Sleva 50 % – kdo by odolal? Mozek okamžitě přepne do režimu lovce výhod. Jenže co když byla cena ještě před pár týdny stejná – nebo dokonce nižší? Červené cedulky, přeškrtnuté ceny a velká čísla v nás probouzejí pocit, že právě teď děláme životní nákup. Jenže je ta „původní cena“ opravdu původní? 

Zákonodárce na tento případ myslel a promítl jej do ochranného ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele (dále „ZOS“), který zní následovně: 

„Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával 

a) v době 30 dnů před poskytnutím slevy, 

b) od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo 

c) v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně. 

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.“ 

Co si pod touto informací představit? Informací o slevě ve smyslu uvedeného ustanovení se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Jde tedy nejen o uvedení konkrétního údaje o slevě, např. „-70 %“, „sleva 300,- Kč“, „sleva 15 % na vše“, ale i o všeobecná tvrzení typu „akce“, nebo „Black Friday“. Naopak na tvrzení typu „nejnižší cena“, „naše cena“, „dlouhodobě výhodná cena“, „2+1 zdarma“ se uvedené ustanovení nevztahuje. 

Informace o slevě musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy. Výrobek pak musí být zároveň označen cenou platnou v okamžiku nabídky, a to konečnou cenou, za kterou je výrobek prodáván. Žádné další cenové údaje zde být uvedeny nemusí. Naopak by na spotřebitele mohly působit spíše matoucím dojmem, takže jsou spíše nežádoucí (nikoli však zakázané). Za plnění povinnosti řádně označovat výrobky v souvislosti s poskytováním slev pak odpovídá každý prodávající. 

K možnosti uplatnění –  ust. § 12a ZOS dopadá jak na kamenné provozovny, tak i na internetové obchody. Vztahuje se tak na informování o slevě v podstatě jakýmkoli způsobem (od letáku, přes vývěsní tabuli přímo na prodejně, až po blikající barevné pole na webových stránkách prodejce). 

Výjimka z tohoto označení je pak stanovena ve druhém odstavci stejného, výše uvedeného, ustanovení. Informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou byl nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nemusí být uvedena u výrobků označených „spotřebujte do“ či u výrobků, které nemusí být označeny ani datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti, protože jde o výrobky určené k okamžité spotřebě (lze si pod těmito potravinami představit čerstvé ovoce, zeleninu, pečivo, maso, krájené uzeniny, chlebíčky, zákusky apod.). Pokud nejde o potraviny, musí jít o výrobky, které vykazují podobné vlastnosti jako netrvanlivé potraviny. Typicky může jít o řezané květiny, nebo živé bylinky v květináči, které ale nejsou určeny k dlouhodobému pěstování. 

Při zahájení ani v průběhu akce nemá prodejce povinnost uvádět délku jejího trvání. Délka slevové akce zároveň  není zákonem omezena. Jediný mantinel, který se v tomto případě nabízí je však možné riziko porušení zákazu klamat spotřebitele (plynoucí z § 5 ZOS). V momentě, kdy by byl výrobek nabízen a prodáván za cenu prezentovanou jako sleva po příliš dlouhé období, nejednalo by se o slevu, která je chápána jako kratší, časově ohraničené období, během něhož prodávající nabízí výrobek za sníženou/zvýhodněnou cenu. 

Autor: Marek Tasch