Gerta Mazalová k připravovaným změnám mimosoudního řešení spotřebitelských sporů
V souvislosti s návrhem Ministerstva průmyslu a obchodu, kdy by nově ČOI mohla řešit mimosoudní spotřebitelské spory, přinášíme odpovědi naší předsedkyně Gerty Mazalové na nejzásadnější otázky:
Jaký je Váš názor na připravovaný smírčí institut?
Naše zkušenosti dokazují, že tato novinka má smysl. Protože asi cca 40% sporů se podaří vyřešit bez nutnosti soudního řízení. Obě strany tak ušetří čas i peníze, protože by se mělo jednat o bezplatné řešení, jako dosud, alespoň u ČOI a fin. arbitra. Domníváme se, že když to bude mít odpovídající zákonný podklad, tak k tom u budou mít i podnikatelé větší respekt. Naše organizace tento způsob ochrany spotřebitele podporuje a sama je kontaktním místem projektu ADR, který zaštiťuje MPO.
2, V čem vidíte pozitiva (viz to, že se podvodné firmy budou bát že se do toho plete ČOI a vláda, bezplatné už jsou) a jaká negativa (to, že ty firmy to můžou nejdříve přijmout a pak zrušit) ?
Podle návrhu by se měla hlavní úloha provádění ADR přesunout na ČOI. Dle našeho názoru bude toto řešení vyžadovat jisté personální posílení na ČOI, nicméně systému ADR se tak dostane „puncu“ státní autority, což může být pro některé podnikatele více motivující.Věříme, že se zachová procentuální úspěšnost případů, event.. že se překročí a vylepší. S ohledem na odhadované náklady této nové legislativy, která několikrát překračuje náklady současného projektu, lze vyšší úspěšnost očekávat.
Dle našeho názoru se ale zákon mohl zpřísnit v tom, aby podnikatele k řešení sporů formou ADR více motivoval.
Novela např. stanoví, že ČOI bude zveřejňovat seznam obchodníků, kteří nesplní svou povinnost sdělit, zda se budou mimosoudního řešení sporu účastnit, což je sice dobrá myšlenka, ale tento princip by mohl být obcházen, protože podnikatel prohlásí, že do toho jde, pak si to rozmyslí a odstoupí. Protože se ale přihlásil, tak zveřejněn nebude= obcházení zákona. My bychom byli pro zveřejnění každého podnikatele, který odmítne řešení sporu i toho, který napřed souhlasí a potom si to rozmyslí.
Spotřebitel by tak měl lepší možnost informovat se o tom, jestli prodejce, u kterého nakupuje zboží a služby, je připraven řešit spory mimosoudně či nikoliv a tomu přizpůsobit své spotřebitelské chování.
3, Modelový příklad s jakými problémy by se měli spotřebitelé na ten institut obracet?
Může se obracet s reklamacemi, odstupováním od smluv, stížnostmi ( bylo mu dodáno jiné zboží než si objednal apod.), prakticky se vším, s čím se obracel dříve na nás. Přibývá také případů s nevracením kupní ceny při odstoupení od kupní smlouvy ve lhůtě 14 dnů.
Zřejmě se však neuspěje s podvodnými prodejci na předváděcích akcích, u podomních prodejců a některých E-shopů, kteří nereagují na nic. Tady už musí být hlavně prevence.
4, Váš odhad kolik to může stát a jaké s tím ještě budou problémy ?
Hovoří se o desítkách nových pracovních míst, budou se muset přijmout a proškolit odborníci a náklady na institut se odhadují rovněž na desítky milionů korun ( mezi 50-60 mil.)
Odhadnout to přesně zatím asi nikdo nedokáže.
Gerta Mazalová-předsedkyně SOS-Asociace






















