Mikroplasty jsou dnes všude kolem nás – v kosmetice, oblečení, potravinách i pitné vodě. Jsme jimi obklopeni od rána do večera, často aniž bychom si to uvědomovali. Co však přesně mikroplasty jsou? Jak nás ovlivňují? A co může běžný spotřebitel udělat, aby omezil jejich dopad na své zdraví i životní prostředí? 

Za mikroplasty označujeme drobné částice plastu menší než pět milimetrů. Podle charakteru, velikosti a původu je můžeme dále rozdělit na různé typy.^[1] Přestože vědecký výzkum dopadů mikroplastů na lidské zdraví stále pokračuje, již nyní existují důkazy o jejich negativním vlivu nejen na přírodu, ale i na samotné lidské tělo. Mezi nejčastěji detekované typy mikroplastů patří polyethylentereftalát (PET), polypropylen (PP), polyethylen (PE) či polyvinylchlorid (PVC). ^[2] Tyto materiály se objevují nejen v surové i upravené vodě, ale i v předmětech běžné denní spotřeby, jako jsou oděvy, čisticí prostředky, kosmetika nebo obalové materiály. 

Jak je spotřebitel chráněn a co říká nová legislativa? 

Ochrana spotřebitele před škodlivými účinky mikroplastů je v Evropské unii zajištěna prostřednictvím několika legislativních opatření. Základ tvoří nařízení REACH (č. 1907/2006), které reguluje výrobu, dovoz, prodej a používání chemických látek včetně plastových mikročástic.^[3] Významným krokem bylo přijetí nové novelizace v roce 2023, konkrétně nařízení Komise (EU) 2023/2055, které přímo zakazuje uvádění určitých výrobků obsahujících záměrně přidané mikroplasty na trh.^[4] 

Toto nařízení stanovuje, že již nebude možné prodávat smývatelné kosmetické výrobky, jako jsou peelingy a sprchové gely, pokud budou obsahovat přidané mikroplasty. Tento zákaz rozšíří také na nesmývatelnou kosmetiku, například make-up či rtěnky. Zároveň budou zakázány i volné plastové glitry používané například v kosmetice. Výjimky platí pouze pro případy, kde by odstranění mikroplastů technicky znemožnilo funkci výrobku nebo kde jsou použity biologicky odbouratelné polymery. 

Nové legislativní opatření je důležitým krokem k ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Doplňuje je také princip rozšířené odpovědnosti producenta (tzv. EPR – Extended Producer Responsibility), který klade na výrobce povinnost nést odpovědnost za celý životní cyklus produktu, včetně fáze, kdy se výrobek stává odpadem. Výrobci jsou tak motivováni nejen k nahrazení škodlivých látek, ale i k financování systémů sběru, recyklace a ekologického nakládání s odpady. 

Kde mikroplasty v domácnosti najdeme a jak je rozpoznat? 

Mikroplasty se v běžné domácnosti vyskytují zejména v kosmetice, čisticích prostředcích a textilu. Peelingy, zubní pasty, make-upy a sprchové gely často obsahují plastové mikročástice, které při používání odcházejí do odpadních vod a dál do přírody.  

Uvolňování mikroplastů je spojeno také s praním syntetického oblečení, například z polyesteru či nylonu, kdy při každém praní vznikají drobná plastová vlákna. Mikroplasty se vyskytují rovněž v balené vodě a některých potravinách, což znamená, že se mohou dostávat přímo do lidského těla. 

Spotřebitelé mohou mikroplasty v produktech odhalit sledováním složení uvedeného na etiketách. Nejčastějšími složkami signalizujícími přítomnost mikroplastů jsou tedy již výše zmíněné: 

• Polyvinyl chloride (PVC)  

• Polyethylene (PE)  

• Polypropylene (PP)  

• Expandable polystyrene (EPS)  

• Polyurethane (PU)  

Bezpečnější alternativu představují certifikované výrobky označené například evropskou ekoznačkou EU Ecolabel, která garantuje nižší environmentální dopad.^[5] 

Mikroplasty mají významné environmentální dopady: kontaminují vody i půdu, mohou být pozřeny živočichy a vstupovat do potravního řetězce, přenášejí toxické látky a přispívají k degradaci ekosystémů. Navíc představují problém i pro odpadové hospodářství, protože běžné čistírny odpadních vod je nedokáží efektivně odstranit.^[6] 

Co mohou domácnosti udělat pro omezení mikroplastů? 

Každá domácnost může přijmout jednoduchá opatření, která pomohou snížit šíření mikroplastů: 

• vybírat kosmetiku a čisticí prostředky bez mikroplastů a sledovat složení výrobků, 

• preferovat přírodní produkty a certifikované výrobky s označením EU Ecolabel, 

• minimalizovat používání plastových obalů a jednorázových plastových výrobků, 

• prát syntetické oděvy na nižší otáčky a nižší teplotu, používat sáčky nebo filtry na zachytávání mikrovláken^[7], 

• podporovat značky a výrobce, kteří aktivně inovují své produkty směrem k ekologičtějším variantám. 

Mikroplasty představují závažný a často neviditelný problém naší každodenní reality. Díky novým legislativním opatřením a rostoucí odpovědnosti výrobců však máme šanci jejich šíření omezit. Informovaná volba každého spotřebitele přispívá nejen k ochraně vlastního zdraví, ale také k ochraně přírody pro budoucí generace.