Menu

Potraviny

Nákup potravin distanční smlouvou

Zapříčením koronaviru vzrostlo objednávání si potravin nebo jídla obecně distanční formou, přes internetové e-shopy a mobilní aplikace. Tím dochází k uzavření tzv. distanční smlouvy, která umožňuje uzavřít smluvní vztah, aniž by strany byly současně fyzicky přítomné. Jedná se o známé e-shopy typu Rohlik.cz, Košík.cz, ale také o kamenné řetězce a supermarkety jako Tesco nebo Albert, které nabízející dovoz nákupu až k vám domů. Kromě těchto řetězců můžeme pod nákup touto formou zahrnout i rozvoz pizzy či jídla kurýrem přes různé aplikace, ale také telefonicky přímo z konkrétní restaurace.

Nejčastějším způsobem pro nákup základních potravin, jako běžného nákupu jsou využívány právě výše zmiňovaní obchodníci. Jejich e-shopy či mobilní aplikace jsou velmi intuitivní a zákazníka navedou. Celý proces začíná vybíráním produktů a jeho přidáváním do košíku. Zboží je roztříděno do různých kategorií podle typu a samotné přidávání do košíku je stejné jako v jiných e-shoppech. U každého produktu najdete cenu za kus nebo za kilogram, jeho původ, složení a informace o dodavateli.  Poté je zákazník vyzván, aby vyplnil své iniciály a adresu, kam bude zboží doručeno. Podle prodejce se liší i způsob doručení. Většinou si můžete vybrat, kam kurýr nákup doveze, do kterého patra vynese, anebo kde bude nákup uložen a zde si jej poté spotřebitel vyzvedne. Podle toho se také liší minimální cena nákupu, pro kterou je možné objednávku vytvořit. Nakonec si zákazník vybírá den a čas, kdy bude zboží doručeno nebo k vyzvednutí. Způsobem dopravy, a především časem je také ovlivněna výsledná cena. Ve frekventované časy je cena vyšší, v méně obvyklé časy zase menší.

Nutno podotknout, že tyto řetězce nemají aktuálně rozvoz po celé republice, pouze v okolí velkých měst. Košík s Rohlíkem jsou podobní, snaží se nabízet především farmářské produkty a potraviny lokálních pěstitelů či chovatelů. Oproti tomu Tesco nabízí to, co najdete v kamenných prodejnách. Pokud platíte nákup online kartou stává se, že prodejce zablokuje na kartě částku o něco vyšší. To kvůli ceně např. za kilogram masa, která se může do data odeslání měnit a rozdíl ve výsledné ceně je vám poté vrácen na kartu zpětně.

S nákupem potravin distančně se váží i některé právní aspekty. Například po dokončení objednávky je obchodník povinen neprodleně potvrdit její přijetí. Horší je to v těchto případech s odstupováním od smlouvy. Podle § 1837 spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy v případech, kdy zboží podléhá rychlé zkáze. Zejména tedy potraviny, ale i třeba právě pizza, která je vám dovezena přímo z pece. To stejné platí, pokud si například přes některý z výše uvedených e-shopů neobjednáte jen potraviny, ale i časopisy, noviny, CD a DVD s hudbou nebo filmy či programy. Případně zboží, které je prodáváno v hygienickém obalu a následně spotřebitelem vyňato, například takový zubní kartáček.

Jiné je to s reklamací. Podle § 2161 občanského zákoníku prodávající odpovídá spotřebiteli za to, že zboží nemá vady, a to zejména v době, kdy si spotřebitel věc převzal. Toto ustanovení se váže právě i na potraviny. Prodejci však často ve svých obchodních podmínkách na toto upozorňují. Zároveň jsou ochotni si zboží, které se vám nezdá nebo neodpovídá popisu, vyměnit, případně si ho odvézt a vrátit vám peníze. Proto je potřeba si nákup ihned po dovezení překontrolovat. Pokud již kurýr odjel a Vy zjistíte nedostatky, neváhejte se obrátit přímo na prodejce.

Jan Ponížil

Právní poradce

Označování (nejen) zdravých potravin

Označování (nejen) zdravých potravin

Označování potravin je velmi složitou tematikou potravinového a spotřebitelského práva. Mimo uvedení data spotřeby či výživových údajů je třeba u potravin dbát na uvedení spousty dalších potřebných informací, aby spotřebitel dobře věděl, co si kupuje.

Při nákupu potravin si jako první zpravidla všímáme obalu, jenž je pro nás jako pro spotřebitele základním zdrojem informací o dané potravině. To, co musí být na výrobku uvedeno, upravuje obecně pro všechny členské země evropská legislativa a podrobněji pak jednotlivé národní legislativy.

Z obecného hlediska platí, že informace uváděné na potravinách musí být čitelné, dostatečně srozumitelné, a také musí být uvedeny v jazyce srozumitelném pro zemi, ve které se prodávají.

V žádném případě nesmějí tyto údaje uvádět spotřebitele v omyl. Pod tímto si můžeme představit to, že charakteristika výrobku nesmí slibovat účinky, které daný výrobek nemá. Dále není vhodné, aby bylo na obalu zdůrazněno, že má daná potravina vlastnosti, jimiž se vyznačují všechny podobné potraviny od jiných výrobců, především v případě přítomnosti či nepřítomnosti určitých složek.

Za informace o potravině odpovídá provozovatel podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem se potravina prodává.

Mezi povinné údaje, které musí být na obalu vyznačeny patří: název a složení (včetně množství jednotlivých složek) potraviny, zvýraznění složek způsobujících alergie či nesnášenlivost, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby, podmínky uchování a použití, výživové údaje, země původu, v určitých případech návod pro přípravu a u alkoholických nápojů skutečný obsah alkoholu v procentech.

V lednu 2021 zveřejnila Evropská komise k projednání novou iniciativu týkající se označování potravin, která se zaměřuje na potraviny s výživovými a zdravotními tvrzeními. Jejím cílem je vytvořit tzv. výživové profily o složení potravin, které by mohly omezit propagaci potravin s vysokým obsahem soli, tuku nebo cukru. Navrhuje se například zavedení povinného označování nutričních údajů na přední straně obalu, rozšíření povinnosti uvádět informace o původu na další produkty a revize pravidel vyznačování data spotřeby.

Označování speciálních potravin

Mimo jiné se často na obalech potravin můžeme setkat se štítky označujícími potraviny, které usnadňují nákup spotřebitelům se speciálními požadavky na výživu. Mezi tato označení patří například tzv. „V-Label“. Značka V-Label je mezinárodně uznávaný symbol a označuje produkty vhodné pro vegany a vegetariány.

Pro osoby trpící celiakií je důležité označování bezlepkových potravin, které také upravuje speciální nařízení. V tomto případě se označení liší dle obsahu lepku v dané potravině na „bez lepku“ nebo „s velmi nízkých obsahem lepku“. Správné označení je u těchto výrobků velmi klíčové, protože chyba v označení může kupujícímu způsobit nepříjemné až nebezpečné zdravotní potíže.

Kateřina Kotrlová

Právní poradkyně

Zdroje:

https://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/oznacovani-potravin.aspx?count=20
https://www.komora.cz/legislation/eu-7-21-oznacovani-potravin-a-stanoveni-vyzivovych-profilu-t25-1-2021/
http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/do-brezna-2021-se-efsa-vyjadri-k-oznacovani-na-predni-strane
https://www.szpi.gov.cz/clanek/oznacovani-potravin-z-hlediska-obsahu-lepku.aspx

Bio či NEbio?

Bio či NEbio?

V praxi se při nakupování potravin také často setkáváme s biopotravinami. Často se však stává, že zaměňujeme pojmy „zdravý“ a „bio“. Pod pojmem „bio“ si častěji představíme „lepší“ alternativu něčeho, co bio není. Co si tedy můžeme pod pojmem biopotravina představit a co od ní můžeme očekávat?

Bio potravina je produkt vyprodukovaný v souladu s požadavky platné legislativy pro ekologickou produkci. Jedná se především o ovoce, zeleninu, mléko a mléčné produkty, pečivo, vejce, maso, a podobně. V dnešní době je sortiment biopotravin velmi široký, avšak stále mírně oproti jiným zemím zaostává, některé biopotraviny se k nám stále musí dovážet ze zahraničí.

V České republice je podíl biopotravin oproti celkové spotřebě potravin velmi nízký, pohybuje se okolo 1 %. Povědomí spotřebitelů o bioproduktech totiž není příliš velké. Problémem je také zvýšená cena bioproduktů. Bioprodukty jsou však ve srovnání s těmi „nebio“ mnohem kvalitnější a důvodem vyšší ceny je větší náročnost a nákladnost jejich zpracování.

Typickým příkladem zvýšené ceny je bio drůbeží maso a vejce. Na rozdíl od drůbeže chované v klecích je tato drůbež chována ve volném výběhu a její život je mnohem delší.

Biopotraviny jsou vyráběny bez použití konzervantů, barviv, dochucovadel a nesmí obsahovat chemické látky a geneticky modifikované suroviny. Bio ovoce a zelenina jsou pěstovány v ekologickém zemědělství a nejsou chemicky ošetřovány.

Biopotravina je pro naše tělo zpravidla přirozenější a v určitých případech zdravější. Výzkumy prokázaly, že biopotraviny mají zpravidla lepší výživovou hodnotu, především vyšší obsah vitamínů a minerálních látek. Bio zelenina obsahuje o 50 % méně pesticidů než konvenční zelenina.

A jak je spotřebiteli zaručeno, že kupuje bioprodukt? Pro rozpoznání biopotravin je velmi důležité jejich označení, které musí být v souladu s nařízením Rady Evropy a Komise EU, a také se zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Na obalu produktu označeným jako bio musí být: evropské logo, kód kontrolní organizace, informace o původu surovin a v případě české produkce musí být biopotravina označena českým národním logem. Každý producent biopotravin musí být registrován v Registru podnikatelů, ve kterém si spotřebitel může oprávnění a certifikát daného prodejce ověřit.

Kateřina Kotrlová

Právní poradkyně

Zdroje:

http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/biopotraviny/
https://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/biopotraviny-(bio).aspx

Nakupování aneb jak na to z hlediska práva, ČÁST 2 – ODPOVĚDI NA OTÁZKY POSLUCHAČŮ

V druhé části přednášky zodpovídá Mgr. Ondřej Zelenka ze Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. otázky posluchačů. Celou přednášku můžete sledovat zde

Nakupování aneb jak na to z hlediska práva

Mgr. Ondřej Zelenka přednáší na téma „Spotřebitelské právo a jeho základy“. Celou přednášku si poslechněte zde

Naše průzkumy restaurací a kaváren pokračují…

Letošní průzkumy dopadají zatím dobře. Navštívili jsme některé známé restaurace hlavně v centru Brna, které jsou hojně navštěvované našimi spotřebiteli, zatím jsme se nesetkali s nějakými nešvary, pouze s ochotou, úsměvy, příjemnou obsluhou, což nás potěšilo.

Zaměřili jsme se hlavně na potraviny, zeleninu a ovoce, jejich kvalitu i ceny. Pozornost jsme věnovali také Zelnému rynku, který se už historicky každoročně koná na tzv. „Zelném trhu“ a je pověstný širokým výběrem produktů našich zemědělců i zahrádkářů. Opět se potvrdilo, že zde naši spotřebitelé mohou koupit skutečně zdravé a krásné ovoce i zeleninu, sazenice do zahrádek a další. Ceny jsou docela dostupné a spotřebitel musí zvážit, zda dá přednost slevám v obchodních řetězcích nebo kvalitě a nebo našim domácím výrobkům i výrobkům ze Slovenska.

Na fotografiích, které jsme na svých průzkumech udělali, sami uvidíte, co se zde nabízí.

Prodejci jsou ochotní, příjemní, rádi si popovídají se zákazníky, prostě je radost tam nakupovat. Můžeme jen vřele doporučit!….

Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s

Český rozhlas brno – téma potraviny

Na téma  „Jak si jako spotřebitel ohlídat kvalitu sezónních potravin“ v Českém rozhlase Brno  dne 7.7.2020 v 10.30 hodin hovoří naše předsedkyně GertaMazalová. Poslechnete si zde

Reklamace potravin

Jak se má zákazník zachovat v případě, kdy je výrobek zkažený, prošlý, či plesnivý? Co vše je k reklamaci potřeba? Jaké má spotřebitel možnosti, když obchodník zaujme zamítavý postoj? Kam se obrátit? Co když se po požití části reklamované potraviny bude zákazník potýkat i se zdravotními Obtížemi?  ….Na to se zaměřuje článek, který pro časopis „Váš obchod“ napsala odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, Kateřina Šerfelová.

  1. Jak se má zákazník zachovat v případě, kdy je výrobek zkažený, prošlý, či plesnivý? 

Koupě vadného produktu je jedním z častých problémů spojeným s nákupem potravin. V souvislosti s tím se nám naskýtá otázka, zda lze reklamovat i potraviny? Odpověď zní – ano lze. Ustanovení § 2161 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku týkající se jakosti zboží při jeho převzetí se totiž vztahují i na zakoupené potraviny.  Prodejce tímto ze zákona odpovídá kupujícímu, že při koupi je potravina bezvadná a že si zachová obvyklé vlastnosti po dobu použitelnosti, která musí být uvedena na obale.  Doba použitelnosti je také dobou, po kterou lze potravinu reklamovat.

  • Co vše je k reklamaci potřeba?

Potraviny lze reklamovat u prodejce, u něhož došlo k zakoupení výrobku, případně v jiné provozovně stejného podnikatele (např. v jiném městě). Pro uplatnění reklamace je třeba doložit nákup účtenkou či výpisem účtu, pokud jste v obchodě platili kartou, a také vzít s sebou vadný výrobek.  V rámci reklamace může spotřebitel požadovat výměnu potraviny či odstoupení od smlouvy (tedy vrácení peněz), což jsou v praxi nejběžnější postupy řešení reklamací potravin. Také lze samozřejmě požadovat odstranění vady či slevu z kupní ceny, ale jedná se spíše o ojedinělé případy.  Při reklamaci je prodejce povinen vydat písemné potvrzení o uplatnění reklamace a rozhodnout o výsledku ihned, případně do tří pracovních dnů, jestliže se jedná o komplikovanější případ.

  • Jaké má spotřebitel možnosti, když obchodník zaujme zamítavý postoj? Kam se obrátit?

Pokud prodejce odmítá reklamaci přijmout, má spotřebitel možnost obrátit se na dozorový orgán, kterým je Česká obchodní inspekce. Dále může dát podnět k provedení kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekci v oblasti nezávadnosti potravin živočišného původu. Pokud se jedná o výrobky živočišného původu, je zde možnost kontaktovat Státní veterinární správu. Uvedené orgány mají na zpravidla 30 dnů na provedení kontroly a vydání určitého vyjádření.

  • Co když se po požití části reklamované potraviny bude zákazník potýkat i se zdravotními obtížemi? 

V případě, že je potravina vadná takovým způsobem, že způsobí spotřebiteli zdravotní potíže (např. žaludeční problémy), je třeba navštívit lékaře. Lékař vydá zdravotní zprávu, kde specifikuje, čím přesně byly zdravotní potíže způsobeny. Jestliže k nim došlo v důsledku vadné potraviny, má spotřebitel právo požadovat od prodejce peněžní náhradu způsobené újmy.

Kateřina Šerfelová, odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

REKLAMACE ZKAŽENÝCH POTRAVIN

Jistě jsme se již všichni setkali s tím, že potraviny, které jsme si zakoupili v obchodě, po rozbalení nebyly zrovna v nejlepší kondici. Jak se ale máme zachovat v případě, kdy je výrobek zkažený, prošlý, či plesnivý? Reklamovat!

Z ustanovení § 2161 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která se týkají jakosti při převzetí potravin. Prodejce je tímto zavázaný k tomu, aby jím prodaná věc byla způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo si zachovala obvyklé vlastnosti. Tyto účinky u potravin vyvolává především uvedení doby použitelnosti potraviny uvedené na jejím obalu. Doba použitelnosti je v tomto případě i dobou pro uplatnění reklamace.

Reklamaci uplatníte u prodávajícího, u kterého jste si danou potravinu zakoupili. Pro její uplatnění je nutné předložit účtenku či výpis z účtu, pokud jste v obchodě platili kartou. V rámci reklamace zkažené potraviny, můžete požadovat výměnu za produkt stejného druhu, nebo odstoupení od smlouvy (tedy vrácení peněz), což jsou nejobvyklejší způsob řešení této situace. Samozřejmě je možné žádat i odstranění vady či slevu z kupní věci, jako v případě reklamace jiného zboží, avšak v případě potravin to nebudou často využívané možnosti.

Jakmile podáte reklamaci, prodávající má povinnost Vám vydat v písemné formě potvrzení o uplatnění reklamace a rozhodnout o výsledku ihned případně do tří pracovních dnů, pokud se jedná o komplikovanější případ.

Kromě reklamace můžete také podat podnět Státní veterinární správě, která je dozorovým orgánem v oblasti zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu. Jestliže se jedná o potravinu rostlinného původu, můžete se obrátit na Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Zmíněné orgány mají zpravila 30 dní pro vypracování výsledků kontroly.

 

Michaela Černá

odborná právní poradkyně SOS-A, z.s.

 

Konference o dvojí kvalitě potravin v zemích EU

Ve čtvrtek 5. října 2017 proběhla v prostorách galerie Černá Labuť v Praze zajímavá konference pořádaná organizací Spotřebitelské fórum. Akce nazvaná „Kvalita zboží a potravin: Má český spotřebitel na výběr?“ se věnovala zejména tématu dvojí kvality potravin v zemích Evropské unie, diskutovány byly ale i jiné aktuální otázky spotřebitelského práva, např. vznik nového spotřebitelského kodexu, problematika hromadných žalob, apod.

Za Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. na konferenci jako jeden z řečníků vystoupil vedoucí právník SOS – Asociace Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek, který zde prezentoval naše stanoviska k daným tématům. Ohledně dvojí kvality potravin je postoj naší organizace takový, že tento problém na jedné straně vnímáme velmi citlivě a uvědomujeme si nutnost diskuze na toto téma. Na druhou stranu si uvědomujeme, že otázka regulace dvojí kvality potravin na celoevropské úrovni je velmi složitá. Nesouhlasíme tedy s tím, že diskutovaný problém má jednoduché řešení spočívající např. v okamžitém přijetí evropského nařízení, které zcela zakáže prodávat složením rozdílné potraviny pod stejným označením. Tímto našim názorem se nám podařilo na akci vyvolat zajímavou a podnětnou diskuzi.

V druhé části akce, kterou byla diskuze se zástupci politických stran, jsme prezentovali naše poměrně skeptické stanovisko k nutnosti vzniku nového spotřebitelského kodexu, naopak jsme zdůraznili naléhavost problému smluv uzavřených po telefonu, což podle nás vyžaduje okamžité řešení co nejdříve po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme i možné změny v oblasti mimosoudního řešení sporů. Za politické strany se diskuze aktivně zúčastnili pan Martin Plíšek (TOP 09) a paní Veronika Vrecionová (ODS), zástupci ostatních stran se bohužel z různých důvodů nezúčastnili.

Závěrem opakujeme, že problém dvojí kvality potravin považujeme za závažný a vítáme diskuzi na toto téma, ke které jistě přispěla i uspořádaná konference. Děkujeme organizaci Spotřebitelské fórum za pozvání a těšíme se na další spolupráci.

Tématu dvojí kvality potravin se budeme podrobněji věnovat v dalších článcích.

 

Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek,

Vedoucí právník SOS – Asociace, z.s.