Tzv. flipování nemovitostí je fenomén, který poslední měsíce rezonuje českou investiční scénou, ale jeho dopad na spoluvlastníky (potažmo spotřebitele) bývá často opomíjen. Jaká úskalí přináší spoluvlastníkům a jak postupovat, když se na vás takový „fliper“ obrátí s předžalobní výzvou? To se dozvíte v článku. 

Co to vlastně je flipování? 

Flipováním se v širším smyslu myslí nákup nemovitosti a její rychlý ziskový prodej, kterému může v některých případech předcházet i rekonstrukce. V poslední době se i díky řadě kurzů a propagaci na sociálních sítích ale rozmohla jiná varianta flipování, kdy „flipeři“ vyhledávají podíly ve spoluvlastnictví. Nejlépe v takovém, kde jsou již mezi ostatními spoluvlastníky spory. Co možná nejlevněji se pak jeden z podílů pokusí získat. Jakmile se jim to povede, začnou ostatním spoluvlastníkům různými způsoby znepříjemňovat život, což může vyvrcholit až zasláním předžalobní výzvy. 

K předžalobní výzvě 

Předžalobní výzva pak požaduje po spoluvlastníkovi buď odprodej jeho podílu, anebo to, aby on sám „fliperův“ podíl za nevýhodných podmínek odkoupil. V případě nevyhovění pak „fliper“ hrozí podáním žaloby, což dokáže většinu spoluvlastníků vyděsit. Do určité míry může jít o zděšení oprávněné, jelikož tato výzva s sebou dle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu nese hrozbu toho, že v případě podání žaloby a prohraného sporu bude spoluvlastník muset hradit náklady řízení. 

Co mám dělat, když mi taková předžalobní výzva od „flipera“ dojde? 

Vždy závisí na konkrétním případu, časté ale je, že „flipeři“ sami nemají zájem na zdlouhavém soudním řízení, které jde proti samotnému smyslu a účelu flipování – tedy rychlému zisku. Předžalobní výzva takovým osobám slouží především jako nástroj nátlaku, často rovněž obsahuje řadu manipulačních technik. V takových případech mohou spoluvlastníci výzvu většinou ignorovat, jelikož „fliperovi“, kterému se nechce k soudu, nakonec nezbude, než se podílu zbavit jinak a jít zkusit štěstí (doslova) o dům dál. Nikdy ale nelze zcela vyloučit, že „fliper“ (popř. realitní společnost) přeci jen přistoupí k podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, na které mohou mít dle § 1143 občanského zákoníku právo.  

Jak by případně probíhalo řízení před soudem? 

Bohužel k této problematice není dohledatelné dostatečné množství soudních rozhodnutí, které by nám daly jednoznačné vodítko. Když ale budeme vycházet ze zákona a odborné literatury, můžeme dojít například k následujícím variantám, které jsou seřazeny dle výhodnosti pro spoluvlastníky: 

1. Zamítnutí žaloby, a to například na základě § 8 občanského zákoníku, který stanovuje, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 

1. Zrušení spoluvlastnictví s rozdělením věci (primárně u dělitelných pozemků) dle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku. 

1. Zrušení spoluvlastnictví s přikázáním jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu dle § 1147 občanského zákoníku. 

1. Zrušení spoluvlastnictví a prodej věci ve veřejné dražbě § 1147 občanského zákoníku. 

V nedávné době pak vyšel najevo případ advokátky JUDr. Ivety Klimešové, LL.M., kdy soud sice rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví, ale podíl nepřikázal spekulantovi, ale klientce advokátky za cenu o 150.000 Kč nižší, než kterou předtím spekulant zaplatil. Jestli ale šlo o ojedinělý případ, nebo o vodítko pro další soudní praxi, na to nám odpoví až další vývoj. 

SOS – Asocaice, z.s.