Štítek: spotřebitel
Odstoupení od smlouvy o neúčelovém spotřebitelském úvěru
Odstoupení od smlouvy o neúčelovém spotřebitelském úvěru
Právní zakotvení spotřebitelského úvěru
Obecně je spotřebitelský úvěr zakotven v zákoně o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., který garantoval výhodnější postavení spotřebitele při odstoupení od smlouvy.
Co spotřebitelský úvěr znamená?
Spotřebitelský úvěr je v zákonně definován, jakožto odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Nutno podotknout, že se jedná o úvěr, který je výhradně poskytován spotřebiteli, to znamená fyzické osobě, která jedná mimo své podnikání.
Výhody a nevýhody neúčelového spotřebitelského úvěru?
Samotný název napovídá, že neúčelový úvěr se neváže na konkrétní věc, tzn. že spotřebitel s daným úvěrem může naložit dle libosti. Věřiteli tedy nemusí dokazovat, na co úvěr využil. Nicméně neúčelový úvěr bývá zpravidla méně výhodný než účelový úvěr a úroková sazba neúčelových spotřebitelských úvěrů se pohybuje okolo 15 % p. a.
Náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru
Zákon o spotřebitelském úvěru stanovuje formální náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouva musí být vždy uzavřena v písemné podobě, nicméně zákonná úprava nestanovuje následek neplatnosti při jeho porušení. Věřitel má povinnost spotřebiteli poskytnout informace stanovené zvlášť pro smlouvu o spotřebitelském úvěru, smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti přečerpání i smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě možnosti překročení.
Smlouva jako taková musí obsahovat informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů (RPSN) nebo konečnou částku, kterou má spotřebitel zaplatit. Pokud by některá z výše zmíněných informací chyběla v písemné formě nebo písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je tzn. “repo sazba“ (základní sazba) uveřejněná ČNB, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, pokud nebyla sjednána nižší zápůjční úroková sazba.
Mezi povinné informace uváděné v reklamě s číselným údajem o nákladech, jako například celková výše a doba trvání spotřebitelského úvěru a informací trvale přístupných spotřebiteli, zejména se jedná o kontaktní údaje a dobu trvání spotřebitelského úvěru. Zákon též stanoví náležitosti předsmluvních informací, poskytovaných a náležitě vysvětlených prostřednictvím speciálních formulářů, které jsou přílohami zákona o spotřebitelském úvěru a informace poskytované během trvání závazku, příkladem může být částka a datum čerpání spotřebitelského úvěru.
Mohu od smlouvy odstoupit?
Spotřebitel má právo od smlouvy o spotřebitelském úvěru odstoupit bez udání důvodu, a to ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření. Pro odstoupení od smlouvy je zákonem stanovená písemná forma a stanovená lhůta má procesní povahu (tzn. odstoupení od smlouvy stačí odeslat v poslední den lhůty).
Pokud by však smlouva neobsahovala výše zmíněné formální náležitosti smlouvy, lhůta pro odstoupení od smlouvy neskončí dříve než 14 dnů poté, co spotřebitel od věřitele obdrží v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat zhojení dané smlouvy.
Důsledky odstoupení od smlouvy
Odstoupením od smlouvy je spotřebitel povinen věřiteli zaplatit jistinu, a to nejpozději do 30 dnů ode dne odeslání odstoupení. Spotřebitel má povinnost zaplatit věřiteli úrok ode dne čerpání spotřebitelského úvěru do zaplacení jistiny. Tento úrok je ve výši věřitelova nároku, který by jinak vznikl, kdyby k odstoupení od dané smlouvy nedošlo. Věřitel nemá právo požadovat po spotřebiteli žádné další plnění, výjimkou je však náhrada nevratných poplatků zaplacených věřitelem orgánu veřejné správy.
Ivana Kloudová
právní poradkyně
Spotřebitelské právo optikou práva Evropské unie
Jaké výhody spotřebitelům při koupi zboží poskytuje Evropská unie? Je česká legislativa v oblasti spotřebitelského práva v souladu s direktivou EU?
Pravidla spotřebitelské koupě již většině občanů České republiky nejsou tajemstvím, ať už se jedná o kupní smlouvu uzavřenou distančním způsobem, odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mimo prostory sloužící k podnikání prodejce, práva z vadného plnění a s nimi spojenou reklamaci či přepravu a dodání zboží. Málokdo už ovšem ví, že za většinu těchto pro podnikatele často přísných stanovených povinností, jakož i za většinu práv spotřebitele, vděčíme právě Evropské unii.
Unie totiž jako jednu ze svých agend přijala i práva spotřebitelů a jejich ochranu. Předmětem této ochrany je jednak zdraví a bezpečnost, ale i charakter obchodních praktik podnikatelů, které nesmějí být nekalé, informovanost spotřebitelů o výrobku a možnosti, jak může spotřebitel svá práva hájit sám. Za tímto účelem přijala EU Evropský program pro spotřebitele na období 2014-2020.
Za účelem usnadnění spotřebitelům domáhání se svých práv v rámci EU představila Komise v dubnu roku 2018 tzv. Novou politiku pro spotřebitele, z níž spotřebitelům vyplývá usnadnění podávání hromadných žalob, ujasnění některých potencionálně nekalých praktik a orgánům členských států zakládá možnost ukládat přísnější sankce za porušování spotřebitelského práva.
Konkrétní dopady korekce spotřebitelského práva Evropskou unií nejvíce uvidíme u regulace kupní smlouvy, z níž uveďme pár příkladů pro představení vztahu mezi evropskou právní úpravou a vnitrostátní (zde českou).
Právě díky EU axiomaticky platí předpoklad, že veškeré zboží (až na výjimky) si má po dobu nejméně dvou let uchovat své vlastnosti, a tedy pokud se v této záruční době projeví na výrobku vada, může spotřebitel uplatňovat svá práva z vadného plnění formou reklamace. Předpisy EU stanovují, že záruční doba musí být nejméně 24 měsíců, ponechává však členským státům pravomoc tuto dobu prodloužit, stejně tak mají tuto možnost i podnikatelé, kteří tak mohou k výrobkům nabízet tzv. prodlouženou záruku. Totéž platí i pro zboží použité, zde je však možnost po vzájemné domluvě podnikatele a spotřebitele záruční dobu zkrátit, nejméně však na 12 měsíců.
Další z povinností, kterou Evropská unie ukládá podnikatelům, se týká informací poskytovaných spotřebiteli o vlastnostech výrobku při koupi v kamenném obchodě. Popis zboží by totiž měl zahrnovat celkovou cenu včetně všech poplatků a daní, je-li to předmětné, pak náklady na doručení, údaje o způsobu doručení/plnění smlouvy a platebních podmínkách, případně dobu trvání smlouvy a údaje o obchodníkovi (včetně jeho poštovní adresy a telefonního čísla). Je však ponecháno na podnikateli, jakým způsobem zboží označí, tedy pokud výrobek sám má na sobě některé z těchto informací uvedeny, není již podnikatel povinen tyto informace uvádět například na jiné etiketě.
V rámci evropských spotřebitelských vztahů působí jako poradce pro případné spory či nejasnosti Evropské spotřebitelské centrum (https://evropskyspotrebitel.cz/ ), na nějž je možné se kdykoliv obrátit.
Vendula Kourková odborný právní poradce SOS – Asociace, z.s.
