Menu

SERIÁL NÁKUPY NA VÁNOCE 4.DÍL: Nevhodný vánoční dárek – odstoupení od smlouvy při prodeji zboží na dálku

K Vánocům patří neodmyslitelně i dárky. Ne vždy se nám ale dárky pod stromečkem líbí. Ač tím pravděpodobně Ježíškovi, který nás obdaroval, neuděláme radost, někdy bychom nejraději některé dárky vrátili. Je to možné? V některých případech ano. Pojďme se na ně podívat.

 

Nový občanský zákoník chrání spotřebitele, který uzavře distanční kupní smlouvu, mimo jiné čtrnáctidenní lhůtou, během které může spotřebitel prodejci zakoupené zboží vrátit bez udání důvodu. Abychom ale tuto možnost jako spotřebitelé mohli uplatnit, musíme mít na paměti několik věcí.

 

V prvé řadě musí jít o distanční smlouvu nebo o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory. Distanční smlouva (neboli smlouva uzavřená na dálku) je taková, která je uzavřena bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran za pomoci prostředku komunikace na dálku. Nejčastěji se jedná o smlouvy uzavřené po telefonu nebo na internetu (například v e-shopu).

 

Pozn. To, že si zboží objednané po telefonu nebo na internetu vyzvednete na pobočce prodejce, nic nemění na tom, že smlouva byla uzavřena distančně.

 

Smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory jsou ty, které uzavřete například s prodejcem na ulici, ve svém bytě nebo třeba na zájezdu organizovaném prodejcem za účelem propagace svého zboží, zkrátka uzavřené mimo prostory obvyklé pro prodejcovo podnikání.

 

Pozn. Pozor však na stánky ve velkých obchodních střediscích nebo na stánky na vánočních trzích, ty jsou spíše pokládány za obchodní prostory!

 

V druhé řadě musíme mít na paměti, že v tomto článku mluvíme o kupní smlouvě. (Spotřebitel je sice obdobně chráněn i po uzavření smluv jiných než kupních, ale ne všech. Existují výjimky, jejichž výčet je obsažen v novém občanském zákoníku. Těm se však v tomto článku věnovat nebudeme.) I u kupních smluv existují výjimky, kdy spotřebitel nemá možnost zboží vrátit. Nejčastěji se jedná o:

  • zboží, které bylo upraveno podle jeho přání nebo pro jeho osobu,
  • zboží, které podléhá rychlé zkáze,
  • zboží, které bylo po dodání spotřebitelem vyňato z obalu a z hygienických důvodů ho nelze vrátit,
  • zvukové a obrazové nahrávky a počítačové programy, pokud byl porušen jejich původní obal,
  • noviny, periodika a časopisy,
  • potraviny, nápoje a jiné zboží běžné spotřeby.

 

Pokud uzavřeme distanční kupní smlouvu nebo kupní smlouvu mimo obchodní prostory a naše smlouva nespadá pod výjimky, máme možnost od této smlouvy do čtrnácti dnů od převzetí zboží odstoupit, jinými slovy máme právo zboží vrátit a dostat zpět zaplacené peníze. (Odstoupení je nejjistější poslat doporučeným dopisem s dodejkou, ale postačí i email, osobní vyjádření na pobočce prodejce nebo třeba telefonát. Pokud se však bude posléze prodejce vzpírat a tvrdit, že jste nikdy neodstoupili, např. odstoupení po telefonu budete těžko dokazovat.) Pokud nás o možnosti odstoupení prodejce nepoučil (například ustanovením v obchodních podmínkách), máme dokonce možnost odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dní od převzetí (pokud nás ale prodejce poučí dodatečně, běží nám klasická čtrnáctidenní lhůta, která se začíná počítat od chvíle dodatečného poučení). Tato lhůta je procesní, to znamená, že během čtrnácti dnů stačí odstoupení od smlouvy odeslat (nemusí během této lhůty prodejci dojít).

 

Pozn. V zákoně je výslovně napsáno, že právo odstoupit od smlouvy má spotřebitel ve lhůtě čtrnácti dnů od převzetí. Pokud si však koupi rozmyslíte hned po učinění objednávky, můžete se na prodejci obrátit okamžitě a nečekat na chvílí, kdy zboží převezmete. Přeci jen je i v zájmu prodejce, aby vám v tomto případě vyhověl, jinak by zboží odesílal zcela zbytečně.

 

Nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení má pak spotřebitel povinnost prodejci zboží vrátit. Prodejce zas musí nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení vrátit spotřebiteli peníze (stejným způsobem, jakým je spotřebitel platil, ledaže by spotřebitel požádal o způsob jiný). Prodejce však nemusí spotřebiteli vrátit peníze, dokud mu spotřebitel nevrátí zboží nebo dokud spotřebitel neprokáže, že zboží prodejci odeslal. Prodejce spotřebiteli vrátí i peníze za dodání zboží, má však právo je vrátit jen do výše nejlevnějšího způsobu dodání, který nabízí. Náklady spojené s vrácením zboží uhradí prodejce spotřebiteli, jen pokud ho při koupi zboží nepoučil, že si je spotřebitel hradí sám.

 

Může spotřebitel zboží použít a pak ho vrátit? Pokud dopředu víte, že zboží nechcete, je nejjistější ho vůbec nerozbalovat. V každém případě Vám ale prodejce nemůže bránit ve vrácení zboží, ani když jste zboží použili. Pak ale odpovídáte prodejci za snížení hodnoty, které vzniklo v důsledku nakládání se zbožím jinak, než je nutné s ním nakládat s ohledem na jeho povahu a vlastnosti. Tak či tak, je dobré si zboží před odesláním prodejci vyfotit, abyste případně později mohli dokázat stav, v jakém jste ho odeslali.

 

V úvodu jsme uvedli, že takto lze odstupovat od smluv distančních a smluv uzavřených mimo obchodní prostory, někteří z nás ale podobně zboží vraceli i po koupi v kamenném obchodě. Jak je to možné? Někteří prodejci toto umožňují, je to však vstřícný krok vůči spotřebitelům nad rámec zákona. Rozhodně to tak nefunguje u všech kamenných prodejen!

 

Našli jste pod vánočním stromečkem dárky, které byste nejraději vrátili? Nyní už víte, jak na to.

 

 

Vladimír Matuška
odborný právní poradce