Sousedské spory patří mezi situace, kterým by se každý z nás rád vyhnul, nicméně většinu z nás řešení takové situace nejspíše někdy potká. Mezi sousedy mohou vzniknout spory kvůli různým situacím – ať už jde o nadměrný hluk, kouř, který se dostává na váš pozemek z pozemku sousedního, nebo třeba stromy, které vám stíní nebo jinak zasahují na váš pozemek. Ačkoli je vždy nejlepší se snažit zachovat se sousedem dobré vztahy a spor vyřešit domluvou, zákon na tyto situace pamatuje a stanovuje tak jaká práva a povinnosti konkrétní strana v těchto situacích má. V tomto článku se více podíváme na situace, kdy se stromy nachází v blízkosti společné hranice sousedících pozemků.

Vlastník pozemku je obecně povinen zdržet se všeho, co by způsobilo, že by jakékoli imise (jako např. kouř, hluk, stín a podobně) vnikaly v míře nepřiměřené místním poměrům na sousední pozemek. Občanský zákoník v ustanovení § 1017 upravuje situace, kdy se na sousedícím pozemku nachází zasazené stromy v blízkosti pozemku druhého.  V odstavci prvním tohoto ustanovení se můžeme dočíst, že: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil.“. Zákon stanovuje jako přípustnou vzdálenost pro stromy od společné hranice pozemků 1,5 metru, v případě stromů přesahujících výšku 3 metry jsou to 3 metry. V každém jednotlivém případě je ale důležité přihlédnout k místním poměrům dané oblasti. Uvedené vzdálenosti se totiž mohou měnit právě v závislosti na tom, kde se dané pozemky nachází. Situaci, kterou lze na jednom místě vyhodnotit jako nepřiměřenou, je možné považovat na jiném místě za přiměřenou a odpovídající místním zvyklostem.

Rozdílná situace ale nastává tehdy, pokud zasazené stromy plní funkci rozhrady. Jde tedy o situace, kdy například zasazené túje mají sloužit jako živý plot a oddělovat tak dva sousedící pozemky. Jak je uvedené v odstavci druhém § 1017 občanského zákoníku, na tyto situace se ustanovení odstavce prvního nepoužijí. Co se obecně týče stavby plotů na hranicích pozemků, je v určitých situacích potřebný souhlas stavebního úřadu k postavení těchto plotů. Jde o případy, kdy má být plot vyšší než 2 metry. Pokud této výšky nedosahuje, nepotřebuje vlastník pozemku k vystavení tohoto plotu žádné povolení. Obdobně to platí pro túje, které mají sloužit jako živý plot a být tak rozhradou na hranici dvou pozemků. Jelikož při zasazení nedosahují výšky 2 metrů, nevztahuje se na ně povinnost žádat o povolení. V těchto situacích tedy majitelé pozemku k zasazení takového plotu nepotřebují žádné povolení, ani se na danou situaci neuplatní míry, které jsou stanoveny v § 1017 v odstavci prvním. Stále ale platí obecný požadavek, aby stín, který tyto stromy nebo keře tvoří, byl přiměřený s ohledem k místním zvyklostem a poměrům a podstatně neomezoval obvyklé užívání pozemku.

Jak se tedy bránit v případě, že Vám stromy na sousedním pozemku překáží? Pokud jste v právu, je Vám samozřejmě přístupná cesta vyřešení sporu pomocí soudu. Jelikož jde ale o vztahy sousedské, je nejlepší se v každé situaci prvně pokusit se sousedem domluvit a zachovat si dobré vztahy i do budoucna, než celý spor zdlouhavě řešit před soudem a s Vaším sousedem se tak na dlouhou dobu rozhádat.  

Kamila Sůkopová

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.