Náhrada škody při poškození svěřené věci
Odřený lak, poškozený motor, promáčklá kapota auta nebo dokonce ukradené vozidlo z parkoviště servisu? Nejeden řidič již mohl být nepříjemně překvapen, pokud jeho vozidlo po vyzvednutí ze servisu vykazovalo nové škody. A tak se dostáváme k problematice náhrady škody vzniklé na převzaté věci.
Nejčastěji se s touto problematikou setkáváme, jak už jsme naznačili, právě při svěření vozidla servisu k opravě. Tento případ nám poslouží jako ukázkový model. Je důležité ale podotknout, že s obdobnou situací se můžeme setkat také např. při opravě elektroniky v servisu, úpravě oděvu apod. Představte si tedy, že jako spotřebitel přenecháte danému servisu vozidlo k opravě. Následně pak v rámci plnění smlouvy, která byla mezi spotřebitelem a servisem uzavřena, dojde na vozidle ke vzniku škody. Co nám v tomto případě říká zákon? Dle ustanovení § 2944 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku (v našem případě vozidlo svěřené do servisu), nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Z toho vyplývají práva spotřebitele na náhradu škody, která na vozidle vznikla v době po převzetí automobilu do servisu. Důležité je podotknout, že tato odpovědnost, v našem případě servisu, je objektivní. To znamená, že nezáleží, zda škodu způsobil přímo servis, nebo jiná osoba, které servis vozidlo předal. Nezáleží ani na tom, zda ke škodě došlo při plnění závazku autoservisu, při přepravě vozidla nebo skladování. V případě, že by nastaly pochybnosti, je povinností servisu prokázat, že by ke škodě došlo i v tom případě, že by vozidlo servis od Vás k opravě nepřevzal. K takové škodě může dojít např. následkem nepředvídatelné události (např. povodně), nebo příčinou může být skrytá vada způsobená výrobou vozidla aj.
Jak tedy postupovat v případě, že k takové škodě dojde? Obecně řečeno, záleží na samotné povaze škody. Důležité pro úspěšné uplatnění nároku je nutnost poškození hned zjistit a svůj nárok bez zbytečného prodlení uplatnit. Takové odhalení je snadné u vad zjevných, např. u poškození laku vozidla. Složitější situace nastává, pokud došlo k poškození opravou, které se projeví až následně při užívání vozidla. Za těchto okolností důkazní břemeno tíží poškozeného. Jinak řečeno, je na spotřebiteli, aby prokázal příčinnou souvislost. K tomu je velmi často zapotřebí znaleckého posudku nebo stanovisko jiného odborného servisu společně s fotodokumentací.
Cílem náhrady škody je uvést auto do původního stavu před vznikem škody. Jinak řečeno, autoservis odpovědný za škodu je povinen uhradit veškeré náklady na zajištění opravy vozidla. V případě, že došlo k tak závažnému poškození, kdy tedy např. vozidlo není nadále pojízdné, doporučujeme odstoupit od smlouvy pro závažné porušení a požadovat vrácení peněz za opravu. Dále je na místě požadovat zaplacení vzniklé škody. Co se týče způsobu náhrady škody, zpravidla se nahrazuje uvedením do původního stavu, tedy např. opravou. Pokud to ale poškozený žádá, je možné také uhradit škodu v penězích. Pak se výše škody na věci vystavuje z obvyklé ceny v době poškození. Je nutno také zohlednit náklady na obnovení nebo nahrazení funkce věci, které musí poškozený účelně vynaložit.
Závěrem bychom rádi uvedli některá doporučení. Aby spotřebitel předešel problémům v případném dokazování, je na místě při předávání vozidla do servisu věnovat pozornost předávacímu protokolu. V tomto protokolu by měl být uveden bezvadný a funkční stav vozidla, bez vnějších poškození apod., případné vady by zde měly být přesně popsány. Zvýšená obezřetnost spotřebitele tak může být záchranným lanem při případných sporech o náhradě škody.
Helena Halířová
SOS – Asociace, z. s.