Žádný z elektrospotřebičů, které využíváme denně v práci, škole, či domácnosti bohužel nemá neomezenou životnost. Proto se dříve či později každý z nás potýká s problémem, jak se starým elektrospotřebičem naložit. Někteří volí nejsnazší možnou cestu a bez dlouhých úvah starý elektrospotřebič uloží doma v komoře, sklepě nebo na půdě se slovy „možná se ještě bude hodit“ (např. v českých domácnostech se nachází až 8 milionů nepoužívaných mobilních telefonů). Jiní naopak ponechají elektrospotřebič u popelnice nebo ho pohodí v lese, aniž by si přitom uvědomili, že odložením elektrospotřebiče mimo místa určená k jeho odložení či zpětnému odběru, se dopouštějí přestupku, za nějž jim hrozí pokuta do výše 20 000 Kč. Je proto dobré zvážit, zdali není lepší využít možnosti ekologické likvidace, kterou jsme si zaplatili.

Od roku 2005 byl zaveden tzv. recyklační poplatek s cílem zajistit financování zpětného odběru elektrozařízení. Jinými slovy zaplacením recyklačního příspěvku přispíváme na celý proces od odevzdání elektrospotřebiče ve sběrném místě až po ukončení procesu jeho recyklace. Výše recyklačního poplatku se přitom liší dle jednotlivých typů elektrospotřebičů. Zatímco u chladících zařízení se recyklační poplatek (např. lednice, mrazáky) pohybuje kolem dvou set korun, u velkých domácích elektrospotřebičů (např. pračka, myčka) okolo sedmdesáti korun. Přesnou výši recyklačního poplatku bychom ale vždy měli nalézt na účtence či faktuře.

Rozlišujeme přitom dva typy recyklačních příspěvků. Příspěvek na historická elektrozařízení (PHE) představuje částku, kterou přispíváme na recyklaci elektrospotřebičů vyrobených před datem 13. 8. 2005., zatímco PNE částku, jíž přispíváme na recyklaci elektrospotřebičů vyrobených po datu 13. 8. 2005.  Recyklační poplatek PHE musí být viditelně uváděn na dokladu vydaném při prodeji elektrospotřebiče (u PNE tato povinnost není) a musí být zahrnut v konečné ceně zboží. Přesto někteří prodejci ve snaze nalákat zákazníka, uvádí ceny bez recyklačního poplatku a tak se zákazník o jeho výši dozví až při samotné platbě. V závěru pak lednice, která měla stát necelých dvanáct tisíc korun, nakonec se započtením recyklačního poplatku stojí o pár stovek korun více. Nijak neobvyklé nejsou ani praktiky, kdy poplatky jsou uvedeny zvlášť či psány drobným písmem.

Se zavedením recyklačního poplatku prodejcům elektrospotřebičů vznikla řada povinností při zajištění procesu jejich ekologické likvidace. Prodejce elektrospotřebičů je totiž povinen zajistit spotřebiteli možnost bezplatně odevzdat použitý elektrospotřebič při koupi nového. Při zpětném odběru elektrospotřebiče se tak uplatňuje princip kus za kus, při němž nezáleží na výrobní značce elektrospotřebiče.  Stačí, že se jedná o zboží podobného typu a použití.  Kupující zároveň není povinen prokázat, kde odevzdávaný elektrospotřebič zakoupil. Prodejce tak nemá oprávnění po kupujícím požadovat, aby předložil doklad o koupi odevzdávaného elektrospotřebiče.

Prodejci, jejichž prodejní plocha je alespoň 400 m2, mají zároveň povinnost zajistit možnost zpětně odevzdat použitý elektrospotřebič, u něhož žádný z vnějších rozměrů nepřesahuje 25 cm, bez ohledu na výrobní značku a bez vázání na nákup zboží. Některé prodejny proto disponují různými typy sběrných nádob a je tak u nich možné elektrospotřebič vrátit, aniž bychom si museli kupovat nový.