují.  Proto bych chtěla apelovat na všechny spotřebitele, aby si dávali pozor na to, koho pouští do svého domu a co podepisují.

Co by tedy měla nyní projednávaná novela energetického zákona přinést?

V první řadě novela přidává povinnost podnikatelům mít licenci pro zprostředkovatelskou činnost při prodeji elektřiny a plynu. Zprostředkovatel bude mít povinnost prokázat se osvědčením, sdělit spotřebiteli svoji totožnost a informovat ho o tom, že s ním jedná jako zprostředkovatel.

Nás ale nejvíce zajímá to, že novela posiluje ochranu spotřebitele. Novela přímo uvádí, že bude zakázáno ukládat spotřebiteli sankce za ukončení smlouvy v případě odstoupení od smlouvy do 14 dnů od uzavření smlouvy a v případě výpovědi smlouvy do 15 dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu.

Dále např. pokud bude uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, přičemž celková doba trvání bude přesahovat 36 měsíců od účinnosti smlouvy, bude se považovat taková smlouva po uplynutí této doby za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Pokud bude ve smlouvě uzavřené na dobu určitou uvedena automatická prolongace, tak má spotřebitel právo kdykoliv do 30. dne před uplynutím sjednané doby trvání smlouvy oznámit osobě, se kterou byla smlouva uzavřena, že na prodloužení nemá zájem. Spotřebitel také bude mít možnost odstoupit od smluv uzavřených po telefonu bez sankcí.

A mnoho dalších změn. Konkrétní znění však budeme znát, až novela bude schválena a stane se platnou a účinnou. V tuto chvíli pouze doufáme, že bude schválena v tomto znění a bude tak posilovat postavení a ochranu spotřebitele.

Odborná právní poradkyně

Aneta Nejedlá

Přečtěte si březnové vydání Zpravodaje Senioři v krajích

Přečtěte si březnové vydání Zpravodaje Senioři v krajích, které vydává MPSV, se kterým také úzce spolupracujeme.

Zpravodaj naleznete také na našich webových stránkách https://seniorivkrajich.mpsv.cz, odkud si ho můžete v Souborech ke stažení zdarma stáhnout a pročíst, přímý link najdete ZDE. Mohu Vás ujistit, že je to velmi zajímavé čtení.

Jsme tu pro Vás a vždycky budeme!….

S pozdravem Bude líp!……:-) Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s