V pátek 13. dubna 2018 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu (zákon o cestovním ruchu), která by měla přispět ke zvýšení úrovně ochrany spotřebitele v případech krachů cestovních kanceláří. Zákon sice již schválila Poslanecká sněmovna, nicméně celý legislativní proces ještě není ukončen, tudíž na definitivní hodnocení právní úpravy si musíme počkat.

Z pohledu ochrany spotřebitele je zásadní, že evropské právo ukládá členským státům pro případ krachu cestovní kanceláře povinnost zajistit svou právní úpravou to, že spotřebitelé budou mít zajištěnu dopravu zpět do vlasti, a dále to, že spotřebitelé, jejichž zájezd byl v důsledku úpadku cestovní kanceláře zrušen, dostanou zpět všechny uhrazené finanční prostředky. Česká republika měla povinnost zajistit splnění této povinnosti již od svého vstupu do Evropské unie. Zákon o cestovním ruchu však takovou úpravu výslovně nestanovil, takže pojišťovny v praxi vracely spotřebitelům méně, než spotřebitel zaplatil. Tuto praxi změnilo rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, který spotřebiteli přiznal nárok vůči pojišťovně s tím, že pojišťovny jsou dle platného zákona povinny vracet spotřebitelům 100 % uhrazených finančních prostředků. Pojišťovna, která prohrála spor se spotřebitelem, se s tím nechtěla smířit a obrátila se na Ústavní soud, který v červenci 2015 (a poté opakovaně) potvrdil, že právo spotřebitele dostat od pojišťovny 100 % jím uhrazené ceny zájezdu je právem vyplývajícím z evropského práva a české právo je třeba vykládat eurokonformně. Opřel se přitom o relevantní judikaturu Soudního dvora EU. Čeští spotřebitelé tak měli mít stejná práva jako všichni spotřebitelé v EU a obdržet při krachu cestovní kanceláře 100 % uhrazených finančních prostředků.

Situace se mohla změnit již v roce 2015, nicméně Poslanecká sněmovna na svém jednání dne 24. listopadu 2015 schválila novelu zákona o cestovním ruchu ve znění senátního pozměňovacího návrhu. Novela v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU i českého Ústavního soudu poškodila spotřebitele. Pojišťovny totiž podle zákona byly povinny uspokojit při krachu cestovní kanceláře nároky zákazníků jen do výše sjednaného limitu pojistného plnění, tj. nikoliv do 100 %, jak stanoví evropské právo.

Současná novela postavení spotřebitelů zlepší, takže ji jako spotřebitelská organizace jednoznačně vítáme. Základním bodem nové právní úpravy je to, že bude vytvořen nový garanční fond. Příjmy garančního fondu budou tvořeny zejména z příspěvků cestovních kanceláří, přičemž výše ročního příspěvku cestovní kanceláře bude činit 0,1 % z roční plánované tržby cestovní kanceláře z prodeje zájezdů a jiných služeb cestovního ruchu. Pro spotřebitele je zásadní to, že v případě, že pojišťovna po ukončení šetření pojistné události zjistí, že finanční částka na úhrady zákazníkům v celém rozsahu překročí sjednaný limit pojistného plnění, garanční fond nejpozději do 14 dnů od obdržení podkladů od pojišťovny zašle pojišťovně celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. Po obdržení platby pojišťovna vyplatí zákazníkům jejich zákonné nároky podle v plném rozsahu. Za SOS – Asociace změnu zákona velmi vítáme, ale počkáme, jak bude celý proces probíhat v praxi, protože dosud máme na toto téma špatné zkušenosti spotřebitelů.

Mgr. et Mgr. Jan Hejtmánek a Kristýna Dvořáková,

SOS – Asociace, z.s.