Menu

Potraviny

Shrinkflation – „smrskflace“.

Slovo shrinkflation pochází z anglických slov „shrink“ a „inflation“, což v překladu znamená smršťovat se a inflace – v Česku lze proto narazit také na termín „smrskflace“. V praxi to znamená, že produkty, které jsme byli doposud zvyklí nakupovat v obchodech, přestávají být stejné velikosti a kvality, jako dříve. Jde o nekalou obchodní praktiku, kterou využívají výrobci v době nárůstu inflace. Se záměrem vyhnout se přímému zdražení výrobku, výrobce nepatrně zmenší např. gramáž výrobku, přestože ho zabalí do stejně velkého obalu, jako dříve. Tím sníží výrobní náklady a nemusí produkt zdražovat. Zákazník je tímto nevědomě oklamán s pocitem, že nakupuje stále ten stejný produkt, za stejnou cenu.

Jelikož je psychologicky dokázáno, že zákazník si u známých produktů kromě značky pamatuje především jeho cenu, je pro prodejce nevýhodné ceny zvyšovat. S narůstající inflací však rostou také výrobní náklady, a proto je šetření na kvalitě a velikosti produktů patrně jediná cesta, jak si udržet popularitu mezi zákazníky. Jak již bylo naznačeno, jedná se
o problém především značkových potravin, které si snaží udržet svou přednost před levnějšími náhražkami.

Tato nekalá praktika však nemusí být nutně protiprávní. Pokud totiž výrobce na obalu uvede skutečnou gramáž výrobku, nelze ho prakticky za takový čin postihnout. V mnohých případech, si však výrobci nedávají pozor a zapomenou změnit složení či upravit gramáž na obalu. Pak už jde o nekalou obchodní praktiku, která může být postihnuta správním orgánem.

Se „smrskflací“ se nesetkáváme pouze v obchodech, ale také například v restauracích, kde jsou jídla servírována na menší talíře, aby se porce zdála opticky větší. Restauratéři si tak snaží v době rostoucí inflace udržet zákazníky. Obezřetnost se proto vyplatí na každém místě.

Příkladem z praxe mohou být např. tyčinky jedné známé společnosti, které za poslední léta snížily svou gramáž o 10g,
i další známí výrobci čokolád se dopouští této praktiky. Smrskflace se však nedotýká pouze cukrovinek. Například u alkoholu se často nepatrně snižuje procento alkoholu v objemu, výjimkou nejsou ani kosmetické produkty, u kterých se šetří především na kvalitě.

V případě, kdy máte podezření, že jste narazili na výrobek, který je obětí „smrskflace“, je vhodné o tom informovat Českou obchodní inspekci. Kupujícímu mohou k odhalení pomoci srovnávací internetové stránky. Další možností je volit raději zboží pod značkami supermarketů, jež nabízejí dobrý poměr ceny a kvality, před značkovým zbožím, kterého se „smrskflace“ často dotýká.

Nikol Drozdová
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

Reklamace jídla v restauraci.

Jídlo v restauraci či jiném stravovacím zařízení, se kterým nejsme spokojeni lze reklamovat stejně, jako jsme zvyklí reklamovat například obuv a jiné zboží. V restauraci totiž také uzavíráme kupní smlouvu a pokud nejsme s plněním (jídlem či pitím) spokojeni, neodpovídá našim představám, je přesolené či studené, máme právo se ozvat. Jak tedy postupovat?

Co můžeme reklamovat?
Reklamovat lze cokoliv, co je předmětem smlouvy, kterou v restauraci uzavíráme, především přinesení nápojů a jídla dle jídelního či nápojového lístku. Vady se mohou skrývat v množství, teplotě, vzhledu, postupu přípravy či chuti, může také dojít k záměně pokrmu.

Restaurace je odpovědná za to, že podávané pokrmy i nápoje mají sjednané vlastnosti, a to buď dle jídelního lístku, nebo dle domluvy s obsluhou, byl-li zákazníkem vznesen zvláštní požadavek, například výměna obyčejného pečiva za bezlepkové. Pokud vlastnosti nebyly specifikovány, měly by odpovídat povaze zboží a jeho obvyklým vlastnostem. Pokrmy i nápoje by také měly být podávány v množství výslovně uvedeném v menu, v případě pochybností máme právo obsluhu požádat o přeměření daného množství. To samé platí také o správné teplotě pokrmu, pokud je nám doneseno studené jídlo, máme právo na jeho výměnu či přihřátí, pokud by tím nedošlo ke změně jeho kvality.

Reklamovat můžeme i konečný účet. To, zda výsledná cena odpovídá ceně uvedené v menu, je vždy potřeba zkontrolovat. Účtenka nesmí obsahovat dodatečné zákazníkem neočekávané poplatky.

Také v případě dlouhého čekání můžeme požadovat slevu či od smlouvy odstoupit a odejít, to však neplatí, pokud byla doba přípravy výslovně uvedena v jídelním lístku, nebo pokud jsme byli na dobu čekání upozorněni a tato doba byla dodržena. Čekání musí být přiměřené složitosti objednávky a obsazenosti restaurace.

Jak postupovat?
Vady a nespokojenost je potřeba obsluze oznámit neprodleně a bez zbytečného odkladu. Není vhodné nesprávně připravený pokrm kromě prvotního ochutnání sníst celý. Vždy je třeba jednat slušně a co nejpřesněji popsat, co je v nepořádku. V provozovně vždy musí být přítomen někdo, kdo je odpovědný vyřídit stížnosti zákazníků, pokud s nimi obsluha nejedná spravedlivě či k řešení problému vůbec nepomáhá.

Práva z vadného plnění
Nespokojený zákazník má vždy právo na přiměřenou slevu, nebo na nápravu či přinesení nového pokrmu. Pokud se jedná o opravdu závažný nedostatek, který již nelze ke spokojenosti zákazníka napravit, například příliš dlouhé čekání, i přes upozornění, že zákazník spěchá a je mu slíbeno přednostní vyřízení objednávky ve sjednaném čase, lze odstoupit od smlouvy a odejít bez placení.

Jak vady prokázat?
Spousta nedostatků může být prokázána poměrně jednoduše. Dlouhou dobu čekání můžeme například prokázat dle času zadání objednávky do elektronického systému restaurace, pokud je takový systém v restauraci používán. O kontrolu množství na lze obsluhu také požádat, obsluha je pak povinna daný pokrm či nápoj před zákazníkem přeměřit dle povahy produktu.

Složitější je prokazování vad subjektivní povahy, týkající se například chuti, zde se názory nemusí shodovat. V případě, že jsme přesvědčeni o nedostatku na straně restaurace, můžeme vždy restauraci zanechat negativní recenzi. Lze také podat podnět dozorovému orgánu – České obchodní inspekci, případně Státní zemědělské a potravinářské inspekci.

Co dělat, když nám jídlo doveze kurýr?
Trochu jiná situace nastává, když nám jídlo veze kurýr a objednáváme si ho prostřednictvím provozovatele dovážkových služeb, například přes aplikaci. Při zjištění nedostatků je jídlo totiž zpravidla již zaplacené a při reklamaci je potřeba postupovat jinak.

Většina platforem umožňuje kontaktovat zákaznickou podporu, kde je možné tento problém vyřešit k nejvyšší spokojenosti zákazníka. Prostřednictvím komunikace se zákaznickou podporou je pak potřeba popsat, co reklamujeme, případně zaslat fotografii a podobně. Zpravidla zákazník získá jako omluvu slevu na další nákup, jsou mu vráceny peníze či je náprava sjednána jiným způsobem.

Kateřina Kotrlová
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

Nákup potravin distanční smlouvou

Zapříčením koronaviru vzrostlo objednávání si potravin nebo jídla obecně distanční formou, přes internetové e-shopy a mobilní aplikace. Tím dochází k uzavření tzv. distanční smlouvy, která umožňuje uzavřít smluvní vztah, aniž by strany byly současně fyzicky přítomné. Jedná se o známé e-shopy typu Rohlik.cz, Košík.cz, ale také o kamenné řetězce a supermarkety jako Tesco nebo Albert, které nabízející dovoz nákupu až k vám domů. Kromě těchto řetězců můžeme pod nákup touto formou zahrnout i rozvoz pizzy či jídla kurýrem přes různé aplikace, ale také telefonicky přímo z konkrétní restaurace.

Nejčastějším způsobem pro nákup základních potravin, jako běžného nákupu jsou využívány právě výše zmiňovaní obchodníci. Jejich e-shopy či mobilní aplikace jsou velmi intuitivní a zákazníka navedou. Celý proces začíná vybíráním produktů a jeho přidáváním do košíku. Zboží je roztříděno do různých kategorií podle typu a samotné přidávání do košíku je stejné jako v jiných e-shoppech. U každého produktu najdete cenu za kus nebo za kilogram, jeho původ, složení a informace o dodavateli.  Poté je zákazník vyzván, aby vyplnil své iniciály a adresu, kam bude zboží doručeno. Podle prodejce se liší i způsob doručení. Většinou si můžete vybrat, kam kurýr nákup doveze, do kterého patra vynese, anebo kde bude nákup uložen a zde si jej poté spotřebitel vyzvedne. Podle toho se také liší minimální cena nákupu, pro kterou je možné objednávku vytvořit. Nakonec si zákazník vybírá den a čas, kdy bude zboží doručeno nebo k vyzvednutí. Způsobem dopravy, a především časem je také ovlivněna výsledná cena. Ve frekventované časy je cena vyšší, v méně obvyklé časy zase menší.

Nutno podotknout, že tyto řetězce nemají aktuálně rozvoz po celé republice, pouze v okolí velkých měst. Košík s Rohlíkem jsou podobní, snaží se nabízet především farmářské produkty a potraviny lokálních pěstitelů či chovatelů. Oproti tomu Tesco nabízí to, co najdete v kamenných prodejnách. Pokud platíte nákup online kartou stává se, že prodejce zablokuje na kartě částku o něco vyšší. To kvůli ceně např. za kilogram masa, která se může do data odeslání měnit a rozdíl ve výsledné ceně je vám poté vrácen na kartu zpětně.

S nákupem potravin distančně se váží i některé právní aspekty. Například po dokončení objednávky je obchodník povinen neprodleně potvrdit její přijetí. Horší je to v těchto případech s odstupováním od smlouvy. Podle § 1837 spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy v případech, kdy zboží podléhá rychlé zkáze. Zejména tedy potraviny, ale i třeba právě pizza, která je vám dovezena přímo z pece. To stejné platí, pokud si například přes některý z výše uvedených e-shopů neobjednáte jen potraviny, ale i časopisy, noviny, CD a DVD s hudbou nebo filmy či programy. Případně zboží, které je prodáváno v hygienickém obalu a následně spotřebitelem vyňato, například takový zubní kartáček.

Jiné je to s reklamací. Podle § 2161 občanského zákoníku prodávající odpovídá spotřebiteli za to, že zboží nemá vady, a to zejména v době, kdy si spotřebitel věc převzal. Toto ustanovení se váže právě i na potraviny. Prodejci však často ve svých obchodních podmínkách na toto upozorňují. Zároveň jsou ochotni si zboží, které se vám nezdá nebo neodpovídá popisu, vyměnit, případně si ho odvézt a vrátit vám peníze. Proto je potřeba si nákup ihned po dovezení překontrolovat. Pokud již kurýr odjel a Vy zjistíte nedostatky, neváhejte se obrátit přímo na prodejce.

Jan Ponížil

Právní poradce

Označování (nejen) zdravých potravin

Označování (nejen) zdravých potravin

Označování potravin je velmi složitou tematikou potravinového a spotřebitelského práva. Mimo uvedení data spotřeby či výživových údajů je třeba u potravin dbát na uvedení spousty dalších potřebných informací, aby spotřebitel dobře věděl, co si kupuje.

Při nákupu potravin si jako první zpravidla všímáme obalu, jenž je pro nás jako pro spotřebitele základním zdrojem informací o dané potravině. To, co musí být na výrobku uvedeno, upravuje obecně pro všechny členské země evropská legislativa a podrobněji pak jednotlivé národní legislativy.

Z obecného hlediska platí, že informace uváděné na potravinách musí být čitelné, dostatečně srozumitelné, a také musí být uvedeny v jazyce srozumitelném pro zemi, ve které se prodávají.

V žádném případě nesmějí tyto údaje uvádět spotřebitele v omyl. Pod tímto si můžeme představit to, že charakteristika výrobku nesmí slibovat účinky, které daný výrobek nemá. Dále není vhodné, aby bylo na obalu zdůrazněno, že má daná potravina vlastnosti, jimiž se vyznačují všechny podobné potraviny od jiných výrobců, především v případě přítomnosti či nepřítomnosti určitých složek.

Za informace o potravině odpovídá provozovatel podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem se potravina prodává.

Mezi povinné údaje, které musí být na obalu vyznačeny patří: název a složení (včetně množství jednotlivých složek) potraviny, zvýraznění složek způsobujících alergie či nesnášenlivost, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby, podmínky uchování a použití, výživové údaje, země původu, v určitých případech návod pro přípravu a u alkoholických nápojů skutečný obsah alkoholu v procentech.

V lednu 2021 zveřejnila Evropská komise k projednání novou iniciativu týkající se označování potravin, která se zaměřuje na potraviny s výživovými a zdravotními tvrzeními. Jejím cílem je vytvořit tzv. výživové profily o složení potravin, které by mohly omezit propagaci potravin s vysokým obsahem soli, tuku nebo cukru. Navrhuje se například zavedení povinného označování nutričních údajů na přední straně obalu, rozšíření povinnosti uvádět informace o původu na další produkty a revize pravidel vyznačování data spotřeby.

Označování speciálních potravin

Mimo jiné se často na obalech potravin můžeme setkat se štítky označujícími potraviny, které usnadňují nákup spotřebitelům se speciálními požadavky na výživu. Mezi tato označení patří například tzv. „V-Label“. Značka V-Label je mezinárodně uznávaný symbol a označuje produkty vhodné pro vegany a vegetariány.

Pro osoby trpící celiakií je důležité označování bezlepkových potravin, které také upravuje speciální nařízení. V tomto případě se označení liší dle obsahu lepku v dané potravině na „bez lepku“ nebo „s velmi nízkých obsahem lepku“. Správné označení je u těchto výrobků velmi klíčové, protože chyba v označení může kupujícímu způsobit nepříjemné až nebezpečné zdravotní potíže.

Kateřina Kotrlová

Právní poradkyně

Zdroje:

https://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/oznacovani-potravin.aspx?count=20
https://www.komora.cz/legislation/eu-7-21-oznacovani-potravin-a-stanoveni-vyzivovych-profilu-t25-1-2021/
http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/do-brezna-2021-se-efsa-vyjadri-k-oznacovani-na-predni-strane
https://www.szpi.gov.cz/clanek/oznacovani-potravin-z-hlediska-obsahu-lepku.aspx

Bio či NEbio?

Bio či NEbio?

V praxi se při nakupování potravin také často setkáváme s biopotravinami. Často se však stává, že zaměňujeme pojmy „zdravý“ a „bio“. Pod pojmem „bio“ si častěji představíme „lepší“ alternativu něčeho, co bio není. Co si tedy můžeme pod pojmem biopotravina představit a co od ní můžeme očekávat?

Bio potravina je produkt vyprodukovaný v souladu s požadavky platné legislativy pro ekologickou produkci. Jedná se především o ovoce, zeleninu, mléko a mléčné produkty, pečivo, vejce, maso, a podobně. V dnešní době je sortiment biopotravin velmi široký, avšak stále mírně oproti jiným zemím zaostává, některé biopotraviny se k nám stále musí dovážet ze zahraničí.

V České republice je podíl biopotravin oproti celkové spotřebě potravin velmi nízký, pohybuje se okolo 1 %. Povědomí spotřebitelů o bioproduktech totiž není příliš velké. Problémem je také zvýšená cena bioproduktů. Bioprodukty jsou však ve srovnání s těmi „nebio“ mnohem kvalitnější a důvodem vyšší ceny je větší náročnost a nákladnost jejich zpracování.

Typickým příkladem zvýšené ceny je bio drůbeží maso a vejce. Na rozdíl od drůbeže chované v klecích je tato drůbež chována ve volném výběhu a její život je mnohem delší.

Biopotraviny jsou vyráběny bez použití konzervantů, barviv, dochucovadel a nesmí obsahovat chemické látky a geneticky modifikované suroviny. Bio ovoce a zelenina jsou pěstovány v ekologickém zemědělství a nejsou chemicky ošetřovány.

Biopotravina je pro naše tělo zpravidla přirozenější a v určitých případech zdravější. Výzkumy prokázaly, že biopotraviny mají zpravidla lepší výživovou hodnotu, především vyšší obsah vitamínů a minerálních látek. Bio zelenina obsahuje o 50 % méně pesticidů než konvenční zelenina.

A jak je spotřebiteli zaručeno, že kupuje bioprodukt? Pro rozpoznání biopotravin je velmi důležité jejich označení, které musí být v souladu s nařízením Rady Evropy a Komise EU, a také se zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Na obalu produktu označeným jako bio musí být: evropské logo, kód kontrolní organizace, informace o původu surovin a v případě české produkce musí být biopotravina označena českým národním logem. Každý producent biopotravin musí být registrován v Registru podnikatelů, ve kterém si spotřebitel může oprávnění a certifikát daného prodejce ověřit.

Kateřina Kotrlová

Právní poradkyně

Zdroje:

http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/biopotraviny/
https://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/biopotraviny-(bio).aspx

Nakupování aneb jak na to z hlediska práva, ČÁST 2 – ODPOVĚDI NA OTÁZKY POSLUCHAČŮ

V druhé části přednášky zodpovídá Mgr. Ondřej Zelenka ze Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. otázky posluchačů. Celou přednášku můžete sledovat zde

Nakupování aneb jak na to z hlediska práva

Mgr. Ondřej Zelenka přednáší na téma „Spotřebitelské právo a jeho základy“. Celou přednášku si poslechněte zde

Naše průzkumy restaurací a kaváren pokračují…

Letošní průzkumy dopadají zatím dobře. Navštívili jsme některé známé restaurace hlavně v centru Brna, které jsou hojně navštěvované našimi spotřebiteli, zatím jsme se nesetkali s nějakými nešvary, pouze s ochotou, úsměvy, příjemnou obsluhou, což nás potěšilo.

Zaměřili jsme se hlavně na potraviny, zeleninu a ovoce, jejich kvalitu i ceny. Pozornost jsme věnovali také Zelnému rynku, který se už historicky každoročně koná na tzv. „Zelném trhu“ a je pověstný širokým výběrem produktů našich zemědělců i zahrádkářů. Opět se potvrdilo, že zde naši spotřebitelé mohou koupit skutečně zdravé a krásné ovoce i zeleninu, sazenice do zahrádek a další. Ceny jsou docela dostupné a spotřebitel musí zvážit, zda dá přednost slevám v obchodních řetězcích nebo kvalitě a nebo našim domácím výrobkům i výrobkům ze Slovenska.

Na fotografiích, které jsme na svých průzkumech udělali, sami uvidíte, co se zde nabízí.

Prodejci jsou ochotní, příjemní, rádi si popovídají se zákazníky, prostě je radost tam nakupovat. Můžeme jen vřele doporučit!….

Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s

Český rozhlas brno – téma potraviny

Na téma  „Jak si jako spotřebitel ohlídat kvalitu sezónních potravin“ v Českém rozhlase Brno  dne 7.7.2020 v 10.30 hodin hovoří naše předsedkyně GertaMazalová. Poslechnete si zde

Reklamace potravin

Jak se má zákazník zachovat v případě, kdy je výrobek zkažený, prošlý, či plesnivý? Co vše je k reklamaci potřeba? Jaké má spotřebitel možnosti, když obchodník zaujme zamítavý postoj? Kam se obrátit? Co když se po požití části reklamované potraviny bude zákazník potýkat i se zdravotními Obtížemi?  ….Na to se zaměřuje článek, který pro časopis „Váš obchod“ napsala odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, Kateřina Šerfelová.

  1. Jak se má zákazník zachovat v případě, kdy je výrobek zkažený, prošlý, či plesnivý? 

Koupě vadného produktu je jedním z častých problémů spojeným s nákupem potravin. V souvislosti s tím se nám naskýtá otázka, zda lze reklamovat i potraviny? Odpověď zní – ano lze. Ustanovení § 2161 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku týkající se jakosti zboží při jeho převzetí se totiž vztahují i na zakoupené potraviny.  Prodejce tímto ze zákona odpovídá kupujícímu, že při koupi je potravina bezvadná a že si zachová obvyklé vlastnosti po dobu použitelnosti, která musí být uvedena na obale.  Doba použitelnosti je také dobou, po kterou lze potravinu reklamovat.

  • Co vše je k reklamaci potřeba?

Potraviny lze reklamovat u prodejce, u něhož došlo k zakoupení výrobku, případně v jiné provozovně stejného podnikatele (např. v jiném městě). Pro uplatnění reklamace je třeba doložit nákup účtenkou či výpisem účtu, pokud jste v obchodě platili kartou, a také vzít s sebou vadný výrobek.  V rámci reklamace může spotřebitel požadovat výměnu potraviny či odstoupení od smlouvy (tedy vrácení peněz), což jsou v praxi nejběžnější postupy řešení reklamací potravin. Také lze samozřejmě požadovat odstranění vady či slevu z kupní ceny, ale jedná se spíše o ojedinělé případy.  Při reklamaci je prodejce povinen vydat písemné potvrzení o uplatnění reklamace a rozhodnout o výsledku ihned, případně do tří pracovních dnů, jestliže se jedná o komplikovanější případ.

  • Jaké má spotřebitel možnosti, když obchodník zaujme zamítavý postoj? Kam se obrátit?

Pokud prodejce odmítá reklamaci přijmout, má spotřebitel možnost obrátit se na dozorový orgán, kterým je Česká obchodní inspekce. Dále může dát podnět k provedení kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekci v oblasti nezávadnosti potravin živočišného původu. Pokud se jedná o výrobky živočišného původu, je zde možnost kontaktovat Státní veterinární správu. Uvedené orgány mají na zpravidla 30 dnů na provedení kontroly a vydání určitého vyjádření.

  • Co když se po požití části reklamované potraviny bude zákazník potýkat i se zdravotními obtížemi? 

V případě, že je potravina vadná takovým způsobem, že způsobí spotřebiteli zdravotní potíže (např. žaludeční problémy), je třeba navštívit lékaře. Lékař vydá zdravotní zprávu, kde specifikuje, čím přesně byly zdravotní potíže způsobeny. Jestliže k nim došlo v důsledku vadné potraviny, má spotřebitel právo požadovat od prodejce peněžní náhradu způsobené újmy.

Kateřina Šerfelová, odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.