Menu

Finance a exekuce

CO DĚLAT V PŘÍPADĚ KRACHU BANKY (SBERBANK)?

Nikomu zřejmě neuniklo dění posledních týdnů. Dopady války na Ukrajině již pocítili také čeští spotřebitelé v souvislosti s krachem největší ruské banky SBERBANK. Zhruba 106 tisíc klientů této banky se tak ocitlo v nečekaných problémech.

Krátce po ruském vpádu na Ukrajinu zavládla mezi klienty Sberbanky panika. Lidé se rozhodli na poslední chvíli vybrat všechny své vklady a zahltili pobočky po celé republice. Došlo také k několika fyzickým útokům vůči zaměstnancům banky, a proto již 25. února došlo k uzavření poboček za účelem zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

V následujících dnech postupně začaly mizet vklady z účtů a přestalo fungovat internetové bankovnictví. Česká národní banka se proto 28. 2. 2022 rozhodla odebrat Sberbank licenci.

Všechny banky mají ze zákona povinnost pojištění pohledávek z vkladů. Toto pojištění v České republice zajišťuje Garanční systém finančního trhu. Všechny vklady fyzických a právnických osob jsou pojištěny až do výše 2 499 500 Kč (resp. 100 000 EUR).

Výplatu tzv. základní náhrady (do výše 2 499 500 Kč) poskytuje Garanční systém, který zasílá všem osobám oprávněným k vyplacení základní náhrady informační dopis, který obsahuje informaci o výši náhrady náležející příslušné oprávněné osobě a také informaci o tom, jak postupovat pro získání náhrady. Tento dopis mimo jiné zahrnuje také informaci o možnosti případné reklamace vypočtené náhrady. Reklamační formulář naleznete na internetových stránkách Garančního systému a po vyplnění ho zašlete ideálně poštou na adresu Garančního systému, popřípadě e-mailem. Pro uplatnění nároku na vyplacení základní náhrady vkladu není nutné nic vyplňovat nebo se hlásit u Garančního systému.

Vyplácením vkladů byla pověřena Komerční banka. Od 9. 3. 2022 je možné si své peníze vyzvednout v hotovosti na uvedených pobočkách KB, jejichž seznam naleznete na stránkách Garančního systému. Pro bezhotovostní způsob vyplacení jsou k dispozici všechny pobočky KB.

Pro vyzvednutí vkladů je potřeba předložit doklad opravňující k vyzvednutí náhrady (občanský průkaz nebo pas) a zvolit si, na jaký účet chcete náhradu vkladu převést, případně, zda chcete náhradu vyplatit v hotovosti. Výplaty náhrad probíhají po dobu tří let od zahájení – tedy do 10. 3. 2025. Nemusíte mít tedy strach, že byste si nestihli své peníze vyzvednout včas.

V případě, že výše zůstatku na účtu klienta v době krachu banky přesáhla částku 2 499 500 Kč, Garanční fond nabízí možnost výplaty tzv. zvýšených náhrad. Tato možnost se však týká pouze fyzických osob, kterým byla taková částka připsána na účet v posledních 3 měsících. Pro vyplacení zvýšené náhrady je třeba s příslušnými doklady doručit žádost Garančního systému do 28. 4. 2022. Celkový limit výplaty u zvýšených náhrad je 5 000 000 Kč (resp. 200 000 EUR).

Klientům, kteří měli ve Sberbank vklady nad 2 499 500 Kč a nemají nárok na zaplacení zvýšené náhrady, nezbývá nic jiného než vyčkat, až bude jmenován likvidátor banky a poté svou pohledávku přihlásit do likvidace banky (popř. insolvenčního řízení). Účelem likvidace je vypořádat majetek banky, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem. Likvidace banky může trvat i déle než rok.

Co se týče hypoték a jiných úvěrů, které měli klienti zřízeny u Sberbank, povinnost splácet úvěry nadále zůstává. Splátky se hradí na příslušný účet banky jako doposud. Po dokončení likvidace Sberbank pak budou tyto závazky převedeny na jinou banku. Důležité je v následujícím období sledovat pokyny likvidátora.

Nikol Drozdová
Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Odstoupení od smlouvy o neúčelovém spotřebitelském úvěru

Odstoupení od smlouvy o neúčelovém spotřebitelském úvěru

Právní zakotvení spotřebitelského úvěru

Obecně je spotřebitelský úvěr zakotven v zákoně o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., který garantoval výhodnější postavení spotřebitele při odstoupení od smlouvy. 

Co spotřebitelský úvěr znamená?

Spotřebitelský úvěr je v zákonně definován, jakožto odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Nutno podotknout, že se jedná o úvěr, který je výhradně poskytován spotřebiteli, to znamená fyzické osobě, která jedná mimo své podnikání.

Výhody a nevýhody neúčelového spotřebitelského úvěru?

Samotný název napovídá, že neúčelový úvěr se neváže na konkrétní věc, tzn. že spotřebitel s daným úvěrem může naložit dle libosti. Věřiteli tedy nemusí dokazovat, na co úvěr využil. Nicméně neúčelový úvěr bývá zpravidla méně výhodný než účelový úvěr a úroková sazba neúčelových spotřebitelských úvěrů se pohybuje okolo 15 % p. a.

Náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru

Zákon o spotřebitelském úvěru stanovuje formální náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouva musí být vždy uzavřena v písemné podobě, nicméně zákonná úprava nestanovuje následek neplatnosti při jeho porušení. Věřitel má povinnost spotřebiteli poskytnout informace stanovené zvlášť pro smlouvu o spotřebitelském úvěru, smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání i smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti překročení.

Smlouva jako taková musí obsahovat informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů (RPSN) nebo konečnou částku, kterou má spotřebitel zaplatit. Pokud by některá z výše zmíněných informací chyběla v písemné formě nebo písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je tzn. “repo sazba“ (základní sazba) uveřejněná ČNB, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud nebyla sjednána nižší zápůjční úroková sazba.  

Mezi povinné informace uváděné v reklamě s číselným údajem o nákladech, jako například celková výše a doba trvání spotřebitelského úvěru a informací trvale přístupných spotřebiteli, zejména se jedná o kontaktní údaje a dobu trvání spotřebitelského úvěru. Zákon též stanoví náležitosti předsmluvních informací, poskytovaných a náležitě vysvětlených prostřednictvím speciálních formulářů, které jsou přílohami zákona o spotřebitelském úvěru a informace poskytované během trvání závazku, příkladem může být částka a datum čerpání spotřebitelského úvěru.

Mohu od smlouvy odstoupit?

Spotřebitel má právo od smlouvy o spotřebitelském úvěru odstoupit bez udání důvodu, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření. Pro odstoupení od smlouvy je zákonem stanovená písemná forma a stanovená lhůta má procesní povahu (tzn. odstoupení od smlouvy stačí odeslat v poslední den lhůty).

Pokud by však smlouva neobsahovala výše zmíněné formální náležitosti smlouvy, lhůta pro odstoupení od smlouvy neskončí dříve než 14 dnů poté, co spotřebitel od věřitele obdrží v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat zhojení dané smlouvy.

Důsledky odstoupení od smlouvy

Odstoupením od smlouvy je spotřebitel povinen věřiteli zaplatit jistinu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení. Spotřebitel má povinnost zaplatit věřiteli úrok ode dne čerpání spotřebitelského úvěru do zaplacení jistiny.  Tento úrok je ve výši věřitelova nároku, který by jinak vznikl, kdyby k odstoupení od dané smlouvy nedošlo. Věřitel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné další plnění, výjimkou je však náhrada nevratných poplatků zaplacených věřitelem orgánu veřejné správy.

Ivana Kloudová

právní poradkyně

Předvánoční půjčky – časopis „Zdraví“

V časopise „Zdraví“ si na straně 18 přečtete rozhovor s naší předsedkyní Gertou Mazalovou na témata, jak je to s půjčkami na vánoční dárky, roozdíly mezi bankovními a nebankovními půjčkami, jak postupovat, když chceme od nevýhodné smlouvy odstoupit, kam se obrátit v případě problémů a hlavně, jak se nezadlužovat zbytečně.

Časopis k náhledu také zde.


SOS-Asociace, z.s.

OMEZENÍ SMLUVNÍCH SANKCÍ V ZÁKONĚ O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU

Přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, jenž nabyl účinnosti dne 1. prosince 2016, došlo k zásadním změnám v oblasti právní regulace poskytování spotřebitelských úvěrů. Velkým přínosem je zejména zvýšení ochrany spotřebitelů za současné harmonizace vnitrostátní a unijní právní úpravy. V tomto článku se zaměříme konkrétně na omezení sankcí ze strany věřitele (poskytovatel úvěru) v případě prodlení dlužníka (spotřebitele) se splácením úvěru.

O spotřebitelském úvěru obecně se můžete dočíst v naší rubrice zabývající se problematikou z oboru financí. Pro účely tohoto článku však postačí vědět, že se jedná o finanční službu (typicky úvěr či peněžitou zápůjčku) poskytovanou spotřebiteli poskytovatelem úvěru na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Spotřebitel žádá o úvěr zpravidla za účelem koupě spotřebního zboží, automobilu, pořízení bytu nebo stavby domu, popřípadě jeho opravy, splacení pohledávek apod. Úvěr pak splácí poskytovateli, ať už bance či nebankovní instituci, v měsíčních splátkách v dohodnutém datu v měsíci. Počet splátek je volitelný a odvíjí se od toho, co nabízí úvěrová společnost, od finančních možností spotřebitele a samozřejmě i výše úvěru.

Nezřídka se však stává, že se spotřebitel dostane se splácením dluhu do prodlení. V takovém případě je věřitel oprávněn požadovat pouze náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení spotřebitele, úroky z prodlení nebo smluvní pokutu. Ta je současně limitována zákonem tak, že nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Omezena je taktéž maximální výše všech uplatněných smluvních pokut, jež nesmí přesáhnout 50 % z celkové výše úvěru, nejvýše však 200.000,- Kč. Celá konstrukce je jakousi reflexí za zažitými tendencemi poskytovatelů spočívajících v účtování smluvní pokuty ve výši téměř celé jistiny i za krátkodobé prodlení spotřebitele. Takto nemalé sankce působily spotřebitelům nemalé obtíže ve splácení svých dluhů. Výše smluvních pokut je tak s novou právní úpravou limitována podobně jako již zmíněné úroky z prodlení, jež se dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nesmí odchýlit od cca osmiprocentní výše.

NOVINKY V ZÁKONĚ O PLATEBNÍM STYKU

Dnem 13. ledna 2018 vstoupil v účinnost zákon č. 370/2017 Sb. o platebním styku, který navazuje na evropskou směrnici o platebních službách PSD2. Tento zákon v oblasti ochrany spotřebitele přinesl řadu novinek, o kterých Vás informuje následující článek. První velkou změnou, kterou tento zákon přinesl, je zákaz účtování poplatků za platbu kartou. Poplatky za platbu kartou jsou evropskými nařízeními regulovány již od roku 2015, kdy mohla být výše poplatku maximálně ve výši nákladů, které platbou kartou vznikly. Proto již přirážku v podobě účtování za platbu kartou většina podnikatelů nepožadovala a poplatky rovnoměrně zahrnula do cen zboží a služeb. Nicméně někteří podnikatelé, jako například malé obchody, restaurace, cestovní kanceláře a benzinové pumpy si poplatek účtovali, a to většinou v rozmezí 0,5 -3 % z ceny.

I když je poplatek za platbu kartou účinností zákona o platebním styku zakázán, máme od spotřebitelů informace, že někteří podnikatelé zákon nerespektují a stále si poplatky účtují. Na co má tedy spotřebitel nárok, pokud je mu poplatek za platbu kartou naúčtován? Ze strany podnikatele se v takovém případě jedná o bezdůvodné obohacení. Dle vyjádření ministerstva financí může spotřebitel požadovat vrácení poplatku buď přímo od podnikatele, dále v rámci mimosoudního řešení spotřebitelských sporů u České obchodní inspekce, nebo se může obrátit na soud. Poslední radou na závěr je, že jestliže se setkáte s takovým poplatkem, tak jej neplaťte, jelikož je neoprávněný.

Další novinkou je rozšíření ochrany u plateb prováděných skrze internet. Jedná se o tzv. silné ověření uživatele, kdy u přihlašování do internetového bankovnictví nebo nakupování přes internet budou zpřísněny postupy ověřování identity uživatele. Uživatel tak bude muset podstoupit tzv. dvoustupňové ověřování, kdy musí vyhovět dvěma ze tří bezpečnostních prvků. Tyto prvky jsou: údaj, který je znám pouze uživateli (heslo, PIN), dále věc, kterou má uživatel ve své moci (platební karta, mobilní telefon) nebo použití biometrických údajů (otisk prstu). Prvky pak musí být na sobě natolik nezávislé, aby prolomení jednoho prvku neovlivnilo spolehlivost prvků ostatních. Silné ověřování uživatele má za cíl zvýšit ochranu online plateb a bude povinné od července roku 2019.

Také vyřizování klientských stížností a reklamací je tímto zákonem pozměněno. Nově se zkracuje doba na vyřízení stížnosti či reklamací z 30 na 15 pracovních dnů, přičemž za výjimečných okolností na straně poskytovatele platebních služeb může dojít k prodloužení této lhůty na 35 dnů. V oblasti ochrany spotřebitele je dále zvýšena transparentnost nákladů a poplatků platebních služeb a dále je omezena spoluúčast klientů v případě neautorizované platby (při odcizení platební karty), a to na 50 EUR z dřívějších 150 EUR.

 

Lucie Kučerová,

Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.

ÚČTENKOVKA

Ve středu 15.11. proběhlo první slosování celostátní účtenkové loterie s příznačným názvem Účtenkovka. Loterie slibuje hodnotné ceny v čele s milionovou odměnou, automobilem nebo více než dvacet tisíc dalších cen. Jak se do Účtenkovky hlásit, jak slosování probíhá, proč byla zavedena a k čemu slouží?

https://pixabay.com/cs/pen%C3%ADze-bankovka-euro-m%C4%9Bna-2943692/

 

Od 1. prosince 2016 začala pro některé podnikatele platit povinnost elektronicky evidovat své tržby. V průběhu roku 2017 a 2018 dopadla či teprve dopadne tato povinnost i na další skupiny podnikatelů a živnostníků. Pro spotřebitele se to pak projeví hlavně v tom, že prodávající je povinen jim vystavit doklad obsahující tzv. kód FIK (fiskální identifikační kód) a BPK (bezpečnostní kód poplatníka). Zároveň je nutné podotknout, že na straně kupujícího však není dána povinnost účtenku převzít. Právě aby Ministerstvo financí podpořilo odebírání účtenek ze strany kupujících a zároveň mohlo snáze kontrolovat, zda podnikatelé plní své povinnosti, zavedlo účtenkovou loterii. V té mohou lidé, kteří zaregistrují platnou účtenku na speciálně vytvořeném webovém portálu nebo v mobilní aplikaci, vyhrát některou ze slibovaných cen. Zároveň, pokud jejich účtenka nebude splňovat zákonem předepsané náležitosti, mohou na podnikatele „upozornit“ finanční úřad. Toliko ve zkratce k důvodům zavedení Účtenkovky.

K tomu, aby mohl každý účtenkovou loterii hrát, je třeba si buď zřídit hráčský účet, na kterém budete registrovat jednotlivé účtenky, nebo je zde možnost i jednorázové registrace účtenky (bez registrace účtu). Na webovém portálu nebo mobilní aplikaci je pak třeba vyplnit příslušné údaje, které je možno vyčíst z účtenky a následně data odeslat, čímž se přihlásíte do samotného slosování. Losování probíhá vždy 15. den v měsíci, přičemž se losují účtenky registrované v uplynulém měsíci. Do slosování se zařazují účtenky registrované nejpozději tři dny předem, tedy 12. dne v měsíci. O výhře jsou účastníci informováni SMS zprávou, e-mailem, případně přímo v hráčském účtu. Vyplacení případné výhry je však následně vázáno na zřízení hráčského účtu.

Na závěr několik základních pravidel loterie:

  • každá účtenka může být zaregistrována pouze jednou
  • každý hráč může registrovat více účtenek
  • od jednoho obchodníka je možno registrovat pouze jednu účtenku denně
  • účtenku po registraci není nutné fyzicky uchovávat

Zájem Čechů o Účtenkovku však zatím nesplnil očekávání Ministerstva financí. Přestože Ministerstvo chce ze svého rozpočtu rozdat ročně na výhrách až 65 milionů korun, prvního slosování se účastnilo asi jen 5 % Čechů, kteří registrovali přes 11 milionů účtenek.

Kristian Grézl,

Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.

Že jste o finančním arbitrovi ještě neslyšeli? To asi nebudete jediní.

Poskytovatel spotřebitelského úvěru si účtuje nedohodnuté úroky? Máte problém s vyplacením stavebního spoření nebo životního pojištění? Anebo podobný problém s finanční institucí? Pokud přemýšlíte, zda se obrátit na soud, Českou obchodní inspekci či na Českou národní banku, vězte, že existuje mnohem jednodušší a efektivnější řešení. Tím je řízení před finančním arbitrem. Finanční arbitr je u nás bohužel velmi opomíjeným institutem ochrany spotřebitele, přestože poskytuje spotřebiteli nejsnazší cestu vyřešení sporů s různými finančními institucemi. Jak už název napovídá, jde o institut mimosoudního řešení sporů týkajících se financí. Jde o rozhodce (arbitra), jehož činnost je upravena přímo zákonem. Jde o zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.

https://pixabay.com/cs/pen%C3%ADze-pen%C3%ADze-tower-mince-euro-2180330/

 

Finanční arbitr je jmenován do funkce vládou na návrh ministra financí na dobu pěti let spolu se svým zástupcem. Aby byl výkon této funkce co nejkvalitnější, musí finanční arbitr i jeho zástupce splňovat podmínky stanovené zákonem, ke kterým mimo plné svéprávnosti, bezúhonnosti a magisterského právního vzdělání patří i pětiletá praxe v oblasti finančního trhu nebo ochrany zájmů spotřebitelů na finančním trhu a dobrá pověst. Arbitr musí stejně jako soudce vykonávat svou funkci nezávisle a nestranně a musí se zdržet všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jeho nepodjatosti. Za výkon své funkce pak arbitr odpovídá vládě, která ho může odvolat.

Stávajícím arbitrem je Mgr. Monika Nedelková, která svou funkci vykonává od listopadu roku 2011, podruhé byla jmenována do funkce v červenci 2016. Jejím zástupcem je Mgr. Lukáš Vacek, MPA. Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti arbitra plní Kancelář finančního arbitra, která je organizační složkou státu, účetní jednotkou a jejíž příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

Finanční arbitr může rozhodovat spory mezi spotřebitelem a

  • poskytovatelem platebních služeb při nabízení a poskytování platebních služeb,
  • vydavatelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
  • věřitelem nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky, či obdobné finanční služby,
  • pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění,
  • osobou provozující směnárenskou činnost při provádění směnárenského obchodu,
  • stavební spořitelnou nebo zprostředkovatelem při nabízení, poskytování nebo zprostředkování stavebního spoření,
  • a jinými subjekty působících na finančním trhu.

I když je sjednána rozhodčí smlouva, není vyloučena pravomoc arbitra. Arbitr se snaží vést spor ke smírnému řešení, smír může být uzavřen kdykoliv i během řízení. Ovšem arbitr nemůže řešit spor, který byl již rozhodnut soudem, finanční arbitrem nebo v rozhodčím řízení, stejně jako spory, které již probíhají před soudem, finančním arbitrem nebo o nichž probíhá rozhodčí řízení.

Řízení před finančním arbitrem

Řízení je zahájeno na návrh spotřebitele (navrhovatelem může být jen spotřebitel). Návrh může být podán písemně, elektronicky i osobně v sídle Kanceláře finančního arbitra. Za návrh se neplatí žádný poplatek, řízení před finančním arbitrem je bezplatné. Každá strana si hradí své náklady, arbitr zároveň však nemůže žádné straně přiznat náhradu nákladů řízení. V řízení před finančním arbitrem není vyžadováno právní zastoupení, arbitr je povinen poskytovat spotřebitelům (navrhovatelům) na jejich žádost pomoc jak při podání návrhu, tak v průběhu řízení, aby mohli účinně a oprávněně uplatňovat své nároky.

Návrh může být podán na formuláři vydaném finančním arbitrem (https://www.finarbitr.cz/cs/reseni-sporu/formulare.html). V návrhu postačí, když spotřebitel vylíčí, v čem instituce, se kterou vede spor, pochybila, kdy a jak se co stalo a v čem spatřuje neplatnost smlouvy či ujednání a jaká škoda mu vznikla. Škoda musí být vyčíslena a doložena. Nezbytným předpokladem pro zahájení řízení před finančním arbitrem je však neúspěšná písemná reklamace pochybení u instituce. Navrhovatel se může domáhat jen toho, čeho se domáhal v této reklamaci.

Arbitr poté rozhoduje spor dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, spravedlivě, nestranně a bez průtahů, na základě zjištěných skutečností. Finanční arbitr může během řízení opakovaně vyzývat obě strany k doplnění vyjádření a podkladů. Až bude mít arbitr za to, že jsou shromážděny všechny podklady potřebné pro vydání rozhodnutí, vyzve strany, aby se s danými podklady seznámily. Poté, co byly shromážděny všechny nezbytné podklady, má arbitr 90 dnů, aby rozhodl.

Proti nálezu může každá ze stran podat námitky, které musí odůvodnit. O námitkách rozhoduje arbitr. Po rozhodnutí o námitkách nabývá rozhodnutí právní moci. Nález arbitra je poté i exekučním titulem. Samozřejmě i u tohoto řízení musí existovat opravný prostředek. Proto lze pravomocné rozhodnutí arbitra o námitkách napadnout žalobou u soudu a zároveň lze požádat o odložení právní moci nebo vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Podáním žaloby se však už budou zvedat náklady na vyřešení sporu.

 

Barbora Mitášová,

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.

Spotřebitelský úvěr na dovolenou?

Předtím, než si odpovíme na tuto otázku, tak si definujme, co to spotřebitelský úvěr je. Definici nalezneme v zákoně o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb, kde je stanoveno, že je to odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Zákon nabyl účinnosti v prosinci 2016 a přinesl v oblasti spotřebitelského úvěru několik novinek. Mezi ně například patří změny v oblasti předčasného splacení úvěru, nebo to, že se zákon již vztahuje i na tzv. mikropůjčky (úvěry do 5000 Kč), které nebyly dříve zákonem regulované.

Úvěr na dovolenou se využívá v případě, kdy chceme uzavřít s cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu, ale nemáme dostatek prostředků na zaplacení ceny zájezdu. Může se jednat jak o tzv. vázaný spotřebitelský úvěr, který uzavíráme za účelem nákupu konkrétního zboží nebo služeb (tedy např. zájezdu), nebo i o běžný spotřebitelský úvěr bez konkrétního účelu. Vzít si na letní dovolenou úvěr ale může přinést i několik úskalí.

Prvním je skutečnost, že z pohledu rozumného hospodaření domácnosti je tento typ úvěru velmi nevhodný. Půjčujeme si totiž peníze na službu, která trvá většinou okolo 14 dnů. Je tedy krátkodobá a po jejím uplynutí už musíme jen splácet úvěr. Dalším problematickým faktorem vázaných úvěrů na dovolenou mohou být vyšší úroky, případně další náklady spojené s úvěrem (různé poplatky, sankce, apod.).

Pokud se rozhodnete pro úvěr na dovolenou, tak doporučujeme zjistit si vaše finanční možnosti (kolik můžete měsíčně splácet), jaké jsou náklady na splácení úvěru (RPSN – roční procentní sazba nákladů, úroky, smluvní pokuty, apod.) a též si přečíst všeobecné obchodní podmínky poskytovatele úvěru. Nicméně, základní rada zní: úvěrům na dovolenou se pokud možno vyhnout.

 

Klíčová slova: spotřebitelský úvěr, cestovní kancelář, dovolená, zájezd

 

Zdeněk Nevřivý,

odborný právní poradce

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

NOVELA ZÁKONA O ROZHODČÍM ŘÍZENÍ

Po dlouhou dobu byly častým tématem médií rozhodčí řízení, v nichž jako strany sporu vystupoval podnikatel na straně žalobce a spotřebitel na straně žalovaného. Problémy se objevovaly stran způsobu, jakým tzv. rozhodčí doložka byla uzavřena či osobami rozhodce, resp. jednostranným určením ze strany podnikatele. Počínaje prvním lednem roku 2017 se však situace novelou zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů značně změnila.

Nejprve však k tomu, co rozhodčí řízení je. Je-li mezi stranami spor, v rámci spotřebitelských smluv šlo nejčastěji o peněžní spory, který se nepodaří vyřešit mimosoudní cestou, zbývá cesta soudní, tedy obrátit se na místně a věcně příslušný soud, který má možnost vydat závazné rozhodnutí, které za určitých podmínek nabude právní moci a je vykonatelné. Alternativou jsou pak právě rozhodčí řízení, kdy se smluvní strany dohodnou, že určité vymezené majetkové spory budou řešeny před rozhodcem namísto soudu. Institut se využívá zejména v obchodních vztazích a mnohdy s sebou nese řadu výhod, jako je možnost určit místo konání jednání, výběr osoby rozhodce, který může být nejlepším z odborníků na dané téma či finanční a zejména časovou stránku sporu. Pravomoc rozhodovat spor se na rozhodce deleguje na základě projevu vůle obou smluvních stran, nejčastěji tzv. rozhodčí doložkou či smlouvou.

V čem však spočívá ona převratná změna zmíněná v odstavci prvním? Na základě zkušeností, resp. problémů, které se vyskytly na úrovni rozhodčích řízení se spotřebitelem, došel zákonodárce k závěru, že spotřebitelské smlouvy by měly být zcela vyloučeny z možnosti delegovat rozhodování sporu na rozhodce. Dle § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, ve znění k 1. 1. 2017 tvoří spotřebitelské smlouvy, spory z titulu výkonu rozhodnutí a incidenční spory výjimku z možnosti dohodnout se, že majetkový spor bude rozhodován před rozhodcem.

Pokud tedy po 1. 1. 2017 podepíšete smlouvu, která obsahuje rozhodčí doložku, není taková doložka platná a spor se i přes dané ujednání musí řešit před místně a věcně příslušným soudem, tj. nejčastěji okresním soudem, v jehož místní působnosti má žalovaný své bydliště.

Zároveň pro vás přetrvávající rozhodčí doložka obsažená ve smlouvách uzavíraných po 1. 1. 2017 může signalizovat skutečnost, že osoba sedící naproti vám, ochotně vám nabízející vlastní pero k podpisu, nemusí mít čisté úmysly, či je minimálně neznalá platné a účinné právní úpravy v České republice, což u podnikatele, který má být profesionálem, není žádoucí.

 

Adam Plajner
odborný právní poradce
SOS – Asociace z.s.

JAK TO TEDY BUDE S TĚMI ÚČTENKAMI PO ZAVEDENÍ EET?

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s. zaznamenalo v některých médiích poněkud nepřesné či zavádějící informace týkající se vydávání účtenek v souvislosti se zavedením tzv. elektronické evidence tržeb (EET), o níž jsme na našem webu již podrobněji informovali. Rozhodli jsme se proto spotřebitele uklidnit a situaci vysvětlit.

Elektronická evidence tržeb je zaváděna pro účely kontroly tržeb poplatníka daně z příjmu fyzických a právnických osob. Jejím účelem tedy není ochrana spotřebitele, ale kontrola zdanění. Zákon č. 112/2016 Sb. o evidenci tržeb proto stanoví poplatníku daně povinnost při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. V § 20 pak tento zákon stanoví náležitosti účtenky, které jsou však zákonem nastaveny právě a jen pro účely evidence tržby. Účtenka dle tohoto zákona proto musí obsahovat např. pořadové číslo účtenky, celkovou částku tržby, nebo označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována. Nemusí však obsahovat označení prodávaného zboží či služby, protože evidována je celková tržba, nikoliv jednotlivé položky.

Naproti tomu zákon o ochraně spotřebitele stanoví v § 16 povinnost podnikateli vydat na žádost spotřebitele doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby a zejména toho, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího. Tento doklad pak kupující obvykle využívá v rámci reklamace k prokázání data koupě konkrétního zboží, od kterého je odvozen počátek jeho záruční doby. Datum koupě však lze prokazovat i jinými způsoby. Vzhledem k tomu, že doklad o koupi, splňující náležitosti podle zákona o ochraně spotřebitele, obsahuje i údaj o zakoupeném zboží či službě a o ceně jednotlivých zakoupených položek, je tento doklad vhodnější k prokázání potřebných údajů při reklamaci zakoupeného zboží či služby než by byla účtenka obsahující pouze údaje podle zákona o EET. Samozřejmě problém nenastává v případech, kdy podnikatel vydává doklady splňující náležitosti jak podle zákona o EET, tak i podle zákona o ochraně spotřebitele.

Média informovala o tom, že zákon o evidenci tržeb a zákon o ochraně spotřebitele stanoví v některých bodech odlišné náležitosti účtenky/dokladu předávaného zákazníkovi. To je skutečně pravda a prodávající musí skutečně splnit povinnosti dle obou zákonů. Není však pravdou, že by to automaticky znamenalo povinnost prodejců vydávat zákazníkovi dvě účtenky. Jak potvrdila tisková zpráva ČOI i informace z Ministerstva průmyslu a obchodu, podnikatel může vydávat jednu účtenku, která bude splňovat náležitosti účtenky a dokladu o koupi dle obou zákonů.

Jen v případě, že prodejce bude vydávat účtenky splňující náležitosti pouze podle zákona o evidenci tržeb (tyto musí vydávat automaticky), musí na žádost spotřebitele vydat též další doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby dle zákona o ochraně spotřebitele a pouze v takovém případě obdrží kupující doklady dva – účtenku dle zákona o evidenci tržeb a doklad o koupi dle zákona o ochraně spotřebitele.

Spotřebitelům tedy doporučujeme vždy si zkontrolovat, zda účtenka, kterou obdrželi při koupi zboží, obsahuje uvedení konkrétního výrobku a jeho ceny (a nikoliv pouze celkovou částku tržby). Pokud ne, doporučujeme spotřebitelům požadovat doklad o koupi splňující náležitosti dle zákona o ochraně spotřebitele!

 

Kontakty:       Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, z.s. tel: 542 210 778