Záruční doba

V rámci vánočních nákupů je dobré pamatovat na záruku zboží. Zde platí všeobecně známá informace, že záruční doba je 24 měsíců. Pokud však za nižší cenu nakoupíme zboží použité, je nutné si dát pozor – 24 měsíční záruční dobu může prodejce snížit na 12 měsíců. Do ceny dárků je tedy nutné započítat i délku záruční doby, kterou si s předmětem kupujeme a musíme si položit otázku: Vyplatí se ušetřit sto korun a přijít o celý rok záruční doby? Nicméně ne vždy musí jít o 24 nebo 12 měsíců. Je na prodejci, zda svého zákazníka zvýhodní delší záruční dobou, či mu dá dobu minimální.

Jako častou výmluvu naši spotřebitelé slýchají tvrzení: „Je nám líto, záruka se nevztahuje na mechanické poškození či na opotřebení.“ Je ale toto tvrzení oprávněné? V zákoně je sice skutečně stanoveno, že mechanické poškození či opotřebení nejsou důvody pro práva z vadného plnění. Nicméně je na místě se mít na pozoru, jelikož často dochází k zneužívání těchto pojmů. Prodejce často svede závadu na tyto faktory, aby mohl reklamaci zamítnout, a doufá, že se spotřebitel s výsledkem smíří. Klasickým příkladem je nákup tenisek, kterým se za nějakou dobu běžného nošení odlepí podrážka. Zde je nutné rozlišovat opotřebení a vadu nekvalitního materiálu, kterou prodejci často popírají.

Reklamace

Po Vánocích můžeme jako vždy čekat častý problém, kdy dárky přestanou fungovat nebo se jakkoliv poškodí.  Co vše tedy jako spotřebitelé můžeme požadovat? Předpokládejme, že zboží je v záruce a objevila se na něm vada. Zboží tedy předáme, případně zašleme prodejci na reklamaci s průvodním dopisem nebo formulář prodejce. Popíšeme, jaké vady zboží má a jaké vyřízení reklamace požadujeme. Pokud nakoupí spotřebitel zboží na internetu, nemusí vždy posílat věc na adresu prodejce. V případě, že má prodejce i kamenné obchody, které má spotřebitel poblíž, může věc na reklamaci předat tam. V každém kamenném obchodě je prodejce povinen mít přítomného zaměstnance, který obstarává reklamace. V opačném případě jde o důvod pro podnět na Českou obchodní inspekci.

A jak vlastně může reklamace dopadnout? Obecně platí, že reklamace může být vyřízena opravou, výměnou, odstoupením od smlouvy či slevou. Podle nového zákoníku by se dalo řešení popsat následovně: Pokud je možné zboží opravit, prodávající má povinnost jej opravit. Pokud zboží nelze opravit, prodávající je povinen je vyměnit. A pokud nejde ani vyměnit, spotřebitel má právo na odstoupení od smlouvy a vrácení kupní ceny zboží. Sleva může být požadována vždy jako alternativa. Vždy je ale prostor pro domluvu, a tak je možné, že na jejím základě bude reklamace vyřízena pro spotřebitele výhodněji. Co ale dělat, když je zboží na reklamaci a prodejce se stále neozývá s výsledkem? Ze zákona je dána lhůta 30 dnů, do které musí prodejce reklamaci vyřídit. Vyřízením se rozumí jakékoliv zkontaktování spotřebitele o výsledku reklamace. Nemůžeme tedy za vyřízení reklamace považovat např. převzetí opraveného zboží.

Odstoupení od smlouvy

Odstoupení od smlouvy je snad nejžádanějším postupem ze strany spotřebitele. Ne vždy však má na tento úkon spotřebitel právo a my si hned povíme, kdy ano a kdy ne. Nejvýhodnější je v rámci odstoupení od smlouvy pro spotřebitele nákup přes internet. V tomto případě běží lhůta 14 dnů, kdy je možné se rozmyslet a od smlouvy odstoupit bez jakéhokoliv udání důvodu či postihu. Lhůta začíná běžet okamžikem převzetí zboží, nikoliv podpisem smlouvy či objednáním na internetu, jak si lidé často myslí. Možnost pro odstoupení existuje, jelikož při nákupu na internetu si nelze zboží dostatečně prohlédnout, zjistit jeho kvality či si ho vyzkoušet. Při koupi zboží v kamenném obchodě nemá spotřebitel ze zákona právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů.

Právo na odstoupení od smlouvy spotřebiteli rovněž vzniká v okamžiku, kdy reklamace nebyla vyřízena v zákonné lhůtě 30 dnů. Podnikatel si však se spotřebitelem může domluvit lhůtu delší a proto o důvod víc, proč si přečíst obchodní podmínky.

Po odstoupení od smlouvy je však ještě nutné vyřešit vrácení zboží a peněz. Zde je spotřebitel podle zákona povinen do 14 dnů od odstoupení zboží vrátit. Stejně tak má podnikatel povinnost vrátit peníze, avšak do 14 dnů od vrácení zboží spotřebitelem, a to včetně poštovného.

Nesmíme však zapomínat na speciální skupinu zboží, od jejichž koupě odstoupit nelze a jsou poměrně často nakupovány na Vánoce. Jde o zboží, u kterého je důležitá hygiena. Použité kalhotky, erotické pomůcky či sluchátka do uší tedy vrátit nemůžeme. Do této skupiny patří další předměty, kterými jsou např. digitální obsah, tiskoviny, alkoholické nápoje, zboží upravené na přání, obrazová či sluchová nahrávka.

 Helena Gottfriedová

Odborná právní poradkyně