Potraviny
Jaké údaje musíme nalézt na potravinách?
S ohledem na to, že jsou potraviny součástí našeho každodenního života, které mohou přímo ovlivnit naše zdraví, tak je jak v českém právním řádu, tak i v právním řádu Evropské unie stanovena povinnost výrobcům potravin své potraviny určitým způsobem označit.
Jedním z účelů této právní úpravy je ochrana spotřebitele, kdy by mělo běžnému zákazníkovi být jasno, co za potravinu kupuje, zda je vyrobena z kvalitních surovin a nikoli z náhražek, jak dlouho mu daná potravina má vydržet atd. Důležitým účelem je pak ochrana zdraví, a to především v případech, kdy má spotřebitel alergie nebo ze zdravotních důvodů nařízenou určitou dietu. Takové osoby by tak měly mít možnost se seznámit se složením potravin, aby zjistily, zda neobsahuje daný produkt nějakou pro ně rizikovou surovinu.
Hlavním právním předpisem, který upravuje povinnost označování potravin, je nařízení EU č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Obecně je zde stanoven zákaz uvádění zavádějících informací, a to např. o povaze, vlastností, složení, zemi původu a další. Dále pak zakazuje takové praktiky, kdy se výrobce/dodavatel snaží vyvolat dojem, že je určitá vlastnost produktu jedinečná, přestože se jedná o vlastnost, kterou mají všechny ostatní podobné produkty.
Údaje, které jsou podle tohoto nařízení výrobci/dodavatelé povinni na výrobcích uvádět, jsou:
– název potraviny
– seznam složek
– alergeny
– množství určitých složek nebo skupin složek
– čisté množství (hmotnost či objem) potraviny (bez obalu)
– minimální trvanlivost nebo datum použitelnosti
– zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití
– jméno nebo obchodní název a adresu provozovatele potravinářského podniku
– zemi původu (pokud by její neuvedení mohlo uvést spotřebitele v omyl ohledně
země původu)
– návod k použití v případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné
odpovídajícím způsobem použít
– skutečný obsah alkoholu (u nápojů s obsahem alkoholu větším než 1,2 %)
– výživové údaje
Podle nařízení musí tyto informace být u potravin k dispozici a snadno dostupné, a to především tak, že budou uvedeny přímo na obalu na připojené etiketě. Tyto údaje dále musí být na obalu/etiketě snadno čitelné, dobře viditelné a nesmazatelné a nesmí taky být nijak skryty, přerušeny a zastřeny. Dokonce je v nařízení stanovena i minimální velikost písma, kterou jsou standardně 1,2 mm. U obalů a nádob menších než 80 cm² pak musí písmo mít aspoň 0,8 mm.
Dalším předpisem, který upravuje označování potravin, je zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Jsou zde např. upraveny podmínky, za kterých lze u potravin uvést označení “česká potravina”. Taková potravina musí být složena z českých surovin aspoň ze 75-100 % (záleží na typu potraviny). V případě označení “vyrobeno v České republice” je pak nutné, aby aspoň proběhla výroba potraviny v Česku.
Karel Bělák
Odborný právní poradce
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Jak reklamovat potraviny
Také se Vám už někdy stalo, že jste po rozbalení potraviny zjistili, že není úplně vhodná pro konzumaci, zkažená nebo dokonce plesnivá? Nebojte se, i nevhodnou potravinu lze reklamovat. Prodejce vám totiž odpovídá za jakost, jakou by zboží mělo mít, podle §2161 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Jelikož potraviny podléhají rychlé zkáze, s reklamací neotálejte a dojděte za prodejcem co nejdříve.
Potraviny můžete reklamovat u prodejce, u kterého jste je nakoupili. Musíte ale prokázat, že jste zde zboží opravdu koupili, proto je nejlepší mít s sebou účtenku. Pokud účtenku nemáte a platili jste nákup kartou, postačí vám i výpis z bankovního účtu. Dle §2169 občanského zákoníku můžete po prodejci požadovat náhradu zboží nebo vrácení peněz. To jsou také nejčastější způsoby vyřízení reklamace vzhledem k povaze věci. Nezapomeňte na to, že je prodejce povinen vám vydat potvrzení o uplatnění reklamace.
Pokud ale nechcete řešit nepříjemnosti spojené s reklamací, můžete se jim vyhnout preventivní kontrolou potravin, které kupujete. Především zda není potravina již nahnilá, otlučená (v případě ovoce), jestli není poškozené balení a jaké je na obalu výrobku uvedené datum spotřeby. Pokud by už uběhla doba minimální trvanlivosti potraviny, může ji prodejce stále prodávat, ale musí být řádně označena. Pokud by bylo už po datu spotřeby, takový produkt se nesmí prodávat.
Zároveň pokud máte podezření, že daná prodejna nedodržuje hygienu, špatně uschovává potraviny nebo je nesprávně označuje, můžete podat podnět ke kontrole na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Více informací o způsobu podání najdete na stránkách tohoto správního orgánu.
Julie Opltová
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Poslechněte si rozhovor s paní předsedkyní Gertou Mazalovou
Předsedkyně SOS-Asociace, z.s. Gerta Mazalová mluvila ve studiu Českého rozhlasu Dvojka v pořadu Dva na Dvojce o velice aktuálním tématu – Jak si jako spotřebitelé můžeme ohlídat kvalitu potravin. Celý rozhovor najdete na https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/dvojka/27/2023-04-03 v čase od 10.08 – 10.40.
Poslechněte si rozhovor s Gertou Mazalovou
Předsedkyně SOS – Asociace, z.s. hovoří ve vysílání CNN Prima News o označení másla a výrobků z rostlinných tuků. https://cnn.iprima.cz/rostlinne-maslo-si-lide-pletou-s-klasickym-obaly-jsou-podobne-vyrobci-ale-nic-neporusuji-207307
Jaký je rozdíl mezi biopotravinami a klasickými potravinami?
V obchodech můžeme narazit na celou řadu různorodých potravin pod různým označením, mezi nimiž nalezneme i takzvané biopotraviny. Co ale ve skutečnosti takové označení pro nás, coby spotřebitele, znamená?
Jedná se o potraviny, které jsou vyrobeny z produktů ekologického zemědělství. Takové biopotraviny by měly být šetrnější k přírodě a zdravější pro nás, konzumenty. Neobsahují totiž vysoké množství chemikálií, které se v přírodě přirozeně nevyskytují. Rostliny jsou tak pěstovány v půdě, která se hnojí pouze přírodními hnojivy a nikoliv chemickými. Výrobci bioproduktů a biopotravin se snaží neznečišťovat životní prostředí a chrání tím přírodní zdroje, a to zejména půdu a vodu. Cílem ekologického zemědělství je tak ochrana životního prostředí. Výrobci musí také splňovat přísné podmínky týkajících se zvířat, a to především, aby žila v dobrých podmínkách, měla dostatečný prostor a byla krmena přirozenou stravou.
Jestli se jedná o biopotravinu, která splňuje zákonné požadavky pro přídomek BIO, poznáme zejména podle jejího označení. Biopotravina, byla-li vyprodukovaná v rámci Evropské unie, musí na svém obalu uvádět logo tzv. eurolistu. Dle české legislativy musí mít biopotravina na obalu navíc grafický znak BIO, tzv. biozebru, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“.
Takové označení získávají biopotraviny od kontrolní akreditované organizace, která po udělení označení rovněž dohlíží nad dodržováním zákonných požadavků. Každý subjekt, který podniká v ekologickém zemědělství, je zpravidla minimálně jednou za rok zkontrolován kontrolní organizací. V rámci kontroly se zkontroluje účetní evidence a také prostory, ve kterých se nacházejí zvířata nebo pole či jiné prostory, zda splňují zákonné podmínky.
Pokud potravina nese označení eurolistu a označení biozebry (je-li vyprodukovaná v České republice), jedná se o potravinu, která splňuje přísné podmínky ekologického zemědělství. Biopotraviny sice bývají o něco dražší, ale za vyšší cenou stojí nákladnější a zdlouhavější procesy při výrobě takových potravin. Jedná se o produkty, které jsou šetrnější k přírodě a celkově k životnímu prostředí. Bioprodukty se na rozdíl od běžných produktů zaměřují spíše na kvalitu potravin a nikoliv na jejich kvantitu. Ekologickým hospodářstvím se cílí na udržitelnost celého systému, především aby byly produkovány potraviny o vysoké kvalitě, v přiměřeném množství a šetrným způsobem k životnímu prostředí.
Adéla Corhonová
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů -Asociace, z.s.
Shrinkflation – „smrskflace“.
Slovo shrinkflation pochází z anglických slov „shrink“ a „inflation“, což v překladu znamená smršťovat se a inflace – v Česku lze proto narazit také na termín „smrskflace“. V praxi to znamená, že produkty, které jsme byli doposud zvyklí nakupovat v obchodech, přestávají být stejné velikosti a kvality, jako dříve. Jde o nekalou obchodní praktiku, kterou využívají výrobci v době nárůstu inflace. Se záměrem vyhnout se přímému zdražení výrobku, výrobce nepatrně zmenší např. gramáž výrobku, přestože ho zabalí do stejně velkého obalu, jako dříve. Tím sníží výrobní náklady a nemusí produkt zdražovat. Zákazník je tímto nevědomě oklamán s pocitem, že nakupuje stále ten stejný produkt, za stejnou cenu.
Jelikož je psychologicky dokázáno, že zákazník si u známých produktů kromě značky pamatuje především jeho cenu, je pro prodejce nevýhodné ceny zvyšovat. S narůstající inflací však rostou také výrobní náklady, a proto je šetření na kvalitě a velikosti produktů patrně jediná cesta, jak si udržet popularitu mezi zákazníky. Jak již bylo naznačeno, jedná se
o problém především značkových potravin, které si snaží udržet svou přednost před levnějšími náhražkami.
Tato nekalá praktika však nemusí být nutně protiprávní. Pokud totiž výrobce na obalu uvede skutečnou gramáž výrobku, nelze ho prakticky za takový čin postihnout. V mnohých případech, si však výrobci nedávají pozor a zapomenou změnit složení či upravit gramáž na obalu. Pak už jde o nekalou obchodní praktiku, která může být postihnuta správním orgánem.
Se „smrskflací“ se nesetkáváme pouze v obchodech, ale také například v restauracích, kde jsou jídla servírována na menší talíře, aby se porce zdála opticky větší. Restauratéři si tak snaží v době rostoucí inflace udržet zákazníky. Obezřetnost se proto vyplatí na každém místě.
Příkladem z praxe mohou být např. tyčinky jedné známé společnosti, které za poslední léta snížily svou gramáž o 10g,
i další známí výrobci čokolád se dopouští této praktiky. Smrskflace se však nedotýká pouze cukrovinek. Například u alkoholu se často nepatrně snižuje procento alkoholu v objemu, výjimkou nejsou ani kosmetické produkty, u kterých se šetří především na kvalitě.
V případě, kdy máte podezření, že jste narazili na výrobek, který je obětí „smrskflace“, je vhodné o tom informovat Českou obchodní inspekci. Kupujícímu mohou k odhalení pomoci srovnávací internetové stránky. Další možností je volit raději zboží pod značkami supermarketů, jež nabízejí dobrý poměr ceny a kvality, před značkovým zbožím, kterého se „smrskflace“ často dotýká.
Nikol Drozdová
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Reklamace jídla v restauraci.
Jídlo v restauraci či jiném stravovacím zařízení, se kterým nejsme spokojeni lze reklamovat stejně, jako jsme zvyklí reklamovat například obuv a jiné zboží. V restauraci totiž také uzavíráme kupní smlouvu a pokud nejsme s plněním (jídlem či pitím) spokojeni, neodpovídá našim představám, je přesolené či studené, máme právo se ozvat. Jak tedy postupovat?
Co můžeme reklamovat?
Reklamovat lze cokoliv, co je předmětem smlouvy, kterou v restauraci uzavíráme, především přinesení nápojů a jídla dle jídelního či nápojového lístku. Vady se mohou skrývat v množství, teplotě, vzhledu, postupu přípravy či chuti, může také dojít k záměně pokrmu.
Restaurace je odpovědná za to, že podávané pokrmy i nápoje mají sjednané vlastnosti, a to buď dle jídelního lístku, nebo dle domluvy s obsluhou, byl-li zákazníkem vznesen zvláštní požadavek, například výměna obyčejného pečiva za bezlepkové. Pokud vlastnosti nebyly specifikovány, měly by odpovídat povaze zboží a jeho obvyklým vlastnostem. Pokrmy i nápoje by také měly být podávány v množství výslovně uvedeném v menu, v případě pochybností máme právo obsluhu požádat o přeměření daného množství. To samé platí také o správné teplotě pokrmu, pokud je nám doneseno studené jídlo, máme právo na jeho výměnu či přihřátí, pokud by tím nedošlo ke změně jeho kvality.
Reklamovat můžeme i konečný účet. To, zda výsledná cena odpovídá ceně uvedené v menu, je vždy potřeba zkontrolovat. Účtenka nesmí obsahovat dodatečné zákazníkem neočekávané poplatky.
Také v případě dlouhého čekání můžeme požadovat slevu či od smlouvy odstoupit a odejít, to však neplatí, pokud byla doba přípravy výslovně uvedena v jídelním lístku, nebo pokud jsme byli na dobu čekání upozorněni a tato doba byla dodržena. Čekání musí být přiměřené složitosti objednávky a obsazenosti restaurace.
Jak postupovat?
Vady a nespokojenost je potřeba obsluze oznámit neprodleně a bez zbytečného odkladu. Není vhodné nesprávně připravený pokrm kromě prvotního ochutnání sníst celý. Vždy je třeba jednat slušně a co nejpřesněji popsat, co je v nepořádku. V provozovně vždy musí být přítomen někdo, kdo je odpovědný vyřídit stížnosti zákazníků, pokud s nimi obsluha nejedná spravedlivě či k řešení problému vůbec nepomáhá.
Práva z vadného plnění
Nespokojený zákazník má vždy právo na přiměřenou slevu, nebo na nápravu či přinesení nového pokrmu. Pokud se jedná o opravdu závažný nedostatek, který již nelze ke spokojenosti zákazníka napravit, například příliš dlouhé čekání, i přes upozornění, že zákazník spěchá a je mu slíbeno přednostní vyřízení objednávky ve sjednaném čase, lze odstoupit od smlouvy a odejít bez placení.
Jak vady prokázat?
Spousta nedostatků může být prokázána poměrně jednoduše. Dlouhou dobu čekání můžeme například prokázat dle času zadání objednávky do elektronického systému restaurace, pokud je takový systém v restauraci používán. O kontrolu množství na lze obsluhu také požádat, obsluha je pak povinna daný pokrm či nápoj před zákazníkem přeměřit dle povahy produktu.
Složitější je prokazování vad subjektivní povahy, týkající se například chuti, zde se názory nemusí shodovat. V případě, že jsme přesvědčeni o nedostatku na straně restaurace, můžeme vždy restauraci zanechat negativní recenzi. Lze také podat podnět dozorovému orgánu – České obchodní inspekci, případně Státní zemědělské a potravinářské inspekci.
Co dělat, když nám jídlo doveze kurýr?
Trochu jiná situace nastává, když nám jídlo veze kurýr a objednáváme si ho prostřednictvím provozovatele dovážkových služeb, například přes aplikaci. Při zjištění nedostatků je jídlo totiž zpravidla již zaplacené a při reklamaci je potřeba postupovat jinak.
Většina platforem umožňuje kontaktovat zákaznickou podporu, kde je možné tento problém vyřešit k nejvyšší spokojenosti zákazníka. Prostřednictvím komunikace se zákaznickou podporou je pak potřeba popsat, co reklamujeme, případně zaslat fotografii a podobně. Zpravidla zákazník získá jako omluvu slevu na další nákup, jsou mu vráceny peníze či je náprava sjednána jiným způsobem.
Kateřina Kotrlová
Odborná právní poradkyně,
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Pozvánka na přednášky – Brněnské dny pro seniory (5.9.2022)
Rádi bychom Vás pozvali na další přednášky které se budou konat v rámci Brněnských dnů pro seniory. Přednášky se budou konat:
9.9. – Jak chránit své zdraví
16.9. – Pacient spotřebitel
7.10. – Bezpečné potraviny
14.10. – Kde a jak nakupovat
Přednášky se budou konat na našem brněnském sídle na adrese Mečová 5, Brno 602 00 v budově staré radnice. 3. patro Přihlásit na přednášky se můžete na telefonních číslech 542 210 778 nebo na čísle 542 210 549. Na všechny zájemce se velmi těšíme.
Vaše Sdružení obrany spotřebitelů
Nákup potravin distanční smlouvou
Zapříčením koronaviru vzrostlo objednávání si potravin nebo jídla obecně distanční formou, přes internetové e-shopy a mobilní aplikace. Tím dochází k uzavření tzv. distanční smlouvy, která umožňuje uzavřít smluvní vztah, aniž by strany byly současně fyzicky přítomné. Jedná se o známé e-shopy typu Rohlik.cz, Košík.cz, ale také o kamenné řetězce a supermarkety jako Tesco nebo Albert, které nabízející dovoz nákupu až k vám domů. Kromě těchto řetězců můžeme pod nákup touto formou zahrnout i rozvoz pizzy či jídla kurýrem přes různé aplikace, ale také telefonicky přímo z konkrétní restaurace.
Nejčastějším způsobem pro nákup základních potravin, jako běžného nákupu jsou využívány právě výše zmiňovaní obchodníci. Jejich e-shopy či mobilní aplikace jsou velmi intuitivní a zákazníka navedou. Celý proces začíná vybíráním produktů a jeho přidáváním do košíku. Zboží je roztříděno do různých kategorií podle typu a samotné přidávání do košíku je stejné jako v jiných e-shoppech. U každého produktu najdete cenu za kus nebo za kilogram, jeho původ, složení a informace o dodavateli. Poté je zákazník vyzván, aby vyplnil své iniciály a adresu, kam bude zboží doručeno. Podle prodejce se liší i způsob doručení. Většinou si můžete vybrat, kam kurýr nákup doveze, do kterého patra vynese, anebo kde bude nákup uložen a zde si jej poté spotřebitel vyzvedne. Podle toho se také liší minimální cena nákupu, pro kterou je možné objednávku vytvořit. Nakonec si zákazník vybírá den a čas, kdy bude zboží doručeno nebo k vyzvednutí. Způsobem dopravy, a především časem je také ovlivněna výsledná cena. Ve frekventované časy je cena vyšší, v méně obvyklé časy zase menší.
Nutno podotknout, že tyto řetězce nemají aktuálně rozvoz po celé republice, pouze v okolí velkých měst. Košík s Rohlíkem jsou podobní, snaží se nabízet především farmářské produkty a potraviny lokálních pěstitelů či chovatelů. Oproti tomu Tesco nabízí to, co najdete v kamenných prodejnách. Pokud platíte nákup online kartou stává se, že prodejce zablokuje na kartě částku o něco vyšší. To kvůli ceně např. za kilogram masa, která se může do data odeslání měnit a rozdíl ve výsledné ceně je vám poté vrácen na kartu zpětně.
S nákupem potravin distančně se váží i některé právní aspekty. Například po dokončení objednávky je obchodník povinen neprodleně potvrdit její přijetí. Horší je to v těchto případech s odstupováním od smlouvy. Podle § 1837 spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy v případech, kdy zboží podléhá rychlé zkáze. Zejména tedy potraviny, ale i třeba právě pizza, která je vám dovezena přímo z pece. To stejné platí, pokud si například přes některý z výše uvedených e-shopů neobjednáte jen potraviny, ale i časopisy, noviny, CD a DVD s hudbou nebo filmy či programy. Případně zboží, které je prodáváno v hygienickém obalu a následně spotřebitelem vyňato, například takový zubní kartáček.
Jiné je to s reklamací. Podle § 2161 občanského zákoníku prodávající odpovídá spotřebiteli za to, že zboží nemá vady, a to zejména v době, kdy si spotřebitel věc převzal. Toto ustanovení se váže právě i na potraviny. Prodejci však často ve svých obchodních podmínkách na toto upozorňují. Zároveň jsou ochotni si zboží, které se vám nezdá nebo neodpovídá popisu, vyměnit, případně si ho odvézt a vrátit vám peníze. Proto je potřeba si nákup ihned po dovezení překontrolovat. Pokud již kurýr odjel a Vy zjistíte nedostatky, neváhejte se obrátit přímo na prodejce.
Jan Ponížil
Právní poradce
