Aktuality
Informační povinnost o slevách výrobků
Sleva 50 % – kdo by odolal? Mozek okamžitě přepne do režimu lovce výhod. Jenže co když byla cena ještě před pár týdny stejná – nebo dokonce nižší? Červené cedulky, přeškrtnuté ceny a velká čísla v nás probouzejí pocit, že právě teď děláme životní nákup. Jenže je ta „původní cena“ opravdu původní?
Zákonodárce na tento případ myslel a promítl jej do ochranného ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele (dále „ZOS“), který zní následovně:
„Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával
a) v době 30 dnů před poskytnutím slevy,
b) od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo
c) v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně.
(2) Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.“
Co si pod touto informací představit? Informací o slevě ve smyslu uvedeného ustanovení se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Jde tedy nejen o uvedení konkrétního údaje o slevě, např. „-70 %“, „sleva 300,- Kč“, „sleva 15 % na vše“, ale i o všeobecná tvrzení typu „akce“, nebo „Black Friday“. Naopak na tvrzení typu „nejnižší cena“, „naše cena“, „dlouhodobě výhodná cena“, „2+1 zdarma“ se uvedené ustanovení nevztahuje.
Informace o slevě musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Výrobek pak musí být zároveň označen cenou platnou v okamžiku nabídky, a to konečnou cenou, za kterou je výrobek prodáván. Žádné další cenové údaje zde být uvedeny nemusí. Naopak by na spotřebitele mohly působit spíše matoucím dojmem, takže jsou spíše nežádoucí (nikoli však zakázané). Za plnění povinnosti řádně označovat výrobky v souvislosti s poskytováním slev pak odpovídá každý prodávající.
K možnosti uplatnění – ust. § 12a ZOS dopadá jak na kamenné provozovny, tak i na internetové obchody. Vztahuje se tak na informování o slevě v podstatě jakýmkoli způsobem (od letáku, přes vývěsní tabuli přímo na prodejně, až po blikající barevné pole na webových stránkách prodejce).
Výjimka z tohoto označení je pak stanovena ve druhém odstavci stejného, výše uvedeného, ustanovení. Informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou byl nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nemusí být uvedena u výrobků označených „spotřebujte do“ či u výrobků, které nemusí být označeny ani datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti, protože jde o výrobky určené k okamžité spotřebě (lze si pod těmito potravinami představit čerstvé ovoce, zeleninu, pečivo, maso, krájené uzeniny, chlebíčky, zákusky apod.). Pokud nejde o potraviny, musí jít o výrobky, které vykazují podobné vlastnosti jako netrvanlivé potraviny. Typicky může jít o řezané květiny, nebo živé bylinky v květináči, které ale nejsou určeny k dlouhodobému pěstování.
Při zahájení ani v průběhu akce nemá prodejce povinnost uvádět délku jejího trvání. Délka slevové akce zároveň není zákonem omezena. Jediný mantinel, který se v tomto případě nabízí je však možné riziko porušení zákazu klamat spotřebitele (plynoucí z § 5 ZOS). V momentě, kdy by byl výrobek nabízen a prodáván za cenu prezentovanou jako sleva po příliš dlouhé období, nejednalo by se o slevu, která je chápána jako kratší, časově ohraničené období, během něhož prodávající nabízí výrobek za sníženou/zvýhodněnou cenu.
Autor: Marek Tasch
Smrskflace aneb méně za více
Také jste si v poslední době všimli změn velikosti balení i přesto, že cena zůstává stejná? Já velmi často také ne. Tomu by však mohl být v budoucnu konec. Inspiraci by šlo čerpat z okolních států, a to klidně i od našich sousedů v Rakousku.
Česká obchodní inspekce toto skryté zmenšování výrobků nehlídá. Zaměřuje se primárně na to, zdali obal neklame (tedy množství uvedené na obalu odpovídá skutečnému obsahu). Problémem je neurčitost české právní úpravy. Podle zákona musí být obal celkově co nejmenší, aby i výsledného odpadu bylo co nejméně. Nikde však není specifikováno, co už je považováno za nepřiměřenou velikost. S tím však přichází problém skrytého zdražování.
Skryté zdražování v praxi znamená, že obal výrobku zůstává zachován, ale samotný výrobek se zmenší a cena zůstává stále stejná. Výrobce často spoléhá na to, že si zákazník změny často ani nevšimne, protože větší balení vyvolává dojem většího obsahu. Tento jev se označuje také jako smrskflace.
V ČR se smrskflace objevila v posledních několika letech hned několikrát, a to zejména u čokolád, brambůrků, oplatek a kečupů. Zákazník roky kupující stejné balení tak nevědomky mohl postupně platit více za méně, než si uvědomoval.
Podobné případy jsou však vidět napříč státy v celé Evropě. V Německu na tuto praktiku dlouhodobě upozorňují, francouzští obchodníci v některých případech začali přímo do regálů umisťovat varovné štítky upozorňující na změnu gramáže.
Nejdále je v tomto směru Rakousko, které takový typ označení přímo uzákonilo. Od dubna letošního roku platí v Rakousku nový zákon proti klamavým balením (Anti-Mogelpackungs-Gesetz). Ten ukládá obchodníkům povinnost označit zboží, jehož obsah se při zachování stejné velikosti obalu zmenšil. Výrobek musí být takto označen po dobu 60 dní ode dne prvního nabízení zboží (§ 2). Výrobek takto musí být označen na obalu, popř. musí být označení přítomno na regálu, či v jeho bezprostřední blízkosti. Z povinnosti takto označovat jsou vyjmuti prodejci, kteří nemají více než 5 prodejen, popř. také prodejny pod 400 m2. Z tohoto označení má výjimku také zboží, u něhož toto snížení nezpůsobilo zvýšení ceny za měrnou jednotku o více než 3 %. Za porušení tohoto značení hrozí sankce 2.500 € za výrobek, maximálně však do výše 10.000 €. Při opakovaném porušení se však pokuta může vyšplhat až na 15.000 € (tedy přibližně 365.000 Kč).
Je tedy otázkou, zdali se něco takového v Česku někdy v budoucnu objeví, nebo naše úprava bude i nadále nechávat této problematice volný prostor. Podobná povinnost obchodníkům zatím z ničeho neplyne a v horizontu nejbližších měsíců se změna nechystá. Nezbývá nám prozatím tak nic jiného, než být obezřetní a čas od času kontrolovat balení našich oblíbených produktů.
Autor: Marek Tasch
Průvodce údržbou a úpravami v nájemním bytě: Práva a povinnosti podle zákona
Vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je v českém právním řádu primárně upraven občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“). Jedním z nejčastějších bodů sváru bývá otázka, kdo má hradit opravy v bytě a jaké úpravy si může nájemce dovolit bez souhlasu majitele. Základní rozdělení povinností stanovuje § 2257 OZ, podle kterého pronajímatel udržuje byt a dům ve stavu způsobilém k užívání, zatímco nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Běžná údržba a drobné opravy: Kde leží hranice?
Jelikož občanský zákoník tyto pojmy detailně nedefinuje, odkazuje se v praxi na nařízení vlády č. 308/2015 Sb.. Toto nařízení dělí povinnosti nájemce do tří kategorií:
- Běžná údržba: Rozumí se jí udržování a čištění bytu a jeho vybavení, které se provádí obvykle při užívání. Podle § 2 tohoto nařízení sem spadá zejména malování, opravy omítek, tapetování, čištění podlah, obkladů a zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Patří sem i pravidelné prohlídky a čištění spotřebičů, jako jsou digestoře, sporáky, vodovodní baterie nebo kontrola funkčnosti hlásičů kouře.
- Drobné opravy podle věcného vymezení: § 4 nařízení obsahuje seznam konkrétních oprav, které vždy hradí nájemce bez ohledu na cenu. Jde například o opravy podlahových krytin a výměny prahů, opravy částí dveří a oken (včetně kování, klik a zámků), výměny vypínačů, zásuvek či opravy vodovodních výtoků, sprch a splachovačů.
- Drobné opravy podle finančního limitu: Pokud oprava není uvedena ve věcném seznamu, považuje se za drobnou tehdy, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 1 000 Kč (§ 5 nařízení). Zároveň je stanoven roční limit pro součet nákladů na tyto opravy, který nesmí překročit 100 Kč na m² podlahové plochy bytu za kalendářní rok (§ 6 nařízení).
Úpravy bytu prováděné nájemcem
Pokud má nájemce v úmyslu provést v bytě změnu (např. stavební úpravu), musí se řídit § 2263 OZ. Základním pravidlem je, že nájemce může provádět úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu či domu pouze se souhlasem pronajímatele. Souhlas by měl mít ideálně písemnou formu pro účely dokazování.
Výjimku představují situace, kdy je úprava nezbytná vzhledem ke zdravotnímu postižení nájemce nebo člena jeho domácnosti. Pokud v takovém případě pronajímatel odmítne udělit souhlas bez vážného důvodu, může jej nahradit soud. Důležitým aspektem je ukončení nájmu – podle § 2263 odst. 2 OZ je nájemce povinen při skončení nájmu odstranit provedenou změnu a uvést byt do původního stavu, ledaže se strany dohodnou jinak.
Kdy musí nájemce strpět úpravy pronajímatele?
Povinnost nájemce tolerovat úpravy bytu ze strany majitele řeší § 2259 až § 2262 OZ. Obecně platí, že pronajímatel může provádět úpravy jen se souhlasem nájemce. Souhlas však není nutný v případech, kdy:
- hrozí bytu nebo domu přímo závažná újma (např. havarijní stavy),
- úpravu nařídil orgán veřejné moci (např. stavební úřad z důvodu bezpečnosti),
- se nesníží hodnota bydlení a úpravu lze provést bez většího nepohodlí pro nájemce.
Pokud úprava vyžaduje vyklizení bytu, musí pronajímatel nájemci doručit oznámení alespoň 3 měsíce předem a zavázat se k náhradě účelných nákladů na vyklizení. U krátkodobých úprav (do týdne) stačí oznámení 10 dnů předem.
Oznamování vad a důsledky nečinnosti
Právní úprava v § 2264 a § 2265 OZ klade na nájemce povinnost neprodleně oznámit pronajímateli vadu, kterou má majitel odstranit (tedy ty nad rámec drobné údržby). Nájemce musí zároveň učinit vše pro to, aby se škoda nezvětšovala.
Pokud pronajímatel vadu neodstraní v přiměřené době po oznámení, dává zákon nájemci dvě možnosti:
- Provést opravu sám a požadovat po pronajímateli úhradu nákladů.
- Požadovat slevu z nájemného, ovšem pouze v případě, že vadu oznámil bez zbytečného odkladu.
Pokud by vada představovala hrubé porušení povinností pronajímatele a ten ji přesto neodstranil, má nájemce právo na vypovězení nájmu. Naopak, pokud vadu způsobil sám nájemce, je povinen ji odstranit na vlastní náklady. Pokud tak neučiní, může ji opravit pronajímatel a náklady po nájemci vymáhat.
Autorka: Natálie Drgová
INVESTIČNÍ PODVODY
Jak vydělat více peněz – tuto otázku si někdy položil snad úplně každý. Jedním z prostředků, jak zvýšení našeho příjmu dosáhnout, mohou být i investice. Lákavá nabídka vysokého výnosu? Neopakovatelná příležitost? Do týdne garantovaný výsledek? Pozor! Mohlo by se jednat o podvod.
Investiční podvody v současné době nabývají na popularitě. A to hned v několika formách. První z forem může být reklama. Velice často v této reklamě figuruje nějaká známá osobnost. V realitě samozřejmě tato známá osobnost tuto investiční platformu vůbec nepropaguje, dokonce ji ve většině případů ani nezná, ale podvodník její podobu zneužije ve svůj prospěch (vzhledem ke zlepšování výsledků generativní AI čím dál snadnější a důvěryhodnější způsob). Pokud přeci doporučuje takovéto investice např. prezident, určitě na tom něco bude, což může zvýšit důvěru spotřebitele. Cíl těchto reklam je ve všech případech stejný: vylákat kontaktní údaje spotřebitele.
Druhou formou, či způsobem může být přímý kontakt spotřebitele podvodníkem. Nejčastěji spotřebiteli zavolá údajný investiční poradce, který mu dá nabídku, která se „nedá odmítnout“. Zbohatněte snadno a rychle. Prostřednictvím naší aplikace. Dále to funguje tak, že důvěřivý spotřebitel stáhne požadovanou aplikaci. Ta vyžaduje přihlášení, často propojené s jeho osobním bankovnictvím. Spotřebitel zašle zkušební částku. Ne nějak velikou, co kdyby to nevyšlo – tak aby o moc nepřišel. Nicméně, na této zkušební částce zpravidla spotřebitel něco málo vydělá. A začne v něm hlodat přesvědčení, proč neposlal víc, když je to tak snadné… Podvodníka často i nechává zadávat platby automaticky.
Po několika měsících, kdy nechával ze svého účtu odcházet své peníze zjistí, že jeho peníze mizí, ale žádné zisky nepřicházejí.
Je třeba mít na paměti, že skutečné investiční společnosti chrání soukromí svých klientů a určitě se nechlubí zisky známých osobností. Nikdy po Vás nebudou chtít sdílet své osobní údaje, garantovat jim jakýkoliv nekontrolovatelný vzdálený přístup. Neslibují garantované zisky a upozorňují na případná rizika. Zároveň jsou v ČR také pod přísným dohledem ČNB, která brokery nabízející investiční produkty kontroluje a zároveň je licencuje. Existuje také seznam regulovaných a registrovaných brokerů, který je dostupný na webu ČNB, konkrétně podstránce JERRS. Na tomto seznamu je možné si ověřit, zdali poskytovatel investičních služeb skutečně může na našem trhu tyto služby nabízet.
Absence v tomto seznamu však nemusí automaticky znamenat, že se jedná o podvodníka. Existují zahraniční poskytovatelé, kteří mají licenci z jiné země, ale díky „evropskému pasu“ mohou poskytovat své služby i v České republice. Není tedy nutné hned panikařit, ale v případě nenalezení poskytovatele v seznamu vedeným ČNB není od věci zbystřit a začít prověřovat. Na evropské úrovni (v případě zahraničních brokerů) je pak kontrolním orgánem ESMA.
Autor: Marek Tasch
Podzimní přednášky pro seniory nabídnou praktické rady pro každodenní život
Jak bezpečně nakupovat na internetu, co dělat při zamítnuté reklamaci, jak řešit problémy s dodavateli energií nebo jak poznat internetový podvod? Na září a říjen jsme pro vás připravili sérii devíti bezplatných přednášek, které se zaměří na praktické spotřebitelské otázky a situace z každodenního života.
Přednášky se uskuteční od 3. září do 27. října 2026 v sídle naší brněnské poradny.
Cílem celé série je nabídnout seniorům srozumitelné a praktické informace, které jim mohou pomoci lépe se orientovat ve svých právech, předcházet problémům a vědět, jak postupovat v situaci, kdy už problém nastal.
Během jednotlivých setkání se budeme věnovat například nakupování a reklamacím, dodavatelům energií, smlouvám o dílo, nájemnímu bydlení, spotřebitelským úvěrům nebo stále častějším internetovým a bankovním podvodům.
Na co si dát pozor při nákupech?
3. 9. 2026 | 14:00–15:30
Nakupování na internetu je dnes běžnou součástí života, zároveň se při něm ale můžeme setkat s řadou problémů. Na přednášce se účastníci dozvědí, jak si před nákupem ověřit prodejce, na co si dát pozor při objednávce a jak postupovat v případě, že zboží nedorazí, neodpovídá objednávce nebo nastane jiný problém.
Jak na reklamaci zboží
8. 9. 2026 | 14:00–15:30
Reklamace patří mezi nejčastější spotřebitelská témata. Vysvětlíme si, jak reklamaci správně uplatnit, jaké povinnosti má prodávající a co můžete dělat v případě, že je reklamace zamítnuta nebo není vyřízena včas.
Senioři a energie – jak řešit problémy s dodavateli energií
16. 9. 2026 | 14:00–15:30
Smlouvy na dodávky energií, změna dodavatele nebo nepřehledné vyúčtování mohou přinést řadu otázek. Přednáška nabídne praktické rady, jak při jednání s dodavateli postupovat, jak reklamovat vyúčtování a ve kterých případech se obrátit na Energetický regulační úřad.
Jak zvládnout rekonstrukci aneb problematika smluv o dílo
22. 9. 2026 | 14:00–15:30
Ať už plánujete rekonstrukci bytu nebo si necháváte opravit spotřebič, vyplatí se znát základní pravidla smlouvy o dílo. Zaměříme se na to, co by měla smlouva obsahovat, kdy může zhotovitel požadovat vyšší cenu a jak postupovat, pokud nejste s výsledkem práce spokojeni.
Nekalé obchodní praktiky
1. 10. 2026 | 14:00–15:30
Nátlakový prodej, klamavé nabídky nebo zavádějící informace mohou spotřebitele dostat do nepříjemné situace. Ukážeme si nejčastější nekalé obchodní praktiky, se kterými se dnes můžete setkat, a poradíme, jak na ně reagovat a kde hledat pomoc.
Problematika nájemního bydlení
7. 10. 2026 | 14:00–15:30
Jaká práva a povinnosti mají nájemníci a pronajímatelé? Budeme se věnovat například vyúčtování služeb, drobným opravám v bytě, možnostem zvyšování nájemného nebo vrácení jistoty při skončení nájmu.
Spotřebitelské úvěry, krátkodobé půjčky a exekuce
13. 10. 2026 | 14:00–15:30
Krátkodobé půjčky mohou na první pohled působit jako jednoduché řešení, jejich podmínky ale nemusí být vždy výhodné. Účastníci získají základní přehled o spotřebitelských úvěrech, rizicích půjček s vysokými náklady a možnostech, jak předcházet problémům spojeným s dluhy a exekucemi.
Internetové a bankovní podvody
22. 10. 2026 | 14:00–15:30
Podvodné e-shopy, falešné SMS, telefonáty vydávající se za banku nebo zprávy s nebezpečnými odkazy jsou stále častější. Ukážeme si, podle čeho lze podvod rozpoznat, na co si dát pozor a co dělat v případě, že už jste podvodníkovi poskytli údaje nebo poslali peníze.
Spotřebitel a životní prostředí – zodpovědné nakládání s bioodpadem
27. 10. 2026 | 14:00–15:30
Co je bioodpad, kam patří a jak jej správně třídit? Závěrečná přednáška se zaměří na praktické možnosti, jak s bioodpadem nakládat odpovědněji a jak mohou principy oběhového hospodářství fungovat i v běžném každodenním životě.
Praktické informace
Všechny přednášky se konají v prostorách Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s., Česká 141/31, Brno, 2. patro. V budově je k dispozici výtah.
Vstup na všechny přednášky je zdarma.
Z důvodu omezené kapacity doporučujeme předchozí registraci na telefonu 771 191 191 v pracovní dny od 9:00 do 16:00 nebo e-mailem na poradna@asociace-sos.cz.
Účast je možná i bez předchozí registrace, pokud nebude kapacita v daném termínu již naplněna.
Přijďte si pro praktické informace, které se mohou hodit nejen při řešení konkrétního problému, ale také jako prevence do budoucna.
Jak poznat odpovědného chovatele a nenaletět množírně
Pořízení štěněte nebo kotěte bývá především radostnou životní událostí. Při výběru chovatele se ale vyplatí zachovat obezřetnost. Vedle těch odpovědných totiž stále existují i množírny, ve kterých jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách a bez ohledu na jejich zdravotní stav či pohodu. Důsledky takové koupě mohou být nepříjemné nejen pro samotné zvíře, ale i pro jeho nového majitele.
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, označuje jako množírnu zařízení, včetně bytu, kde jsou psi nebo kočky chováni a rozmnožováni v nevhodných podmínkách způsobujících jejich utrpení a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby (§ 7a odst. 1). Rozhodující přitom není, zda chovatel na prodeji zvířat vydělává. Za množírnu může být považován i chov, jehož hlavním účelem není dosažení zisku.
Prvním varovným signálem bývá neochota umožnit osobní návštěvu místa, kde štěňata nebo koťata vyrůstají. Fotografie zveřejněné v inzerátu ani videohovor nemohou nahradit možnost vidět podmínky chovu na vlastní oči. Zvýšenou opatrnost si zaslouží také situace, kdy prodávající navrhuje předání zvířete na parkovišti, u čerpací stanice nebo na jiném neutrálním místě a odmítá ukázat prostředí, ve kterém bylo zvíře odchováno.
Častým znakem nepoctivých prodejců je také snaha vyvolat pocit naléhavosti. Mohou tvrdit, že jde o poslední štěně z vrhu, že už mají několik dalších zájemců nebo že si pro něj někdo přijede během několika minut. Objevují se i emotivní výroky, například že pokud si štěně nikdo rychle neodveze, bude utraceno, nebo že už si na budoucího majitele zvyklo. Dalším varovným signálem bývá vysvětlení, že matku štěňat není možné ukázat, protože je právě u veterináře nebo se nachází jinde. Není neobvyklé ani ujišťování, že kupní smlouva není potřeba nebo že veterinární dokumentaci prodávající dodá později. Jednotlivé okolnosti samy o sobě nemusí znamenat, že jde o množírnu. Pokud se jich ale objeví více současně, je vhodné koupi důkladně zvážit.
Pozornost je vhodné věnovat také věku nabízeného zvířete. Podle § 7a zákona na ochranu zvířat proti týrání nesmí být štěně od matky odebráno dříve než v padesáti dnech věku. U koťat činí minimální věk pro odběr osmdesát čtyři dnů. Nabídka mladších mláďat představuje nejen zdravotní riziko, ale také porušení zákonných pravidel.
Před převzetím zvířete si nechte předložit veškerou dostupnou dokumentaci. Samozřejmostí by měl být veterinární průkaz nebo pas se záznamy o očkování, odčervení a označení mikročipem. Někteří chovatelé mají ze zákona povinnost předat také informace o původu štěněte, jeho dosavadní péči a další předepsanou dokumentaci. Tato povinnost se vztahuje zejména na podnikatele, osoby chovající zvířata za účelem dosažení zisku a chovatele, kteří mají tři a více fen. Od 1. července 2026 navíc platí povinnost zapisovat psy do Centrální evidence psů. U štěňat se zápis provádí při čipování ještě před jejich předáním novému majiteli. Při koupi je proto vhodné ověřit, zda byl pes do evidence již zapsán a zda údaje odpovídají předávané dokumentaci.
Z pohledu spotřebitelského práva záleží také na tom, od koho zvíře pořizujete. Pokud prodávající prodává zvířata soustavně za účelem dosažení zisku, může být považován za podnikatele, i když se označuje jako soukromá osoba nebo tvrdí, že jde pouze o domácí odchov. Rozhodující je skutečný charakter jeho činnosti. Kupuje-li zvíře fyzická osoba pro svou osobní potřebu, vystupuje jako spotřebitel a mohou se na její vztah s prodávajícím uplatnit pravidla občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele.
Pokud se po převzetí zvířete objeví zdravotní problém, který existoval již v době prodeje, například vrozená vada, dědičné onemocnění nebo dříve probíhající infekce, může se jednat o vadu, za kterou prodávající odpovídá. V takovém případě je vhodné co nejdříve vyhledat veterinárního lékaře, nechat si vystavit odbornou zprávu a uschovat veškerou zdravotní dokumentaci i doklady o vynaložených nákladech. Ty mohou být důležité při uplatňování práv z vadného plnění. Současně je vhodné mít k dispozici kupní smlouvu nebo jiný doklad o nabytí zvířete.
Podezření, že zvíře pochází z množírny nebo že jsou v chovu porušovány předpisy na ochranu zvířat, je však třeba odlišovat od práv z kupní smlouvy. Jedná se o dvě samostatné záležitosti, které mohou probíhat vedle sebe. Zatímco práva z vadného plnění řeší vztah mezi kupujícím a prodávajícím, podezření na nevhodné podmínky chovu nebo týrání zvířat je možné oznámit krajské veterinární správě Státní veterinární správy, případně Policii České republiky, pokud existuje podezření na spáchání trestného činu. Oznámení orgánům veřejné moci přitom nevylučuje možnost současně uplatnit vůči prodávajícímu svá práva z vadného plnění nebo se domáhat náhrady vzniklé škody.
Na co nezapomenout před koupí
- Trvejte na návštěvě místa, kde zvíře vyrůstá.
- Nepodléhejte časovému ani emocionálnímu nátlaku.
- Ověřte věk štěněte nebo kotěte.
- Požadujte veterinární průkaz nebo pas a zkontrolujte očkování, odčervení i označení mikročipem.
- U psů ověřte zápis do Centrální evidence psů.
- Uzavřete písemnou smlouvu a uschovejte veškerou dokumentaci.
Autorka: Ema Linzerová
Problémy se řemeslníkem
Objednali jste si rekonstrukci koupelny, výměnu oken nebo novou kuchyň. Řemeslník dorazil, několik dní pracoval podle plánu, ale po převzetí zálohy se po něm slehla zem. Telefony nezvedá, na zprávy nereaguje a vy si nemáte ani kde uvařit kávu.
Tyto situace bohužel nejsou výjimečné. Ačkoliv si mnoho lidí myslí, že pokud nedrží v ruce podepsanou smlouvu nemohou se ničeho domáhat, realita je jiná. České právo poskytuje objednatelům poměrně silnou ochranu.
V těchto případech vzniká v drtivé většině případů smlouva o dílo, která je upravena v § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Podle § 2586 občanského zákoníku se zhotovitel zavazuje provést určité dílo na svůj náklad a nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Zákon zpravidla nevyžaduje písemnou formu. Smlouva tedy může vzniknou i ústně nebo prostřednictvím e-mailové komunikace, SMS či WhatsApp komunikace. To platí, pokud lze prokázat, že jste se dohodli na rozsahu prací, ceně či způsobu jejího určení a že bylo započato s plněním smlouvy. Pokud jsou tyto podmínky splněny, smlouva existuje, proto je důležité uchovávat si veškerou komunikaci, cenové nabídky a doklady o zaplacení.
Pokud následně práce neprobíhají podle dohody, není vždy nejlepším řešením snažit se co nejrychleji rekonstrukci dokončit pomocí někoho jiného. Vhodnější způsob je dát nejprve původnímu zhotoviteli možnost situaci napravit.
Zašlete mu písemnou výzvu – ideálně doporučeným dopisem nebo datovou schránkou. Ve výzvě stručně popište situaci, upozorněte na konkrétní nedokončené a, co je nejdůležitější, stanovte přiměřenou lhůtu k pokračování či dokončení díla. Takováto výzva může být později významným důkazem, že jste se pokusili spor vyřešit smírně.
Porušením smlouvy není situace, kdy řemeslník jeden den nepřijde na stavbu. K porušení dochází až v momentě, kdy například bez vysvětlení přestane komunikovat, dlouhodobě nedochází nebo je zřejmé, že dílo nedokončí. V takovém případ umožňuje občanský zákoník odstoupit od smlouvy dle § 2593 občanského zákoníku.
Při odstoupení od smlouvy nemusíte platit cenu za celé dílo. Jak vyplývá z § 2610 občanského zákoníku, právo na zaplacení ceny vzniká provedením, tedy dokončením, díla. To znamená, že řemeslník bude mít právo pouze na tu částku která odpovídá míře dokončení díla.
Ve sporech o smlouvách o dílo bývají důkazy naprosto zásadní. Uchovejte si zejména cenové nabídky či objednávku, faktury a doklady o zaplacení záloh, výpisy z bankovního účtu, SMS, e-maily nebo komunikaci přes WhatsApp a v neposlední řadě fotografie z doby před zahájením prací a i v průběhu prací. Pokud bude sporné, jaká část díla byla skutečně provedena nebo zda byly práce provedeny správně, může soud ustanovit znalce.
Pokud nepomůže ani písemná výzva, můžete zaslat ještě předžalobní výzvu podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
V ní zhotovitele upozorníte, že pokud ve stanovené lhůtě nesplní svou povinnost, budete nuceni obrátit se na soud. Předžalobní výzva má význam nejen jako poslední pokus o smírné řešení, ale také z hlediska náhrady nákladů soudního řízení.
Zmizení řemeslníka nemusí znamenat, že jste o své peníze definitivně přišli. Pokud řemeslník přestane komunikovat nebo bezdůvodně opustí zakázku, poskytuje občanský zákoník objednateli řadu prostředků ochrany. Nejdůležitější je jednat včas, vše pečlivě dokumentovat a komunikovat písemně. Právě kvalitní důkazy mohou rozhodnout o tom, zda se vám podaří získat peníze zpět.
Autorka: Natálie Drgová
Vedra na pracovišti: Jaká máte práva a kdy musízaměstnavatel zasáhnout?
Letní vedra jsou v posledních letech stále častější. Vysoké teploty představují riziko pro zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel proto nemůže problém ignorovat a má povinnost dle přijmout dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. přiměřená opatření k ochraně zdraví při práci.
Kolik stupňů je přípustných
Mnoho lidí se domnívá, že zákon stanoví jednu maximální teplotu, kterou nelze na pracovišti překročit. Ve skutečnosti je situace složitější. Posuzuje se nejen teplota vzduchu, ale také vlhkost, proudění vzduchu, sálání tepla nebo fyzická náročnost vykonávané práce. Pro běžnou kancelářskou práci se za přípustné považuje přibližně rozmezí 20 až 27 °C. To ale neznamená, že kancelář s teplotou 27 °C je ideálním pracovním prostředím. Vyšší teplota může zhoršovat soustředění, zvyšovat únavu i chybovost. U fyzicky náročnějších profesí se přípustné hodnoty liší podle energetické náročnosti práce. Proto nelze určit jednu univerzální hranici pro všechna zaměstnání.
Co musí zajistit zaměstnavatel
Zaměstnavatel by měl například zajistit účinné větrání, stínění oken nebo klimatizaci, pokud je to možné. Tam, kde technická opatření nestačí, může být vhodné upravit organizaci práce – zařadit častější přestávky, přesunout fyzicky náročnější činnosti na chladnější část dne nebo střídat zaměstnance. V některých případech vzniká zaměstnancům také nárok na ochranné nápoje. Pitnou vodu musí mít zaměstnanci na pracovišti k dispozici prakticky vždy. V některých případech, pokud jsou vystaveni nevyhovujícím mikroklimatickým podmínkám vzniká zaměstnancům také nárok na ochranné nápoje. Rozdělují se celkem do osmi kategorií podle třídy a druhu práce. Konkrétní specifikace těchto kategorií se dočtete v Části A nařízení vlády č. 361/2007 .
Kdo kontroluje dodržování pravidel
Dodržování těchto povinností kontroluje Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Při kontrolách se zaměřují například na to, zda zaměstnavatel vyhodnotil rizika spojená s vysokými teplotami, přijal odpovídající technická či organizační opatření Pokud zjistí porušení povinností, mohou zaměstnavateli uložit pokutu.
Na co si dát pozor jako zaměstnanec
Pokud je na pracovišti dlouhodobě neúnosné horko, měli by zaměstnanci na situaci upozornit svého nadřízeného a požadovat nápravu. Zároveň by ale neměli podceňovat vlastní odpovědnost. Je důležité dodržovat pitný režim, využívat přestávky, respektovat pokyny zaměstnavatele a používat předepsané ochranné pracovní prostředky, i když mohou být v horkém počasí méně komfortní. Jejich svévolné odložení může zvýšit riziko pracovního úrazu.
Autorka: Amélie Folterová
Spuštění nového oficiálního registru psů od 1. července 2026
Dnem 1. července 2026 se spouští Centrální evidence psů (dále také jen „CEP“), tedy informační systém zřízený na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinárního zákona), jehož správcem a provozovatelem se stává Komora veterinárních lékařů České republiky.
K čemu CEP slouží a jaké povinnosti nově vznikají chovatelům psů a soukromým veterinárním lékařům v souvislosti s jejím spuštěním? Na tuto otázku se zaměříme v našem článku.
Centrální evidence psů
CEP je určena k evidenci některých základních údajů o psovi vyjmenovaných v § 5e odst. 3 veterinárního zákona. Evidence obsahuje tyto údaje o:
1) identifikačním čísle psa nebo čísle tetování psa,
2) pohlaví psa,
3) číslo pasu psa z evidence pasů vedené Komorou veterinárních lékařů České republiky, pokud byl pas vydán,
4) jméně, popřípadě jménech, a příjmení a adrese místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště chovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, nebo obchodní firmy, názvu chovatele psa, a dále čísle telefonu chovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce,
5) adrese místa chovu psa,
6) očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datu provedení tohoto očkování nebo přeočkování.
Do CEP mají ze zákona přístup soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností, chovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do něj v rozsahu údajů vedených o tomto chovateli a jím chovaném psu a orgány veřejné moci v souvislosti s výkonem své působnosti, jako například Policie ČR, Státní veterinární správa vykonávající mimo jiné kontrolní činnost nad zápisy psů či obecní úřady.
Dle vyjádření ministra zemědělství Martina Šebestyána představuje CEP ověřený zdroj informací, které budou užitečné v případě, kdy se pes ztratí, když někdo najde psa nebo když pes někoho zraní. Dále CEP napomáhá boji proti nelegální činnosti při chovu psů, tedy zejména množírnám, které mohou být odhaleny při zápisu podezřele vysokého počtu štěňat.
Existuje řada soukromých databází psů existujících ještě před spuštěním CEP, které však nejsou státní a propojené. Zápis do nich nenahrazuje zápis do CEP. Zároveň ale také platí, že CEP nenahrazuje tzv. pet pas, což je dokument nutný pro možnost vycestování se psem (a dále také s kočkou a fretkou) do zahraničí.
Povinnosti chovatele psa a veterinárních lékařů v souvislosti se zápisem do CEP
Chovatel psa, tedy každý, kdo psa vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o něj starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu (v souladu s definicí chovatele dle § 3 odst. 1, písm. a) veterinárního zákona), odpovídá dle § 5f veterinárního zákona za zápis:
1) psa do informačního systému centrální evidence současně s označením nově narozeného psa elektronickým čipem,
2) údajů o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině,
3) změny chovatele nebo trvalé změny adresy místa chovu psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině
Výše uvedené údaje je povinen zapsat soukromý veterinární lékař, a to ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne označení psa elektronickým čipem, provedení očkování či ode dne oznámení údaje o změně chovatele či trvalé adresy místa chovu soukromému veterinárnímu lékaři chovatelem.
Veterinární lékař je oprávněn účtovat si poplatek za provedení zápisu, neboť se jedná
o administrativní činnost, kterou musí vykonat ve své pracovní době. Cena se může
u jednotlivých veterinárních lékařů lišit.
Ze zákonné úpravy tedy vyplývá, že není nutné psa zapsat do CEP hned dnem
1. července 2026, ale očekává se postupný prvotní zápis psů do CEP podle data povinného očkování proti vzteklině, případně označení nově narozeného psa elektronickým čipem. S ohledem na intervaly vakcinace proti vzteklině se očekává, že bude CEP kompletní do tří let od jejího spuštění.
Sankce za nezajištění zápisu do CEP
V případě, že chovatel nezajistí zápis psa do CEP, může mu být Státní veterinární správou uložena pokuta ve výši až 50 000 Kč, jedná-li se o fyzickou osobu, případně do výše 300 000 Kč, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu.
Podrobné informace můžete nalézt také na webových stránkách Ministerstva zemědělství:
Komory veterinárních lékařů:
a Státní veterinární správy:
Autorka: Adéla Doubková
Letní dovolená má být odpočinek, ne stres. Na co si dát pozor?
Léto je v plném proudu a s ním i čas dovolených, výletů a cestování. Právě v tomto období ale často řešíme vše na poslední chvíli, více spěcháme a snadněji přehlédneme detaily, které nám později mohou zkomplikovat odpočinek.
V článku proto přinášíme praktický přehled toho, na co si dát při plánování i během dovolené pozor, jaké situace řešit včas a jaké triky aktuálně využívají podvodníci.
Ti bývají v letní sezóně mimořádně aktivní. Lidé hledají ubytování, zájezdy nebo výhodné nabídky často pod tlakem času a na dovolené přirozeně trochu polevují v obezřetnosti. Právě toho se podvodníci snaží využít.
PŘED DOVOLENOU
Prvním potenciálním chytákem mohou být podezřele výhodné nabídky. Zvlášť v dnešní době, kdy světem zmítají válečné konflikty, a ceny všeho se mění v podstatě každý měsíc, roste poptávka po levných dovolených. Přesně tohoto využívají i podvodné weby. Až příliš nízká cena? Zpozorněte a ověřte si recenze ubytování, tak i samotné stránky i mimo samotný web nabídky.
Druhým chytákem mohou být falešné e-maily z ubytování, či falešné SMS zprávy. Pokud chcete zaplatit za ubytování až na místě, nereagujte na výzvy se žádostí o platbu předem nebo doplatek rezervace. V případě nejasností kontaktujte nejdřív ubytování samotné, se kterým se na všem potřebném domluvte. Lepší je se zeptat dvakrát, nežli poslat peníze jednou podvodníkovi.
NA DOVOLENÉ
Na samotné dovolené je nejdůležitější chránit si svoji kartu. Buďte obezřetní například v restauraci, kde by si obsluha vyžádala vaši kartu a chtěla ji například odnést mimo váš dohled. Stejně tak opatrně při výběru peněz z bankomatu. Nevybírejte peníze z podezřele vypadajících bankomatů. Během výběru si pohlídejte, zda za Vámi nikdo nestojí, a při zadávání PINu zakryjte klávesnici rukou. Kde je to možné, plaťte bezkontaktně, popř. mobilem.
Druhým tipem je dávat si pozor na veřejné Wi-Fi sítě. Silně doporučuji pečlivě zvážit přihlášení do internetového bankovnictví přes nezabezpečenou veřejnou síť. Pokud je to možné, vyvarovat se mu.
Třetím a posledním tipem je obezřetnost ohledně sociálních sítí. Je krásné sdílet svoje zážitky s ostatními. Čím dál více dnes sociální sítě slouží jako určitý způsob digitální knihovny na uchování vzpomínek. Zároveň ale pozor na sdílení své polohy v reálném čase. Je to v podstatě pozvánka pro zloděje, kterým tímto jasně dáváte najevo, že nejste doma.
PO DOVOLENÉ
Posledním tipem, který lze aplikovat jak na dovolené, tak i po dovolené je kontrolovat pohyby na účtu. Podezřelé platby mohou být signálem, že je něco v nepořádku a dochází ke zneužití Vašich údajů. Pokud máte bankovní aplikaci, zapněte, resp. povolte si v ní notifikace o pohybech na účtu v reálném čase, pomocí kterých budete mít dohled více „v kapse“.
Autor: Marek Tasch
