Koupě zboží
Pokuty řetězcům za slevy klesly. Stále ale chybují
Česká obchodní inspekce rozdala v závěru minulého roku největším obchodním řetězcům za porušení pravidel slev a porušování zákona na ochranu spotřebitele pouhé čtyři pokuty dohromady za 1,7 milionu korun. Největší pokutu tentokrát musel zaplatit Lidl.
Za poslední loňské čtvrtletí inspekce uložila Lidlu pokutu jeden milion korun. Albert zaplatí 600 tisíc, Globus sto tisíc a Kaufland pouhých deset tisíc korun.
„Ve čtvrtém čtvrtletí nebylo vydáno žádné pravomocné rozhodnutí o uložení sankce společnostem Billa, Penny Market ani Tesco Stores,“ upřesnil pro Novinky Michael Maxa, zástupce ústředního ředitele inspekce.
Pokuty byly výrazně nižší než ve třetím čtvrtletí, kdy jich padlo celkem šestnáct za skoro devět milionů korun. Nejvyšší sankce tehdy dostala Billa, přes pět milionů korun.
Pravomocné pokuty se týkají pochybení, kterých se řetězce dopustily většinou začátkem loňského roku nebo i předloni. Mezitím probíhají různá odvolání, jejichž doba projednávání také mohla nižší bilanci pokut ovlivnit. Inspekce nižší pokuty blíže nekomentovala.
Například Lidl loni v únoru v Břeclavi chyboval, když nabízel například dětské pyžamo se slevou 61 procent a menším písmem ji vysvětloval jako „cenové srovnání s loňským modelem“. Stejně postupoval u řady dalších výrobků. V Brně zase slevu 50 korun odvozoval vůči ceně aktuálně zveřejněné na e-shopu.
V Česku přitom již tři roky platí zákon, podle kterého mají prodejci u slev uvádět nejnižší cenu platnou za posledních třicet dnů a z této ceny počítat procentuální slevu.
| Pravomocně uložené sankce obchodním řetězcům ve 4. čtvrtletí 2025 | ||
| Řetězec | Počet pokut | Součet pokut v Kč |
| Lidl | 1 | 1 000 000 |
| Albert | 1 | 600 000 |
| Globus | 1 | 100 000 |
| Kaufland | 1 | 10 000 |
| Celkový součet | 4 | 1 710 000 |
| Zdroj: ČOI |
Albert v Olomouci zase u výrobku Milka Choco Brownie lákal na slevu 30 procent, s prodejní cenou 44 korun a údajně původní cenou 62,90 koruny. Z evidence ale inspekce zjistila, že nejnižší cena, za kterou jej obchod v době třiceti dnů před poskytnutím slevy nabízel, činila 37,90 korun. Prakticky tak výrobek zdražil.
Lidská chyba?
To, že se podobné chyby nebo triky stále dějí, ukázal případ ze začátku tohoto roku v Bille. Ta lákala na sušenky zlevněné vůči „dřívější ceně“, ale přitom podle správného porovnání naopak cenu navýšila.
„V rámci úpravy cen po Novém roce byl systém chybně nastaven členem týmu nákupního oddělení. Technická chyba, která způsobila chybný výpočet ceny, byla ihned po zjištění odstraněna. Všem zákazníkům se za tuto situaci omlouváme,“ sdělila Novinkám mluvčí Billy Dana Bratánková.
Podle experta na marketing a obchod Roberta Le Veneura nelze lidskou chybu vyloučit, je ale podle něj málo pravděpodobná. „Cenotvorbu i tisk štítků většinou hlídají počítačové algoritmy a programy,“ konstatoval.
Advokát a předseda Sdružení obrany spotřebitelů Ondřej Zelenka pak poznamenal, že by byl opatrný s interpretací, že nízké pokuty automaticky znamenají výrazné zlepšení chování obchodních řetězců.
„Spíše se nabízí kombinace několika faktorů. Velké řetězce dnes mají velmi propracované procesy a silné právní zázemí, které jim umožňuje jednak chybám předcházet, jednak se efektivně bránit v řízeních s obchodní inspekcí – ať už rozporováním skutkového stavu, nebo procesními námitkami,“ uvedl Zelenka.
Ze zmíněného pravidla třicet dní platí určité výjimky, jednak pro rychle se kazící zboží, jednak pro označení typu „naše cena“, což dává obchodům prostor manévrovat.
„Zároveň nelze vyloučit ani vliv samotné kontrolní činnosti. Kapacity inspekce jsou omezené a kontrolní strategie se může v jednotlivých obdobích posouvat, například směrem k menším subjektům nebo k jiným typům porušení, která nejsou mediálně tak viditelná. To se pak projeví i ve statistice pravomocných pokut,“ dodal Zelenka.
Také podle něj zdůvodnění pochybení supermarketů „lidskou chybou“ pokulhává. „U velkých řetězců s centralizovaným řízením cen je nepravděpodobné, že by šlo výhradně o ojedinělá selhání jednotlivců. Spíše se pohybujeme na hraně nastavení interních procesů a motivací, kde je riziko porušení zákona kalkulováno jako relativně nízké v porovnání s potenciálním obchodním přínosem,“ dodal Zelenka.
Zástupci spotřebitelských organizací často zmiňují, že velké řetězce v Česku mají miliardové tržby a zisky ve výši stovek milionů až jednotek miliard korun. I maximální hranice pokuty od inspekce, což je pět milionů korun, tak pro ně není citelná.
Smysl by proto mohlo mít zpřísnění postihů. „Například ve Francii lze manažery za nepoctivou cenotvorbu odsoudit až na dva roky do vězení. V Rakousku je možné žalovat konkrétní manažery. Ve Francii a Rakousku jsou také mnohem větší pokuty, v Rakousku až do výše čtyř procent obratu. V Německu je možné obchodníka za nepoctivé slevy snadno žalovat,“ popsal Le Veneur.
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-pokuty-retezcum-za-slevy-klesly-stale-ale-chybuji-40558120
Jakmile skončí jedna sleva, začne další. Zvykáme si na to, že platit původní cenu je chyba, říkají experti
Maraton slev nekončí ani letos. Po období Black Friday, trvajícím nejméně od začátku listopadu, a následných předvánočních akcích přicházejí novoroční výprodeje. „Šňůra výhodných cen“ přitom podle expertů bude pokračovat i v dalších týdnech a měsících.
„Jakmile odezní jedna sezonní vlna, okamžitě ji nahradí další. Valentýn, Mezinárodní den žen, Velikonoce, Den matek či letní výprodeje,“ shrnuje advokát a předseda Sdružení obrany spotřebitelů Ondřej Zelenka.
Jednotlivé fáze slev se tak prakticky slévají v jeden dlouhý, nepřerušovaný celek. „Hovořit o tom, kdy tento nápor skončí, je dnes spíše iluzorní,“ myslí si Zelenka. Prodejci se podle něj snaží období bez akčních nabídek už naprosto minimalizovat.
Slevy tak přestávají být výjimkou a začínají být běžnou součástí tvorby cen. „Nákup ve slevě se stává standardem. Spotřebitel má pocit, že platit plnou cenu je chyba, nikoli běžný stav,“ míní Zelenka.
Směřujeme tak ke stavu, jejž za poslední roky známe ze supermarketů – že některé produkty se prodávají převážně ve slevách, míní manažer serveru Zboží.cz Vojtěch Poleno. „A většina uživatelů si na to zvyká a na slevu prostě čeká,“ zdůrazňuje.
Důsledkem ale může být takzvaná slevová únava. Tedy stav, kdy lidé začínají být ke zvýhodněným nabídkám imunní, ignorují je nebo k nim přistupují s nedůvěrou.
„Opakované používání výrazů jako ‚poslední šance‘ nebo ‚časově omezená nabídka‘, které se opakují víceméně pořád, může u části zákazníků vyvolat i odpor ke konkrétním značkám,“ varuje Zelenka.
Podle dalších expertů vyloženě k averzi dojít nemusí, lidé se tak ale spíše učí, že některé produkty zkrátka nemá smysl kupovat za plnou cenu, když jsou každou chvíli ve slevě. Jako příklad Poleno uvádí Coca-Colu, jež se prodává v podstatě jen v akci.
Postupně tak ztrácí svůj význam i zmíněný Black Friday, který loni místo jednoho dne v roce trval prakticky celý listopad a plynule na něj navázaly další výprodeje. „Pokud je dlouhý několik týdnů a navíc se jeho intenzita prakticky neliší od vánočních akcí, ztrácí svou jedinečnost,“ je přesvědčen Zelenka.
Spotřebitelé tak přestávají věřit, že by jednotlivé slevy byly skutečně výjimečné a že právě „teď“ nakoupí výhodněji než jindy.
Bez slev ztrácíme zájem
Plná cena už podle Zelenky funguje spíš jako referenční číslo, od kterého se odvíjí cena po slevě, než jako částka, za niž by se zboží reálně prodávalo.
S tím souhlasí i psycholožka se specializací na reklamu Romana Mazalová, která původní cenu považuje už jen za jakousi kotvu. Zároveň se podle ní slevy stávají de facto podmínkou pro to, aby zákazník měl o zboží vůbec zájem.
„Představte si, že v obchodě uvidíte dvě stejné pánvičky. Na jedné bude cena 2500 korun, cenovka bude přeškrtnutá a nová cena bude 800 korun. Vedle bude viset úplně stejná pánvička a bude tam pouze cena 800 korun. Je mnohem větší pravděpodobnost, že sáhnete po té akční,“ popisuje. Lidé podle ní totiž budou věřit, že tak kupují kvalitu za výhodnou cenu, a ne „jen“ levnou pánev.
Zboží mimo slevu se tak v extrémním případě může stát neprodejným. Jako příklad Mazalová uvádí pokus amerického obchodního domu, který se rozhodl se slevami skončit a místo nich nastavil trvale nízké ceny.
„Výsledek byl katastrofa. Tržby se propadly o třetinu a lidé tam přestali chodit,“ popisuje psycholožka. Zákazníkům podle ní jednoduše chyběl pocit, že vyhráli a získali něco víc, než na co měli nárok.
„Češi slevy a akce milují a myslím si, že je budou vyhledávat i v budoucnu a budou jimi motivováni k většině svých nákupů,“ shrnuje Poleno.
Mazalová navíc připomíná, že bez ohledu na zahlcenost výhodnými nabídkami nakupujeme stále více než ochotně: „Podle Asociace pro elektronickou komerci Češi jen za poslední listopadový týden utratili okolo 8,5 miliardy korun, což je oproti loňsku nárůst asi o osm procent.“
Podle psycholožky nicméně přestáváme mít přehled o tom, jakou má co skutečně hodnotu. „Když se mě dnes zeptáte, kolik stojí kostka másla, upřímně vám odpovím, že netuším. Jeden den jsem ji viděla za 39 korun a druhý den za 89 korun. Kolik má stát? Nevím,“ zamýšlí se.
Vojtěch Poleno tudíž doporučuje, aby si zákazníci ceny na internetu vždy porovnali. „Aby poznali, zda je daná nabídka skutečně příznivá,“ zdůvodňuje.
Dozvuk zlatého čtvrtletí
Přelom roku je podle expertů pro obchodníky a majitele e-shopů jedním z nejdůležitějších období v roce.
Přímo poslední čtvrtletí se v marketingu dokonce označuje jako „zlatý kvartál“, anglicky Golden Quarter. „Je to období, které bývá nejrušnějším obdobím roku, co se týče nákupů, a generuje největší část ročních příjmů,“ popisuje Mazalová s tím, že prodejci se na něj často připravují dlouho dopředu, ať už zásobami zboží, nebo různými reklamními strategiemi.
Psycholožka také upozorňuje na zajímavý rozdíl v tom, co nás motivuje k nákupům před Vánoci a co po nich. „Zatímco v listopadu a prosinci nás k utrácení žene adrenalin, stres a snaha obdarovat druhé, v lednu nastupuje úplně jiný motor,“ říká Mazalová. Řada spotřebitelů si podle ní právě v této chvíli řekne, že teď je konečně čas na ně.
„A chceme si koupit něco sami pro sebe, protože už jsme utratili tolik, že je to stejně jedno. Spousta lidí se v tomto období ani nedívá na účet,“ dodává.
„A chceme si koupit něco sami pro sebe, protože už jsme utratili tolik, že je to stejně jedno. Spousta lidí se v tomto období ani nedívá na účet,“ dodává.
Stručně
Neustálé slevy neskončí podle expertů ani v lednu a plynule na ně navážou další akce.
Zvýhodněné ceny začínají být pro spotřebitele standardem, na který si zvykli.
Zákazníci tak mohou vůči cenovým nabídkám začít být imunní, protože je přestávají považovat za „něco výjimečného“.
Zároveň čím dál tím více platí, že beze slev je některé zboží neprodejné.
Příběhy spotřebitelů – PODVODNÁ SMLOUVA
Dne 27.11.2025 se na naši poradnu obrátila paní Jana K. (73let), kdy do naší kanceláře dorazila s hromadou papírů a zoufalým hlasem, že musí zaplatit třicet tisíc korun za něco, co nikdy nechtěla, že ji nezbyde ani na chleba, natož na vánoční dárky.
Náš poradce po bedlivém zkoumání situace zjistil, že se jedná o velmi častý případ, se kterými se v našich poradnách setkáváme. Paní Jana K. se o víkendu zúčastnila předváděcí akce na nové elektrospotřebiče do kuchyně, na kterou ji přišla pozvánka. Doufala, že se zde inspiruje na vánoční dárky pro rodinu. O pauze jí byl nabídnut oběd zdarma za podepsání formuláře. To ještě netušila, že podepisuje smlouvu na nákup chytrého kuchyňského robota v ceně 29 900Kč.
Po prvotním zkoumání dokumentů bylo jasné, že firma, která pořádala akci, použila klasický trik – předložila smlouvu, kterou paní Nováková podepsala v dobré víře, aniž by si byla vědoma jejích skutečných důsledků.
Paní Jana K. naštěstí dorazila včas. Poradce pro ni sepsal odstoupení od smlouvy a vysvětlil jí, že jako spotřebitelka má právo odstoupit od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory do 14 dnů. Následně všechny potřebné dokumenty odeslal doporučeně na adresu firmy a zároveň podal stížnost na Českou obchodní inspekci. Aby se předešlo případnému vymáhání, připravil i odpověď pro případ, že by firma její odstoupení odmítla.
Firma naštěstí přijala odstoupení bez protestů – paní Jana K. nám radostně volala, že nic platit nemusí, že je velice vděčná a může koupit rodině alespoň drobné dárečky pod vánoční stromeček.
Bránit se proti nekalým praktikám a chránit svá spotřebitelská práva má smysl!
Jak se může spotřebitel domoci nevrácených peněz od podnikatele?
V době rozšířených nákupů zejména na internetu nebo také aktuálně častých problémů ze strany zhotovitelů objednaných a zaplacených, ale nedodělaných děl, a i v jiných případech, kdy má podnikatel povinnost zaplatit spotřebiteli určitou finanční částku (např. po odstoupení od smlouvy, reklamace vyúčtování energií nebo vrácení přeplatku na zálohách), se může stát a v praxi často děje, že se podnikatel k placení nemá anebo platí až opožděně. Jakým způsobem má poté spotřebitel vůči takovémuto neplatícímu podnikateli postupovat, aby se svých peněz domohl? Tím se budeme zabývat v tomto článku, jehož cílem je poskytnout spotřebiteli srozumitelné a praktické informace, jaké kroky v takových případech vůči dlužníkům podniknout.
Předžalobní a případný další (mimo)soudní postup
Nezaplatí-li podnikatel (dále také „dlužník“) včas, je v tzv. prodlení a krom dlužné částky má spotřebitel (dále také „věřitel“) dle § 1970 občanského zákoníku (dále jen „OZ“) právo požadovat také zaplacení úroků z prodlení z této částky až do zaplacení. Prodlení nastává, jakmile marně uplyne nejzazší lhůta k zaplacení (datum splatnosti), tedy pokud mělo být zaplaceno nejpozději např. 4. 5. 2023, je následující den – 5. 5. 2023 dlužník již jeden den v prodlení a věřitel se svého nároku může domáhat u orgánů veřejné moci (nejčastěji soudu, nebo ve stanovených případech i u jiného orgánu/úřadu – viz také dále).
Před podáním žaloby k soudu doporučujeme dlužníka nejprve k dobrovolnému zaplacení vyzvat ve formě tzv. předžalobní výzvy (dle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu) a poskytnout mu náhradní lhůtu v délce nejméně 7 kalendářních dnů. Předžalobní výzva je významná pro pozdější přiznání práva na náhradu nákladů řízení v rámci případného soudního sporu (jako je např. soudní poplatek, odměna advokátovi a hotové výdaje dle tarifu, odměna znalci atd.). Předžalobní výzvu je ideální zaslat prokazatelně a adresně dlužníkovi např. pomocí datové zprávy nebo doporučeného dopisu s dodejkou v písemné formě (postačit může v některých případech i e-mailová zpráva, avšak může také přinést nežádoucí komplikace).
Před podáním předžalobní výzvy je také vhodné dlužníka vyzvat jakkoli neformálně (ústně či telefonicky), pokusit se zjistit, jaké důvody mu v placení brání (nebo se mu jen třeba platit nechce) a případně se s ním také mimosoudně dohodnout na náhradní lhůtě nebo na splátkovém kalendáři. Mimosoudní řešení (ADR) je tedy možnou alternativou, avšak není pro spotřebitele povinné a záleží tak zcela na jeho rozhodnutí. Nicméně může pomoci vyhnout se soudnímu či jinému řízení, a ulehčit tak starosti oběma stranám. ADR řízení, pokud jde o prodej výrobků a služeb, zprostředkovává České obchodní inspekce (ČOI – https://www.coi.cz/informace-o-adr/), podnikatel se jej musí ze zákona účastnit, ale vydané stanovisko ČOI není právně závazné, nicméně má díky právnímu odůvodnění doporučující charakter.
Nezaplatí-li dlužník ani v náhradní lhůtě stanovené předžalobní výzvou, může se spotřebitel se svým nárokem obrátit na soud a podat žalobu. Pro zastoupení v soudním řízení silně doporučujeme vyhledat advokáta z důvodu poměrné složitosti celého procesu. V případě úspěchu je pak spotřebitel oprávněn žádat také náhradu již zmíněných nákladů řízení.
Některé typy soukromoprávních sporů mohou krom soudů řešit příslušné správní orgány. Jedná se pak o mimosoudní sporná řízení, kdy rozhoduje daný úřad ve správním řízení, což může být pro spotřebitele efektivnějším a levnějším prostředkem k domožení se svých práv. Jedná se například o spory s dodavatelem nebo zprostředkovatelem energií, které je oprávněn rozhodovat Energetický regulační úřad, v oblasti finančních služeb (např. spotřebitelského úvěru) rozhoduje Finanční arbitr a u telekomunikačních a poštovních služeb pak Český telekomunikační úřad. Vykonatelná rozhodnutí úřadu jsou poté (obdobně jako soudní rozhodnutí) exekučním titulem pro výkon rozhodnutí (viz dále).
Exekuce (výkon) rozhodnutí – Jak na reálné vymožení dluhu?
Nezaplatí-li dlužník ani na základě vydaného soudního (či správního) rozhodnutí a stane-li se rozhodnutí vykonatelným (tzn. uplyne lhůta k plnění povinnosti v rozhodnutí stanovená), může se oprávněná osoba obrátit na příslušný soud s návrhem na výkon rozhodnutí nebo k soudnímu exekutorovi s exekučním návrhem na provedení exekuce – reálného vymožení dluhu včetně nákladů s tím spojených (exekuce).
Kde hledat více informací?
V případě jakýchkoli spotřebitelských dotazů se každý spotřebitel může osobně, telefonicky nebo elektronicky obrátit na naši bezplatnou spotřebitelskou poradnu. Seznam poboček, provozní dobu a kontakty nalezete na webové stránce naší organizace. Můžete si také přečíst řadu našich článků týkajících se dalších oblastí problematiky ochrany spotřebitele.
Vrácení vánočních dárků
Pokud jste pod stromečkem našli nevhodný dárek, můžete si ho ponechat a uložit ho do nejhlubší skříně a nebo ho můžete vrátit. Protože dárky zpravidla dostáváme bez účtenek, je nutné se zeptat Vašeho Ježíška na to, kde byl dárek zakoupen a požádat ho o účtenku anebo přímo o vyřízení vrácení dárku.
Pokud byl dárek zakoupen na internetu, musíte do 14 dnů ode dne převzetí zboží odstoupit od smlouvy a poté je nutné zboží vrátit prodávajícímu do 14 dnů ode dne odstoupení od smlouvy. V obobí Vánoc ale mnoho prodávajících prodlužuje nad rámec zákona lhůtu na vrácení zboží. Často také můžeme zboží vrátit v kamenné prodejně a nemusíme tak hradit poštovné za vrácené zboží.
Pokud byl vánoční dárek zakoupen v kamenné prodejně, zákon vám nepřiznává právo zboží vrátit (pokud se nejedná o reklamaci vadného zboží). Velké množství obchodníků ovšem umožňuje vrácení nebo výměnu zboží nad rámec svých zákonných povinností. Pravidla pro vrácení dárku si ale prodávající určují sami a proto je možné, že dárek zakoupený v kamenné prodejně půjde pouze vyměnit za jiné zboží a nebo bude částka za dárek nahrána na ,,dárkovou kartu“, kterou je nutné využít do určitého data. Vždy je tedy potřeba seznámit se u každého prodávajícího zvlášť s jeho pravidly pro vrácení zboží zakoupeného v kamenné prodejně.
Nechcete, aby váš Ježíšek věděl, že se s dárkem netrefil? V takovém případě můžete zkusit sami nevhodný dárek prodat, a to na nejrůznějších bazarech. Pokud své zboží budete nabízet na internetovém bazaru (např. Facebook Marketplace, Sbazar či Bazoš), je nutné si dávat pozor na podvody. Podvod může probíhat tak, že jakmile zveřejníte předmět k prodeji, ozve se vám během chvíle vážný zájemce. Ten si chce zboží koupit, ale bohužel nemá čas si pro něj osobně přijet. Ale nevadí, pošle pro něj kurýra. Kurýrem je přitom vždy známá společnost, například DPD. Vy však tohoto kurýra musíte zaplatit s tím, že vám prodávající dopravu posléze uhradí. Kupující si po vás vyžádá emailovou adresu pro potřeby kurýrní služby. Vám následně přijde od kurýra email s odkazem na webovou stránku společnosti. Email i webová stránka vypadají na první pohled jako od skutečné společnosti. Pokud se ale podíváte na název emailové adresy, pravděpodobně poznáte, že zde něco nesedí. Stejně tak i samotný text v emailu a na stránce by vás měl zarazit. Mnoho lidí však nenapadne email ani stránku zpochybňovat, a proto se stává, že ji otevřou. Zde pak vyplní údaje k platební kartě včetně bezpečnostního kódu nebo zadají přístupové údaje do internetového bankovnictví. Tímto získá podvodník přístup do jejich bankovního účtu. Peníze z účtu pak pošle na vlastní účet nebo si dokonce sjedná rychlý úvěr a peníze z něj také okamžitě vybere.
Mezi další podvody patří například podvod s přeplácením, kdy si kupující od vás koupí určitý předmět, za který vám pošle peníze. Pošle vám ale více peněz, než je vámi stanovená kupní cena. Následně vás o tomto svém omylu informuje a požádá vás o vrácení peněz, které zaplatil navíc. Jakmile však v dobré víře peníze pošlete, kupující původní platbu stornuje nebo banka následně zjistí, že se jedná o podvodnou platbu a vy tak o všechny peníze přijdete.
SOS – Asociace, z.s.
Pyrotechnika na Silvestra: jaká pravidla platí v ČR od roku 2025
S příchodem novely zákona o pyrotechnice, která nabyla účinnosti 1. prosince 2025, se výrazně změnila pravidla pro používání zábavní pyrotechniky na území České republiky. Tradiční silvestrovské ohňostroje tak už nelze odpalovat zcela volně, protože zákon i obecní vyhlášky nově kladou mnohem větší důraz na ochranu bezpečnosti, zvířat i citlivých míst, jako jsou nemocnice nebo domovy seniorů.
Nejzásadnější novinkou jsou tzv. bezpečnostní zóny o poloměru 250 metrů. V jejich okolí nesmí lidé používat žádnou pyrotechniku kromě nejméně nebezpečné kategorie F1.
To znamená, že v blízkosti například zdravotnických zařízení, domovů pro seniory, útulků, záchranných útulků nebo zoologických zahrad je odpálení většiny pyrotechnických výrobků zakázáno. Ministerstvo zemědělství proto vytvořilo veřejně dostupnou mapu, která tato území graficky zobrazuje a pomáhá lidem ověřit, zda se nacházejí v zakázané zóně. Mapu najdete TADY.
Novela současně posílila pravomoci obcí. Ty nyní mohou na svém území zavádět obecní vyhlášky, které pyrotechniku omezují nebo zcela zakazují – a to i mimo výše uvedené chráněné oblasti.
Obce však nesmějí zakázat používání výrobků kategorie F1 a profesionální pyrotechniky určené pro odborné ohňostrojné práce. Z praktického hlediska to znamená, že pravidla se mohou významně lišit město od města, a spotřebitelé by proto měli před Silvestrem sledovat aktuální informace od své obce nebo městské části.
Velkou změnou prošla také oblast prodeje. Od prosince 2025 je zakázán prodej všech kategorií pyrotechniky kromě F1 ve stáncích, pouličních prodejnách a na tržnicích. Cílem je omezit rizika spojená s nekvalitním skladováním nebo nedostatečným dohledem nad prodejem. Pyrotechniku vyšších kategorií tak lze koupit pouze v kamenných prodejnách nebo online, přičemž e-shopy jsou nově povinny ověřovat věk kupujícího a u výrobků s vyšší nebezpečností také odbornou způsobilost.
Pokud někdo plánuje větší ohňostroj, musí počítat i s novými oznamovacími povinnostmi. Ohňostrojné práce či veřejné ohňostroje musí jejich organizátor nahlásit několik dní předem příslušným úřadům, zejména obci a hasičskému záchrannému sboru kraje. Pro běžné spotřebitele, kteří chtějí během silvestrovské noci odpálit běžné spotřebitelské výrobky, se však tato povinnost nevztahuje – musí však dodržet všechny zákazy dané chráněnými zónami a místními vyhláškami.
Zákon zároveň posílil kontrolní pravomoci České obchodní inspekce a Českého báňského úřadu. Ty mohou při podezření na porušení pravidel pyrotechniku zajistit a u prodejců uložit i zákaz činnosti. Pro běžné uživatele hrozí pokuty především při porušení místních vyhlášek nebo odpalování pyrotechniky v zakázaných zónách.
Pro spotřebitele to v praxi znamená, že před Silvestrem by si měli ověřit, zda pyrotechniku odpalují na místě, kde je to skutečně povoleno, a řídit se také základními bezpečnostními pravidly – používat jen certifikované výrobky s českým návodem, odpalovat je v bezpečné vzdálenosti od osob i budov a nikdy nemanipulovat s vadným či selhaným výrobkem.
Silvestrovská tradice tak může zůstat zachována, pokud bude dodržována s respektem k zákonu i okolí.
Poukazy jako dárek, co dělat když propadnou nebo obchod zmizí?
Dárkové poukazy jsou skvělý způsob, jak darovat zážitek nebo možnost vybrat si něco podle vlastního vkusu. Je to ale trochu dvojsečná zbraň. Jak je to s dobou platnosti? Je nějaký nárok na vrácení peněz? Co když obchodník odmítne poukaz uznat? A co s poukazem když obchod zanikne?
Dárkový poukaz nejsou „peníze v jiné formě“. Je to spíš příslib obchodníka, že v budoucnu poskytne zboží či službu v určité hodnotě. Právně jde tedy o závazkový vztah ( § 1725 a násl. občanského zákoníku), tedy dohodu, že když zákazník poukaz předloží, podnikatel mu dá to, co bylo slíbeno. Nejde tedy o platební prostředek ve smyslu zákona o platebním styku.
Dárkové poukazy mívají omezenou platnost. Obchodník může určit, jak dlouho je poukaz platný. Musí tak však učinit jasně a při nákupu, ideálně dobu platnosti uvést přímo na poukazu. Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje klamavé jednání. Pokud je tedy uplatnění poukazu časově omezeno, ale zákazník se o tom nedozví, je to klamavé a pokud vznikne problém s uplatněním poukazu, může se spotřebitel obrátit na českou obchodní inspekci, která toto chování podnikatele řeší.
Pokud platnost není uvedena vůbec, vychází se z toho, že poukaz má platit přiměřeně dlouho. Obvykle je to 12 až 24 měsíců, závisí to na charakteru služby, například sezónní poukazy mívají dobu platnosti kratší. Obecně tedy platí, že zákazník by neměl být krácen jen proto, že obchodník neinformoval dostatečně o době platnosti poukazu.
Pokud poukaz propadne, zákazník většinou nemá nárok na vrácení peněz. Pokud měl spotřebitel možnost poukaz využít, věděl o době platnosti, která nebyla nepřiměřeně krátká, ale neučinil tak, nejde o porušení povinností ze strany obchodníka. Ten svůj závazek splnil tím, že byl připraven plnit při předložení poukazu.
Jiná situace nastává, když obchod poukaz neumožnil využít nebo podnik ukončil činnost. Pokud poukaz nebylo možné využít z důvodů na straně obchodníka, například obchod přestal nabízet danou službu, má zákazník právo požadovat vrácení zaplacené hodnoty. Nejde tedy o „propadlý poukaz“, ale o nesplněný závazek obchodníka, který odpovídá za to, že plnění poskytne (§ 1914 občanského zákoníku). Jestliže je poukaz platný, zákazník ho využije řádně dle pravidel a plnění je možné, pak odmítnutí poukazu představuje porušení smluvní povinnosti (dle § 2913 občanského zákoníku) a obchodník je povinen nahradit škodu, která tímto porušením vznikla.
U nákupů poukazů přes internet má zákazník právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů (§1829 občanského zákoníku), ovšem pouze za předpokladu, že poukaz ještě nebyl uplatněn. Jakmile zákazník poukaz použije, považuje se závazek za splnění a právo na odstoupení od smlouvy zaniká.
Pokud firma přestane existovat a vy máte stále platný poukaz, znamená to, že se zákazník stává věřitelem. Tedy pokud je vyhlášeno insolvenční řízení, lze ze přihlásit s pohledávkou. Pokud firma zmizela „bez stopy“ je vymáhání složitější, ale nárok formálně existuje a můžete se jeho splnění domáhat soudní cestou.
Co z toho tedy plyne?
- Dárkový poukaz je závazek obchodníka poskytnout službu/zboží v určité hodnotě
- Může mít omezenou platnost, ale musí být jasně uvedena
- Nevyužitý poukaz obvykle nezakládá nárok na vrácení peněz
- Zákazník může vrátit poukaz koupený online do 14 dnů, pokud jej dosud neuplatnil
- Pokud podnik poukaz neumožní využít, zákazník má právo na vrácení peněz
- Při odmítnutí platného poukazu či při klamavých praktikách lze obrátit se na ČOI
Vánoční stánky – na co si dát pozor
Vánoční trhy jsou často naší první připomínkou toho, že se blíží Vánoce. Vůni svařáku, grilovaných uzenin i jiných tradičních jídel nám každému z nás paměti přebije asi málo co. Ačkoli adventní trhy přinášejí radost a kouzelnou atmosféru, jakoby kouzlem nám mohou i snadno zmizet penízky z peněženky. Proto se v následujících řádcích podíváme na to, na co si dávat na vánočních trzích pozor.
Obchod je obchod
Cílem obchodníka je vždy prodat. Může se tak stát, že k přesvědčení spotřebitele bude využívat i ne úplně korektní techniky. Může se například stát to, že prodejce má od určitého zboží vystavený jen určitý omezený počet kusů, a jeho komplic si naoko nějaké zboží koupí a vyvolá tak u zákazníka pocit nedostatku zboží, čímž jej strhne k nákupu.
Určitou metodou k lákání mohou být také bezplatné ochutnávky, či jiné vzorky. Tato technika má zejména přilákat zákazníky k tomu, aby u stánku strávili více času, byli příjemně naladěni a následně tak nakupovali více, než měli třeba původně v úmyslu.
Určitě je také dobré dávat si pozor na účtované ceny. Je třeba zbystřit v případě, kdy na stánku samotném je nějaká akce – 3 za cenu 2 apod. Cena totiž nemusí být vždy výhodná tak, jak se na první pohled zdá. Zároveň může být také podmíněna koupením si ještě něčeho navíc, takže ve finále odcházíte ze stánku s větším množstvím věcí, než jste původně zamýšleli, a s výrazně lehčí peněženkou, než jste původně zamýšleli.
Záruka a odstoupení od smlouvy
Je dobré také myslet na to, že u zboží z vánočních trhů máte omezeno právo na odstoupení od smlouvy a práva z vad. Jedná se v podstatě o nákup v kamenné prodejně s určitými specifiky (zákazník jde většinou na vánoční trhy s očekáváním, že je možné si tam něco zakoupit), tedy odstoupení od smlouvy zde zpravidla nebude možné. Díky zrušení EET již navíc není prodejce povinen vystavit Vám účtenku. Pokud tak však učiní, máte určitou možnost žádat případná práva z vad. Vše je však ovlivněno také tím, jaký prodejce Vám zboží prodal. Pokud „se vyskytuje“ pouze na vánočních trzích (a nemá např. klasickou kamennou prodejnu), je zpravidla velmi obtížné jej vůbec nalézt – uplatnit svá práva z vad je tak v podstatě nadlidský úkol. Zvlášť, pokud o daném nákupu nemáte ani doklad.
Zloději jsou všude
Ne úplně ryze spotřebitelským problémem, avšak stále problémem, je zvýšený výskyt zlodějů na vánočních trzích. Policie každoročně varuje před kapsáři, pro které je zvýšená kumulace osob na jednom místě doslova ráj. Je tedy dobré peněženku s penězi a doklady uschovávat do vnitřních kapes bundy. Tašky, kabelky či batohy je ideální mít pod kontrolou a obsah vystavovat co nejméně na dohled okolních lidí. Určitě buďte obezřetní, když se Vás například někdo ptá na cestu (častý trik jeden se ptá, druhý okrádá). Pozor také na rozměňování bankovek, popř. různé „nehody“, při kterých se Vám zloděj omlouvá a snaží se Vám „pomoci“.
3 rady závěrem:
- Mějte určitý plán a rozpočet, který na stáncích jste schopni utratit à zamezíte tak zbytečnému utrácení
- Hlídejte si své věci a buďte obezřetní
- Počítejte se praktickou nemožností odstoupit od smlouvy a s komplikovanější možností uplatnit reklamaci
Když prodávající nestíhá: Co dělat při zpožděném doručení zboží po Black Friday
Black Friday je každoročně nejsilnější nákupní období v roce. Obchody hlásí rekordní počty objednávek a výsledkem je často zpožděné doručení. Zatímco lehké nestíhání v tak velké akci se dá pochopit, zákon na to má jasný pohled: pokud prodávající nesplní, co slíbil, má spotřebitel konkrétní práva. V tomto článku najdete přehled toho nejdůležitějšího a postup, co dělat, když balík nedorazí včas.
1. Obchodník musí dodržet slíbený termín dodání
Pokud e-shop uvedl konkrétní datum doručení (např. „doručíme do 5 pracovních dnů“ nebo „garance doručení do Vánoc“), jde o závazek, který musí splnit.
Když termín nedodrží, porušuje kupní smlouvu.
Co z toho plyne pro Vás:
- Po uplynutí slíbené lhůty musíte vyzvat obchodníka k dodání v přiměřené lhůtě (např. 5 dní). Dodatečnou lhůtu dávat nemusíte, pokud prodávající odmítá zboží dodat nebo jste ho před objednáním zboží na nezbytnost dodání v určitém termínu upozornili nebo vyplývala z okolností.
- Pokud nedodá ani poté, můžete odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz včetně poštovného. Prodejce má 14 dní na vrácení celé částky. V tomto případě stačí poslat prodejci jasné prohlášení, že odstupujete od smlouvy z důvodu nedodání zboží.
2. Když prodávající termín neuvede
Některé e-shopy uvádějí jen vágní informace typu „během Black Friday může být doručení prodloužené“, ale i takovém případě jste chráněni jako spotřebitelé, protože platí zákonná lhůta dle §2159 OZ: Pokud spotřebitel si s prodávajícím čas dodání zboží nedohodli, je jeho povinností vám odevzdat zboží bezodkladně po uzavření smlouvy, nejpozději ovšem do 30 dnů .
Pokud zboží nebylo doručeno nejpozději ve 30 denní lhůtě:
- musíte poskytnout opět prodávajícímu ještě přiměřenou lhůtu.
- Pokud ani v této dodatečné lhůtě zboží neobdrží, můžete od kupní smlouvy odstoupit
3. Co dělat, když prodávající tvrdí, že balík už předal dopravci
Obchodník nese odpovědnost za zboží až do okamžiku, kdy obdržíte zboží od dopravce. To znamená, že pokud zboží „uvízlo“ někde u dopravce, je to stále problém prodejce, ne Váš.
Jak postupovat:
- Požádejte prodejce o ověření zásilky.
- Pokud se balík ztratil nebo dopravce nekomunikuje, musíte žádat o nápravu prodejce ne dopravce.
- Obchodník má povinnost ti dodat nové zboží nebo vrátit peníze.
4. Co když prodávající nereaguje?
Pokud prodávající nedodal zboží ani nereaguje na výzvy nabízí se možnost reklamace platby u banky pokud jste platili kartou (tzv. chargeback). Další možností je podat stížnost na Českou obchodní inspekcí a také případné řešení přes ADR (mimosoudní řešení sporů).
Závěr
Zpožděné doručení během Black Friday je běžné, ale neznamená to, že se spotřebitelé proti tomu nemohou bránit. Prodávající musí splnit, co slíbil – a pokud to nezvládne, můžete požadovat nápravu, odstoupit od smlouvy a dostat své peníze zpět.
Amelie Folterová
Jak se nenechat napálit o Black Friday
Předvánoční nákupy bývají pro naše peněženky často náročné. Není proto divu, že mnoho lidí sází na Black Friday, který láká obrovskými slevami a výhodnými akcemi. Obzvlášť zde ale platí pořekadlo: „nechtějte slevu zadarmo.“ Mnohé nabídky totiž vypadají lákavě jen na první pohled, a proto je dobré si je pečlivě ohlídat. Před nákupem si proto nezapomeňte položit následující otázky:
Je zboží skutečně levnější?
Některé obchody krátce před slevovou akcí uměle zvýší původní cenu, aby sleva působila výrazněji. Spotřebitel pak získá dojem, že nakupuje za mimořádně výhodných podmínek, i když ve skutečnosti platí podobnou nebo dokonce vyšší cenu než dříve.
Zkontrolujte proto, zda je cena skutečně nižší než v předchozích týdnech. Podle zákona o ochraně spotřebitele musí prodejce uvádět slevu z nejnižší ceny, za kterou zboží nabízel v posledních 30 dnech. S touto cenou si aktuální cenu zboží můžete vždy porovnat.
Black Friday je také obdobím silného konkurenčního boje mezi prodejci. Zatímco jeden obchod může nabízet zboží s výraznou slevou, jiný může mít nižší základní cenu po celý rok. Proto se neřiďte pouze procentuální výší slevy, ale porovnávejte konečnou cenu i kvalitu služeb, například délku záruky, možnosti vrácení zboží nebo spolehlivost zákaznického servisu. Pomoci vám může řada internetových srovnávačů a recenzních portálů, které nabízejí nejen porovnání cen, ale i zkušenosti jiných zákazníků.
Nakupuji u důvěryhodného prodejce?
V období přicházejících Vánoc přibývá i podvodných e-shopů, které lákají na neexistující slevy či zboží, které nikdy nedorazí. Nakupujte pouze u ověřených obchodníků a vyhněte se anonymním stránkám bez jasného kontaktu. Zajímejte se o recenze. U těch však buďte obezřetní, i ty mohou být vytvořené uměle a nemusejí být zárukou kvality.
Před nákupem si ověřte také, odkud zboží skutečně pochází. Stále častěji se objevují případy, kdy se e-shop tváří jako český, ale ve skutečnosti pouze přeposílá zboží z třetích zemí, například z Číny. Při uplatnění reklamace pak prodejci spotřebitele odkazují mimo území Evropské unie, přestávají komunikovat a vymáhání spotřebitelských práv se komplikuje.
Nápomocen Vám může být seznam rizikových e-shopů zveřejňovaný Českou obchodní inspekcí (ČOI), který je k dispozici na stránkách www.coi.gov.cz. Neznámého prodejce si můžete prověřit také v obchodním nebo živnostenském rejstříku.
Odpovídá nabídka realitě?
Při nákupu přes internet si vždy dejte pozor na nereálné fotografie, neúplné popisy nebo chybějící informace o produktu. Po doručení zásilky si bezprostředně zkontrolujte její obsah a stav zboží. Pokud se zbožím zakoupeným přes internet nejste spokojeni, máte právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu, a to i v případě, že jste zboží zakoupili ve slevě. Vyplatí se proto zboží vyzkoušet a ověřit, že odpovídá vašim očekáváním.
Při nákupu v kamenné prodejně je situace odlišná. Právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu se na tyto případy nevztahuje, pokud takovou možnost prodejce výslovně nenabízí. Proto je vhodné věnovat pozornost výběru už při samotném nákupu, tedy pečlivě si prohlédnout výrobek, ověřit jeho funkčnost a nechat si vystavit doklad o koupi. Pokud se i přesto ukáže, že je zboží vadné nebo neodpovídá deklarovaným vlastnostem, máte stále právo na reklamaci. Tu je možné uplatnit v zákonné lhůtě, a to i u zboží zakoupeného v akci či výprodeji.
Na závěr
Black Friday může být skvělou příležitostí k výhodným nákupům, ale také obdobím zvýšeného rizika. Ověřujte si informace, nakupujte u důvěryhodných prodejců a sledujte, zda sleva odpovídá realitě. Informovaný spotřebitel je totiž tou nejlepší obranou proti nepoctivým praktikám.
Autorka:
Karolína Holásková
