Poté, co jsme se v minulém článku zaměřili na zeleninu obecně, budeme se nyní a i v dalších článcích týkajících se tohoto tématu zaměřovat na prospěšnost jednotlivých a konkrétních druhů zeleniny. V dnešním příspěvku se zaměříme na zeleninu, kterou má doma většina z nás, a to rajčata, papriku a okurku.

Rajčata

Rajčata pochází z horských oblastí peruánských And, kde je používali již Indiáni v 5. stol. př. n. l. Do Evropy byla rajčata přivezena Kryštofem Kolumbem, avšak zpočátku se pěstovala jako okrasné rostliny a jako zeleninu je začali Evropané používat až v 18. století. V dnešní době se pěstují jako keříčkové odrůdy (které jsou vhodné pro průmyslové zpracování), stolní a tyčkové odrůdy, které jsou vhodné k přímému konzumování.

A jak rajčata působí na naše zdraví? Obsahují více než 90% vody a jsou velmi bohatá na draslík, hořčík, sodík a vápník.  Obsahují rovněž vitamín C, provitamín A, vitamíny B 6 a B 12. V těle pak reagují rychle a zásaditě. Jejich čerstvá šťáva je čisticí a posilující.

A jak rajčata uchovat tak, aby si zachovala svou chuť co nejdéle? V posledních letech je při pěstování rajčat (ostatně jako u většiny zeleniny) kladen důraz na vyšší uchovatelnost. Po sklizni rajčata zůstávají pevná a zdravá asi 2 až 3 týdny. V igelitovém sáčku nebo v zásuvce na zeleninu v lednici vydrží rajčata čerstvá asi týden. Nejlepší chuť si však zachovají, pokud je budete uchovávat cca při 15 °C.

A jak rajčata používat? To už záleží jen a jen na Vás. Z rajčat lze připravit výborné saláty, například s další zeleninou, mozarellou, bazalkou, olivovým olejem a kořením. Dále můžeme z rajčat připravovat polévky, dušená jídla, omáčky k těstovinám, do omelet apod. Možnosti využití jsou velké a fantazii se meze nekladou!

Paprika

Paprika byla do Evropy taktéž přivezena Kryštofem Kolumbem, ale k jejich většímu rozšíření došlo až zhruba v 18. století. Dělíme ji na papriku zeleninovou pro přímou konzumaci, popř. další zpracování a papriku kořeninovou, kam patří například pálivé chilli papričky.

Paprika obsahuje velké množství křemíku a fluoru a také obsahuje více než 90% vody. Ostrost některých druhů papriky způsobuje silice kapsaicin. Vzhledem k vysokému obsahu vitamínů má paprika antisklerotické účinky a příznivě působí na vředová onemocnění žaludku.

Co se týče uchování, po sklizni je vhodné uložit papriky na 2 týdny do vlhka a asi 13-15 °C, v těchto podmínkách budou postupně dozrávat.

Papriky jsou vhodné pro široké použití v kuchyni – můžeme je konzumovat jako přílohu, v čerstvých salátech, pečené, grilované, smažené, plněné a upravené mnoha způsoby. Sušenou a rozdrcenou papriku lze použít rovněž jako koření.

Okurka

Tato zelenina z čeledi tykvovitých pochází z Indie a již od starověku se pěstuje v několika typech – dlouhé, tenké a hladké (pěstované ve skleníku či pařeništi) a dále silné s drsnou slupkou (pěstované na poli). Odlišujeme také odrůdy určené ke konzervování – tzv. okurky nakládačky, které jsou sklízeny v rozměrech daných normou, a odrůdy salátové, které jsou určeny především ke konzumaci v čerstvém stavu – např. k přípravě čerstvých salátů. Okurky jsou rovněž odolné ke skladování – okurka uložená ve spodní části lednice vydrží čerstvá i několik dní.

Salátové okurky obsahují, kromě jiného, poměrně velké množství bílkovin a cukrů a jejich šťáva obsahuje beta-karoten. Mají nízkou energetickou a výživovou hodnotu a jsou těžko stravitelné.

…A v příštím díle se zaměříme především na cibuli a česnek…