Po dlouhou dobu byly častým tématem v médiích i odborných diskuzích rozhodčí řízení, v nichž jako strany sporu vystupovaly podnikatel na straně žalobce a spotřebitel na straně žalovaného. Problémy se objevovaly zejména v oblastech způsobu, jakým tzv. rozhodčí doložka byla uzavřena, či osobě rozhodce, jenž byl obvykle v podstatě jednostranně určen ze strany podnikatele. Počínaje prvním prosincem roku 2016 se však situace novelou zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, značně změnila.

Nejprve však k tomu, co rozhodčí řízení je. Je-li mezi stranami spor (v rámci spotřebitelských smluv šlo nejčastěji o peněžní spory, např. v souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru), který se nepodaří vyřešit mimosoudní cestou, zbývá cesta soudní, tedy obrátit se na místně a věcně příslušný soud, který má možnost vydat závazné rozhodnutí, které za určitých podmínek nabude právní moci a je vykonatelné. Alternativou jsou pak právě rozhodčí řízení, kdy se smluvní strany dohodnou, že určité vymezené majetkové spory budou řešeny před rozhodcem namísto soudu. Institut se využívá zejména v obchodních vztazích a mnohdy s sebou nese řadu výhod, jako je možnost určit místo konání jednání, výběr osoby rozhodce, který může být nejlepším z odborníků na dané téma, či finanční a zejména časovou stránku sporu. Pravomoc rozhodovat spor se na rozhodce deleguje na základě projevu vůle obou smluvních stran, nejčastěji tzv. rozhodčí doložkou či smlouvou.

V čem však spočívá ona převratná změna zmíněná v odstavci prvním? Na základě zkušeností, resp. problémů, které se vyskytly na úrovni rozhodčích řízení se spotřebitelem, došel zákonodárce k závěru, že spotřebitelské smlouvy by měly být zcela vyloučeny z možnosti delegovat rozhodování sporu na rozhodce. Dle § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení, ve znění k 1. 12. 2016, tvoří spotřebitelské smlouvy, spory z titulu výkonu rozhodnutí a incidenční spory výjimku z možnosti dohodnout se, že majetkový spor bude rozhodován před rozhodcem. Pokud tedy po 1. 1. 2017 podepíšete smlouvu, která obsahuje rozhodčí doložku, není taková doložka platná a spor se i přes dané ujednání musí řešit před místně a věcně příslušným soudem, tj. nejčastěji okresním soudem, v jehož místní působnosti má žalovaný své bydliště. Zároveň pro vás přetrvávající rozhodčí doložka obsažená ve smlouvách uzavíraných po 1. 1. 2017 může signalizovat skutečnost, že osoba sedící naproti vám, ochotně vám nabízející vlastní pero k podpisu, nemusí mít čisté úmysly, či je minimálně neznalá platné a účinné právní úpravy v České republice, což u podnikatele, který má být profesionálem, není žádoucí.

Pozor je ale potřeba dávat na to, že rozhodčí doložky uzavřené před novelou zákona o rozhodčím řízení (tedy před 1. 12. 2016) jsou za splnění dalších podmínek vyžadovaných zákonem a zejména soudní judikaturou platné.