Menu

Gerta Mazalová odpovídá na dotazy Českého rozhlasu na téma “Připomínky SOS – Asociace, z.s. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.”

Dotazy Českého rozhlasu na názory SOS-Asociace, z.s.

Otázka: Co se tedy v druhém roce pro mě změní, pokud budu chtít reklamovat nějaké zboží? Jak to bude v praxi vypadat?
Odpověď: Prodávající bude odpovídat pouze za vady existující na věci již při samotné koupi. Z důvodu tzv. obrácení důkazního břemene však bude prodávající v prvním roce od koupě obtížně zamítat reklamaci s odůvodněním, že za danou vadu neodpovídá, protože zákon bude stanovovat domněnku, že vada, která se projeví do jednoho roku od převzetí, byla na věci již při převzetí. V druhém roce od koupě však již obrácení důkazního břemene platit nebude a v případě zamítnutí reklamace tak bude muset prokazovat kupující, že reklamuje vadu, která na zboží existovala již při převzetí, což může být reálně problém.
(Na okraj podotýkám, že současná právní úprava je nastavena tak, že prodávající odpovídá za jakoukoliv vadu, která se na věci projeví v rámci 24 měsíců od koupě. Neřeší se tedy vůbec, zda se jedná o výrobní vadu či nikoliv, ale odpovídá se za jakoukoliv vadu, která se v zákonné dvouleté lhůtě projevila. Zákon nyní vylučuje pouze odpovědnost prodávajícího za obvyklé opotřebení věci, popř. za vadu, o níž kupující věděl, nebo kterou sám způsobil.)

Otázka: Přibude podle vás množství znaleckých posudků?
Odpověď
: Je to možné. Záleží na tom, jak k této změně přistoupí prodávající. Pokud budou pouze jednoroční lhůtu obrácení důkazního břemene prodávající chápat jako možnost, jak jednoduše zamítat reklamace a nechat prokazovat kupujícího, tak to bude pro kupující problém. Na druhou stranu se prodávajícímu taková zamítnutá reklamace prodraží, protože pokud kupující znaleckým posudkem prokáže, že se jedná o výrobní vadu, zaplatí prodávající kupujícímu i náklady znaleckého posudku. Obáváme se však, že bude mnoho spotřebitelů, kteří po zamítnuté reklamaci na uplatnění svých práv rezignují a znalecký posudek si zpracovat nenechají, mj. i z důvodů jeho nákladnosti. Riziko obecného zhoršení postavení spotřebitelů tu tedy existuje a není malé.

Otázka: Z vaší zkušenosti – pokud lidem obchody neuznají reklamaci, snaží se to řešit dál například formou oněch znaleckých posudků?
Odpověď
: Záleží na tom, o jak drahou věc se jedná. Pokud Vám prodejce zamítne reklamaci běžných bot, tak si mnoho lidí rozmyslí dát za znalecký posudek částku odpovídající dvoj i trojnásobku ceny těchto bot a raději si prostě koupí nové boty. Obecně se tedy dá říct, že čím dražší věc se reklamuje, tím ochota uplatňovat svoje práva (třeba i znaleckým posudkem) roste. Bohužel je tedy zřejmé, že případné zhoršení postavení spotřebitelů dopadne opět na ty nejchudší spotřebitele.

Otázka: Občanský zákoník se mění kvůli tomu, že Česko musí do svého právního systému včlenit i dvě evropské směrnice. Je to právě Unie, kdo nám v uvozovkách nařizuje takto zákonnou záruku změnit?
Odpověď
: Změna je skutečně navrhována jako transpozice evropské směrnice, je však třeba říci, že směrnice umožňuje v některých případech výjimky, kdy si státy mohou ponechat svoji úpravu výhodnější pro spotřebitele. ČR tedy může v rámci přijímané změny nastavit systém tak, že prodlouží lhůtu pro obrácení důkazního břemene na dva roky (a u staveb na 5 let), což by se velmi blížilo naší současné právní úpravě zákonné záruky a v praxi by to podle nás nezpůsobilo žádné problémy. Problém je v tom, že Ministerstvo spravedlnosti tento návrh našeho sdružení v rámci připomínkového řízení neakceptovalo. Takže to určitě není EU, kdo může za případné zhoršení postavení českých spotřebitelů, ale neochota České republiky využít výjimku, která je přímo ve směrnici zakotvená.

Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s