Možnosti řešení sporů mezi dodavateli a spotřebiteli v oblasti energetiky patří mezi méně známé kapitoly spotřebitelského práva. Tento článek si klade za cíl seznámit spotřebitele alespoň rámcově s několika v úvahu přicházejícími variantami řešení sporů s dodavatelem energie prostřednictvím Energetického regulačního úřadu. (Článek byl zpracován s využitím informací poskytnutých Energetickým regulačním úřadem v reakci na dotaz ohledně podmínek řešení spotřebitelských sporů ERÚ dne 28. listopadu 2014.)

1. Sporné správní řízení

V oblasti energetiky může spotřebiteli pomoci s řešením sporů Energetický regulační úřad (ERÚ) vyřešením sporu ve správním řízení podobně, jako Český telekomunikační úřad (ČTÚ) v oblasti telekomunikací. Je ale potřeba mít na paměti, že je určitý rozdíl mezi pravomocemi ČTÚ v oblasti telekomunikací a ERÚ v oblasti energetiky. (O řešení spotřebitelských sporů před ČTÚ jsme již blíže informovali v tomto článku: http://www.asociace-sos.cz/reklamace-telekomunikacnich-sluzeb-a-reseni-sporu-pred-ceskym-telekomunikacnim-uradem/). Pravomoc ERÚ k řešení spotřebitelských sporů je užší ve srovnání s pravomocí ČTÚ rozhodovat spotřebitelské spory. Pravomoc ERÚ k řešení sporů mezi spotřebitelem a dodavatelem energie není výlučná, což znamená, že takový spor lze řešit i v klasickém civilním řízení před soudem. Pro případ, že by se ale spotřebitel rozhodl neřešit svůj spor s dodavatelem energie v soudním řízení a zahájit sporné řízení před ERÚ, přiznává zákon jeho návrhu stejné účinky, jaké by měla žaloba u soudu. Návrh k zahájení sporného řízení před ERÚ však nelze podat, pokud již bylo zahájeno řízení před soudem nebo už soud o věci rozhodl.

ERÚ též není oprávněn rozhodnout jakýkoliv spor ze smlouvy mezi spotřebitelem a dodavatelem energie, ale pouze spory vymezené v § 17 odst. 7 písm. e) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Jde o spory:

• mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu,
• o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu, vznikl, trvá nebo zanikl,
• o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených standardů kvality dodávek a služeb v elektroenergetice nebo plynárenství.

Z tohoto výčtu je zřejmé, že ERÚ v oblasti energetiky (na rozdíl od ČTÚ v oblasti telekomunikací) není oprávněn rozhodovat spory o výši vyúčtování. Spory vyjmenované v § 17 odst. 7 písm. e) energetického zákona je ERÚ oprávněn řešit pouze na základě návrhu zákazníka (spotřebitele nebo podnikající fyzické osoby). Pokud by tedy naopak dodavatel energie vymáhal po spotřebiteli dlužné částky za dodávky, bude postupovat cestou klasického civilního soudního řízení (např. prostřednictvím návrhu na vydání platebního rozkazu nebo žaloby).

Podá-li spotřebitel ERÚ návrh na zahájení sporného řízení s jeho dodavatelem, musí počítat s tím, že za návrh se sice neplatí správní poplatek, ale jelikož jde o sporné řízení, může ERÚ přiznat vítězné straně náhradu nákladů, které s vedením řízení měla (náhrada nákladů řízení). Může se tedy stát, že pokud by spotřebitel spor před ERÚ prohrál, bude muset dodavateli zaplatit náhradu nákladů řízení podobně jako v civilním soudním řízení. Další podobnost s civilním soudním řízením je dána i tím, že spotřebitel (jako navrhovatel) musí tvrdit a dokazovat skutečnosti rozhodné pro úspěch ve sporu. ERÚ je zpravidla sám nezjišťuje.

Proti rozhodnutí ERÚ ve sporu je pak možné podat rozklad, o kterém rozhodne předsedkyně ERÚ. Po vyčerpání možnosti podat rozklad lze napadnout rozhodnutí ERÚ též ve speciálním soudním řízení. (Jde o tzv. řízení podle Části V. občanského soudního řádu nazvané „Řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem“.)

Z toho, co bylo výše napsáno, je zjevné, že řešení sporů cestou sporného řízení před ERÚ je formalizovaný postup, který klade na spotřebitele určité nároky a má svá možná úskalí. Proto zajisté spotřebitelé, kteří mají problém se svým  dodavatelem energie, uvítají i jiné (méně formální) cesty, jak jim může ERÚ pomoci (pomoc Oddělení ochrany spotřebitele ERÚ a pomoc ombudsmana ERÚ). Bližší informace včetně kontaktů lze najít zde http://www.eru.cz/cs/informacni-centrum.

2. Pomoc Oddělení ochrany spotřebitele ERÚ

Spotřebitel, s nímž jeho dodavatel energie nekomunikuje nebo který není spokojený s vyřízením své reklamace či stížnosti, se může obrátit na Oddělení ochrany spotřebitele ERÚ. Toto oddělení zpravidla na základě podnětu kontaktuje dodavatele a spotřebitele a snaží se rozpory mezi nimi vyřešit smírnou cestou.

3. Pomoc Ombudsmana ERÚ

ERÚ uvádí (viz http://www.eru.cz/cs/informacni-centrum a http://www.eru.cz/cs/ombudsman-eru), že Ombudsmana ERÚ mají kontaktovat ti zákazníci, jejichž problém s dodavatelem je zásadnějšího charakteru, je vleklý nebo pokud jsou například v sociální tísni. Ombudsman ERÚ nemá pravomoc řešit problémy s dodávkami tepla. Před tím, než se obrátí na Ombudsmana ERÚ, musí zákazník uplatnit stížnost u svého dodavatele elektřiny nebo plynu. V případě, že Ombudsman ERÚ zjistí pochybení dodavatele elektřiny nebo plynu, může požadovat nápravu závadného stavu a vydat ve věci stanovisko. Stanovisko Ombudsmana ERÚ ve věci je konečné a není proti němu možné podat opravný prostředek, protože nejde o autoritativní rozhodnutí. Stanovisko je právně nezávazné. Ombudsman ERÚ nemůže vydávat závazná rozhodnutí, ani komukoliv nařizovat splnění nějaké povinnosti (podobně, jako to nemůže činit ani Veřejný ochránce práv).

Mgr. Karel Carbol

Spolupracovník SOS – Asociace