3. díl seriálu o pojištění, tentokrát na téma “Povinné ručení”
Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla
aneb tzv. povinné ručení
V rámci minulých článků jsme se zabývali pojištěním obecně, tedy tím, co to pojištění vlastně je, vysvětlením základních pojmů k pojištění se vztahujících, typů pojištění a dalším, co hromadně nazvěme „obecnou částí“. Dnes už se blíže podíváme na jeden specifický typ pojištění, se kterým se ve svém životě setkává každý spotřebitel vlastnící auto či motorku. Tímto je, jak název napovídá, pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, který se do běžné mluvy lidí vžil jednoduše jako „povinné ručení“. Pro účely tohoto článku ho tak i budeme nazývat, ale pozor, povinné ručení je obecný pojem, který se vztahuje, resp. zavazuje různé osoby. Tento typ pojištění lze uzavřít, na mnoho profesí a činností. Ještě jednou tedy, pro jistotu, zopakuji – my budeme v tomto článku jako povinné ručení označovat pouze a toliko pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.
Povinné ručení upravuje vedle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a (zejména) zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Velmi zjednodušeně se dá říci, že toto pojištění je povinné jednak kvůli ochraně těch řidičů, kteří by byli jinak byli takovým „držgrešlemi“, že by si toto pojištění nesjednali (a při případné nehodě pak čelili povinnosti uhradit značné sumy), jednak samozřejmě též za účelem snazšího poskytnutí finanční kompenzace poškozenému. V případě, že totiž řidič nabourá, čili způsobí škodní událost (dopravní nehodu), je tzv. škůdcem. S tím je mimo jiné spojená povinnost takto způsobenou škodu uhradit.
Ti z čtenářů, kteří disponují automobilem, znají ceny těchto čtyřkolových dopravních prostředků a ceny jakékoliv opravy, si uvědomí, že i taková malá dopravní nehoda v koloně ve velkoměstě, která se stane v rychlosti ne větší než 30 km/h může škůdce vyjít na desítky až stovky tisíc Kč dle toho, jaké auto nabourá. Toto je samozřejmě stále ta lepší možnost, neboť mluvíme toliko o škodě na majetku. Avšak i při malé rychlosti se může někdo zranit, a v tomto případě se částky škodného rychle násobí (morální následky škůdce z toho, že někoho zranil, odložme stranou). Zákonodárce tedy, na základě výše uvedeného a v souladu s principem ochranou poškozeného a jeho kompenzace, zavedl povinnost sjednat povinné ručení. Povinné ručení stojí ročně podstatně menší částku a zajišťuje, že pojistné plnění (tj. náhradu vzniklé škody) uhradí poškozenému pojišťovna. Škůdce díky tomu zároveň není vystaven nebezpečí osobního bankrotu.
Možná si říkáte, že jezdíte opatrně a žádná nehoda se vám stát nemůže. Nebo se naopak bojíte, že ten řidič, co za vaším autem nedodržuje bezpečnou vzdálenost, pojištění nemá a vy si pak opravu budete muset hradit sami.
V dřívějších letech měla ČKP nárok vymáhat pojistné, které byste jinak hradili své pojišťovně. Tato částka byla stanovena právním předpisem, který v souvislosti s objemem motoru daného vozidla stanovoval částku za každý den bez povinného ručení. Ode dne 15. 1. 2015 a účinnosti novely č. 354/2014 Sb. už tento nárok nemá a hříšníkům hrozí nadále „jen“ pokuta, která může dosáhnout výše až 40.000,- Kč (http://www.ckp.cz/tisk/tiskovezpravy/tiskova-zprava-ckp-50.pdf). Nadále má však nárok uplatňovat to, čemu se říká regresní náhrada, tj. nárok toho, kdo za škůdce plnil, vymáhat toto plnění zpátky – tedy tu částku, kterou za vás ČKP uhradí, po vás bude chtít zpátky. Byť je v tomto ohledu na ČKP pohlíženo velmi negativně, je potřeba si uvědomit, že primární účel vymáhání těchto částek je, aby v garančním fondu bylo dostatek prostředků pro hrazení poškozeným, kterým byla způsobena škoda osobou bez povinného ručení.
A co dělat v případě, kdy vás nabourá někdo, kdo nemá povinné ručení? Zde se není třeba obávat. Česká kancelář pojistitelů, která disponuje oním garančním fondem, jím disponuje právě pro tyto případy. Tedy, pokud vám škodu v rámci dopravní nehody způsobí osoba bez sjednaného povinného ručení, ČKP vám škodu uhradí z tohoto fondu. Zjistíte-li něco takového, zachovejte tedy klid.
Pokud již dojde k dopravní nehodě, je v prvé řadě třeba vše zdokumentovat. V autě byste měli mít oficiální formulář s nadpisem „Záznam o škodní události“. (Můžete jej sehnat například u svého pojistitele). Zde obě strany vyplní údaje, údaje o pojistiteli a popíší, jak se nehoda stala. Na oficiálním formuláři jsou papíry propisovací. Každý z účastníků nehody obdrží po vyplnění jeden výtisk formuláře. Je velmi důležité, aby pravdivost údajů v dokumentu stvrdily obě strany podpisem. Po podpisu dokumentu není možné nic do formuláře dopisovat. Pak už stačí jen kontaktovat asistenční službu a své auto předat do rukou profesionálů, kteří z něj opět udělají krasavce. Avšak pozor na odtahové služby, co u vás jsou za pár minut od nehody. Jste-li v nesnázích, volejte na asistenční linku svého pojistitele, ten vám poradí, co a jak a hlavně doporučí servis svého smluvního partnera, čímž minimalizujete případné problémy s uznáním nároku na plnění.
Adam Plajner
odborný právní poradce