Menu

Štítek: prodloužení

Automatické prodlužování smluv

Automatické prodlužování smluv

Jestliže máte smlouvu s dodavatelem energií nebo telefonním operátorem, tak byste měli zbystřit a věnovat pár minut přečtení tohoto článku.

            Určitě si kladete otázku, co to vlastně je ono automatické prodloužení smlouvy? Dovolím si tedy přiblížit Vám tuto problematiku, a především vysvětlit jednotlivá úskalí, nevýhody apod. Automatické prodloužení smlouvy neboli automatická prolongace je typická pouze pro smlouvy na dobu určitou, s kterými se můžete setkat především v oblasti energií, telekomunikací a také např. u smluv nájemních. Prolongace spočívá v prodloužení (obnovení) doby trvání smlouvy, daná smlouva totiž neskončí uplynutím konkrétního dne, ke kterému uplyne doba trvání smlouvy, nýbrž je prodloužena doba trvání smlouvy, a to na dobu, na jakou byla smlouva původně uzavřena. Tím, že automaticky dojde k prodloužení trvání smlouvy, k čemuž může docházet i opakovaně, se smlouva na dobu určitou v podstatě přemění ve smlouvu na dobu neurčitou, což nemusí být výhodné.

            Čímž se právě dostáváme k hlavnímu problému, kterým je možnost ukončení smlouvy. Smlouvu na dobu určitou není možné bez sankce vypovědět před uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Zatímco smlouvu na dobu neurčitou je možné vypovědět ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem. Z praktického hlediska je tedy mnohem snazší vypovědět smlouvu na dobu neurčitou.

            Vzhledem k výše uvedenému a také v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR, byť byla přijata za starší právní úpravy a její použití na současnou právní úpravu je, alespoň podle mého názoru, vhodné, můžeme dojít k závěru, že ustanovení o automatické prolongaci ve spotřebitelských smlouvách zakládá významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a proto je takové ustanovení ve spotřebitelských smlouvách neplatné v souladu s ustanovením § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění dalších předpisů, (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013). Nejvyšší soud v uvedeném Stanovisku konstatoval, že není možné rozumně očekávat, že by spotřebitel s ujednáním o prolongaci souhlasil, při vědomí povinností, které jsou s ním spojeny.

            Je možné takové situaci vyhnout? V dnešním světě je téměř nemožné, snažit se při uzavírání konkrétní smlouvy jednat o nepoužití automatické prolongace ve smlouvě. Co ovšem může udělat každý, je přečíst si řádně znění smlouvy a k ní přiložených obchodních podmínek, tento krok je velmi důležitý, nevyplatí se totiž spoléhat na zánik smlouvy na dobu určitou ke dni, kdy uplyne délka trvání takové smlouvy. Ve smlouvě nebo obchodních podmínkách pak bývá často uvedena tato, či velmi obdobná formulace: ,,Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou a zákazník ve lhůtě nejdříve 4 měsíce a nejpozději 3 kalendářní měsíce před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, neoznámí písemně dodavateli, že trvá na jejím ukončení, smlouva se automaticky prodlužuje o dobu 60 měsíců, a to i opakovaně. Výpovědní lhůta začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhému účastníkovi.“ Po prostudování podmínek je nám tedy zřejmé, co a do kdy je nutné udělat.

            Jestliže dodržíme termín uvedený v podmínkách a společnost, se kterou máme uzavřenou smlouvu, písemně informujeme o trvání na ukončení smlouvy uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, tak smlouva k tomuto dni zanikne.

            Naštěstí, český zákonodárce myslel i na spotřebitele a novelou zákona o elektronických komunikacích (zákon č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích), která nabyla účinnosti 2. 9. 2017, zavedl povinnost podnikatele získat pro automatické prodloužení smlouvy od spotřebitele písemný souhlas, přičemž tento souhlas je nutné získat nejdříve 3 a nejpozději 1 měsíc před datem zániku smlouvy. Jestliže spotřebitel tento písemný souhlas podnikateli neudělí, tak smlouva přechází ve smlouvu na dobu neurčitou, a to podle § 63 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., zákon o elektronických komunikacích, ve znění dalších předpisů.

            V oblasti energetiky bohužel žádné podobné ustanovení v zákoně nenalezneme, tudíž se smlouvy řídí obecnou úpravou v občanském zákoníku, kde není stanoven požadavek vyslovení souhlasu spotřebitele s prodloužením smlouvy.

            Obecně je tedy velmi důležité číst podmínky smlouvy a další přílohy, a to především v případech, kdy máte zájem smlouvu ukončit v souvislosti s převodem odběrného místa. Obezřetnost je na místě i při uzavírání smlouvy, kdy je dobré mít povědomí o tom, zda uzavíráme smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou. Jestliže si například nebudete vědět rady se sepsáním oznámení o trvání na zániku smlouvy, tak můžete navštívit kteroukoli z našich poboček, kde Vám kolegové s tímto úkonem velmi rádi pomohou.

Boleslav Tomšík,

Odborný právní poradce, Asociace – SOS