Vláda projedná na svém zasedání dne 4.4. 2018 návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách připravený Ministerstvem spravedlnosti ČR. S ohledem na to se problematika hromadných žalob dostala logicky do hledáčku mnoha médií, která se tak zajímají i o názory SOS – Asociace, z.s. k navrhované právní úpravě. Proto jsme se rozhodli zveřejnit několik poznámek k tomuto tématu i touto formou.

Samotný návrh věcného záměru představený ministerstvem bude naše organizace sledovat a v dalších fázích též připomínkovat. S ohledem na počáteční fázi legislativního procesu se však může finální podoba věcného návrhu i paragrafového znění od současného návrhu značně lišit. Proto se naše vyjádření nyní omezuje primárně na samotnou potřebnost hromadných žalob v českém právním řádu.

Hromadné žaloby ve spotřebitelských věcech v našem právním řádu už nyní zakotveny jsou, ovšem pouze jako žaloby o zdržení se protiprávního jednání dle § 25 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele v aktuálním znění. V ČR však chybí mechanismus tzv. kolektivního odškodňování. Není tedy umožněno, aby jeden subjekt podal žalobu jménem skupiny osob poškozených stejným protiprávním jednáním. V případě hromadných žalob přitom tyto poškozené osoby samy nejsou účastníky řízení, ale z jeho výsledku následně profitují v podobě podílu na vysouzené náhradě škody. Nyní se musí každá poškozená osoba domáhat svého nároku na odškodnění sama, což zatěžuje soudní soustavu, prodlužuje délku řízení a zvyšuje jeho náklady. Mnoho spotřebitelů se navíc náhrady škody v bagatelních částkách vůbec nedomáhá, přitom takové škody mohou být z celospolečenského hlediska velmi vysoké. Stačí si představit, že nějaká obchodní společnost poškodí svoji protiprávní praktikou každého ze svých stovek či tisíců klientů o pár desítek či stovek korun. Jednotlivě se asi téměř žádný z takto poškozených spotřebitelů náhrady škody soudně domáhat nebude, z celospolečenského hlediska však mohla vzniknout škoda v nezanedbatelné výši, o níž se daná obchodní společnost protiprávně obohatila a získala tak na relevantním trhu neoprávněnou výhodu. A to jistě není ve veřejném zájmu.

Právě v důsledku toho, že právní úprava kolektivního odškodňování v ČR chybí, vznikaly a stále vznikají různé projekty na komerční bázi slibující vymožení náhrady škody ve sporech, které jsou pak laicky označovány za hromadné. Tyto projekty se snaží suplovat chybějící zákonnou úpravu smluvním ujednáním se spotřebiteli, což považuje SOS – Asociace, z.s. za určité riziko pro spotřebitele. Spotřebitelé totiž mohou být nalákáni do nejrůznějších komerčních projektů, které slibují získání odškodnění v mediálně vděčných kauzách, jako byla např. v minulosti kauza bankovních poplatků, či v současné době kauza dieselgate. Spotřebitel, který by se chtěl do takového projektu slibujícího hromadné odškodnění zapojit, by si měl vždy uvědomit, že účastníkem řízení se všemi právy a povinnostmi musí být podle současné úpravy on sám, byť může být v řízení samozřejmě zastoupen. Proto by si měli spotřebitelé vždy velmi pečlivě prostudovat smluvní dokumentaci s daným subjektem, který nabízí, že se pro poškozené spotřebitele stane při vymáhání jejich „zástupcem“ a všechno za ně zařídí. Jedná se obvykle o obchodní společnost, která si pak dále najímá pro zastupování v řízení advokátní kanceláře. Pozornost je třeba věnovat zejména tomu, kdo má hradit náklady řízení, jak bude distribuována případně vymožená náhrada škody a jaké náklady či jakou provizi si za svou činnost vezme samotný zástupce. Právě v důsledku chybějící právní úpravy kolektivního odškodňování se totiž může snadno stát, že při úspěchu spotřebitel nedostane veškerou vysouzenou částku, a naopak při neúspěchu ve sporu že bude muset náklady řízení uhradit sám spotřebitel. Ostatně negativní zkušenosti mají již někteří klienti právě v rámci kauzy bankovních poplatků.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že přijetí právní úpravy hromadných žalob je z hlediska české praxe skutečně potřebné. Přípravy nové právní úpravy jsou teprve na začátku. Zatím jsou reakce odborné veřejnosti spíše rozpačité, neboť z návrhu věcného záměru je patrná velká snaha přenést do našeho právního řádu instituty právní úpravy z USA, ačkoliv by bylo jistě možno se více inspirovat úpravami evropských států, které mají k našemu právnímu řádu historicky blíže. Ať už však finální podoba právní úpravy hromadných žalob v ČR bude vypadat jakkoliv, SOS – Asociace, z.s. pevně věří, že tato úprava bude zejména funkčním nástrojem, který posílí ochranu spotřebitelů v ČR. O to se bude naše organizace rozhodně zasazovat.

V Brně dne 3.4. 2018

Redakce SOS – Asociace, z.s.

Vyjádření Mgr. Tomáše Pally, vedoucího osobní poradny SOS – Asociace, z.s. v Praze, k dané problematice jste mohli v nedávné době nalézt např. v deníku Právo, nebo v reportáži Českého rozhlasu.