Většina zahrádkářů tento pojem zřejmě zná. Podružný vodoměr, často také spojován s přívlastkem „zálivkový“ bývá instalován vedle hlavního vodoměru v případech, kdy nejméně 30 kubíků užité vody za rok neodtéká zpět do kanalizace. Proč se tedy podružné vodoměry zavádějí? Při zjištění zmíněným podružným vodoměrem, že skutečně neodchází do kanalizace více než 30 kubíků, dostává odběratel příjemnou slevu.

Zákon č. 274/2001 o vodovodech a kanalizacích však stanoví, že podružný vodoměr je osazen na náklady odběratele. Z tohoto zákona dále vyplývá odpovědnost odběratele za zmíněný vodoměr. Tudíž má odběratel na starost i úřední ověření vodoměru, které musí být podle vyhlášky č. 345/2002 vykonáváno jednou za 4 nebo 6 let. V případě měřidel protečeného množství na vodu teplou postačuje ověření vždy jednou za 4 roky, v případě studené vody jde o 6 let.

Často bývá také pokládán dotaz, jak to s úředními kontrolami podružným vodoměrů vypadá. Jistě je důležité zjistit, zda není tato záležitost zmíněna ve smlouvě s dodavatelem. Ověření měřidel nemusí být vykonáváno dodavatelem, vydává jej Český metrologický institut, nebo autorizované metrologické středisko v podobě úřední značky nebo ověřovacího listu. Autorizovanými metrologickými subjekty rozumíme subjekty, které Úřad na základě jejich žádosti autorizoval k ověřování stanovených měřidel. Vlastník podružného vodoměru si tedy může mezi ověřovateli vybrat.

Helena Gottfriedová

Odborná právní poradkyně