Menu

Podomní prodej a předváděcí akce

Otázky MF DNES na problematiku podomních prodejců

Přinášíme vám odpovědi, které poskytla naše předsedkyně Gerta Mazalová redakci MF DNES na dotazy na téma „šmejdi“.

Jaké máte z poslední doby zkušenosti s nekalými praktikami podomních prodejců v Česku? Je to podle vás problém, který se musí řešit?

 

Naše zkušenosti stále svědčí o tom, že podomní prodej je problém. Rozhodně bych neřekla, že se snížil počet stížností na podomní prodejce, spíše naopak. Nátlakové akce podomních prodejců neustaly. Prakticky podle hesla: “nepřijdete Vy k nám, my přijdeme k Vám“, se nekalé praktiky z předváděcích akcí mnohdy přesunuly i mezi podomní prodejce. Proto některé obce a města využila možnost, kterou jim dává živnostenský zákon, a zakázala podomní prodej. Bohužel se však často setkáváme s tím, že tento zákaz není respektován. Nepomáhají ani sankce, které mohou dosáhnout až do výše 200 tisíc korun. Reálně je však velmi problematické dodržování zákazu kontrolovat. Navíc naše zkušenosti ukazují, že když už je udělována správní sankce například za využívání nekalých obchodních praktik, pak jsou udělovány pokuty podstatně nižší.

Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nesmí být udělena pokuta v likvidační výši. Domnívám se, že pro tyto prodejce, kteří dělají ostudu poctivým podnikatelům a nekale profitují na těch nejvíce zranitelných a bezbranných lidech, jakými jsou především senioři, by likvidační pokuta byla nejlepší odměnou. Takovým prodejcům by mělo být též odebráno živnostenské oprávnění a měly by být nastaveny legislativní záruky, aby se takovýto podnikatel nemohl podílet na podnikání jiné osoby, často se nám totiž stává, že potkáváme stále stejné lidi, kteří pouze přesunuli svůj výnosný business do jiné společnosti. To jsou podle našeho názoru podněty, kterými by se měla legislativa vážněji zabývat.

V současnosti je spotřebitel chráněn primárně pouze soukromým právem. Spotřebitel tak může odstoupit od smlouvy uzavřené formou podomního prodeje do 14 dnů od uzavření, resp. od převzetí zboží v případě kupní smlouvy. To mu umožňuje Občanský zákoník. Problém je ale mnohdy v tom, že spotřebitel sice platně odstoupí a vznikne mu tak právo na vrácení kupní ceny, reálně se jí však nedočká, protože vymahatelnost práva není bohužel u nás úplně ideální.

Proto se snažíme tato témata medializovat a působit proto preventivně. Osvětu provádíme mezi spotřebitelskou veřejností formou besed, přednášek i informační kampaně v našich osobních bezplatných poradnách, na našich webových stránkách, naši spotřebitelé chodí do poraden včas, takže jim můžeme často pomoci. Pomáháme jim buď hned v poradně sepsáním odstoupení od smlouvy, pokud je to ještě v zákonné lhůtě nebo mimosoudním řešením spotřebitelských sporů (ADR), které jim bezplatně můžeme v našich poradnách také nabídnout.

 Přicházejí podle vás prodejci s novými metodami, jak své zboží prodat?

Ano, ale základ zůstává stejný, a to je psychický nátlak a poskytování nepravdivých informací. Nejvíce si spotřebitelé stěžují na silný psychický nátlak, klamavé až podvodné praktiky, které podomní prodejci stále používají, např. při podomních nabídkách prodeje energií:

– přesvědčují spotřebitele, že jejich dodavatel už zkrachoval a oni zůstanou bez elektřiny

– nebo že jdou kontrolovat, zda mají všechny slevy,

– představují se pod falešnými jmény firem, které ale ve skutečnosti nezastupují,

– v kolonkách smluv mají napsán také poplatek za sepsání smlouvy, ev. i skrytou zprostředkovatelskou provizi (v řádů tisíců korun)- což je protiprávní. Ten si na místě vyberou a už se neobjeví.

-často také chodí tam, kde už mají zjištěno, že bude končit smlouva u stávajícího dodavatele a přesvědčí spotřebitele, že jsou jeho zástupci, aby podepsal prodloužení smlouvy, jinak bude bez energie. Později spotřebitel zjistí, že podepsal smlouvu úplně jiné firmě.

Také se setkáváme s tím, že prodejci se snaží spotřebitele zbavit zákonného práva na odstoupení. To se děje například antedatování smlouvy, kdy prodejce přesvědčí spotřebitele, že zboží bylo v té době levnější a ten pak podpisem přijde o zákonnou možnost odstoupení.

Dále se objevují nabídky různých VIP karet zajišťující členství v různých VIP Klubech. Spotřebitel má tak pocit, že obdržel něco výjimečného, přitom hradí desetitisícové částky za aktivaci takové karty, aniž by obdržel jakékoliv plnění.

Dále se stále setkáváme s uzavíráním smluv o vázaném spotřebitelském úvěru, kde spotřebitel podepíše splátky a přeplácí už tak dost předražené zboží.

Radíme proto stále spotřebitelům, aby nevpouštěli cizí lidi do svého bytu a neriskovali zbytečné problémy nebo také okradení či škodu na zdraví. Solidní firmy nevysílají své zástupce k chození po bytech a porušování vyhlášek zákazu podomního prodeje, ale oslovují své odběratele písemnou či jinou formou.

 Bývají to ti samí, kteří pak jezdí i na předváděcí akce?

Označovat tyto lidi je těžké, vyskytují se ve více firmách, jsou navzájem propojeni, názvy firem často mění a v případě odstupování od smluv nebo reklamací jsou nezastižitelní, na udaných adresách nebo v sídlech firem se většinou nevyskytují. V mnoha případech bývají také v likvidaci, v konkurzu nebo minimálně zadlužení tak, že spotřebitel své peníze stejně nedostane zpět.

 Je lépe se vždy poradit dopředu, zda má pro spotřebitele vůbec smysl domáhat se peněžitého nároku soudní cestou a utrácet další peníze za soudní poplatky apod. Naše osobní bezplatné poradny najde spotřebitel na webových stránkách : www.asociace-sos.cz nebo na naší zpoplatněné lince 900 10 10 10 ( 10,-Kč /min).

Jediná bezpečná ochrana našich spotřebitelů však je – nevpouštět si do bytu nebo svého domu cizí lidi a odmítat jejich nabídky! Jedině tak budou v bezpečí klidně spát!

Gerta Mazalová
předsedkyně SOS-Asociace
 

Pozor na podezřelé emaily a slevové portály!

Víc a víc přibývá stížnosti na slevové portály, kdy spotřebitel zaplatil určitou částku třeba za zájezd, ale nevěděl, že server už je zadlužený, cestovní kanceláři nezaplatí, v důsledku čehož spotřebitel nikam nepojede. Poslední dobou se objevují i spamy, kdy na email přijde spotřebiteli výzva k úhradě dlužného plnění před provedením exekuce. A v neposlední řadě se spotřebitelům v současnosti často stává, že obdrží email od České spořitelny, kde je napsáno, že spotřebitel vyhrál určitou částku nebo ji dostal jako bonus a jen musí potvrdit výhru. Přinášíme vám několik rad co dělat, když se dostanete do podobné situace.

Slevové portály:

Než si něco koupíte na slevovém portálu, je dobré si ještě předtím zjistit, jestli je daný portál důvěryhodný a schopen vám služby poskytnout. Jestli jejich poukazy jsou pojištěné proti platební neschopnosti. A hlavně si dávejte pozor, jestli daná sleva není až příliš podezřele nízká. Je potřeba si umět uvědomit, že v dnešní době za 500 Kč dovolenou u moře neseženeme. A jestliže někdo dovolenou za takovou cenu inzeruje, s velkou pravděpodobností se může jednat o podvod.

Jak se proti tomuto bránit? Například tak, že můžete psát a také číst spotřebitelské zkušenosti na našich stránkách. Samozřejmě i jinde na internetu můžete nalézt množství informací a spotřebitelských recenzí na jednotlivé portály, které vám mohou pomoci si vybrat takový portál, který je spolehlivý.

Pokud se stane, že některému slevovému portálu naletíte a přitom je zřejmé, že portál byl spuštěn s jasným cílem vylákat ze spotřebitelů peníze a nikdy jim služby nebo zboží neposkytnout, můžete se obrátit na Policii, protože se může jednat o trestný čin podvodu. Jednání může být označeno jako trestný čin podvodu pouze tehdy, je-li vzniklá škoda vyšší než 5000 Kč. Velice často se stává, že spotřebitel přijde o nižší částku než o 5000 Kč, čímž by byl spáchán pouze přestupek. Nicméně je-li takto podvedených spotřebitelů více, škoda se sčítá a jednání tak může naplňovat znaky trestného činu. Od tohoto je třeba odlišit situaci, kdy vám slevový portál například neuzná reklamaci nebo z jiných důvodů nevyhoví – pak se nejedná o případ pro Policii, ale je třeba jej řešit občanskoprávní cestou – komunikací s druhou stranou, reklamací, případně cestou soudního řízení.

Podezřelé emaily:

Patříte mezi ty, kterým přišel email, který vás upomíná, abyste zaplatili nějakou částku před provedením exekuce, ale o tom, že by vám nějaká exekuce hrozila nebo že byste vůbec měli nějaký dluh, nemáte vůbec tušení? Nebo že jste vyhráli spoustu peněz, ale nejdřív musíte kliknout na daný odkaz, abyste výhru potvrdili? Radíme vám na tyto emaily nereagovat, jedná se totiž o spamy.

U prvního případu je v emailu zmíněno jméno exekutora (někdy se jedná o jméno smyšlené, jindy o skutečné), spisová značka, číslo účtu i částka, kterou máte zaplatit. Často je zasílána i příloha, která obsahuje virus.

Obdobné je to v případě barevných blikajících ikonek na různých webových stránkách, na kterých je uvedeno, že jste x-tým návštěvníkem a proto vyhráváte určitou částku, jedná se buď o klamavou reklamu, nebo častěji o pokus nainstalovat spotřebiteli do počítače virus.

Je důležité si přes lákavou vidinu výhry uvědomit, že zadarmo vám nikdo nic nedá.

Dalším oblíbeným trikem je uvedení telefonního čísla, na něž má spotřebitel pro více informací zavolat. Jedná se však často o telefonní číslo s vysokým tarifem a dříve, než se spotřebitel dozví nějaké informace o svém údajném dluhu, protelefonuje částku v řádech stokorun.

Je důležité vědět, že exekuční řízení nemůže proběhnout bez předchozího soudního nebo rozhodčího řízení a v každém případě vám nejprve musí být doručena žaloba a rozsudek (nebo například platební rozkaz). Soudy ani exekutoři nezasílají důležité písemnosti emailem, ale poštou do vlastních rukou.

Pokud se i přesto dostanete do těchto problémů nebo jste jen opatrní a nechcete nic riskovat, pak nás můžete kontaktovat jak telefonicky, emailem nebo přijít do některých z našich bezplatných poraden, kde vám rádi poradí naši vyškolení právní poradci. Více informací najdete v ikonce Poradenství na našich stránkách.

Lukáš Bastl
Poradce SOS – Asociace

Podomní prodej: Odpovědi na otázky tisku

  1. Otázka: Jak konkrétně je spotřebitel chráněn zákonem v problematice podomního a telefonního prodeje – jde mi hlavně o praktickou využitelnost a pochopitelnost zákonů pro běžné spotřebitele.

 

Odpověď SOS – Asociace: Ochranu spotřebitele z hlediska podomního a telefonního prodeje je možno nahlížet z pohledu práva soukromého (které řeší problematiku vztahu prodejce a zákazníka) a práva veřejného (které řeší problematiku vztahu státu a prodejce). Z veřejnoprávního pohledu poskytuje spotřebiteli ochranu zejména zákon o ochraně spotřebitele (zák. č. 634/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). V tomto zákoně je například zakotven zákaz tzv. nekalých obchodních praktik, tj. zejména klamavých a agresivních praktik, dále jsou zde uvedena pravidla reklamace či stanovena kompetence dozorových orgánů. Dále je možno zmínit například živnostenský zákon, který dává obcím pravomoc vydávat formou nařízení obcí tzv. tržní řády, v nichž obce mohou na svém území či na určité části území obce zakázat podomní prodej. Mnoho obcí toto oprávnění využívá a tak své občany chrání.

Veřejnoprávní ochrana je důležitá, nicméně stát nebude nikdy schopen uhlídat 100% dodržování těchto veřejnoprávních pravidel, proto je z hlediska spotřebitele nastavena též ochrana soukromoprávní, která je zakotvena primárně v novém Občanském zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.). Ta dává například spotřebiteli právo na zákonem stanovené informace při uzavírání smlouvy, aby byl řádně informován a mohl se správně rozhodnout, zda smlouvu uzavře, či nikoliv. U smluv uzavřených mimo obvyklé obchodní prostory či tzv. distančním způsobem (tj. při využití prostředků komunikace na dálku, například telefonicky nebo po internetu) dává Občanský zákoník spotřebiteli právo odstoupit od těchto smluv bez uvedení důvodů a bez jakékoliv sankce ve lhůtě 14 dnů od uzavření smlouvy, popř. od dodání zboží. K účinnosti odstoupení nově stačí, že toto odstoupení je v zákonné čtrnáctidenní lhůtě odesláno (nikoliv již doručeno druhé straně tak, jak to stanovil předchozí občanský zákoník). Zákon též nově chrání spotřebitele před tzv. lichevními smlouvami, stanoví ochranu před překvapivými ustanoveními v obchodních podmínkách či zvlášť nevýhodnými ustanoveními tzv. adhezních smluv.

Zákon regulující podomní prodej – zákaz v obcích – doporučili byste, aby jej obce uplatnily?

Odpověď SOS – Asociace: Ano, obce již nyní mohou dle § 18 živnostenského zákona vydávat nařízení, kterými mohou regulovat podomní prodej na území obce, včetně jeho zákazu. Menší obce i velká města k těmto zákazům přistupují za účelem ochrany svých občanů před nekalými praktikami, kterým spotřebitelé mnohdy při podomním prodeji čelí. Spotřebitel může od smlouvy uzavřené v rámci podomního prodeje odstoupit dle § 1829 nového Občanského zákoníku, neboť se jedná o smlouvu uzavřenou mimo obvyklé obchodní prostory podnikatele. Nicméně používání nekalých obchodních praktik v rámci podomního prodeje je samo o sobě protiprávní a prodejci za ně hrozí sankce dle zákona o ochraně spotřebitele. Bohužel obchodní model podomního prodeje prakticky vylučuje efektivní kontrolu dodržování veřejnoprávních pravidel, protože k podomnímu prodeji dochází u spotřebitele doma, nikoliv v prostorách, kde by mohla být vykonáván dohled například ČOI. Proto je mnohdy jedinou cestou využít práva obce podomní prodej zakázat a před klamavými praktikami takto své občany chránit. Mnoho obcí však o tomto svém právu ani neví, nebo nechtějí zakazovat podomní prodej z jiných důvodů. Dle našeho názoru je namístě zakázat podomní prodej zejména v místech jako jsou domovy důchodců, nemocnice apod., aby byli chráněni hlavně senioři. Tato skupina spotřebitelů je totiž tzv. zvlášť ohroženou skupinou právě z pohledu schopnosti čelit nekalým obchodním praktikám. S ohledem na negativní zkušenosti, které občané některých obcí s podomním prodejem zaznamenali, se však nedivíme ani plošným zákazům podomního prodeje na celých územích obce.

  1. Jaké jsou nejčastější příklady nekalého chování podomních prodejců?

Odpověď SOS – Asociace: Je třeba si uvědomit, že podomní prodej je specifickou prodejní technikou, kdy prodejce musí vlastně nejprve spotřebitele přesvědčit, aby s ním vůbec komunikoval a dále jej přesvědčit, aby s ním krátce po prvním kontaktu rovnou uzavřel kupní či jinou smlouvu. Tito prodejci proto procházejí nejrůznějšími tréninky, kde se učí, jak psychologicky působit na osloveného spotřebitele. Bohužel tito prodejci to se svou snahou mnohdy přeženou a v honbě za maximálními zisky používají různé klamavé a agresivní obchodní praktiky. V našich poradnách se setkávám s nejrůznějšími formami klamání, kdy podomní prodejci spotřebitelům lhali o povaze výrobku či služby, jen aby je přiměli k podpisu smlouvy. Proto jsou spotřebitelé někdy překvapeni, že cena služby je vyšší, než prodejce tvrdil apod. Zaznamenali jsme však též případy vysloveně agresivního jednání, kdy prodejci vysloveně strčili nohu do dveří a spotřebitelé se cítili jejich chováním ohroženi. Bohužel jsme se setkali též také s případy jednání, které mělo vysloveně povahu trestného činu, kdy došlo k okradení spotřebitelů či dokonce k jejich fyzickému napaden. Z poslední doby jsme zaznamenali také podvodné jednání, kdy podomní prodejce dal spotřebitelce podepsat listinu, která jej měla opravňovat ke zřízení inkasa z jejího účtu SIPO, takže chtěl spotřebitelku vlastně každý měsíc okrádat.

  1. Jaké jsou nejčastější případy nekalého chování telefonních prodejců?

 

Odpověď SOS – Asociace: V případě prodeje distančního se setkáváme asi nejčastěji se zkreslováním a zatajováním informací. Opět i v těchto případech jsou prodejci již „vycvičeni“ k tomu správnému psychologickému působení na spotřebitele, takže mu dají pocit opravdové potřebnosti nabízeného zboží či služby. Mnohdy jsou spotřebitelé velmi slušní a bojí se zavěsit telefon, čehož prodejci využívají k lepší manipulaci. Setkáváme se často s tím, že po telefonu je uzavřena smlouva, přestože spotřebitel není dostatečně obeznámen s podmínkami a neobdržel například všechny povinné informace, které stanoví Občanský zákoník.

  1. Co byste spotřebitelům doporučili ze své zkušenosti, pokud jde o jejich ochranu před nekalými praktikami podomních prodejců?

 

Odpověď SOS – Asociace: V obcích, kde je zakázán podomní prodej, je na každého podomního prodejce nahlížet jako na někoho, kdo se dopouští přestupku, a proto doporučujeme žádnému prodejci neotevírat a nepouštět nikoho do bytu. Naopak je možno volat obecní policii s podezřením na protiprávní jednání na území obce. Pokud je podomní prodej v obci povolen, je na zvážení každého spotřebitele, zda se rozhodne s prodejcem jednat. V rámci takového jednání však důrazně doporučujeme, aby spotřebitelé slepě nedůvěřovali všemu, co jim prodejce tvrdí. Rozhodně doporučujeme nic prodejci nepodepisovat hned na místě. Nabídku je třeba důkladně zvážit, proto je třeba prodejci za jeho nabídku poděkovat s tím, že si ji spotřebitel do několika dnů rozmyslí. Jestliže prodejce tlačí spotřebitele k podpisu hned, je to známka toho, že smlouva není zcela v pořádku, neboť strany mají se smlouvou vyjádřit informovaný souhlas a prodejce svým nátlakem na rychlý podpis tento princip popírá. Pokud je prodejce solidní, nebude mít problém s tím, že mu spotřebitel podepsanou smlouvu zašle, nebo ji s ním podepíše až za pár dní.

  1. S čím se na vás spotřebitelé nejčastěji obracejí v otázkách podomního prodeje?

 

Odpověď SOS – Asociace: Nejčastěji se v současnosti jedná o smlouvy o dodávkách energií a odstoupení od nich, dále se jedná o různé nabídky zdravotnických pomůcek (magnetů, masážních přístrojů atd., které vše vyléčí), doplňků stravy a dalších výrobků. Spotřebitelé často popisují, že k podpisu smlouvy došlo po použití nekalých obchodních praktik, takže spotřebitel podepsat smlouvu a teprve poté si v klidu přečetl, že podmínky smlouvy jsou zcela jiné, než prodejcem prezentované. Proto spotřebitelé často využívají svého práva na odstoupení od těchto smluv.

  1. S čím vším se na Vás spotřebitelé mohou obrátit v otázkách podomního prodeje a kam?

Odpověď SOS – Asociace: Spotřebitelé se nás můžou obrátit především v našich osobních poradnách (jejich seznam je k dispozici na našich webových stránkách www.asociace-sos.cz), dále na naší poradenské lince 900 10 10 10, která je zpoplatněná 10,-Kč/min., popřípadě též elektronicky přes naši e-poradnu. Pokud má však spotřebitel podepsanou nějakou smlouvu, je nejlepší přijít se všemi dokumenty osobně, aby je naši odborní právní poradci mohli řádně prostudovat a posoudit. Osobní kontakt je nezastupitelný a navíc, odborný poradce, který je pravidelně školen v oblasti spotřebitelského práva (v poradnách radí pouze poradce s Certifikáty) jim pomůže i se sepsáním potřebných listin.

Gerta Mazalová
předsedkyně SOS – Asociace

Tisková zpráva: Šmejdi se snaží obcházet zákon

Tisková zpráva ze dne 7. 3. 2014

Od 15. ledna 2014, kdy nabyla účinnosti novela zákona o ochraně spotřebitele, jsou provozovatelé předváděcích akcí povinni oznamovat ČOI místo, datum a další podrobnosti konání předváděcí akce, jakož i identifikaci výrobků a služeb, které budou na takové akci prezentovány. Mají též povinnost uvádět tyto skutečnosti na pozvánkách, které jsou zasílány spotřebitelům.

Naše organizace se však neustále setkává s tím, že jsou tyto zákonné povinnosti obcházeny. Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace k tomu uvádí: „Novela zákona představuje jistou komplikaci ve využívání nekalých obchodních praktik. Slušní prodejci nemají problém tyto zákonné podmínky dodržovat, ti neslušní, pro něž se vžilo označení „šmejdi“, se však snaží zákon všelijak obcházet.

Naše organizace se tak setkala například s tím, že spotřebitelé dostávají osobní pozvání na nejrůznější hody a slavnosti, které mají vypadat jako soukromé akce. Tyto pozvánky zákonné náležitosti neobsahují. Uvedené soukromé akce však nejsou ničím jiným, než předváděcí akcí. Prodejce tak porušuje zákon.

Jiným příkladem snahy o obcházení zákona je situace, kdy pořadatel oznámí ČOI konání předváděcí akce na několika místech současně, z nichž na většině míst se akce ve skutečnosti nekoná. Skutečné místo konání akce je tak zastřeno a pořadatel se vyhýbá státní kontrole. Dle našeho názoru by takové jednání mělo být sankcionováno jako porušení zákona.

Gerta Mazalová k tomu dodává: „Uvítali bychom zpřísnění sankcí za takové obcházení zákona. Navíc považujeme za chybu, že nebyl přijat náš návrh, aby byli spotřebitelé i ČOI informováni také o ceně nabízených výrobků. Spotřebitel by si tak mohl lépe rozmyslet, zda mu vůbec stojí za to, na takovou akci chodit. ČOI by si zase mohla lépe rozvrhnout své priority při provádění kontrol.“ Tyto návrhy chceme v nejbližší době opět předložit zákonodárcům ke zvážení.

Kontakty: Gerta Mazalová, předsedkyně SOS – Asociace, tel: 542 210 778

Šmejdi řádí dál. Podle inspekce je jejich rájem Morava

24.2. vyšel článek Mladé fronty, ve kterém je rozebíraná problematika předváděcích akcích, které i přes legislativní změny a zvýšenou kontrolu inspektorů stále probíhají velmi nekorektně, či dokonce protizákonně. V článku si můžete přečíst i vyjádření naší předsedkyně Gerty Mazalové.

Redakce SOS-Asociace

Nešťastní zákazníci podomního zámečníka

Na naši osobní poradnu v Praze se obrátili starší manželé, kteří bohužel doplatili na svou důvěřivost podomním prodejcům. Ve svém domově v Praze 10 byli osloveni podomními prodejci, kteří jim sdělili, že v jejich bloku bylo vykradeno několik bytů, a proto nabízejí nové bezpečnostní zámky, které hned na místě instalují.

Bohužel prodejci s touto svoji podivnou nabídkou u našich spotřebitelů uspěli. Jakmile získali souhlas spotřebitelů, okamžitě se pustili do práce, vyjmuli původní zámek dveří a instalovali nový. Dle kupní smlouvy, kterou se spotřebiteli podomní prodejci uzavřeli, byla sjednaná cena 3.500,- Kč, při placení však vystavili doklad a požadovali 5.300,- Kč. K tomu si ještě připočetli zadlabávací vložku za 2.200,- Kč. Spotřebitelé po jisté diskusi s prodejci nakonec cenu uhradili celkem tedy 7.500,- Kč, i když radost z nově nabytého pocitu bezpečí jim kazila vysoká cena.

Příběh by tak mohl skončit tím, že spotřebitelé přeplatili zámek, který by jiným způsobem mohli získat daleko levněji. Nicméně bohužel problémy spotřebitelů neskončily. Nový bezpečnostní zámek byl dle smlouvy vysoce bezpečný. Je pravdou, že na internetových stránkách zkušebny uváděné ve smlouvě je skutečně tento typ zámku uváděn jako certifikovaný bezpečnostní výrobek. Nicméně takový zámek samozřejmě nemusí být vhodný pro každé dveře a to byl právě tento případ.

Vložka byla bohužel do dveří spotřebitelů příliš krátká a dveře se tak nedaly zevnitř vůbec zamknout. Spotřebitelé se tak místo pocitu bezpečí dočkali bezesných nocí a obav, že jim naopak do bytu někdo vnikne. Nakonec museli kontaktovat výrobce svých dveří s tím, že ten jim nově dodaný bezpečnostní zámek opět vyměnil za zámek, který byl pro dané dveře vhodný. Za tento servisní zásah spotřebitelé zaplatili dalších 1.380,- Kč.

Celkově tedy spotřebitelé uhradili částku 8.880,- Kč a nový lepší zámek nezískali. Proto od uzavřené smlouvy odstoupili a dožadovali se vrácení peněz. Podomní prodejce se však přes svůj telefonický příslib už nikdy neozval. Dle údajů v živnostenském rejstříku již ukončil živnost. Naše poradkyně poskytla spotřebitelům potřebné rady, jak dále právně postupovat a snažit se domoci svých peněz. Otázkou však je, zda se podaří zákonný nárok spotřebitelů vymoci. Budeme jim přát štěstí.

 

Proto varujeme všechny spotřebitele, aby si na podobné praktiky podomních prodejců dávali pozor. Solidní prodejce a odborník by jistě spotřebiteli doporučil správný typ zámku a naúčtoval by mu obvyklou nikoliv vysoce přemrštěnou cenu. Těmto podvodníkům však nejde o spokojeného zákazníka, ale o okamžitý zisk, což je pro spotřebitele velmi nebezpečné. Dávejte si proto pozor, s kým uzavíráte smlouvu a nenechte se nikdy dotlačit do odsouhlasení podmínek, s nimiž nesouhlasíte!

 

 

 

Mgr. Tomáš Palla
vedoucí osobní poradny Praha
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace