V České republice je několik dozorových orgánů, které jsou zaměřeny na různé oblasti a pojí se k nim různé pravomoci. Spotřebitel se na tyto orgány státní správy může obrátit například v případě problémů s nákupem zboží, službami, reklamací, špatným zacházením s osobními údaji nebo s neférovým přístupem energetických společností. Tento článek shrnuje pět často využívaných orgánů, na které se může spotřebitel obrátit. 

Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgán státní správy podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu. ČOI kontroluje dodržování práv spotřebitelů při prodeji zboží a poskytování služeb. Její působnost se vztahuje na jednání právnických i fyzických osob, které nabízejí výrobky nebo poskytují služby. 

Spotřebitel si může stěžovat například na neuznanou reklamaci, nedodané zboží nebo na podvodné e-shopy. 

Za porušení zákona je Česká obchodní inspekce oprávněna udělovat sankce v podobě peněžitých trestů, které se mohou pohybovat ve výši od 10 000 Kč až do 50 milionů Kč. Pokud chce spotřebitel upozornit ČOI na protiprávní jednání podnikatele, může podat podnět. 

Kromě ukládání peněžitých sankcí může ČOI ukládat i ochranná opatření, typicky například zákaz prodeje. Česká obchodní inspekce mimo jiné zajišťuje mimosoudní řešení spotřebitelských sporů. Chce-li spotřebitel zahájit mimosoudní řešení sporu, je třeba podat návrh. Rozhodnutí o návrhu není právně vymahatelné. Podání podnětu či návrhu na zahájení mimosoudního řešení sporu je pro spotřebitele bez jakýchkoli poplatků. 

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) je organizační složkou státu, přímo podřízenou Ministerstvu zemědělství. 

SZPI vykonává státní dozor při výrobě potravin, jejich uvádění do oběhu a při vstupu a dovozu potravin a surovin ze třetích zemí, pokud tento dozor není prováděn orgány veterinární správy. Zaměřuje se na kontrolu bezpečnosti, kvality a správného označování potravin a alkoholických nápojů, a to zejména v maloobchodech, restauracích a internetových obchodech. 

Kontrolní činnost SZPI zahrnuje zejména provádění auditů u provozovatelů potravinářských podniků (PPP) a komplexní kontroly hygienických podmínek. Cílem činnosti inspekce je zajistit, aby potraviny na českém trhu byly zdravotně nezávadné, kvalitní a pravdivě označené a aby spotřebitel nebyl klamán. 

V případě, že se spotřebitel domnívá, že podnikatel nejedná v souladu s předpisy, může podat podnět ke kontrole. Důvodem k podání podnětu může být například neodpovídající kvalita potravin či chybějící povinný údaj na obalu, jako je například datum spotřeby. Podání podnětu je bezplatné. 

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je dozorčí orgán v oblasti telekomunikace, elektronické komunikace ale také poštovní komunikace. Zároveň má pravomoc rozhodovat zákonem vymezené spory namísto soudu a to jak mezi poskytovateli komunikačních služeb navzájem, tak mezi poskytovateli služeb a spotřebiteli. 

ČTÚ dále dohlíží nad dodržováním povinností ze strany poskytovatelů služeb a při jejich porušení ukládá sankce. Mimo jiné lze u ČTÚ reklamovat poskytované služby, pokud nejsou poskytovány v souladu se smlouvou (např. rychlost internetu). Reklamovat lze i vyúčtování. 

 K ČTÚ lze podat tři typy podání – podnět, návrh na rozhodnutí sporu či dotaz. Podnět je na místě podat pokud se spotřebitel domnívá, že poskytovatel nedodržuje své právní povinnosti.  V případě sporu může spotřebitel podat návrh v rámci mimosoudního řešení sporů. V tomto případě má ČTŮ pravomoc věc závazně posoudit a rozhodnout a rozhodnutí úřadu je právně závazné a lze se domáhat výkonu rozhodnutí. Běžné dotazy lze ČTÚ pokládat i neformální cestou např. telefonátem. Podání návrhu podléhá zaplacení správního poplatku. Výše správního poplatku závisí na typu návrhu. Podání podnětu a položení dotazu zpoplatněno není. 

Energetický regulační úřad (ERÚ) 

Energetický regulační úřad je nezávislý správní orgán, který vykonává dohled nad trhem s elektřinou, plynem a teplem.  

V případě, že spotřebitel podezřívá dodavatele či distributora z podvodného jednání či nedodržování právních předpisů, může podat podnět a požadovat, aby se takové skutečnosti staly předmětem kontroly.  

V případě sporu mezi spotřebitelem a dodavatelem či spotřebitelem a zprostředkovatelem ohledně povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy, je možné se na ERÚ obrátit a podat návrh na rozhodnutí sporu. Spor se může například týkat nedodaného vyúčtování za energie, jednostranné změny smlouvy, neoprávněného odpojení dodávek energií nebo nevrácení přeplatků na zálohách. Rozhodnutí ERÚ je právně závazné jen v případech sporu mezi spotřebitelem a dodavatele, ne však se zprostředkovatelem. 

Jak podání podnětu, tak podání návrhu na rozhodnutí je bezplatné a lze jej zahájit podáním návrhu na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu. Spotřebitel však musí nejprve uplatnit reklamaci přímo u dodavatele energie.