Pokud navštívíme lékaře, ať už například v rámci preventivní prohlídky či v případě nemoci nebo úrazu, dochází mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb k uzavření takzvané smlouvy o péči o zdraví. V rámci poskytování těchto zdravotních služeb musí poskytovatel zdravotních služeb, tedy typicky lékař, dodržovat a plnit zákonné povinnosti. Na druhé straně pacientovi plyne řada významných práv. Některá práva pacienta v tomto článku blíže rozeberme.

• Právo na poskytování zdravotních služeb na náležité zdravotní úrovni. Tím se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
• Právo na informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách. Pacient musí od lékaře srozumitelným způsobem obdržet informace týkající se pacientova zdraví. Mezi tyto informace patří zejména informace o výsledcích vyšetření, o příčině a původu nemoci, případně o jejím stadiu, dále informace o navrhovaných zdravotních službách, včetně jejich účelu, povahy, přínosu a možných rizik a prognóz do budoucna. Rovněž by měly být poskytnuty informace o další potřebné léčbě, o omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav pacienta.
• Právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, pořizovat její výpisy nebo kopie.
• Právo na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb.
• Právo zvolit si poskytovatele zdravotních služeb. S tímto právem se pojí i právo pacienta vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb nebo právo na odmítnutí léčby.
• Právo vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele zdravotních služeb.
• Právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, opatrovníka, osoby blízké či jiné osoby pacientem určené.
• Právo být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady.
• Právo znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb.
• Právo odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka.
• Právo zakázat poskytování informací o zdravotním stavu komukoliv.
• Právo přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů.
• Právo přijímat ve zdravotnickém zařízení duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v ČR.

V případě porušení pacientových práv, může pacient podat stížnost na postup v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, načež je poskytovatel povinen do 30 dní na takové podání písemně odpovědět. Pokud se pochybení týká přímo lékaře, může se pacient obrátit i na Českou lékařskou komoru. Pacient se může rovněž obrátit na zdravotní pojišťovny, pacientské organizace, Ministerstvo zdravotnictví či Veřejného ochránce práv. Další možností je pochopitelně i domáhání se svých práv soudní cestou.

Pacient se nachází v nevýhodném postavení, a proto mu jsou v rámci poskytování zdravotnických služeb přiznána rozsáhlá práva. Je však zapotřebí, aby každý pacient řádně uplatňoval a dbal svých práv.

Adéla Cohornová

Odborná právní poradkyně

Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace, z.s.