– zákon  o potravinách – reaguje především na legislativu EU, tedy to, co jsme již tušili a slyšeli jsme o tom, je to největší změna asi po 15 letech v potravinářské legislativě a měla by tzv. „vycházet vstříc spotřebitelům“, a takové změny vždy vítáme, avšak otázkou je, jaká bude funkčnost v praxi, na kterou si však musíme počkat.

Přínos, který má novela za cíl:
– zajištění a zaručení práva spotřebitele na informace o potravinách
tak, aby se spotřebitel mohl informovaně rozhodnout a vybrat potraviny, které konzumuje. S tím souvisí rovněž dosažení vysoké míry ochrany zdraví spotřebitele a zamezení praktik, které by mohly spotřebitele uvádět v omyl
– Zavedení informační povinnosti provozovatelů potravinářských podniků
– například je stanoven nezbytně nutný rozsah informací, který musí provozovatel potravinářského podniku, kterému bylo zasláno zboží z jiného členského státu, poskytnout dozorovému orgánu k tomu, aby mohly být zorganizovány úřední kontroly k ověření souladu potravin a krmiv s právem EU – dosud nebylo implementováno
– dále např. obchodníci při pultovém prodeji nebalených potravin budou
muset uvádět podíl hlavní složky výrobku a jméno výrobce. Obchodní řetězce s tržbami přesahujícími pět miliard korun ročně mají také povinně zveřejňovat údaje o pěti zemích, odkud pochází nejvíce zboží v jejich nabídce.
– zvýšení sankcí za nedodržení požadavků na označování potravin – až 10 mil Kč, nyní 3 miliony
– na kvalitu zvěřiny nemají dohlížet hygienici, ale SVS, a to i v restauracích a jídelnách, jelikož veterináři pravděpodobně dokážou lépe zkontrolovat nezávadnost zvěřiny a zda neobsahuje parazity apod.
– dává možnost účinněji zasáhnout SZPI (dle důvodové zprávy, to se pozná až v praxi, jestli zásahy budou účinnější)

– Zákon  o státní zemědělské a potravinářské inspekci – cílem je adaptace na novou legislativu od 1. 1. 2014, navrhuje nové typy opatření, měl by umožnit rychlejší a a účinnější zjednání nápravy (například možnost uložit zákaz užívání prostor, pokud kontrolovaná osoba odmítá poskytnout součinnost),
– má umožnit rychlejší reakce státu v krizových situacích, jako byla například metanolová kauza nebo třeba kauza s dioxiny v mase a vejcích z Německa
– územní inspektoráty SZPI mají mít nově možnost ukládat opatření i
mimo svoji územní působnost v případech, kdy mají podezření, že obchodník prodává nebezpečnou potravinu i v dalších regionech nebo že
ji prodává více různých subjektů
– cílem je zefektivnění dozoru, což samozřejmě vítáme, jelikož státní správa by měla být efektivní a zejména v oblasti potravin, kdy jde někdy i o zdraví spotřebitele je důležité brát na to ohled; stále však postrádáme vyřešení někdy nejasných kompetencí mezi SZPI a SVS, jelikož samy dozorové orgány někdy netuší, co patří do jejich kompetence a pro spotřebitele je rovněž obtížné vyznat se ve dvou dozorových orgánech, nejlepší by pravděpodobně bylo zpřesnit kompetence, nebo tyto dva dozorové orgány sloučit – už se to ale řeší dlouho a asi se ani nedočkáme.