Kdy a za jakých podmínek lze odstoupit od kupní smlouvy

Odstoupení od smlouvy je institutem soukromého práva umožňujícím zrušit uzavřenou smlouvu, a to pouze za zákonem stanovených podmínek. Důsledkem odstoupení od smlouvy je, že se na smlouvu hledí, jako by nikdy nevznikla. Z tohoto důvodu jsou si strany povinny vrátit vzájemná plnění, pokud k nim již došlo.

Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním úkonem a je účinné dnem doručení druhé straně, tedy adresátovi. Ideálním způsobem jak oznámit druhé straně, že spotřebitel odstupuje od smlouvy, je zaslat odstoupení od smlouvy doporučeným dopisem s dodejkou do sídla společnosti, či na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy.

Právo odstoupit od smlouvy má spotřebitel ve více případech, za prvé v případě smluv uzavřených distančním způsobem (po telefonu, na internetu, …) nebo mimo prostory obvyklé k podnikání podnikatele (předváděcí akce, oslovení v obchodním domě mimo kamennou prodejnu podnikatele, …). V tomto případě má spotřebitel právo odstoupit od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne převzetí zboží. Ve všech případech odstoupení od smlouvy je nezbytné, aby spotřebitel do čtrnácti dnů odeslal podnikateli zpět zboží, které od něho obdržel. Podnikatel je zase povinen spotřebiteli vrátit všechny přijaté peněžní prostředky, a to ve čtrnácti denní lhůtě po doručení zboží způsobem jakým je obdržel.

Pokud spotřebitel zboží zakoupí v kamenné prodejně, právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu mu nepřísluší. Mnoho prodejců přesto umožňuje vrácení zboží. Protože se nejedná o jejich zákonnou povinnost, nýbrž o dobrou vůli v rámci proklientského přístupu, lhůty pro vrácení zboží se u každého prodejce liší. Spotřebitelům také ve většině případů nebývá vrácena kupní cena, ale mohou si vybrat jiné zboží, případně je jim nabídnuta zákaznická karta, na kterou se výše kupní ceny za vrácené zboží načte a spotřebiteli je umožněno zakoupit v určité lhůtě u prodejce jiné zboží.

Dalším případem, kterým vzniká spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy, je případ, kdy se na výrobku objeví vada. V této situaci je možné odstoupit od smlouvy pouze v případě, kdy se vadný výrobek přestal vyrábět a vada na zboží je neodstranitelná, tedy vadný výrobek není možné opravit. Pokud je zboží vyrobeno z nekvalitního materiálu a je jasné, že každý kus daného zboží bude vykazovat stejné vady, má spotřebitel také právo na vyřešení reklamace vrácením celé kupní ceny. Spotřebitelé tedy mohou při uplatnění práva z vadného plnění, tedy při zahájení reklamace, požadovat vrácení peněz, ovšem ve většině případů nebude reklamace tímto způsobem vyřízena a zboží bude opraveno či vyměněno za jiný bezvadný kus.

Při vyřizování reklamace může dojít ze strany podnikatele k nedodržení zákonem stanovené třicetidenní lhůty, která může být i delší po předchozí domluvě obou stran. V případě, kdy podnikatel nedodrží tuto výše zmíněnou zákonnou lhůtu, je možné z důvodu podstatného porušení smlouvy od kupní smlouvy odstoupit, a to bez ohledu na povahu vady reklamovaného zboží.

S reklamací souvisí i poslední možnost odstoupení od smlouvy. Jedná se o případy, kdy se na výrobku vyskytne větší počet vad. Z Usnesení Nejvyššího soudu České republiky spis. zn. 28 Cdo 1857/2013 ze dne 13. 11. 2013 vyplývá, že se musí jednat o tři stejné vady, případně čtyři různé. V obou případech je možné požadovat vrácení peněz, tedy odstoupení od smlouvy, již v případě, kdy zahajujete třetí, případně čtvrtou reklamaci vadného výrobku.

Bolek Tomšík

Odborný právní poradce Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.

Pokud kupujeme zboží, můžeme se rozhodnout, zda si zboží zakoupíme v kamenné prodejně nebo na internetu. Každé z těchto rozhodnutí s sebou přináší různé právní následky.

V případě, že upřednostňujeme nakupování zboží v kamenných prodejnách, měli bychom být o koupi přesvědčeni a zboží bychom si měli pořádně zkontrolovat. Zboží je často možné si i nechat předvést, pokud to však neodporuje jeho povaze. Po zaplacení kupní ceny nemá totiž prodávající žádnou povinnost vzít zboží zpět, pokud se na něm nevyskytují vady. Mnoho prodejců přesto umožňuje vrácení zboží. Protože se nejedná o jejich zákonnou povinnost, nýbrž o dobrou vůli v rámci proklientského přístupu, lhůty pro vrácení zboží se u každého prodejce liší. Spotřebitelům také ve většině případů nebývá vrácena kupní cena, ale mohou si vybrat jiné zboží, případně je jim nabídnuta zákaznická karta, na kterou se výše kupní ceny za vrácené zboží načte a spotřebiteli je umožněno zakoupit v určité lhůtě u prodejce jiné zboží.

Na rozdíl od koupě v obchodě, koupě přes internet skrývá určité výhody. Tou největší je právě lhůta 14 dní pro odstoupení od smlouvy od převzetí zboží, a to i bez udání důvodu. Tento časový úsek nahrazuje spotřebiteli možnost prohlédnutí zboží v obchodě. Existuje ale okruh předmětů, na něž se odstoupení od kupní smlouvy nevztahuje, převážně zboží podléhající rychlé zkáze nebo například služby sjednané ke konkrétnímu časovému okamžiku. První den lhůty začíná běžet dnem převzetí zboží a odstoupit je možno nejpozději 14. den. Není tedy třeba, aby odstoupení od smlouvy bylo čtrnáctý den doručeno, stačí, když je v tento den pošlete. Pokud poslední den lhůty připadá na sobotu, neděli nebo svátek, považuje se za poslední den lhůty pracovní den nejblíže následující.

Čtrnácti denní lhůtu pro odstoupení do smlouvy nalezneme kromě smluv uzavřených distančním způsobem také u smluv uzavíraných mimo obchodní prostory. Jedná se především o případy podomního prodeje, různé přihlášky k aukcím energií apod. Nespadá sem však prodej na vánočních trzích, zelných trzích ani na výstavištích. Zde zákonodárce myslí na okamžiky, kdy je spotřebitel přesvědčen třeba i pomocí nátlaku k uzavření smlouvy, nemá dostatek času na její pročtení nebo může být obětí klamavých praktik.  

Pokud máme tedy zboží koupeno, dalším časovým úsekem, který je pro nás významným, je zákonné ručení za vady, nepřesně označováno jako záruka. Podnikatel má ze zákona povinnost odpovídat za skryté vady po dobu 2 let od převzetí zboží. Jestliže se na zboží objeví vada, je možné výrobek u prodejce reklamovat. Prodejce má na vyřízení reklamace 30 dní, přičemž nedodržení této lhůty je považováno za podstatné porušení smlouvy, které spotřebiteli zakládá právo od smlouvy odstoupit. Pokud konec této lhůty dopadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, lhůta prodejci k vyřízení reklamace končí až následující pracovní den. Dvou letá doba pro uplatnění práva z vadného plnění se prodlužuje o dobu, ve které je zboží dáno prodejci k reklamaci. V případě uznané reklamace je jednou z možností jejího vyřízení výměna vadného kusu zboží za nový. Bohužel, dle současné právní úpravy, zákonné ručení za vady po dobu dvou let stále běží od okamžiku zakoupení prvního vadného kusu a nikoli od dodání vyměněného zboží.

Martina Valášková

Odborná právní poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.