Menu

Štítek: vyúčtování

Reklamace vyúčtování telekomunikačních služeb

Domníváte se, že Váš účet za telefon neodpovídá tomu, jak ve skutečnosti služby využíváte? Nedostává se Vám telekomunikační služby, kterou platíte? Nevíte, co dělat, když se vyskytnou nepřesnosti ve vyúčtování těchto služeb?

Samozřejmě i vyúčtování telekomunikačních služeb lze reklamovat. Rozdíl proti reklamaci běžného zboží však spočívá v tom, že reklamace telekomunikačních služeb má zvláštní zákonnou úpravu, a to v zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Reklamace vyúčtování telekomunikačních služeb se pak týká zejména § 64 a § 129 tohoto zákona.

Je důležité mít na paměti, že se reklamace podává přímo u operátora. Forma reklamace není stanovená (lze ji tedy učinit e-mailem, poštou, telefonicky nebo osobně), je však třeba mít na paměti, že nejlepší způsob je takový, který umožňuje následně podání reklamace prokázat.

Lhůta stanovená pro podání reklamace je 2 měsíce od doručení vyúčtování poskytované služby, spotřebitel by však měl vyúčtování reklamovat bez zbytečného odkladu. Po 2 měsících právo reklamovat vyúčtování zaniká. Operátor pak musí reklamaci vyřídit do 1 měsíce od jejího podání (od doručení operátorovi). Tato měsíční lhůta se pak prodlužuje na 2 měsíce, pokud musí operátor věc řešit se zahraničním provozovatelem.

Je třeba mít na paměti, že i přes podání reklamace nezaniká spotřebiteli povinnost vyúčtovanou cenu uhradit. V případě uznání reklamace mu tato cena bude vrácena až následně. Tedy se zaplacením neotálejte, neboť pokud by reklamace nebyla úspěšná, navýší se vyúčtovaná částka o úrok z prodlení, případně další sankce. Pouze ve výjimečných případech může na žádost spotřebitele Český telekomunikační úřad rozhodnout o odkladu povinnosti zaplatit vyúčtovanou cenu.

Pokud operátor reklamaci uzná, je povinen spotřebiteli vrátit rozdíl v chybně vyúčtované ceně vrátit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy reklamaci vyřídil. Je-li však reklamace neúspěšná a operátor ji zamítne, může spotřebitel, pokud s tímto nesouhlasí a na chybném vyúčtovaní trvá, podat návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace podle § 129 zákona o elektronických komunikacích. Tento návrh se podává u Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), a to do jednoho měsíce ode dne, kdy byla reklamace zamítnuta. Stejný postup může spotřebitel uplatnit v případě, že operátor nestihne reklamaci vyřídit do výše uvedeného jednoho měsíce (resp. dvou v případě nezbytnosti komunikace se zahraničním poskytovatelem).

Není-li spotřebitel úspěšný ani u Českého telekomunikačního úřadu, může ještě podat opravný prostředek, tzv. rozklad, anebo věc řešit soudně. V takovém případě je třeba vzít v potaz, že pokud spotřebitel u soudu neuspěje, bude nucen hradit náklady soudního řízení, a to většinou i náklady druhé strany.

Vendula Kourková

Reklamace vyúčtování dodávek vody

Stalo se Vám někdy, že jste obdrželi vyúčtování vody s astronomicky zvýšenou spotřebou vody, než jste měli v dřívějších letech, nebo jen se zvýšenou spotřebou nejste spokojeni? Máme pro Vás praktický postup, jak se bránit.

Překontrolovat odečet
V případě, kdy přijde vysoké vyúčtování za vodu, je na místě překontrolovat konečný stav vodoměru na zaslané faktuře a stav aktuální. Pokud je konečný stav vyšší, než stav aktuální, odběratel by měl na tuto skutečnost dodavatele v rámci reklamace ihned upozornit. Zároveň je nutné taktéž zkontrolovat, že nikde nedochází k úniku vody.

Domníváte se, že vodoměr chybně měří vodu?
V tomto případě můžete u dodavatele požádat o úřední ověření přezkoušení správnosti vodoměru, přičemž žádost posílejte v písemné formě. V tuto chvíli je dodavatel povinen do 30 dnů od doručení žádosti přezkoušení zajistit.

Jak přezkoušení probíhá?
První možnost je odeslat vodoměr k přezkoušení do autorizovaného metrologického střediska. Tato možnost je ale malinko rizikovější, jelikož musí dojít k demontáži vodoměru. Druhou možností je přezkum vodoměru přímo u Vás doma. V takovém případě není nutná demontáž, pokud to vnitřní vodovod dovoluje. Přičemž toto přezkoumání se provádí Český metrologický institut v přítomnosti dodavatele vody.

Kdo celé přezkoušení zaplatí?
V případě, že se prokáže, že byla vada ve vodoměru, všechny náklady hradí dodavatel vody. V případě, že se žádná vada na vodoměru nevyskytne, náklady spojené s provedením přezkumu hradíte Vy.

Vodoměr byl nefunkční, jak se určí spotřeba?
V případě, že se prokáže, že vodoměr naměřil nesprávné hodnoty a bude uznána jeho vada, množství dodané vody se určí na základě předcházejícího zúčtovacího období.

Šimon Kania
Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.

ROZÚČTOVÁNÍ TEPLA A TEPLÉ VODY V BYTOVÝCH DOMECH

Spotřebitelé se na nás často obracejí s dotazy ohledně rozúčtování plateb za teplo v bytových domech. Při vytápění hodně záleží na poloze bytu a na tom, zda jsou sousední byty přetápěné, nebo naopak studené. Velkou roli hraje i to, že se části spotřebitelů v poslední době podstatně změnily platby, což je způsobené novou právní úpravou. Tuto problematiku upravuje Vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (dále jen „Vyhláška“).

ROZÚČTOVÁNÍ TEPLA

Vyhláška stanovuje rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody. Dále pak stanovuje náležitosti, které musí splňovat vyúčtování těchto nákladů. Platba za teplo se skládá z tzv. základní a spotřební složky. Základní složku určuje poskytovatel služeb v rozmezí od 30 % do 50 % celkových nákladů. Spotřební složka se určuje podle hodnot, které naměřili měřidla. Odečty měřidel provádí poskytovatel služby minimálně jednou ročně, vždy však na konci zúčtovacího období. Tam, kde nejsou měřidla instalována, je spotřební složka rozdělena stejně jako složka základní. Výše základní a spotřební složky se pak vypočítá dle vzorců, které nalezneme v příloze Vyhlášky.

Z fyzikální podstaty tepla a jeho šíření vyplývá, že bude spravedlivější nastavit větší podíl základní složky v zateplených domech, kde dochází k menším tepelným ztrátám a více se projevují takové faktory jako proslunění a tepelná výměna se sousedními byty. V domech, kde dochází k větším tepelným únikům, bude naopak lepší určit větší podíl spotřební složky. Společenství vlastníků a bytová družstva by měla zohledňovat zejména byty, které jsou nad sklepními prostory nebo pod střechou. Tyto byty mají tepelné ztráty největší.

Je nutno dodat, že rozúčtování tepla nikdy nebude zcela spravedlivé a vždy bude bohužel docházet k situacím, kdy některé byty budou zvýhodněny a některé budou doplácet. I z tohoto důvodu je ve vyhlášce ustanovení, dle kterého rozdíl v nákladech na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 100 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Ostatně už při koupi bytu by se měl člověk zamyslet nad tím, jaké budou náklady na vytápění s ohledem na orientaci bytu na světové strany a na umístění bytu v domě.

ROZÚČTOVÁNÍ TEPLÉ VODY

Náklady na teplo spotřebované při přípravě teplé vody se účtují dle stejné Vyhlášky a také se dělí na základní a spotřební složku. Základní složka vždy činí 30 % a určuje se obdobně jako základní složka u tepla. Spotřební složka tvoří 70 % nákladů a rozpočítává se poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů. V případě, že u konečných spotřebitelů nejsou vodoměry instalovány, postupuje se dle § 4 odst. 3 Vyhlášky, a to buď rozdělením spotřební složky podle průměrného počtu osob, které byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období využívaly, nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměrů velikostí podlahové plochy. Rozdíly ve vybavení jednotlivých zúčtovacích jednotkách, které mají vliv na spotřebu teplé vody, však musí určit odborné posouzení.

Pokud spotřebitel neumožní instalaci vodoměru, přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odpočet, nebo je ovlivní, pak je u tohoto spotřebitele spotřební složka určena ve výši trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů na 1 m2  podlahové plochy. Vzorec pro výpočet je v příloze 2 Vyhlášky.

VYÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ

Vyúčtování podává poskytovatel služeb, přičemž uvádí spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3, dále jednotkové ceny tepla na ohřev vody v Kč/GJ a vody v Kč/m3. Poskytoval rovněž uvede procentuální rozdělní základních a spotřebních složek nákladů na teplo a teplou vodu. V případě účtování podle počtu osob nebo podle podlahové plochy uvede poskytovatel i tyto údaje. Dále uvede skutečný náměr všech měřidel podle zákona o meteorologii a zúčtovací jednotku vyjádřenou v GJ na m2 z podlahové plochy. Je třeba uvést i koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy a přepočty odečtů měřidel.

ZÁVĚREM

Vyhláška má za cíl vyrovnat rozdíly mezi byty, kde se zákonitě musí topit více, a byty, kde stačí topit méně. Dále má přestat zvýhodňovat ty, co se tzv. nechávají vytápět od sousedů, díky vhodné poloze svého bytu. Na duhou stranu nemotivuje spotřebitele k tomu, aby při topení šetřili, což může vést ke zvýšení nákladů za topení téměř pro všechny byty v daném domě.

Petr Gloc,

Odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.