Menu

Zdravotnictví

Na co si dát pozor při nákupu kosmetiky a léčiv. Aneb není obal jako obal.

Zimní období může pro organismus některých z nás znamenat zátěž. Ranní mrazíky, silné poryvy větru či nízké teploty se tak mohou projevit nejen na vzhledu naší pokožky, ale také na našem zdraví. Nemálo z nás proto v zimním období navštíví drogerii, aby si koupilo např. vysoce hydratační krém nebo lékárnu při boji s chřipkou. Není proto na škodu vědět, jaké požadavky jsou kladeny na kosmetické výrobky a léčiva uváděné na trh a zdali námi zakoupený výrobek splňuje vše, co by měl.

Požadavky na kosmetické výrobky uváděné na trh EU upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Pokud se jedná o požadavky kladené na léčiva, tak jejich zákonnou úpravu nalezneme především v zákoně č. 378/2008 Sb. o léčivech a vyhlášce 228/2008 Sb. o registraci léčivých výrobků.

Základním pravidlem je, že veškeré spotřebitelům na obalu výrobku poskytované údaje musí být snadno čitelné, srozumitelné, nesmazatelné a uvedené v českém jazyce. Přičemž platí, že u obalu léčiv jsou zakázány jakékoliv prvky reklamního charakteru. Naopak s cílem zajištění bezpečného zacházení s léčivy, je navíc stanovena povinnost uvádět název humánního léčivého přípravky na vnějším obalu Braillovým písmem.

Doba použitelnosti

Jak u kosmetických přípravků tak léčiv musí být na vnějším obalu uvedena doba, do kdy je možné přípravek bezpečně používat, tzv. minimální trvanlivost či doba použitelnosti. Má-li však kosmetický výrobek minimální trvanlivost delší než 30 měsí­ců, měl by být spotřebitel navíc informován, po jakou dobu po otevření může být kosmetický přípravek používán, aniž by došlo k jeho újmě na zdraví. Požadavek uvedení minimální trvanlivosti se ale netýká kosmetických přípravků určených k jednorázovému použití a přípravků, u nichž nehrozí zka­žení. Tato informace musí být podle potřeby doplněna i údajem o podmínkách, které musí být splněny, aby byla zaručena minimální trvanlivost, např. způsob skladování. U léčiv se pak uvádí nejen doba jejich použitelnosti v neporušeném obalu, ale též po jejich naředění, přípravě dle návodu nebo prvním otevření.

Povinné údaje

U kosmetických i léčivých přípravků je stanoven seznam povinných údajů, které musí být uváděny na obale. Přičemž základní údaje uváděné na obalech léčiv představují: název přípravku, jeho síla, léková forma, obsah léčivých látek, uvedení držitele rozhodnutí o registraci léčivého přípravku v České republice (odpovědná osoba), způsob uchovávání, doba použitelnosti a registrační číslo referenčního přípravku v České republice.

Každý léčivý či kosmetický přípravek by také měl být vybaven příbalovou informací s výjimkou případů, kdy jsou veškeré údaje uvedeny přímo na obalu léčivého přípravku. V příbalové informaci u léčiv bychom pak měli nalézt:

  • informace o dávkování a způsob podání (podávání dětem, nejvyšší denní dávka apod.)
  • uvedení nežádoucích účinků přípravku
  • možnost reakce s jinými léčivými prostředky a potravinami
  • možnost účinků ovlivňujících schopnost řídit a ovládat stroje
  • možnost předávkování
  • seznam pomocných látek
  • opatření pro likvidaci přípravku

U kosmetických přípravků se jedná o údaj o jméně, názvu a adrese odpovědné osoby, přičemž v případě dovážených kosmetických přípravků musí být zmíněna i země původu. Základním povinným údajem je i určení hmotnosti či objemu obsahu výrobku. Výjimku představují pouze balení s obsahem nižším než pět gramů nebo pět mililitrů, bezplatné vzorky, balení pro jedno použití  a výrobky skládající se z více než jedné položky, pokud je uveden na obalu počet jejich položek. Dále se jedná o uvedení funkce výrobku a seznamu přísad.

Spotřebiteli je tak umožněno být informován o přísadách použitých při výrobě kosmetického přípravku, kdy mezi povinně uváděné přísady jsou zahrnuty i alergenní látky. Výrobce je oprávněn navíc uvádět, že výrobek nebyl testován na zvířatech. Takové tvrzení je ale možné uvést pouze v v případě, že při přípravě výrobku opravdu nebyly použity přísady, které by byly zkoušeny na zvířatech.

Žaneta Dočkalíková
odborná právní poradkyně SOS-Asociace

Kosmetika

Mnoho mužů chce mít své drahé polovičky krásné, a proto při výběru dárků k Valentýnu sáhnou po kosmetice. Všechny kosmetické přípravky, které jsou uvedeny na trh EU, musí splňovat požadavky, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Víte však, co musí kosmetika splňovat a také co má být na obalu uvedeno?

Označení

Dle článku 13 výše uvedeného nařízení musí obal, do kterého je přípravek naplněn a také vnější obal obsahovat nesmazatelně a čitelně údaje o odpovědné osobě. Těmito údaji (mohou být zkráceny) jsou jméno, či zapsaný název a adresa, země původu. Co se týká kosmetiky samotné je nutno uvést obsah a také ho vyjádřit v hmotnosti, nebo objemu. Tato nutnost nespadá na výrobky, které mají méně než 5 gramů, nebo mililitrů, bezplatné vzorky a balení pro jedno použití a dále také na výrobku, který se skládá z více než jedné položky, pokud je uveden na obalu počet položek. Dále musí být uvedeno datum, funkce výrobku a také seznam přísad. Přísady mohou být uvedeny i pouze na vnějším obalu.

Tvrzení o přípravku

Tvrzení je uvedeno na přípravku a zní například takto „tento krém vás zbaví vrásek do třiceti dnů“.

Výše zmíněné nařízení ve svém článku 20 tyto tvrzení upravuje tak, že nesmí být používány texty, názvy, ochranné známky, vyobrazení ani názorné nebo jiné znaky, které by přisuzovaly těmto přípravkům vlastnosti nebo funkce, které nemají.

Na koho se obrátit, když nám reklama na přípravku přijde jako klamavá obchodní praktika dle § 5 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele? Na Českou obchodní inspekci.

Testováno na zvířatech

Testování na zvířatech má být nahrazeno alternativními metodami, pokud je to možné a z vědeckého hlediska vyhovující. Když není možná jiná cesta, testuje se na zvířatech jen alternativními metodami. Testování na zvířatech může být povoleno jen ve dvou případech. V prvním případě se jedná o přísadu, která je široce používána a nelze ji nahradit jinou přísadou, která by plnila podobnou funkci.  Druhý případ se týká zvláštního problému ve vztahu k lidskému zdraví, kdy testování na zvířatech je nezbytné a dostatečně odůvodněné.

Anežka Vrchotová

odborná právní poradkyně SOS-Asociace

Papírové recepty zůstanou zachovány

Již před osmi lety došlo k zahájení zkušebního provozu centrálního úložiště elektronických receptů. Od té doby se projevovaly snahy prosadit elektronické recepty v celé republice. První elektronické recepty se v oběhu objevily roku 2010. Provázelo je ovšem množství jak kladných, tak negativních ohlasů.

Tento nový druh receptů by měl ušetřit čas jak pacientům, tak lékařům, jelikož by nebylo nutné chodit si pro každý recept za lékařem a lékař by mohl recepty vypisovat v čase, jaký si určí sám. Také by se tímto novým postupem mělo zamezit falšování receptů. Zejména pro mladší generace je lákavá představa objednání receptu telefonním hovorem, nebo pouhou SMS. Další vizí do budoucna, která se jeví lákavá, je nakupování léků přes internet a jejich následné doručení kurýrem až do domu, což by bylo prospěšné starším pacientům. Lékaři se také naskytuje možnost kontrolovat, jestli pacient léky skutečně z lékárny vyzvedává. Z řad poslanců se dokonce ozývá názor, že systém elektronických receptů by dokázal ročně ušetřit až dvě miliardy korun.

Naproti tomu se v této tematice ozývá i značné množství problémů, které se se zavedením elektronických receptů, a jejich provozem spojují. Zejména fakt, že velké množství lékařů vůbec nepoužívá ve svých ordinacích počítač, představuje spoustu komplikací. Přestože je již centrální úložiště elektronických receptů v provozu, drtivá většina lékařů stále využívá recepty papírové. Nemalé náklady, které již byly do elektronických receptů investovány, tudíž neodpovídají využívání nového systému. Skeptici také zmiňují fakt, že tímto způsobem předepisování receptů, kdy pacient nemusí vůbec chodit, si lékař nemůže ověřit, jak léčba probíhá, což je v rozporu s odbornými pravidly poskytování lékařské péče. Navíc stejně není možné ověřit, jestli pacient léky skutečně používá, pouze, jestli si je v lékárně vyzvedl.

V současnosti schválila vláda novelu zákona o léčivech, která umožní lékařům i nadále předepisovat léčivé přípravky na recepty jak v listinné, tak v elektronické podobě. Podle platné legislativy mělo být totiž od 1. ledna 2015 možné léčivé přípravky předepisovat pouze na elektronické recepty, a novela tak v podstatě umožní zachování stávajícího stavu. Nicméně nejde o konečné rozhodnutí, mnoho poslanců prosazuje pouhé odložení. Na otázku, za jak dlouho se dočkáme povinných elektronických receptů, si tedy budeme muset počkat.

Helena Gottfriedová
Odborná právní poradkyně

Hygienické kontroly táborů aneb čistota musí být

Léto už je v plném proudu a spolu s ním se objevuje jeden letní tábor za druhým. Rodiče se jen zdráhavě loučí se svými ratolestmi a představují si hrůzy, které se jejich potomkům můžou stát. Možná je však uklidní pomyšlení, že i tábory podléhají různým pravidlům a kontrolám.

Abychom se v letních pobytech vyznali, musíme rozlišovat zotavovací akce a jiné podobné akce. Zotavovacími akcemi rozumíme organizovaný pobyty 30 a více dětí do věku 15 let na minimálně 5 dní, jejichž cílem je posílit zdraví dětí, zvýšit tělesnou zdatnost, popřípadě získat specifické znalosti či dovednosti. Tyto typy pobytů mají povinnost se ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví. Naopak akce, které mezi zotavovací nepatří, tuto povinnost nemají. Počet dětí je menší než 30 nebo trvá po dobu kratší než 5 dnů.  Také počet záležitostí, které musí pro chod pobytu zajistit, je výrazně nižší než u zotavovacích akcí.

 Ke dni 30. 6. 2014 obdržely krajské hygienické stanice údaje o počtu konání letních dětských rekreací na území ČR. Ve výsledku jde o 1 486 zotavovacích akcí a 2 379 běhů (části akce). Celkový počet dětí, který se táborů a jiných akcí letos zúčastní, čítá 151 120 dětí. Také v letošním roce jsou naplánovány hygienické kontroly, na které klade důraz zejména ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.  Oproti loňskému roku jsou počty značně nižší. Loni se uskutečnilo 1 899 zotavovacích akcí, kterých se účastnilo 175 478 dětí. Orgány ochrany veřejného zdraví v nich provedli 1 234 kontrol a v průběhu celé sezóny nebyl vydán žádný zákaz konání zotavovací akce nebo jiné podobné akce pro děti. „Také v letošním roce se hygienici na kontroly chystají a doufáme, že výsledek bude stejně pozitivní,“ doplňuje hlavní hygienik Vladimír Valenta.  V počtu konání zotavovacích akcí vede s počtem 198 Jihočeský kraj. V těsném závěsu za ním je se 191 zotavovacími akcemi Vysočina a třetí místo si odnáší Královohradecký kraj s počtem 153 akcí.

O podmínkách, které musí akce splňovat, pojednává předpis o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti. Pokud jde o umístění tábora, měl by ležet mimo území, kde lze předpokládat nadměrné znečištění vzduchu. Nutná je také přístupová cesta. Zotavovací akce se pořádají buď ve stavbách, nebo ve stanech, přičemž pro každý z prostorů jsou určeny další specifické podmínky. Na jedno umyvadlo by mělo vycházet 5 dětí, jedna sprchová růžice na 30 dětí a na 1 záchod 15 dětí. Tedy pokud budeme pořádat tábor se 30 dětmi, budeme potřebovat zařídit 6 umyvadel, 1 sprchu a 2 záchody. Samozřejmě se může stát, že některé z dětí onemocní. Z toho důvodu je povinné mít k dispozici izolaci a ošetřovnu. Na 30 dětí se zřizuje jedno lůžko. V průběhu zotavovací akce musí být prováděn denní úklid všech prostor sloužících zotavovací akci. Pitné vody musí být dostatek pro veškeré činnosti a musí splňovat hygienické podmínky.

Dostáváme se k tematice stravování. Prostory pro stravování musí být s výjimkou ohniště vždy zastřešené a chráněné před nepříznivými vlivy počasí. Musí zde být obsaženy prostory pro přípravu, pro konzumaci, pro skladování a pro mytí nádobí. Pracovní plochy, nástroje a nádobí musí být z materiálu způsobilého pro styk s potravinami. Důležitým bodem je důkladný úklid těchto prostor. Také skladování musí být věnována dostatečná pozornost, aby bylo prováděno pečlivě. Denní menu se skládá ze snídaně, přesnídávky, oběda, svačiny a večeře, přičemž jedno z hlavních jídel musí být podáváno teplé. Nápoje musí být pro účastníky zotavovací akce k dispozici celý den.  Pokud jde o režim dne, musí být pevně stanovena doba pro spánek, osobní hygienu a stravování.  Děti do 10 let musí mít k dispozici nejméně 9 hodin spánku, starším dětem stačí 8 hodin. Osoby činné mají také povinnost kontrolovat děti ohledně oblečení, obuvi a hygieny. Koupání musí probíhat pod dohledem osoby činné, která je schopna poskytnout záchranu tonoucímu.

Takto vypadají zestručněné podmínky, které je nutno splnit k úspěšnému absolvování kontroly. Nezbývá než čekat, jestli bude letošní rok stejně úspěšný jako loňský.

Helena Gottfriedová

Odborná právní poradkyně