Prakticky na běžném pořádku prodejci nabízejí nějaké zboží v pro spotřebitele opravdu výhodné slevě. Tyto slevy inzerují ve svých letácích, internetových stránkách či aplikacích. Mnohdy se však stává, že spotřebitel navštíví na popud této inzerce prodejcovu pobočku, nicméně prodejce toto zlevněné zboží již nemá k dispozici. Pokud prodejce záměrně využil toho, že nabízí ve slevě jen nízký počet inzerovaného zboží a učinil tak k přilákání spotřebitele, aby navštívil jeho pobočku, kde je poté velká pravděpodobnost, že spotřebitel od podnikatele nakoupí jiné zboží, jedná se o tzv. vábivou reklamou, která je v českém právním řádu nekalou obchodní praktikou. 

Kde to je upraveno? 

Daná praktika je výslovně uvedena v tzv. černé listině nekalých obchodních praktik, konkrétně v písm. d) přílohy č. 1 k zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele („Obchodní praktiky jsou vždy považovány za klamavé, pokud prodávající nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama).“).  

V jakých případech se již jedná o vábivou reklamu? 

Je nepochybné, že hranice, kdy se již jedná o nekalou obchodní praktiku a kdy ještě ne, může být v těchto případech poměrně tenká. K dané věci se proto ve svém rozhodnutí vyjádřil Nejvyšší správní soud: „Je třeba se zabývat otázkou, zda prodávající mohl důvodně očekávat, že množství inzerovaného zboží nebude přiměřené. V této souvislosti je třeba respektovat prostor pro racionální a logickou podnikatelskou úvahu prodávajícího, pokud není v rozporu s požadavkem náležité profesionální péče.“ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 4 As 123/2018-48). Vychází se tedy z jakési přiměřenosti mezi počtem oslovených lidí, potenciálních zákazníků, a počtem dostupného zboží. Pokud by byl tento poměr rozumný, tak se o nekalou obchodní praktiku nejedná. Nicméně jestliže má podnikatel na prodejně pár kusů zboží, inzeruje jej tisícovkám zákazníků a dá se očekávat, že o toto zboží bude velký zájem, tak se nepochybně o nekalou obchodní praktiku jedná. 

Jaké jsou následky? 

Dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele se výrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik. Podle § 24 odst. 19 písm. e) a odst. 20 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele pak může za tento přestupek dozorový orgán (k tomu viz níže) udělit pokutu do výše 5 000 000 Kč a v některých vymezených případech až dokonce do výše 50 000 000 Kč. 

Nadto přináší zákon o ochraně spotřebitele od ledna tohoto roku pro spotřebitele možnost odstoupit od smlouvy, či požadovat slevu, pakliže byl spotřebitel při uzavření smlouvy ovlivněn nekalou obchodní praktikou (§ 5d odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele). Nicméně nutno podotknout, že s ohledem na odst. 2 §5d zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy podle odstavce 1 písm. a), prokáže-li prodávající, že je to s ohledem na předmět smlouvy, povahu a závažnost nekalé obchodní praktiky nepřiměřené. V úvahu tedy přichází situace, kdy se spotřebitel v naději, že si bude moci koupit inzerovanou věc dostaví do prodejny, avšak nakonec koupí věc jinou, původně nezamýšlenou, a to právě na základě vábivé reklamy podnikatele. 

Na koho se obrátit? 

Dle § 23e zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele se při výkonu dozoru v oblasti regulace reklamy, která je nekalou obchodní praktikou podle tohoto zákona, postupuje podle zákona o regulaci reklamy. Příslušný dozorový orgán je tedy určen v § 7 zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. V těchto případech zpravidla půjde o Radu pro rozhlasové a televizní vysílání nebo krajské živnostenské úřady, v závislosti na způsobu inzerce. 

Roman Šubrt 

Odborný právní poradce    

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z. s.