Gerta Mazalová odpovídá na dotazy Českého rozhlasu na téma “Připomínky SOS – Asociace, z.s. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.”
Dotazy Českého rozhlasu na názory SOS-Asociace, z.s.
Otázka: Co se
tedy v druhém roce pro mě změní, pokud budu chtít reklamovat nějaké zboží? Jak
to bude v praxi vypadat?
Odpověď: Prodávající bude odpovídat pouze za vady existující na věci již
při samotné koupi. Z důvodu tzv. obrácení důkazního břemene však bude
prodávající v prvním roce od koupě obtížně zamítat reklamaci s odůvodněním, že
za danou vadu neodpovídá, protože zákon bude stanovovat domněnku, že vada,
která se projeví do jednoho roku od převzetí, byla na věci již při převzetí. V druhém roce od koupě však již obrácení
důkazního břemene platit nebude a v případě zamítnutí reklamace tak bude muset
prokazovat kupující, že reklamuje vadu, která na zboží existovala již při
převzetí, což může být reálně problém.
(Na okraj podotýkám, že současná právní úprava je nastavena tak, že prodávající
odpovídá za jakoukoliv vadu, která se na věci projeví v rámci 24 měsíců od
koupě. Neřeší se tedy vůbec, zda se jedná o výrobní vadu či nikoliv, ale
odpovídá se za jakoukoliv vadu, která se v zákonné dvouleté lhůtě projevila.
Zákon nyní vylučuje pouze odpovědnost prodávajícího za obvyklé opotřebení věci,
popř. za vadu, o níž kupující věděl, nebo kterou sám způsobil.)
Otázka: Přibude podle vás
množství znaleckých posudků?
Odpověď: Je to možné. Záleží
na tom, jak k této změně přistoupí prodávající. Pokud budou pouze jednoroční
lhůtu obrácení důkazního břemene prodávající chápat jako možnost, jak jednoduše
zamítat reklamace a nechat prokazovat kupujícího, tak to bude pro kupující
problém. Na druhou stranu se prodávajícímu taková zamítnutá reklamace prodraží,
protože pokud kupující znaleckým posudkem prokáže, že se jedná o výrobní vadu,
zaplatí prodávající kupujícímu i náklady znaleckého posudku. Obáváme se však, že bude mnoho spotřebitelů, kteří po zamítnuté
reklamaci na uplatnění svých práv rezignují a znalecký posudek si zpracovat
nenechají, mj. i z důvodů jeho nákladnosti. Riziko obecného zhoršení postavení
spotřebitelů tu tedy existuje a není malé.
Otázka: Z vaší zkušenosti – pokud
lidem obchody neuznají reklamaci, snaží se to řešit dál například formou oněch
znaleckých posudků?
Odpověď: Záleží na tom, o
jak drahou věc se jedná. Pokud Vám prodejce zamítne reklamaci běžných bot, tak
si mnoho lidí rozmyslí dát za znalecký posudek částku odpovídající dvoj i
trojnásobku ceny těchto bot a raději si prostě koupí nové boty. Obecně se tedy
dá říct, že čím dražší věc se reklamuje, tím ochota uplatňovat svoje práva
(třeba i znaleckým posudkem) roste. Bohužel
je tedy zřejmé, že případné zhoršení postavení spotřebitelů dopadne opět na ty
nejchudší spotřebitele.
Otázka: Občanský zákoník se mění
kvůli tomu, že Česko musí do svého právního systému včlenit i dvě evropské
směrnice. Je to právě Unie, kdo nám v uvozovkách nařizuje takto zákonnou záruku
změnit?
Odpověď: Změna je skutečně
navrhována jako transpozice evropské směrnice, je však třeba říci, že směrnice
umožňuje v některých případech výjimky, kdy si státy mohou ponechat svoji
úpravu výhodnější pro spotřebitele. ČR
tedy může v rámci přijímané změny nastavit systém tak, že prodlouží lhůtu pro
obrácení důkazního břemene na dva roky (a u staveb na 5 let), což by se velmi
blížilo naší současné právní úpravě zákonné záruky a v praxi by to podle nás
nezpůsobilo žádné problémy. Problém je v tom, že Ministerstvo spravedlnosti
tento návrh našeho sdružení v rámci připomínkového řízení neakceptovalo. Takže
to určitě není EU, kdo může za případné zhoršení postavení českých
spotřebitelů, ale neochota České republiky využít výjimku, která je přímo ve
směrnici zakotvená.
Gerta Mazalová, předsedkyně SOS-Asociace, z.s