Každý z nás se jistě celý rok těší na pohled na zasněžené vrcholky hor a čerstvě upravené sjezdovky. Na to, jak zajistit, aby se pár vytoužených dní zimní dovolené rázem nezměnilo v hotové peklo, se nyní společně podíváme.

V prvé řadě je potřeba rozlišovat cílovou destinaci, a to cestování v rámci EU do zemí, s nimiž má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o spolupráci v oblasti zdravotnictví a zbylé destinace (překvapivě např. Kanada nebo USA). Dále je třeba přihlédnout k tomu, zda v cizině pobýváme krátkodobě v rámci dovolené, nebo se zdržíme delší dobu např. z důvodu pracovní stáže či delšího pobytu u příbuzných.

Evropský průkaz zdravotního pojištění

Evropský průkaz zdravotního pojištění je platný ve všech státech EU a dalších, které jej zohledňují (např. Norsko nebo Švýcarsko). Pro cestování do těchto zemí tedy není nutné uzavírat zvláštní cestovní pojištění a v případě, kdy potřebujete lékařské ošetření, je lékař po předložení tohoto průkazu povinen vám bezplatně poskytnout lékařskou pomoc.

Tento průkaz tedy v podstatě zajišťuje, že pacient z jiného členského státu EU, případně dalších jmenovaných států, dostane lékařskou péči za stejných podmínek jako místí občan. Je však potřeba mít se na pozoru, neboť v některých státech je běžné, že zdravotní úkon je ze zdravotního pojištění hrazen pouze částečně a pacient v rámci spoluúčasti zbylou část doplácí ze svého. V tomto případě tedy i naše zdravotní pojišťovna uhradí svůj povinný díl a zbytek musí hradit pacient sám.

Dalším kamenem úrazů může být podmínka, podle níž je hrazená péče v rámci tohoto průkazu poskytována pouze ve veřejných zdravotních zařízeních, tedy v těch napojených na veřejný systém zdravotního pojištění. Lékař je samozřejmě z titulu obecné lékařské povinnosti povinen poskytnout neodkladnou péči v každém případě, ovšem v případě ošetření v soukromých zařízeních může být následně vyžadována plná úhrada tohoto ošetření.

Cestovní pojištění

Pokud se chystáte o vánočních svátcích či jarních prázdninách vycestovat do země, která není členským státem EU, ani nemá s ČR uzavřenou žádnou smlouvu v oblasti zdravotnictví, je tou nejlepší prevencí zřídit si před takovou cestou cestovní pojištění buď přímo na pobočce Vaší pojišťovny, nebo přes internet z pohodlí domova.  Základní úprava pojištění je obsažena v § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V podstatě se jedná o smluvní vztah vymezený pojistnou smlouvou mezi pojistitelem (konkrétní pojišťovnou), která se zavazuje poskytnout pojistníkovi (osobě, která si pojištění sjednala pro sebe či třetí osobu) pojistné plnění (finanční částka vyplacená v případě škodné události) a za tuto službu hradí pojistiteli (pojišťovně) pojistné.  Základní dvojící je tedy pojistitel, tj. pojišťovna a pojistník, tj. osoba, která s pojišťovnou smlouvu uzavírá. Nadto však v rámci pojistné smlouvy mohou vystupovat i další dvě osoby a sice pojištěný, tedy osoba, která je pojištěná neboli na kterou se pojištění vztahuje a jejíž život, zdraví a majetek či případně odpovědnost se pojišťuje a tzv. oprávněná osoba, tedy ta, jíž na základě pojistné události vzniká nárok na pojistné plnění, např. v situaci, kdy jí je způsobena škoda. Bližší informace k  pojištění naleznete pod následujícím odkazem: https://www.asociace-sos.cz/serial-o-pojisteni/ .

Je rovněž třeba zmínit, že cestovní pojištění samotné není zákonem upraveno jako zvláštní smluvní typ a každá smlouva o cestovním pojištění je proto sjednána jako kombinace úrazového, obnosového a odpovědnostního, čili pojištění vlastního úrazu, bolestné a nemocenské, které si může spotřebitel sjednat.  Nejčastějšími druhy komerčního cestovního pojištění je pojištění léčebných výloh, úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění cestovních zavazadel, storno poplatků a případně asistenčních služeb, v rámci nichž pojišťovna klientovi poskytuje právní či finanční pomoc.

U cestovního pojištění je klíčová především výše pojistného limitu a rozsah událostí, na které se pojištění vztahuje.  Je proto potřeba důkladně si prostudovat obchodní podmínky a zaměřit se zejména na tzv. výluky z pojištění (tedy na co se pojištění nevztahuje) a výši případného plnění.

Pro názornější ukázku zkusme uvést následující příklad.

Pan Emil Novotný se rozhodne o vánočních prázdninách vycestovat se svým synem Adamem na zimní dovolenou na lyže. Za tímto účelem uzavře cestovní pojištění s nejmenovanou pojišťovnou (pojistitelem), v rámci něhož má sjednáno úrazové, obnosové a odpovědnostní pojištění. Částka, kterou pojišťovně za toto pojištění hradí, se nazývá pojistné. Pan Emil je tedy pojistníkem a jeho syn je pojištěným. Adam třetí den dovolené nešťastnou náhodou na sjezdovce při jízdě srazí a zraní malého chlapce a při tom si sám zlomí nohu. Za zlomeninu mu tedy v souladu s konkrétními pojistnými podmínkami náleží pojistné plnění (úrazového pojištění) a současně kompenzace za každý den hospitalizace v nemocnici (obnosové pojištění). Náhrada nemajetkové újmy, kterou po panu Novotném pravděpodobně budou požadovat rodiče zraněného chlapce, bude kryta odpovědnostním pojištěním. Zraněný chlapec, případně jeho rodiče jsou v tomto případě tzv. oprávněnou osobou, jíž náleží pojistné plnění, tedy částka poskytnutá oprávněné osobě v případě, kdy nastane pojistná událost. Výše pojistného plnění se odvíjí od výše pojistného.

Pokud během Vašeho pobytu v zahraničí nastane situace, kdy budete muset vyhledat lékařskou pomoc, může vám být nápomocno dané konzulární pracoviště ČR v daném státě. Je tedy dobré si před cestou uložit kontakt na český konzulát a také asistenční službu pojišťovny, u níž máte sjednáno cestovní pojištění.

Při kontaktování asistenční služby je nutné operátorovi pojišťovny sdělit své identifikační údaje a číslo pojistné smlouvy a popsat, k čemu a jak došlo. V lepším případě pojišťovna sama klientovi doporučí konkrétní zdravotnické zařízení, aby se předešlo nadbytečným nečekaným nákladům. Pokud by však dané zdravotnické zařízení po klientovi i přesto požadovalo úhradu určitých nákladů, je možno tyto náklady následně získat od pojišťovny zpět formou refundace.

Dále je potřeba rozlišit, zda si klient způsobil úraz sám nebo událost způsobila třetí osoba. Pokud by k úrazu došlo v důsledku nedbalosti klienta (např. neopatrnost, vliv alkoholu a jiných návykových látek), mohla by se pojišťovna proplacení takového ošetření poměrně snadno zříci, a proto je nutné mít v okruhu pojistných událostí zahrnuto i pojištění vlastní odpovědnosti. Pokud k úrazu dojde s přičiněním třetí osoby, je nejvhodnější k její identifikaci využít policii (např. při dopravní nehodě). Pojišťovna může dále odepřít pojistné plnění, pokud se prokáže, že komplikace, která úraz způsobila, existovala již před uzavřením pojištění.

redakce SOS – Asociace z.s.