Menu

Shrnutí aktuální situace na trhu s energiemi

Jistě žádnému spotřebiteli neuniklo, že na podzim letošního roku došlo k poměrně vyhrocené situaci v oblasti energií. Docházelo k výraznému zdražování energií, a tak se i většina dodavatelů musela uchylovat k někdy ne úplně šťastným krokům, které měly zásadní dopad na spotřebitele. V tomto článku se podíváme na shrnutí této problematiky a stručně rozebereme možné situace, do kterých se spotřebitelé mohli a mohou dostat.

První situace, která potkala většinu spotřebitelů, je taková, že dodavatelé se velmi často rozhodli jednostranně změnit smlouvu, konkrétně ceník, a došlo tak ke zdražení ceny, za kterou spotřebitelé energie odebírali. Součástí většiny spotřebitelských závazků v oblasti energií je totiž ujednání (nacházející se většinou v obchodních podmínkách) o možnosti jednostranné změny smlouvy dodavatelem. Toto ujednání je obecně možné, přičemž jej umožňuje i ust. § 1752 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pokud však dodavatel tohoto využije a přistoupí k jednostranné změně závazku, spotřebiteli pak náleží právo smlouvu s tímto dodavatelem zrušit bez sankce dle § 11a odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Je však potřeba dodržet určitou lhůtu. Jestliže dodavatel o zvýšení ceny informuje alespoň 30 dní před tímto zvýšením ceny, je třeba, aby spotřebitel dodavateli zaslal odstoupení od smlouvy nejpozději desátý den přede dnem účinnosti zvýšení ceny. Pokud však dodavatel spotřebitele včas neinformuje, může spotřebitel smlouvu ukončit až do 3 měsíců od data zvýšení ceny. Pokud tedy byla jednostranná změna závazku ze strany dodavatele v souladu se smlouvou, spotřebiteli se nabízí dvě možnosti, a to buď zvýšení ceny akceptovat, nebo celý závazek s dodavatelem ukončit a najít si dodavatele jiného.

Často však nastávala situace, že se dodavatel uchýlil k jednostranné změně závazku a zvýšení ceny energií, aniž by měl na toto v souladu se smlouvou nárok. Jestliže byla smlouva ujednána na dobu určitou a na tuto dobu byla rovněž ve smlouvě sjednána pevná (tzv fixovaná) cena, pak má toto ujednání přednost před ujednáním o možnosti jednostranné změny, které bývalo obsažené v obchodních podmínkách, a dodavatel tak měl povinnost původně smluvenou cenu dodržet. V takovém případě bylo třeba, aby se spotřebitel proti tomuto postupu dodavatele bránil a žádal dodržení původního závazku. Dodavatelé však bohužel příliš často na naše výzvy, se kterými jsme spotřebitelům pomáhali, nereagovali, a tak bylo třeba počítat s tím, že situaci bylo třeba řešit i prostřednictvím Energetického regulačního úřadu.

Mohla však nastat i mnohem komplikovanější situace, a to taková, že pro určité dodavatele energií bylo navýšení velkoobchodních cen neúnosné, a tak se rozhodli svoje aktivity na trhu s energiemi ukončit, a přišli tak o licenci, která jim umožňovala s energiemi obchodovat. V tomto případě byli spotřebitelé chráněni zákonem, aby ze dne na den nepřišli o dodávky energií, a dostali se do režimu tzv. dodavatele poslední instance (dále jen „DPI“). Každému spotřebiteli, který byl dříve zákazníkem krachujícího dodavatele, byl přidělen nový dodavatel, od kterého mohli energie odebírat nejdéle 6 měsíců. Během těchto šesti měsíců bylo tedy potřeba si zajistit dodávky od jiného dodavatele. Nejprve byli někteří spotřebitelé dokonce rádi, že se zbavili závazku s určitými dodavateli, nicméně nikdo nečekal, co bude následovat. Můžeme konstatovat, že z režimu DPI se stala určitá past na spotřebitele, jelikož dodavatelé ceny energií navýšili o administrativní náklady, které byly značné, a spotřebitelům tak byly stanoveny zálohy ve výši i několika desetitisíců měsíčně. V tomto případě jsme spotřebitelům nemohli poradit nic jiného, než aby se s daným dodavatelem zkusili domluvit na snížení záloh, příp. aby si co nejrychleji zařídili standardní závazek s novým dodavatelem. Tato situace byla pro většinu lidí velmi finančně náročná, a tak jsme často museli spotřebitele odkazovat i na úřady práce, kde se mohli informovat o možnosti obdržet potřebné sociální dávky, které mohly tyto neočekávané výdaje pokrýt.

Poslední situace, ve které se spotřebitelé mohli ocitnout byla taková, že spotřebitelé byli zároveň vázáni tzv. aukcí energií. To znamená, že spotřebiteli byl dodavatel energií vybrán přes určitého zprostředkovatele, a spotřebitel byl v podstatě omezen na své svobodě vůle, aby si vybral dodavatele podle svého vlastního uvážení. Jestliže se tedy spotřebitel dostal do některé z výše vyjmenovaných situací a zároveň byl vázán podmínkami aukce energií, tak nemohl takto jednoduše změnit dodavatele dle své vůle, ale bylo třeba ještě učinit jeden krok navíc, a to kontaktovat daného zprostředkovatele a požádat ho o výběr dodavatele nového.

Na závěr mi nezbývá, než dodat, že jestliže jste se také dostali do problémů týkajících se dodávek energií, neváhejte se obrátit na některou z našich poboček, kde s Vámi tuto situaci důkladně probereme a pokusíme se Vám najít nejvhodnější řešení. Naše sdružení se pro spotřebitele snaží udělat maximum možného, abychom jim z leckdy bezvýchodných situací pomohli najít cestu a věříme, že nejpozději v novém roce se celá tato nepříjemná situace na trhu s energiemi uklidní.

Hana Ševčíková

Odborná právní poradkyně SOS – Asociace, z.s.