Koupě zboží
Lichva a neúměrné zkrácení – Kdy se můžeme bránit nevýhodné smlouvě?
Když jako spotřebitelé uzavíráme smlouvy – třeba půjčku, prodej nemovitosti nebo jinou dohodu – máme určitou právní ochranu proti neférovým podmínkám. Občanský zákoník totiž pamatuje na to, že ne každá smlouva vzniká mezi rovnými stranami.
Dva klíčové pojmy, které se v této souvislosti objevují, jsou lichva a neúměrné zkrácení. Na první pohled vypadají podobně, ale ve skutečnosti se jedná o dost odlišné situace. Pojďme si je vysvětlit jednoduše a jasně – a hlavně zjistit, kdy a jak se na ně můžeme odvolat.
A) Neúměrné zkrácení
Co to znamená?
Neúměrné zkrácení nastává, když je ve smlouvě zjevný a nespravedlivý nepoměr mezi tím, co dávají obě strany. Nejčastěji se to stane, když jedna strana nezná skutečnou hodnotu toho, co dává – a druhá strana toho využije.
Právní základ:
- § 1793 a 1794 občanského zákoníku (OZ)
Kdy se o něj může jednat?
Musí být splněné tyto podmínky:
- Zjevný nepoměr plnění – rozdíl mezi hodnotami obou plnění je výrazný.
- Omyl v hodnotě – zkrácená strana neznala skutečnou hodnotu a druhá strana toho využila.
- Výjimky – nelze se dovolávat u běžných smluvních rozdílů (např. smlouvy mezi podnikateli).
Jak se bránit?
- Můžete požadovat zrušení smlouvy a vrácení do původního stavu, nebo doplacení rozdílu.
- Lhůta pro podání žaloby je 1 rok od uzavření smlouvy.
Případ z praxe:
Například při prodeji nemovitosti pod cenou, kdy prodávající neznal její skutečnou hodnotu, a kupující toho využil, rozhodl soud o zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu.
Často se lze s neúměrným zkrácením setkat při výkupu starožitností, kdy lidé neznají pravou hodnotu věci, které se zbavují a starožitníci je často dovedou podvést a odkoupit od nich věc za mnohem nižší částku, než je opravdová cena věci.
Co je nutné doložit soudu?
1. Nepoměr plnění
- Doložte hodnotu obou plnění ke dni uzavření smlouvy (např. znalecký posudek, znalecký odhad, faktury, ceníky).
- Může pomoct i inzerce s cenami srovnatelného zboží nebo služeb.
2. Omyl v hodnotě věci
- Musíte vysvětlit, proč jste netušili skutečnou hodnotu plnění.
- Např. věk, zdravotní stav, nedostatek informací, důvěra ve druhou stranu.
- Pomůže i to, když druhá strana měla nějaké odborné znalosti nebo zkušenosti (např. obchodník s nemovitostmi).
3. Využití této neznalosti druhou stranou
To bývá těžší dokázat, ale může pomoci:
- komunikace přes emaily/SMS („podepište to hned, jinak to neplatí“),
- svědci, kteří byli přítomni při uzavírání smlouvy,
- časový tlak (smlouva uzavřena narychlo, bez možnosti konzultace).
B) Lichva
Co to znamená?
Lichva je záměrné zneužití něčí tíživé situace – například tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti. V takovém případě jedna strana uzavře nevýhodnou smlouvu, protože neměla jinou možnost, a druhá z toho těží.
Právní základ:
- § 1796 občanského zákoníku
- § 218 trestního zákoníku (může být i trestný čin!)
Kdy se o ni jedná?
Musí být splněny tyto podmínky:
- Objektivní podmínka – jedna strana je v nevýhodné pozici (tíseň, slabost, nezkušenost).
- Subjektivní podmínka – druhá strana o tom ví a vědomě to zneužije.
- Hrubý nepoměr v plnění – rozdíl je tak výrazný, že by běžný člověk takovou smlouvu nikdy nepodepsal.
Jak se bránit?
- Lichva je absolutně neplatná – smlouva neplatí automaticky, aniž by to soud musel výslovně uznávat.
- Přesto je vhodné se bránit aktivně – např. žádostí o přezkum u soudu do 3 let.
- U půjček můžete kontaktovat i finančního arbitra, který může rozhodnout o zrušení smlouvy.
Případ z praxe:
Typické jsou případy půjček s úrokem např. 70 % ročně. Pokud je smlouva uzavřena ve chvíli, kdy je člověk v tísni (např. ztráta práce) a nemá jinou možnost, soud může takovou smlouvu označit za lichevní a zrušit ji.
Co je nutné doložit soudu?
1. Vaše znevýhodněná situace v době podpisu
- Např. potvrzení o dávkách, exekuci, nezaměstnanosti, záznamy o zdravotním stavu (deprese, závislost, psychické onemocnění), nebo svědecké výpovědi.
- Důležité je ukázat, že jste byli v tísni, slabosti nebo bezvýchodné situaci.
2. Vědomé zneužití této situace druhou stranou
- SMS, e-maily, nahrávky: jak komunikovala protistrana? Mluvila o tom, že „jste v pasti“, že „musíte podepsat hned“?
- Dokazuje se úmysl – tedy že druhá strana věděla, že jste bezmocní, a chtěla na tom vydělat.
3. Hrubý nepoměr v plnění
- Nejčastěji např. velmi vysoký úrok u půjčky (v praxi se za lichevní považují úroky kolem 70 % ročně, ale může být i méně).
- Může pomoci porovnání s běžnými podmínkami bank či jiných poskytovatelů
Závěrem:
Jak se chránit ještě před podpisem smlouvy?
- Nic nepodepisovat pod nátlakem a stresem.
- Vždy si zjistit obvyklou tržní cenu dané věci/služby.
- Nechat si smlouvu zkontrolovat někým nezávislým.
- Pokud nerozumíte podmínkám – radši smlouvu nepodepisujte.
Pokud máte podezření, že jste uzavřeli nevýhodnou nebo dokonce lichevní smlouvu, nečekejte a jednejte co nejdřív. Vyplatí se kontaktovat naši poradnu, rádi Vám s řešením pomůžeme. Čas hraje roli hlavně u neúměrného zkrácení, kde běží roční lhůta.
Jak a kdy se mohu obrátit na ČOI?
Na Českou obchodní inspekci („ČOI“) se můžete obrátit hned v několika případech. Nejprve je ale vždy nutné si ověřit, zda Váš problém spadá do působnosti České obchodní inspekce. Působnost ČOI je stanovena v § 2 zákona o České obchodní inspekci. Podle tohoto ustanovení Česká obchodní inspekce kontroluje fyzické a právnické osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu. Nejčastěji se může jednat o případy, kdy prodávající neinformuje spotřebitele o právech při uplatnění reklamace či možnosti odstoupení od smlouvy v případě nákupu na internetu. Dále se také může jednat o situace, kdy prodávající nevyřídí reklamaci do 30 dnů, nevystaví doklad o přijetí reklamaci nebo neinformuje, jakým způsobem reklamaci vyřídil.
ČOI naopak není oprávněna kontrolovat kvalitu potravinářských výrobků, toto spadá do působnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Česká obchodní inspekce se může zabývat potravinářskými a dalšími zemědělskými či tabákovými produkty pouze z hlediska poctivosti prodeje či může kontrolovat omezení jejich prodeje vymezeným skupinám spotřebitelů – např. zda prodejci dodržují zákaz prodeje alkoholických a tabákových výrobků osobám mladších 18 let.
Česká obchodní inspekce může kontrolovat prodejce a při zjištění porušení povinností je jim oprávněna uložit pokutu. Výše pokuty za nejzávažnější přestupky může dosahovat až 50 milionů Kč. Nyní ČOI provádí masivní kontroly obchodníků a kontroluje, zda podnikatelé dodržují zákon o ochraně spotřebitele, zejména zda prodávající označují ceny dle § 12a zákona č. 634/1992, o ochraně spotřebitele. Toto ustanovení stanovuje, že pokud prodávající nabízí zboží ve slevě, informace o slevě musí obsahovat i nejnižší cenu výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy (tzv. referenční cenu). Výrobek musí být také označen cenou platnou v okamžiku nabídky a spotřebitel musí být vždy informován o konečné ceně prodávaných výrobků.
Na Českou obchodní inspekci se může spotřebitel obrátit prostřednictvím podnětu, kterým upozorní na nekalé obchodní praktiky prodávajícího či jiné porušení jeho zákonných povinností. Podnět k ČOI lze podat jak v listinné podobě, tak i elektronicky. Doporučujeme využít elektronický způsob podání podnětu prostřednictvím e-podatelny, kterou naleznete na stránkách www.coi.cz. Elektronický formulář Vás velmi rychle a snadno navede, jak postupovat při vyplňování informací. Ve formuláři je nutné vyplnit, kdo podnět podává, které věci se týká a co se navrhuje. O výsledku podnětu budete vyrozuměni. ČOI by poté měla podnět vyřídit do 30 dnů.
Pokud dojde ke sporu mezi spotřebitelem a prodávajícím, lze využít mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR), které zajišťuje Česká obchodní inspekce. Cílem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je dospět ke smírnému urovnání sporu a dohodě stran. Tento institut je založený na hledání oboustranně přijatelné dohody stran sporu. Česká obchodní inspekce ovšem nemá na rozdíl od soudů pravomoc sama o předmětu sporu závazně rozhodnout nebo strany sporu k dohodě donucovat. Jde zejména o to, aby strany dospěli k nějaké dohodě a oboustranné spokojenosti. Aby mohlo být mimosoudní řešení sporu efektivní, je nutné, aby byl spotřebitel schopen věrohodně doložit oprávněnost tvrzeného nároku (zejména se může jednat o různé dokumenty, či kopie písemné komunikace mezi stranami). Nejčastějšími spory, které ČOI řeší, jsou spory týkající se práva z vadného plnění (reklamace zboží a služeb). Návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu může podat pouze spotřebitel a to do 1 roku od chvíle, kdy uplatnil svůj nárok u podnikatele poprvé. Pokud tedy nastane mezi Vámi jakožto spotřebitelem a prodávajícím spor, neotálejte s podáním návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporu příliš dlouho. Pokud by se jednalo o spor starší než jeden rok, nelze jej bohužel prostřednictvím ADR řešit. Návrh na zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu lze podat elektronicky vyplněním příslušného formuláře. Návrh musí zejména obsahovat údaje o stranách sporu, vylíčení rozhodných skutečností, kterých se spor týká a návrh řešení, jehož se navrhovatel domáhá. K návrhu také musí být přiložen doklad o tom, že se spotřebitel pokusil spor vyřešit s podnikatelem přímo, a kopie dalších písemností dokládající tvrzené skutečnosti, jsou-li k dispozici (zejména doklad o uzavření smlouvy, kopii písemné komunikace mezi stranami apod.). V České republice je tento způsob řešení poměrně úspěšný a často vede k uspokojení spotřebitele ze strany prodávajícího. Pokud tedy vznikne mezi Vámi a prodávajícím spor, určitě se neváhejte na ADR obrátit.
Česká obchodní inspekce poskytuje veřejnosti také bezplatné poradensko-informační služby. Tuto službu poradenství můžete využít, pokud si přejete poradit a položit dotaz týkající se Vašich spotřebitelských práv, pokud např. potřebuje poradit při reklamaci zboží či nákupu přes internet.
Doporučujeme Vám se také podívat na internetové stránky ČOI, na kterých naleznete pod sekcí Spotřebitelský průvodce přehledný návod, jak postupovat v určitých situacích.
Kromě České obchodní inspekce můžete samozřejmě využít i služeb našeho bezplatného poradenství v oblasti spotřebitelského práva a stát se členy a podporovateli Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
Prodáváte na Vinted, Bazoši či na Facebook Marketplace?
Pozor na hranici mezi občasným prodejem a podnikáním.
Online platformy jako Vinted, Bazoš či Facebook Marketplace se těší obrovské popularitě. Lidé zde jednoduše a rychle prodají nepotřebné a použité věci, zejména oblečení, které už nenosí, nebo už nejsou prostě trendy. Stále častěji se však objevují profily, které připomínají spíše takové drobné e-shopy, než běžné uživatele zbavující se přebytků. Nabízejí desítky položek, často nové zboží s visačkami, očividně nakoupené za účelem dalšího prodeje. Kde leží hranice mezi občasným prodejem a podnikáním a jaké to má důsledky? Dá se proti tomu bránit?
Kdy už nejde jen o „vyklízení skříně“?
Český právní řád definuje podnikání jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku (§ 420 Občanského zákoníku). Podstatné jsou zde následující pojmy:
Soustavnost: Nejde o jednorázový nebo nahodilý prodej (např. prodej oblečení po dítěti, ze kterého jste vyrostli). Pokud ale pravidelně nakupujete zboží (i použité) s cílem ho dále se ziskem prodat, opakovaně nabízíte velké množství podobných věcí (např. každý týden přidáváte nové kousky, které měli zrovna v akci) může se již jednat o soustavnou činnost.
Účel dosažení zisku: Cílem není jen zbavit se nepotřebného, ale vydělat si (či „přivydělat si“). Důkazem či indicií může být právě prodej nového zboží (třeba ve více velikostech, barvách), zboží nakoupeného ve velkém, nebo výrazně vyšší ceny, než za jaké bylo zboží původně pořízeno (např. u předprodeje limitovaných edic, exklusivnějšího zboží).
Neexistuje přesný počet prodaných kusů nebo konkrétní vydělaná částka, která by automaticky znamenala podnikání. Vychází se vždy celkový charakter činnosti. Pokud však aktivita na online platformách vykazuje znaky soustavnosti a cílení na zisk, pravděpodobně už jde o podnikání. Nutno podotknou, že v právní teorii existuje více metodik pro „ověření“ podnikatele.
Jaké to to může mít důsledky?
Pokud taková činnost naplňuje znaky podnikání, má to několik zásadních důsledků:
- Potřeba živnostenského oprávnění: K legálnímu podnikání tohoto typu je zpravidla nutné mít živnostenské oprávnění. Nejčastěji půjde o volnou živnost dle živnostenského zákona. Provozování podnikatelské činnosti bez oprávnění je nelegální a hrozí za něj pokuta od živnostenského úřadu v nemalých částkách.
- Daňové povinnosti: Příjmy z podnikání podléhají dani z příjmů. Je nutné vést evidenci příjmů a výdajů, podávat daňové přiznání a platit daň. Zároveň může vzniknout povinnosti k platbě zdravotního pojištění jako OSVČ. Finanční úřad může při kontrole doměřit daň i několik let zpětně, včetně opět vysokých pokut.
- Práva kupujících: Pokud vystupujete jako podnikatel (leč neoficiálně), kupující vůči vám mají silnější práva než při nákupu od soukromé osoby. Na kupující se vztahuje právní úprava ochrany spotřebitele. Tato ochrana zahrnuje mimo jiné právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu (pokud jde o distanční nákup) a další nároky z vad. U použitého zboží lze také uplatnit práva z vadného plnění, avšak lhůty pro její uplatnění mohou být zkráceny až na polovinu, tedy na 12 měsíců. Více o práv z vadného plnění, naleznete v našich starších příspěvcích.
Je to dovolené? Jak se proti tomu bránit?
Samotný prodej na platformách je samozřejmě dovolený. Problém nastává, pokud překročíte hranici a provozujete nelegální, tedy neohlášené podnikání. To dovolené není a má to své následky.
Jak se proti tomu „bojovat“? Možnosti řádného uživatele jsou omezené:
- Informovanost: Vědět, že pokud nakupujete od někoho, kdo očividně podniká (leč to nepřiznává), můžete mít teoreticky větší práva, ale jejich vymáhání může být složité, drahé a hlavně zdlouhavé. Zároveň je potřeba si být vědom rizik, že takový prodejce nemusí dodržovat standardy jednak podnikatelů, tak i běžného prodejce. Možná je tedy lepší si ověřit, o koho a co kupujete.
- Nahlášení platformě: Většina platforem má mechanismy pro nahlášení podezřelých profilů nebo nekalých praktik. Platforma může takového uživatele prověřit a případně zablokovat, pokud porušuje její podmínky. Platformy mají často (pozor ne vždy!) zakázaný komerční prodej.
- Podnět úřadům: V krajním případě lze podat podnět na příslušný živnostenský úřad nebo finanční úřad, pokud máte důvodné podezření na nelegální podnikání či daňové úniky. To je ale spíše krajní řešení.
Online secondhand platformy jsou skvělým nástrojem. Je však důležité rozlišovat mezi běžným prodejem nepotřebných věcí a soustavnou činností za účelem zisku. Ta druhá už je podnikáním se všemi povinnostmi, které k němu patří. Ignorování těchto povinností není jen nelegální a rizikové pro samotného prodejce, ale také narušuje férové prostředí pro poctivé nahodilé prodejce a může mást i kupující ohledně jejich práv. A o sociálních dopadech zas někdy jindy.
Artwashing a spotřebitel: Umění jako nástroj klamavé reklamy
V posledních dekádách dochází k proměně způsobu, jakým spotřebitelé vnímají značky. Tradičními kritérii pro výběr zboží (cena, kvalita, dostupnost) se dnes stále více prolínají faktory jako etické jednání firem, ekologická odpovědnost, společenská přínosnost a kulturní angažovanost. V reakci na tento vývoj podniky hledají nové způsoby, jak formovat veřejné mínění a působit jako čisté etické subjekty na trhu.
Jednou z taktik, která v tomto kontextu získává na popularitě, je artwashing – využití umění a kulturních projektů ke zlepšení pověsti firem, které zároveň působí negativně v jiných oblastech (např. životní prostředí, pracovní podmínky, lidská práva).
V kontextu spotřebitelského práva může být artwashing považován za formu nekalé obchodní praktiky. Je však důležité si uvědomit, že artwashing nemusí být považován za nekalou obchodní praktiku vždy. V části případů nezasahuje do spotřebitelského práva a nepůsobí přímo na spotřebitele, ale funguje pouze jako určité pozlátko, které má zlepšit reputaci dané společnosti v kontextu konkurenčního prostředí trhu. Artwashing může být označen za nekalou obchodní praktiku, pokud splňuje tyto znaky:
Artwashing – klamavá praktika
- Artwashing může uvést spotřebitele v omyl. Například pokud firma vytváří mylný dojem o své činnosti, hodnotách nebo dopadech a falešné informace skrývá za umělecké spolupráce.
- Ovlivnění rozhodnutí spotřebitele – Spotřebitel na základě tohoto dojmu učiní rozhodnutí, které by za jiných okolností neučinil (např. koupě výrobku, výběr služby).
- Úmyslný charakter – Jde o promyšlenou marketingovou strategii, nikoliv náhodný důsledek.
Právní základy
V České republice existuje několik právních předpisů, které chrání spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám, tudíž i proti artwashingu. Nejzákladnější úpravu představuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Konkrétně se jedná o ustanovení v paragrafech 4 a 5:
§ 4 odst. 1: „Obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě.“
§ 5: „Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.“
Dále problematiku upravuje směrnice EU 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách a občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v § 6 (poctivost v právním styku) a § 7 (zásada dobré víry).
Ovlivňování spotřebitele
Spotřebitelé jsou cílovou skupinou, na kterou se artwashing zaměřuje. Spotřebitelé, kteří se rozhodují na základě obrazu firmy jako „kulturně odpovědné“ instituce, mohou být artwashingem manipulováni k nákupu produktů, které by jinak z etických důvodů odmítli. Pokud je tato manipulace záměrná a podstatná, naplňuje znaky nekalé obchodní praktiky.
Příklad
Fast fashion značky a umělecké kolekce
Značky jako H&M nebo Zara vytvářejí „limitované umělecké kolekce“, spolupracují s designéry a prezentují se jako podporovatelé kreativního průmyslu. Ve skutečnosti:
- Většinu jejich produkce tvoří neudržitelná, levná a rychle se měnící móda.
- Pracovní podmínky v dodavatelských řetězcích jsou často v rozporu s mezinárodními standardy práce.
- Výroba není ekologicky šetrná a produkty nejsou udržitelné (prolíná se s greenwashingem).
- Jejich výrobky nemají přidanou uměleckou hodnotu, jedná se spíše o prvoplánový kýč a korporátní umění.
Z tohoto důvodu je mediální image společnosti poměrně rozporuplná. Značky se snaží zakrýt své neetické pracovní podmínky a problematickou stránku ekologičnosti jejich výroby pomocí prvoplánových uměleckých spoluprací a realizací. Takové jednání může naplňovat znaky klamavé praktiky, zejména pokud má přímý vliv na rozhodování spotřebitelů při koupi.
Etický a společenský rozměr
Artwashing není pouze právní otázkou, jde také o problém etický. Jeho nebezpečí tkví v instrumentalizaci umění a narušení důvěry osoby ve veřejný prostor a kulturní sféru. Pokud se umění stává nástrojem korporátního „zakrývání reality“, ztrácí svou kritickou a osvětovou funkci. Navíc se znehodnocuje význam kulturní podpory, která by měla být autentická a hodnotově zakotvená, vzniká nedůvěra spotřebitelů k etickému marketingu obecně a podkopává se kreativní nezávislost umělců, kteří se stávají nástrojem PR.
Podvodné výprodeje na internetu: obchod končí, sleva jen dnes!
Na sociálních sítích se stále častěji objevují reklamy s dojemnými příběhy – rodinný obchod údajně končí, výprodej prý trvá jen do půlnoci a slevy jsou až 70 %. Zní to lákavě, ale realita je jiná.
Podle České obchodní inspekce jde často o falešné e-shopy, které uvádějí jen anonymní kontakty, sídlí mimo ČR a zboží buď vůbec nedodají, nebo nedodají v odpovídající kvalitě. Přibývá také sofistikovaných podvodů, kdy jsou kopírovány známé značky jako Tescoma, Sportisimo, Super zoo nebo Alza.
Celý článek naleznete zde: Náš milovaný obchod končí. Přibývá rafinovaných podvodů hrajících na city – Novinky
BURČÁK: CO MUSÍ PRODEJCI A VÝROBCI DODRŽET?
Je sice teprve začátek srpna, ale brzy se naplno rozjede prodej velmi oblíbeného alkoholického nápoje s ryze českým původem – burčáku. Co to vlastně je a jaká jsou pravidla pro jeho výrobu a prodej?
Burčák je částečně zkvašený mošt, tedy mladé víno, které se nachází v rané fázi kvašení. Obsahuje ještě velké množství přírodního cukru, ale zároveň už i alkohol. Jeho chuť je sladká, šťavnatá a svěží, s jemně perlivým charakterem, což je důsledek aktivního kvašení. Vzhledem k tomu, že kvašení stále probíhá, může se jeho chuť i účinky měnit doslova z hodiny na hodinu.
Zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. stanoví, že jako burčák smí být označován pouze částečně zkvašený mošt, pokud pochází výhradně z vinných hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Pokud by hrozny měly původ mimo ČR, musí být produkt označen jako „částečně zkvašený hroznový mošt“. To je důležité zejména proto, že například v Maďarsku nebo na Slovensku dozrávají hrozny o něco dříve, ale mošt z těchto hroznů nesmí být označován jako burčák. Obvyklý obsah alkoholu v burčáku se pohybuje mezi 1 až 7 %, přičemž odborníci za ideální považují hodnotu kolem 4 %.
Burčák je možné prodávat od 1. srpna do 30. listopadu kalendářního roku, v němž byly hrozny sklizeny. Vrchol sezóny tohoto nápoje v Česku obvykle nastává začátkem září – dříve totiž hrozny na našem území zpravidla ještě nejsou dostatečně zralé. Pozor tedy na možné podvodné označení původu, i když vše samozřejmě záleží na počasí – slunečné léto může urychlit dozrávání hroznů.
Při prodeji burčáku musí být viditelně uvedeny následující údaje: název produktu (burčák nebo částečně zkvašený mošt), jméno výrobce, původ hroznů, z nichž je burčák vyroben, a informace o obsažených alergenech.
Podle odborníků je ideální stáří burčáku maximálně tři dny. Každé vývojové stádium má však své příznivce. Ideální chuť by neměla být ani příliš sladká, ani trpká. Jak tedy má vypadat ideální burčák:
- Barva: U bílého burčáku by měla být světle žlutá až medová, nikoliv hnědavá nebo kalná s podezřelými usazeninami.
- Vůně: Příjemně ovocná, bez zápachu po octu nebo zatuchlině.
- Chuť: Měla by být vyvážená – ne příliš sladká, ale ani kyselá či „páchnoucí“ alkoholem.
- Kvašení: Měl by jemně perlit, což je známka aktivního kvašení.
Důvěryhodní prodejci by měli být schopni doložit původ burčáku i potřebné informace uvedené na viditelném štítku.
Nejčastěji se burčák vyrábí z bílých aromatických odrůd hroznů. Existuje však i červená a růžová varianta, jejíž výroba je poněkud složitější – používají se celé, nerozdrcené a neupravené bobule.
Mezi nejčastější prohřešky, které při kontrolách odhaluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, patří přidávání vody, nesprávné nebo chybějící označení a nedostatky v hygieně prodeje. Někteří výrobci se dokonce snaží prodávat burčák vyrobený z jiného ovoce – to však zákon výslovně zakazuje.
Tak ať to perlí a hlavně chutná – ale doporučujeme pít s mírou.
Vláda schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku.
Spotřebitelé budou lépe chráněni díky novele zákona o ochraně spotřebitele, kterou tento týden schválila vláda. Úprava přináší implementaci evropských pravidel, posiluje práva zákazníků a zakazuje klamavé praktiky. Novela zároveň zavádí povinnost poskytovat jasnější informace o výrobcích a jejich životnosti. Pokud si zákazník při reklamaci zvolí opravu, prodlouží se mu záruční doba ze dvou na tři roky.
Jednou z nejvýraznějších změn je prodloužení záruční doby. Pokud si zákazník při reklamaci zvolí opravu, záruka se automaticky prodlouží na tři roky. Spotřebitel tak získá větší jistotu, že výrobek bude sloužit déle a že se mu vyplatí dát přednost opravě před nákupem nového.
Novela se také zaměřuje na tzv. greenwashing, tedy klamavé tvrzení o ekologických vlastnostech výrobků. Zakazuje například falešné označení obalu jako recyklovatelného, i když jej v praxi recyklovat nelze, nebo nepravdivé prohlášení o „nulové uhlíkové stopě“. Cílem je, aby lidé měli při nákupu jistotu, že se skutečně rozhodují na základě pravdivých a ověřitelných údajů.
Dalším opatřením je zákaz propagace výrobků, které jsou záměrně konstruovány tak, aby se brzy poškodily či přestaly fungovat. Tento postup nutí spotřebitele pořizovat si nové výrobky častěji, než je nutné. Novela tak brání nepoctivým praktikám, které stojí zákazníky peníze a zároveň zatěžují životní prostředí.
Spotřebitelé budou mít také více informací ještě před samotným nákupem. Výrobci a prodejci budou povinni sdělovat údaje o opravitelnosti výrobku, jeho životnosti, dostupnosti náhradních dílů i délce poskytování bezplatných softwarových aktualizací u výrobků s digitálními funkcemi. Zákazník tak bude mít možnost před nákupem lépe porovnat různé produkty.
Za porušení pravidel budou výrobcům a obchodníkům hrozit pokuty až do výše 5 milionů korun. Kontrolu budou provádět jako doposud Česká obchodní inspekce, u kosmetiky krajské hygienické stanice a u potravin, alkoholu, tabáku nebo cigaret Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Novela vychází z evropských směrnic a nařízení, změny budou účinné od září 2026. Pokud jde o prodlouženou záruční dobu, dojde-li v rámci reklamace k opravě vadného výrobku, měla by začít platit už od 31. 7. 2026.
Jak reklamovat potraviny
Také se Vám už někdy stalo, že jste po rozbalení potraviny zjistili, že není úplně vhodná pro konzumaci, zkažená nebo dokonce plesnivá? Nebojte se, i nevhodnou potravinu lze reklamovat. Prodejce vám totiž odpovídá za jakost, jakou by zboží mělo mít, podle §2161 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Jelikož potraviny podléhají rychlé zkáze, s reklamací neotálejte a dojděte za prodejcem co nejdříve.
Potraviny můžete reklamovat u prodejce, u kterého jste je nakoupili. Musíte ale prokázat, že jste zde zboží opravdu koupili, proto je nejlepší mít s sebou účtenku. Pokud účtenku nemáte a platili jste nákup kartou, postačí vám i výpis z bankovního účtu. Dle §2169 občanského zákoníku můžete po prodejci požadovat náhradu zboží nebo vrácení peněz. To jsou také nejčastější způsoby vyřízení reklamace vzhledem k povaze věci. Nezapomeňte na to, že je prodejce povinen vám vydat potvrzení o uplatnění reklamace.
Pokud ale nechcete řešit nepříjemnosti spojené s reklamací, můžete se jim vyhnout preventivní kontrolou potravin, které kupujete. Především zda není potravina již nahnilá, otlučená (v případě ovoce), jestli není poškozené balení a jaké je na obalu výrobku uvedené datum spotřeby. Pokud by už uběhla doba minimální trvanlivosti potraviny, může ji prodejce stále prodávat, ale musí být řádně označena. Pokud by bylo už po datu spotřeby, takový produkt se nesmí prodávat.
Zároveň pokud máte podezření, že daná prodejna nedodržuje hygienu, špatně uschovává potraviny nebo je nesprávně označuje, můžete podat podnět ke kontrole na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Více informací o způsobu podání najdete na stránkách tohoto správního orgánu.
Julie Opltová
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.
NÁKUP POUŽITÉ VĚCI
Lze reklamovat použitou věc? Jak dlouhá je záruční doba? Může prodejce vůbec prodávat použité věci? Odpovědi na tyto otázky a další naleznete v tomto článku.
Když si pořídíte použitou věc, kupujete ji s vědomím, že byla již použita a že může být tudíž i opotřebená. Ale stále je tu možnost reklamovat. Podnikatel může běžnou záruční dobu, která je ze zákona 24 měsíců, zkrátit u použité věci až na 12 měsíců, ale právo reklamace koupí použité věci kupující nepozbývá. Takže výmluvy typu: koupili jste si použitou věc, na ní se reklamace nevztahuje, jsou nepřípustné. Nemůžete však věc reklamovat pro samotné opotřebení, nebo pro vadu, o níž kupující věděl a byla proto sjednána nižší cena.
Možnost výměny?
U použitých věcí není při reklamaci výměna možná, jelikož prodejce nám nemůže nabídnout jinou stejně opotřebenou věc, kterou jsme si zakoupili. V tomto případě je možné požadovat slevu z kupní ceny. Samozřejmě kupujícímu zůstává též nárok na opravu či odstoupení od smlouvy za splnění podmínek dle § 2169 Občanského zákoníku.
Může prodejce prodávat použité zboží?
Ano, musí být však zřetelně označené a oddělené od ostatního zboží. V dokladu o zboží nesmí chybět upozornění na skutečnost, že se jedná o použité zboží! Takže například, když si budete pořizovat automobil z autobazaru, musí být v dokladech napsáno, že se jedná již o ojetý automobil.
Použité věci / vadné věci / sezónní výprodej
Použité věci jsou věci, které již někdo používal. Je u nich možné zkrátit záruční dobu až na 12 měsíců.
Vadné věci jsou věci, které mají vadu. Jedná se i o nové věci, například nový kabát, který má vadu, kterou je upadnutý knoflík. I u tohoto typu však zákazník (spotřebitel) musí být na tuto skutečnost upozorněn, toto zboží musí být od ostatního zboží řádně odděleno a nákup vadného zboží by měl být vyznačen v kupním dokladu ke zboží. Záruční doba u tohoto typu zboží je ale standardně 24 měsíců, nelze však reklamovat vadu, pro niž byla sjednána nižší cena.
Sezónní výprodej je prodej věcí, které jsou v pořádku, jen je třeba, aby se vyprodaly, typicky v případě oblečení na konci sezóny. Jedná se tedy o nové zboží, na které se vztahuje standardní záruční doba 24 měsíců. Mnohdy se podnikatelé snaží v těchto výprodejích uvádět, že zboží je prodáváno s výraznou slevou. Pokud však není sleva poskytnuta pro konkrétní vadu výrobku, pak taková sleva nijak neovlivňuje právo na reklamaci. V případě, že podnikatel slevu pouze finguje a prodává zboží za cenu nesníženou, dopouští se tím nekalé obchodní praktiky a může být sankcionován Českou obchodní inspekcí. Pokud si však zákazník takové zboží za údajně nižší cenu koupil, nezakládá mu to žádné právo vůči prodejci, neboť kupní cena byla mezi ním a prodejcem platně sjednána.
Při koupi použité věci si ohlídejte hlavně tato fakta:
• Záruční doba: u použité věci může být zkrácena až na 12 měsíců, ovšem pouze na základě dohody stran.
• Doklad o zboží: zde musí být poznamenán fakt, že se jedná o použité zboží.
• Stav věci: zkontrolujte si, že stav, ve kterém zboží kupujete, je opravdu ten, který je uveden v dokladech.
• Vady: je možná oprava, sleva či odstoupení od smlouvy. Není však možná výměna.Oprava věci – dopsat
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s
Nákupy na on-line galeriích
O čem nás musí nákupní galerie informovat?
Nákupní galerie neboli dle slov zákona o ochraně spotřebitele „on-line tržiště“ je jakousi „virtuální galerií“, která zboží neprodává nýbrž je pouhým zprostředkovatelem a nabízí zboží od jiných obchodníků. Většinou se jedná o společnost se sídlem v Číně či jiné asijské zemi. Pro spotřebitele je často velmi obtížené ověřit jejich důvěryhodnost. Pro nákupní galerie je typické, že dodávají zboží s velkým časovým prodlením a pokud je vůbec doručeno, tak je zboží obvykle velmi nízké kvality a nemá zákazníkem předpokládané vlastnosti.
Novela zákona o ochraně spotřebitele s sebou přinesla definici pojmu „on-line tržiště“. V § 2 odst. 2 písm. b) je pojem „on-line tržiště“ vymezen jako „služba umožňující spotřebiteli uzavírat distančním způsobem smlouvu s prodávajícím nebo jinou osobou za využití softwaru zahrnujícího internetovou stránku, část internetové stránky nebo aplikaci, provozovaného jiným podnikatelem, než je prodávající, nebo jeho jménem“.
Pro provozovatele on-line tržiště je nově stanovena v § 11b zákona o ochraně spotřebitele rozšířená informační povinnost, aby byla zajištěna dostatečná ochrana spotřebitele související s tímto způsobem prodeje. Spotřebitel musí před uzavřením smlouvy vědět, s kým smlouvu uzavírá a jaké povinnosti má třetí strana a poskytovatel on-line tržiště při současném plnění obou těchto subjektů, a dále zda se na smlouvu uplatní práva spotřebitele vyplývající z evropských předpisů. Dále je také nezbytné, aby byl spotřebitel seznámen s parametry určujícími pořadí předkládaných nabídek. Tato informace se totiž považuje za podstatnou pro účely posuzování, zda nedošlo k užití klamavé obchodní praktiky.
Před tím, než se rozhodnete pro nákup v nákupní galerii, doporučujeme Vám si předem zjistit co nejvíce informací o daném e-shopu a přečíst si obchodní podmínky – zejména dobu dodání zboží, podmínky vrácení a reklamace zboží.
Pokud jste na takovém on-line tržišti již nakoupili a nastal nějaký problém – například Vám zboží vůbec nedorazilo, nezbývá Vám nic jiného než odstoupit od smlouvy, na což máte ze zákona právo.
Další informace týkající se nákupních galerií naleznete v našem článku Nákupní galerie jako „převlečený“ e-shop – aneb na co si dát pozor při nákupu na internetu.
Klára Červinková
Odborná právní poradkyně
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.
