BURČÁK: CO MUSÍ PRODEJCI A VÝROBCI DODRŽET?
Je sice teprve začátek srpna, ale brzy se naplno rozjede prodej velmi oblíbeného alkoholického nápoje s ryze českým původem – burčáku. Co to vlastně je a jaká jsou pravidla pro jeho výrobu a prodej?
Burčák je částečně zkvašený mošt, tedy mladé víno, které se nachází v rané fázi kvašení. Obsahuje ještě velké množství přírodního cukru, ale zároveň už i alkohol. Jeho chuť je sladká, šťavnatá a svěží, s jemně perlivým charakterem, což je důsledek aktivního kvašení. Vzhledem k tomu, že kvašení stále probíhá, může se jeho chuť i účinky měnit doslova z hodiny na hodinu.

Zákon o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb. stanoví, že jako burčák smí být označován pouze částečně zkvašený mošt, pokud pochází výhradně z vinných hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky. Pokud by hrozny měly původ mimo ČR, musí být produkt označen jako „částečně zkvašený hroznový mošt“. To je důležité zejména proto, že například v Maďarsku nebo na Slovensku dozrávají hrozny o něco dříve, ale mošt z těchto hroznů nesmí být označován jako burčák. Obvyklý obsah alkoholu v burčáku se pohybuje mezi 1 až 7 %, přičemž odborníci za ideální považují hodnotu kolem 4 %.
Burčák je možné prodávat od 1. srpna do 30. listopadu kalendářního roku, v němž byly hrozny sklizeny. Vrchol sezóny tohoto nápoje v Česku obvykle nastává začátkem září – dříve totiž hrozny na našem území zpravidla ještě nejsou dostatečně zralé. Pozor tedy na možné podvodné označení původu, i když vše samozřejmě záleží na počasí – slunečné léto může urychlit dozrávání hroznů.
Při prodeji burčáku musí být viditelně uvedeny následující údaje: název produktu (burčák nebo částečně zkvašený mošt), jméno výrobce, původ hroznů, z nichž je burčák vyroben, a informace o obsažených alergenech.

Podle odborníků je ideální stáří burčáku maximálně tři dny. Každé vývojové stádium má však své příznivce. Ideální chuť by neměla být ani příliš sladká, ani trpká. Jak tedy má vypadat ideální burčák:
- Barva: U bílého burčáku by měla být světle žlutá až medová, nikoliv hnědavá nebo kalná s podezřelými usazeninami.
- Vůně: Příjemně ovocná, bez zápachu po octu nebo zatuchlině.
- Chuť: Měla by být vyvážená – ne příliš sladká, ale ani kyselá či „páchnoucí“ alkoholem.
- Kvašení: Měl by jemně perlit, což je známka aktivního kvašení.
Důvěryhodní prodejci by měli být schopni doložit původ burčáku i potřebné informace uvedené na viditelném štítku.
Nejčastěji se burčák vyrábí z bílých aromatických odrůd hroznů. Existuje však i červená a růžová varianta, jejíž výroba je poněkud složitější – používají se celé, nerozdrcené a neupravené bobule.
Mezi nejčastější prohřešky, které při kontrolách odhaluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, patří přidávání vody, nesprávné nebo chybějící označení a nedostatky v hygieně prodeje. Někteří výrobci se dokonce snaží prodávat burčák vyrobený z jiného ovoce – to však zákon výslovně zakazuje.
Tak ať to perlí a hlavně chutná – ale doporučujeme pít s mírou.






















