V následujícím článku chceme spotřebitele obeznámit s problematikou smluv o dodávkách energií uzavíraných nikoliv přímo s dodavatelem, ale pomocí zprostředkovatele. Jelikož je z naší zkušenosti nejčastější praktikou při uzavírání těchto smluv podomní prodej, řekneme si nejdříve něco k podomnímu prodeji jako takovému.

Na prvním místě je třeba uvést, že podomní prodej je ve spoustě obcí zakázán (jejich seznam naleznete ZDE). V případě porušení tohoto zákazu se jedná o sankcionovatelný přestupek, avšak samotný zákaz podomního prodeje neznamená neplatnost smlouvy, která byla jeho prostřednictvím uzavřena. Spotřebitel si proto musí dát velký pozor na to, koho si k sobě do domu pustí, a to i vzhledem k nebezpečí krádeže a jiných nekalostí, kterým se vystavuje. Když už však spotřebitel s podomním prodejcem přímo jedná a uvažuje o uzavření smlouvy, lze jen doporučit, aby si nabízenou smlouvu důkladně prostudoval a nepodléhal jakémukoliv nátlaku ze strany prodejce.

Pokud se týká samotných zprostředkovatelů prodeje energií, tak zde se jedná o společnosti, které, nejčastěji právě způsobem podomního prodeje, oslovují potenciální zákazníky dodavatelů energií. S těmito spotřebiteli poté uzavírají smlouvy, v nichž se zaváží, že pro spotřebitele bezúplatně vyberou nejlevnějšího dodavatele energií. Úskalí těchto smluv spočívá v tom, že nejlevnější ve většině případů neznamená nejvýhodnější pro spotřebitele. Při posuzování výhodnosti těchto smluv není příliš obezřetné zkoumat pouze cenu dodávaných služeb, ale je třeba se zaměřit i na ustanovení týkající se smluvních pokut nebo možností trvání závazku ukončit.

Zejména z ustanovení o smluvních pokutách vzniká nejvíce problémů, se kterými se v praxi setkáváme. Spotřebitel poruší některou ze smluvních povinností, na které je smluvní pokuta vázána, a poté si druhá smluvní strana nárokuje uhrazení této pokuty. Pokuty se řádově pohybují v tisících korun, a tak i zde je na místě připomenout, že je třeba nepřehlédnout při posuzování výhodnosti smluv zejména ustanovení týkající se smluvních pokut.

Nalezne-li spotřebitel jakékoliv nesrovnalosti ve smlouvě již při jednání ohledně uzavření této smlouvy, je samozřejmě nejlepší ji vůbec neuzavřít. Pokud již však smlouva uzavřena byla, existují zákonné možnosti, jak od nevýhodné smlouvy odstoupit nebo ji vypovědět. Ochrana poskytovaná spotřebiteli pro případy nevýhodných smluv uzavřených právě s podomním prodejcem je realizována například § 1829 občanského zákoníku, který stanoví, že od takovéto smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání lze do čtrnácti dnů odstoupit. Další možnosti ukončení závazku je třeba hledat zejména v ustanoveních konkrétní smlouvy, nebo v obchodních podmínkách.

Závěrem lze říci, že existuje spousta možných ustanovení smluv o zprostředkování prodeje energií, které by mohli spotřebiteli způsobit potíže a nelze je vyčerpávajícím způsobem popsat. Při uzavírání smlouvy o zprostředkování prodeje energií, a vlastně jakékoliv jiné smlouvy, je tedy třeba se nejprve řádně obeznámit s právy a povinnostmi, které pro spotřebitele ze vzniku konkrétního závazku vyplynou, a až poté projevit souhlas s jeho vznikem.

Tomáš Zůbek, odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.