O co jde?
Pojem modro-zelená infrastruktura v sobě nese soubor architektonických prvků, které se v současné době čím dál, tím víc vyžívají za účelem zabránění klimatickým problémům. Jde o systematické využívání vodních a zelených prvků ve městech, které mají za úkol přispět k udržení vody v krajině, ochlazení horkých cest a betonových budov, zlepšení kvality ovzduší či zmírnění mikroklimatu. Celý koncept pak míří na zlepšení zdraví člověka ve městě.
Jak to vypadá?
Zelenou infrastrukturu si můžeme představit jakékoli zelené prvky rostlinného původu v přírodě, které ve městech známe v podobě parků, travnatých ploch či stromořadí. Novým trendem jsou také zelené střechy či porostlé fasády domů. Zelená infrastruktura se může objevit jak v exteriéru budov, tak v interiéru, ale také kdekoliv jinde v prostředí města. Modrou infrastrukturu pak představují vodní plochy a jiné vodní prvky v krajině, včetně systémů, které pomáhají vodu zadržovat a chrání tak před erozí.
Zelená infrastruktura
V exteriérech budov najde tento koncept využití hlavně z hlediska úspory energie, spotřeby vody a celkové udržitelnosti stavby. Zelené fasády budov zajišťují nejen tepelnou izolaci budov v létě i v zimě, ale také zvlhčují i ochlazují vzduch odpařováním vody, zachycují nečistoty, snižují prašnost a hluk. Mimo to jsou také vyhledávané z důvodu své estetičnosti. Co se týče zelených střech, tak ty plní obdobnou funkci. K tomuto bodu můžeme také zdůraznit důležitost hospodaření s dešťovými vodami v domácnosti. Cílem je co nejvíce napodobit přirozený koloběh vody. Základem je sběr dešťové vody a její následné znovu využití např. na zavlažování zahrady.
Co se týče interiéru budov, tak do zelené infrastruktury řadíme také pojem energeticky úsporná domácnost, která se vyznačuje nízkou energetickou náročností. Té můžeme docílit např. recyklací šedých vod či úpravou vody. Cílem by v ideálním případě mělo být nulové vypouštění odpadních vod. Recyklace odpadních vod se dá realizovat pomocí různých filtračních systémů. Dalším bodem úsporné domácnosti je také recyklace tepla, které lze dosáhnout pomocí tepelných výměníků. Jejich princip spočívá v tom, že se již jednou ohřátá voda (např. ze sprchy) znovu použije k předehřátí studené vody.
Nejdůležitější v zelené infrastruktuře jsou však komplexní zelené plochy, které slouží hlavně k odtoku srážkových vod a jejich zadržení v krajině. Je důležité poznamenat, že k zadržování vody v krajině výrazně přispívají různé druhy dřevin – stromy a keře. Není divu, že většina velkých měst se nedostatek zeleně snaží kompenzovat alespoň vytvářením dlouhých stromořadí a travnatých pásů podél cest. Odvodu dešťové vody v místech, kde je potřeba zpevněných ploch, mohou pomoci např. jednoduché drenážní systémy v podobě prosakovací dlažby. Zelené plochy jsou také nepostradatelným útočištěm pro život nejrůznějších živočichů od včel přes ptactvo až po drobné hlodavce či naše domácí mazlíčky, kteří jsou esenciální součástí fungování přírodního ekosystému.
Modrá infrastruktura
Modrou infrastrukturu zahrnují vodní prvky a vodní plochy, které napomáhají zadržení vody v krajině. Cílem je zakomponovat do infrastruktury města co nejvíce zásobníků a nádrží pro zadržení dešťové vody, zabránit rychlému odtoku přívalových vod pomocí retenčních systémů a tím umožnit vstřebání vody do půdy a zabránit erozi. Modrá infrastruktura řeší také otázku, jak šetrně využívat tekoucí a stojaté povrchové vody.
S modrou infrastrukturou úzce souvisí tzv. šedá infrastruktura, která zahrnuje stavebně-technická opatření, zabraňující rozlivu řek do zranitelných oblastí.
Realizace a právní rámec
Realizace modro-zelené infrastruktury se především opírá o právní úpravu ve stavebním zákoně a v zákoně o ochraně přírody a krajiny. V České republice již existuje také Plán adaptace měst na změnu klimatu prostřednictví modro-zelené infrastruktury, který se realizuje prostřednictvím státních a unijních dotací. Každá obec má navíc možnost vytvářet vlastní předpisy a opatření podle principů udržitelného rozvoje. Velkým krokem vstříc realizování modro-zelených projektů je čerstvá novela stavebního zákona, která nabude účinnosti 1. července 2023. Ta zavede jednotnou soustavu stavebních úřadů, čímž by mělo dojít k urychlení schvalování povolení staveb a zabránění systémové podjatosti, která často brzdila tyto pokrokové projekty. Mimo to by mělo dojít ke zrychlení stavebního řízení a změnám územního plánování.
Závěr
Na závěr nezbývá než dodat, že změna především začíná u jednotlivce. Současná hospodářská krize nám názorně ukazuje, jak je důležité svědomitě a šetrně nakládat s přírodními zdroji. Modro-zelená infrastruktura nám k tomu může jen dopomoci a součástí jejího budování můžeme být my všichni.

Nikol Drozdová
Odborná právní poradkyně – Asociace Sdružení obrany spotřebitelů, z.s.